Sněmovní tisk 92

Vl.n.z. o opatřeních souvis. se zrušením Min.informatiky

Stav projednávání ke dni: 30. listopad 2006

• POSLANECKÁ SNĚMOVNA

• Vláda předložila sněmovně návrh zákona 15. 11. 2006.
  Zástupce navrhovatele: min.vnitra a informatiky.
  Návrh zákona rozeslán poslancům jako tisk 92/0 dne 15. 11. 2006.
  
  Navrhovatel navrhl sněmovně projednávání návrhu zákona tak, aby sněmovna s ním mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení (§ 90 odstavec 2 zákona č. 90/1995 Sb, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů).
  
  

• Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 16. 11. 2006. Určil zpravodaje: Ing. Petr Sunkovský a navrhl přikázat k projednání výborům: Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj

• 1. Čtení
  Návrh projednán v obecné rozpravě 29. 11. 2006 na 7. schůzi.
  Sněmovna nesouhlasila s projednáváním tak, aby mohla s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvém čtení.

• 1. Čtení proběhlo 29. 11. 2006 na 7. schůzi. Návrh zákona přikázán k projednání výborům (usnesení č. 113).

• Hospodářský výbor návrh zákona neprojednal.

• Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj návrh zákona neprojednal.

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

2006

V. volební období

___________________________________________________________

92

Vládní návrh

na vydání

zákona o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů

Zákon

ze dne .... ..... 2006

o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ZMĚNY V SOUSTAVĚ ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY

§ 1

Zrušuje se Ministerstvo informatiky.

§ 2

1. Působnost Ministerstva informatiky stanovená zvláštními zákony přechází na Ministerstvo vnitra, včetně působnosti správce kapitoly podle rozpočtových pravidel, s výjimkou působnosti ve věcech elektronických komunikací a poštovních služeb, která přechází na Ministerstvo průmyslu a obchodu a působnosti ve věcech veřejných dražeb, která přechází na Ministerstvo pro místní rozvoj.

2. Funkce zřizovatele příspěvkové organizace Testcom - Technický a zkušební ústav telekomunikací a pošt Praha přechází na Ministerstvo vnitra.

§ 3

1. Příslušnost hospodařit s majetkem, s nímž bylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné hospodařit Ministerstvo informatiky, jakož i výkon práv a povinností z pracovněprávních a jiných právních vztahů přecházejí v rozsahu vyplývajícím z § 2 z Ministerstva informatiky na Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj. Prostředky z mimorozpočtových účtů Ministerstva informatiky přecházejí na obdobné účty Ministerstva vnitra a Ministerstva průmyslu a obchodu; členění prostředků rezervního fondu a jejich účelové určení zůstává zachováno.

2. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů těch zaměstnanců, jejichž pracovní poměr k Ministerstvu informatiky skončil přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vypořádává Ministerstvo vnitra.

§ 4

Přechodná ustanovení

Řízení vedená Ministerstvem informatiky podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí Ministerstvo vnitra.

Řízení vedená Ministerstvem informatiky podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí Ministerstvo pro místní rozvoj.

Řízení vedená Ministerstvem informatiky podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, jejichž předmětem je informace vztahující se k jeho působnosti přecházející podle tohoto zákona na Ministerstvo průmyslu a obchodu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Řízení vedená Ministerstvem informatiky podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, jejichž předmětem je informace vztahující se k jeho působnosti přecházející podle tohoto zákona na Ministerstvo pro místní rozvoj, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí Ministerstvo pro místní rozvoj.

Řízení vedená Ministerstvem informatiky podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, jejich předmětem je informace vztahující se k jeho působnosti přecházející podle tohoto zákona na Ministerstvo vnitra, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí Ministerstvo vnitra.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

§ 5

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb. , zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb. , zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb. , zákona č. 575/1990 Sb. , zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb. , zákona č. 358/1992 Sb. , zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb. , zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb. , zákona č. 47/1994 Sb. , zákona č. 89/1995 Sb. , zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb. , zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb. a zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb. , zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb. , zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 71/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se na konci bodu 14 čárka nahrazuje tečkou a bod 15 se zrušuje.

2. V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí:

„n) oblast elektronického podpisu,

o) oblast informačních systémů veřejné správy.“.

3. V § 13 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

„g) elektronické komunikace a poštovní služby, s výjimkou věcí svěřených do působnosti Českého telekomunikačního úřadu.“.

4. § 18 se zrušuje.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání

§ 6

V příloze zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), se text

Ministerstvo informatiky

informačních a komunikačních technologií, poštovních služeb

nahrazuje textem

Ministerstvo průmyslu a obchodu	elektronických komunikací a poštovních služeb
Ministerstvo vnitra	informačních a komunikačních technologií s výjimkou elektronických komunikací

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o svobodném přístupu k informacím

§ 7

V § 21 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb., se slovo „informatiky“ nahrazuje slovem „vnitra“.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o veřejných dražbách

§ 8

Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. , zákona č. 181/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb. a zákona č. 315/2006 Sb., se mění takto:

1. V § 62 odst. 1 se slova „Ministerstvo informatiky“ nahrazují slovem „ministerstvo“.

2. V § 62 odst. 2 se slovo „informatiky“ zrušuje.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o poštovních službách

§ 9

Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb. , se mění takto:

3. V § 35 odst. 1 větě první a druhé se slovo „informatiky“ nahrazuje slovy „průmyslu a obchodu“.

4. V § 36 se slovo „informatiky“ nahrazuje slovy „průmyslu a obchodu“

5. V § 38 odst. 1 se slovo „informatiky“ nahrazuje slovy „průmyslu a obchodu“

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o elektronickém podpisu

§ 10

V § 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění zákona č. 440/2004 Sb., se slovo „informatiky“ nahrazuje slovem „vnitra“.

ČÁST OSMÁ

Změna krizového zákona

§ 11

V § 12a zákona č. 240/2000 Sb. , o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 127/2005 Sb., se v nadpisu a v odstavci 1 slovo „informatiky“ nahrazuje slovem „vnitra“.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o ochraně veřejného zdraví

§ 12

V § 108 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 392/2005 Sb., se věta druhá zrušuje.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o informačních systémech veřejné správy

§ 13

Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb. , se mění takto:

V § 2 písm. v) se slovo „informatiky“ nahrazuje slovem „vnitra“

V § 4 v nadpisu se slovo „informatiky“ nahrazuje slovem „vnitra“

V § 12 odst. 1 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) seznam úřadů podle § 9 odst. 3.“.

V § 12 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

ČÁST JeDENÁCTÁ

Změna zákona o elektronických komunikacích

§ 14

Zákon č. 127/2005 Sb., elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb. a zákona č. 310/2006 Sb., se mění takto:

1. V § 5 odst. 1 se slovo „informatiky“ nahrazuje slovy „průmyslu a obchodu“

2. V § 107 odst. 2 a 6 se slovo „informatiky“ nahrazuje slovy „průmyslu a obchodu“

3. V § 109 odstavec 1 zní:

„(1) Zaměstnanci zařazeni do Ministerstva nebo Úřadu, vedoucí organizačního útvaru, který pracuje pro ministra průmyslu a obchodu, poradci a zaměstnanci, kteří vykonávají další jinak označené činnosti pro ministra průmyslu a obchodu, a náměstci ministra průmyslu a obchodu nesmějí podnikat v oblasti elektronických komunikací, přijímat účast ve statutárních, řídících a kontrolních orgánech podnikatelů vykonávajících činnosti v působnosti tohoto zákona, vykonávat poradenskou anebo jinou odbornou pomoc ve věcech elektronických komunikací nebo jinak působit ve prospěch takových podnikatelů.“.

4. V § 150 odst. 2 a 3 se slovo „informatiky“ zrušuje.

ČÁST DVAnáctá

Změna zákona o veřejných zakázkách

§ 15

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, se mění takto:

6. V § 149 odst. 2 se ve větě třetí slova „Ministerstvem informatiky“ nahrazují slovy „Ministerstvem vnitra“.

7. V § 149 odst. 2 se v poslední větě slova „Ministerstvo informatiky“ nahrazují slovey „Ministerstvo vnitra“.

8. § 150 včetně nadpisu zní:

㤠150

Ministerstvo vnitra

Ministerstvo vnitra

a) vykonává působnost stanovenou tímto zákonem v oblasti atestací,

b) vydává Věstník, v němž uveřejňuje udělení atestů a další dokumenty vztahující se k elektronickým nástrojům; vydávání Věstníku zabezpečuje ministerstvo prostřednictvím portálu veřejné správy.“.

9. V § 159 odst. 3 a § 159 odst. 5 se slovo „informatiky“ nahrazuje slovem „vnitra“.

ČÁST TŘINÁctÁ

Změna zákona, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy

§ 16

V zákoně č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony, se část první zrušuje.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

ÚČINNOST

§ 17

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Důvodová zpráva

Obecná část

1. Zhodnocení platného právního stavu

Navrhovaná právní úprava je předkládána na základě zhodnocení činnosti ústředních orgánů státní správy ve vztahu k potřebě efektivní reakce na moderní trendy v oblasti informačních technologií a eGovernmentu a propojení činností, které se týkají obecně působení veřejné správy a její elektronizace tak, aby zavádění informačních a komunikačních technologií do veřejné správy probíhalo koordinovaně s jejích rozvojem v jiných oblastech a reagovalo na aktuální potřeby veřejné správy i jejích uživatelů.. Z tohoto zhodnocení vychází požadavek na úpravu soustavy ústředních orgánů státní správy a s tím spojené změny některých působností ústředních orgánů státní správy s cílem ještě více posílit důraz na budování informační společnosti a eGovernmentu, jakožto nezbytného předpokladu dalšího úspěšného rozvoje České republiky.

Ministerstvo informatiky v současném postavení jen těžce prosazuje své plány a projekty a to zejména kvůli velmi slabému postavení mezi ostatními resorty. Tento nedostatek je jednou z příčin toho, že Česká republika nevyužívá svůj rozvojový a růstový potenciál tak, jak by mohla.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Hlavním cílem návrhu zákona je stanovit takovou strukturu ústředních orgánů státní správy, která bude lépe reagovat a uskutečňovat výzvy a potřeby spojené s informační společností, eGovernmentem a ICT obecně.

Rovněž je třeba zajistit posun procesu řízení státu k eGovernmentu. Jedním z prostředků vedoucím k naplnění tohoto cíle je užší koordinace mezi výkonem jednotlivých státních agend a eGovernmentem. Zmíněná užší koordinace bude zajištěna převedením kompetencí v této oblasti z Ministerstva informatiky na Ministerstvo vnitra tak, že se Ministerstvo vnitra stane ústředním orgánem státní správy pro eGovernment.

Vzhledem k provedené implementaci evropského rámce pro regulaci elektronických komunikací a poštovních služeb, budou stávající kompetence Ministerstva informatiky v této oblasti převedeny na Ministerstvo průmyslu a obchodu, s výjimkou věcí svěřených do působnosti Českého telekomunikačního úřadu, neboť i zde zaniká potřeba řízení této oblasti prostřednictvím dvou vysoce specializovaných orgánů.

K zajištění koordinace a koncepčního postupu v oblasti informační společnosti přispěje kromě změn prováděných tímto zákonem, také Rada vlády pro informační společnost (dále jen „Rada“), která bude zřízena Usnesením vlády a stane se poradním orgánem vlády pro oblast ICT a eGovernmentu. Rada bude vládě především navrhovat jakým způsobem koordinovat rozvoj eGovernmentu, vyjadřovat se k návrhům právních předpisů, které se této oblasti dotýkají, a zároveň bude navrhovat strategie, cíle a politiky vlády v oblasti informační společnosti.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Vzhledem k tomu, že stávající postavení informatiky se ukazuje i po zřízení samostatného Ministerstva informatiky jako nedostatečné, zejména při prosazování projektů a koncepcí ve vztahu k ostatním resortům, je s ohledem na vzrůstající význam informačních technologií pro konkurenceschopnost a rozvoj České republiky nezbytné jednoznačně posílit důraz na eGovernmentová řešení výkonu státní moci a nadresortní formulování koncepcí a politik informační společnosti.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami,
jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s právními akty Evropských společenství

Předkládaný návrh zákona není v rozporu s právními akty Evropských společenství ani s Mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

6. Hospodářský a finanční dosah na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty a na hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele

Navrhovaná právní úprava si nevyžádá nové náklady ze státního rozpočtu ani z ostatních veřejných rozpočtů.

Navrhovaná právní úprava si nevyžádá potřebu dalších pracovních sil orgánů státní správy; zaměstnanci, kteří zpracovávají agendy související s působnostmi přecházejícími z rušených ústředních orgánů státní správy na jiné ústřední orgány státní správy, přejdou kontinuálně na tyto ústřední orgány státní správy.

Všechny rozpočtové a mimorozpočtové prostředky a finanční prostředky na účtech Ministerstva informatiky budou beze zbytku rozděleny v souladu s rozsahem přecházejících kompetencí mezi Ministerstvo vnitra a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Prostředky, které by nebyly tímto způsobem převedeny připadnou Ministerstvu vnitra.

Navrhovaná právní úprava nebude mít přímý dosah na hospodářské subjekty.

7. Sociální dopady

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné sociální dopady.

8. Dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na životní prostředí.

9.Odůvodnění návrhu na schválení předkládaného materiálu Poslaneckou sněmovnou v prvém čtení

Předkládaný návrh zákona upravuje strukturu ústředních orgánů státní správy, je tedy třeba, aby tato změna vstoupila v platnost co možná nejdříve, aby nedocházelo k prodlužování nejistoty v soustavě orgánů státní moci a aby jednotlivé ústřední orgány státní správy mohly co nejdříve začít plnit úkoly, které na ně navrhovanou změnou přecházejí. Z těchto důvodů se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna schválila navrhovaný zákon v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, již v prvém čtení.

Zvláštní část

K ČÁSTI PRVNÍ

K § 1

K datu účinnosti tohoto zákona se zrušuje Ministerstvo informatiky.

K § 2

V § 2 je obecným způsobem vyjádřen přechod působnosti ze zrušovaného Ministerstva informatiky na Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj. Tento přechod je vázán současnými kompetencemi těchto ministerstev a snahou o zjednodušení a sjednocení převáděných působností a působností již vykonávaných.

Ministerstvu vnitra je svěřena dosavadní působnost Ministerstva informatiky ve všech oblastech, které nepřecházejí na jiná ministerstva - především se jedná o působnost v oblasti elektronického podpisu, informačních systémů veřejné správy, vydávání prováděcích předpisů podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, atestací podle zákona o veřejných zakázkách a v oblasti krizového řízení (podle krizového zákona).

Zvláště se zákon zmiňuje o specifické problematice povinností správce kapitoly státního rozpočtu podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyplývajících z hospodaření s rozpočtovými prostředky v roce 2006 (případně též 2007), která také přechází na Ministerstvo vnitra.

Ministerstvo vnitra vstupuje datem účinnosti tohoto zákona také do práv a povinností zřizovatele příspěvkové organizace TESTCOM - Technický a zkušební ústav telekomunikací a pošt Praha.

Většina zmíněných kompetenčních přesunů je vedena snahou o propojení dosavadní působnosti Ministerstva vnitra v oblasti koordinace problematiky správního řízení a některých dalších agend orgánů veřejné moci a jejich elektronizace. Toto propojení by mělo účinněji než doposud zajistit koordinované a efektivní zavádění informačních a komunikačních technologií a elektronizaci jednotlivých procesů ve veřejné správě.

Na Ministerstvo průmyslu a obchodu přejde působnost v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb, neboť se jedná o zvláštní druhy podnikání, které jsou podrobně upraveny zvláštními zákony.

Působnost Ministerstva informatiky v oblasti veřejných dražeb (Centrální adresa) přechází na Ministerstvo pro místní rozvoj, které již v současné době v této oblasti působí. Přenášená kompetence tedy jeho dosavadní činnost pouze doplňuje.

Působnosti Ministerstva informatiky, které jsou převáděny, by měly být „nástupnickými“ ministerstvy vykonávány bez výraznějších obsahových změn. Prací na základních projektech a úkolech spojených ze zaváděním informačních a komunikačních technologií do veřejné správy, elektronizace veřejné správy atd. by se prováděné změny neměly věcně nijak dotknout.

K § 3

V důsledku zrušení Ministerstva informatiky dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, jiných právních vztahů a příslušnosti hospodařit s majetkem, s nímž bylo před účinností tohoto zákona příslušné hospodařit Ministerstvo informatiky, na stanovená ministerstva, která převezmou výkon působnosti Ministerstva informatiky.

Rozsah přechodu těchto práv a povinností, majetku a finančních prostředků je určen rozsahem kompetencí, které přecházejí na to které ministerstvo.

Konkretizace uvedených právních vztahů, stanovení konkrétních majetkových hodnot a vyčíslení objemu finančních prostředků převáděných na jednotlivá „nástupnická“ ministerstva, popřípadě další podrobnosti spojené se zrušením Ministerstva informatiky, budou stanoveny v dohodách o delimitaci uzavřených před zrušením Ministerstva informatiky s účinností k datu jeho zrušení.

Finanční prostředky z fondů Ministerstva informatiky přecházejí do stejných fondů Ministerstva vnitra a Ministerstva průmyslu a obchodu v rozsahu v jakém jsou přímo či nepřímo spjaty s přecházejícími kompetencemi, přičemž jejich účelové určení zůstává zachováno. Obdobně i prostředky z účtů Ministerstva informatiky přecházejí na shodné účty „nástupnických“ ministerstev.

Konkrétní rozpočtová opatření, která z dohod o delimitaci vyplynou provede Ministerstvo financí dle § 25 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

V dohodách o delimitaci by se mělo konkrétně vyřešit nejen to, jak bude naloženo s rozpočtovými prostředky Ministerstva informatiky a jakým způsobem bude přecházet příslušnost hospodařit s majetkem, ale také například to, kdo vstupuje do práv a povinností ministerstva spojených s poskytováním dotací.

Ustanovení tohoto paragrafu také výslovně stanoví příslušnost Ministerstva vnitra vypořádávat práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, které zanikly již před zrušením Ministerstva informatiky.

K § 4

Přechodná ustanovení zajistí plynulost přechodu kompetencí a návaznost všech činností vykonávaných doposud Ministerstvem informatiky. Zákon výslovně stanoví, které ministerstvo dokončí řízení, které Ministerstvo informatiky zahájilo, ale před účinností tohoto zákona nedokončilo.

Není pochyb o tom, že rozhodnutí vydaná Ministerstvem informatiky před účinností tohoto zákona zůstanou v platnosti i po provedení změn tímto zákonem předpokládaných.

Výkladový problém může nastat v případech, kdy zákon výslovně požaduje nikoli pouze např. atestaci, ale přímo atestaci udělenou či provedenou např. Ministerstvem vnitra (doposud Ministerstvem informatiky). V těchto případech by mohla vznikat nejistota, zda např. dosavadní atestace udělená Ministerstvem informatiky je dostatečná, když zákon výslovně požaduje atestaci provedenou Ministerstvem vnitra. I v těchto případech je však ohledem na zásadu kontinuity veřejné správy nutné dovodit, že rozhodnutí a osvědčení vydaná Ministerstvem informatiky podle dosavadní úpravy postačují pro splnění požadavků stanovených novelizovanými právními předpisy (co se týče novelizace provedené tímto zákonem). V uvedených případech totiž nedošlo k žádnému obsahovému posunu v oblasti požadavků na jednotlivé subjekty či dokumenty, ale pouze k přesunu rozhodovací kompetence z jednoho úřadu na jiný.

„Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“ se rozumí den, který je stanoven v § 13 - Účinnost.

K ČÁSTI DRUHÉ

V souvislosti se zrušením Ministerstva informatiky dochází k nezbytným změnám v zákoně č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, které zohledňují, jak zrušení Ministerstva informatiky samotné, tak nezbytný přechod jeho dosavadních kompetencí na jiné ústřední orgány státní správy (Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu).

Ministerstvu vnitra výslovně přibývá role ústředního orgánu státní správy v oblasti elektronického podpisu a informačních systémů veřejné správy. Tyto nové kompetence ve spojení s dosavadní působností Ministerstva vnitra činí z tohoto ministerstva orgán odpovědný za podporu zavádění ICT do veřejné správy, elektronizaci procesů ve veřejné správě, a podporu a rozvoj eGovernmentu. Již v současné době je Ministerstvo vnitra ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci, k nimž lze přiřadit též oblast eGovernmentu a elektronizace veřejné správy a procesů ve veřejné správě. Z hlediska svých současných kompetencí má k těmto oblastem ze všech ústředních orgánů státní správy nejblíže a dokáže účinně celou oblast elektronizace a eGovernmentu koordinovat.

Na Ministerstvo průmyslu a obchodu přecházejí kompetence v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb, s výjimkou věcí svěřených do působnosti Českého telekomunikačního úřadu.

V ostatních případech, kdy je přechod kompetencí z Ministerstva informatiky na jiné ústřední orgány státní správy upraven novelizacemi jednotlivých zákonů, není třeba kompetenční zákon měnit. V těchto případech spadá totiž nově převáděná kompetence již do současného vymezení kompetencí těchto orgánů (viz Ministerstvo pro místní rozvoj).

K ČÁSTI TŘETÍ

Zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání stanovil, že Ministerstvo informatiky je příslušné k autorizaci pro povolání v oblasti informačních a komunikačních technologií a poštovních služeb. S ohledem na přechod kompetencí v těchto oblastech na Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo vnitra, dochází k odpovídajícím změnám též v oblasti autorizace pro povolání.

K ČÁSTI ČTVRTÉ

V zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, dochází ke změně ve zmocňovacím ustanovení. Zákon č. 106/1999 Sb. spadá svou povahou do skupiny „vnitřních věcí“, které má Ministerstvo vnitra v kompetenci, neboť souvisí s výkonem veřejné správy v České republice.

Řádné dokončení případných řízení zahájených Ministerstvem informatiky a nedokončených před účinností tohoto zákona zajistí přechodná ustanovení.

K ČÁSTI PÁTÉ

Změnami v § 62 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, dochází k přenesení kompetencí v oblasti výběru správce centrální adresy z Ministerstva informatiky na Ministerstvo pro místní rozvoj.

Správce však nemusí podstupovat nové výběrové řízení ani mu nemusí být znovu (Ministerstvem pro místní rozvoj) schvalován provozní řád, neboť s ohledem na zásadu kontinuity veřejné správy zůstávají rozhodnutí, osvědčení a činnosti provedené Ministerstvem informatiky i nadále v platnosti.

K ČÁSTI ŠESTÉ

S ohledem na přechod kompetencí v oblasti poštovních služeb provedený kompetenčním zákonem dochází k příslušným změnám také v textu zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znění pozdějších předpisů.

K ČÁSTI SEDMÉ

Celá oblast elektronického podpisu přechází účinností tohoto zákona na Ministerstvo vnitra. Tato skutečnost se promítá novelizací také do zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů.

Návaznost započatých řízení zajišťují přechodná ustanovení obsažená v § 2 zákona. Kontinuita činnosti akreditovaných poskytovatelů certifikačních služeb zůstává v souladu se zásadou kontinuity veřejné správy zachována.

K ČÁSTI OSMÉ

Kompetence v oblasti krizového řízení je Ministerstvu vnitra svěřena § 12 odst. 1 písm. m), zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

K ČÁSTI DEVÁTÉ

V souvislosti se zrušením Ministerstva informatiky dochází také ke zrušení jeho kompetence při vydání vyhlášky podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Vydání této vyhlášky zůstane po účinnosti tohoto zákona plně v kompetenci Ministerstva zdravotnictví.

K ČÁSTI DESÁTÉ

Oblast informačních systémů veřejné správy resp. koordinační role v této oblasti přechází plně pod Ministerstvo vnitra.

Návaznost řízení zahájených podle úpravy zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění účinném před účinností tohoto zákona, je zajištěna přechodným ustanovením.

K ČÁSTI JEDENÁCTÉ

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, upravuje podnikání ve specifické oblasti elektronických komunikací a současně také jeho regulaci. Z ústředních orgánů státní správy má k této oblasti nejblíže Ministerstvo průmyslu a obchodu, kterému kompetenční zákon již ve znění platném a účinném před účinností tohoto zákona svěřuje roli ústředního orgánu v oblasti některých druhů podnikání (viz § 13 odst. 1 písm. b). Z tohoto důvodu je mu při převodu kompetencí z rušeného Ministerstva informatiky svěřena role ústředního orgánu státní správy i v této oblasti.

K ČÁSTI DVANÁCTÉ

Dosavadní působnost Ministerstva informatiky v oblasti veřejných zakázek je převedena na Ministerstvo vnitra, na nějž tímto zákonem přechází také působnost v oblasti akreditace a atestace podle zákona č. 365/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Kontinuita používání elektronických nástrojů pro zadávání veřejných zakázek zůstává v souladu se zásadou kontinuity veřejné správy zachována.

K ČÁSTI TŘINÁCTÉ

Skutečnost zrušení Ministerstva informatiky se promítá také do zákona č. č. 517/2002 Sb., jímž bylo Ministerstvo zřízeno.

K ČÁSTI ČTRNÁCTÉ

S účinností zákona se počítá k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. S ohledem na délku doby mezi předložením návrhu zákona a jeho předpokládanou účinností se navrhuje přijetí tohoto zákona v prvním čtení.

V Praze dne 8. 11. 2006

předseda vlády

ministr vnitra a ministr informatiky