Poslanecká sněmovna
2002 - 2006

Sněmovní tisk 974

Novela zákona o trestním řízení (trestní řád)

o POSLANECKÁ SNĚMOVNA

o Skupina poslanců (Jiří Pospíšil, Ivan Langer, Jiří Bílý) předložila sněmovně návrh zákona 5. 5. 2005.
Zástupce navrhovatele: Langer Ivan a další.
Návrh zákona rozeslán poslancům jako tisk 974/0 dne 6. 5. 2005. Návrh zaslán vládě k vyjádření stanoviska 6. 5. 2005.
Vláda zaslala stanovisko 2. 6. 2005. Stanovisko vlády rozesláno poslancům 2. 6. 2005 jako tisk 974/1 (nesouhlas).

o Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 2. 6. 2005. Určil zpravodaje: JUDr. Hana Šedivá a navrhl přikázat k projednání výborům: Ústavně právní výbor

? 1. Čtení proběhlo 23. 6. 2005 na 45. schůzi. Návrh zákona zamítnut (hlasování č. 277, usnesení č. 1748).

V novele poslanci mj. navrhují, aby každý, kdo byl neodůvodněně odposloucháván, se o tomto dověděl, měl možnost se s obsahem odposlechů seznámit a také se proti tomu bránit

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

2005

IV. volební období

___________________________________________________________

974

Návrh

poslanců Jiřího Pospíšila, Ivana Langera a Jiřího Bílého

na vydání

zákona, kterým se mění

zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 13/1993 Sb., Celní zákon, ve znění pozdějších předpisů

Z á k o n

ze dne ...............2005,

kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 13/1993 Sb., Celní zákon, ve znění pozdějších předpisů:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o trestním řízení soudním (trestní řád)

Čl. I.

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 59/1965 Sb., zákona č. 173/1968 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 56/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 50/1990 Sb., zákona č. 53/1990 Sb., zákona č. 81/1990 Sb., zákona č. 101/1990 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., zákona č. 214/1994 Sb., zákona č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb. se mění takto:

1. V § 8 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí:

?(7) Jestliže státní zástupce nebo soudce vyžádal podle odstavce 2 údaje o bankovním účtu, které jsou předmětem bankovního tajemství, údaje o účtu majitele cenného papíru z evidence cenných papírů, anebo údaje získané při správě daní a do jednoho měsíce ode dne doručení těchto údajů nebylo proti osobě, o jejíž účet nebo daňové údaje šlo, doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, jež se podle odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání opírá o skutečnosti získané z těchto údajů, zašle státní zastupitelství, jehož státní zástupce údaje vyžádal, nebo soud, jehož soudce údaje vyžádal, kopii této žádosti a kopii získaných údajů této osobě. Stejně postupuje státní zastupitelství nebo soud, pokud byly údaje podle odstavce 2 vyžádány po zahájení trestního stíhání a nebyly do jednoho měsíce od jejich obdržení založeny do spisu ve věci, v níž byly údaje vyžádány, anebo pokud údaje do spisu založeny byly, ale osoba, k níž se zjišťované údaje vztahovaly, není účastníkem trestního řízení, v němž byly údaje vyžádány.

(8) Státní zastupitelství postupuje obdobně jako podle odstavce 7 v případě, že do jednoho měsíce od skončení sledování bankovního účtu nebo účtu v evidenci cenných papírů nebylo osobě, jejíž bankovní účet nebo účet v evidenci cenných papírů byl sledován, doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, jež se podle odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání opírá o skutečnosti získané z tohoto sledování. Soud postupuje obdobně jako podle odstavce 7 v případě, že do 3 dnů od skončení sledování bankovního účtu nebo účtu v evidenci cenných papírů údaje získané sledováním nebyly založeny do trestního spisu, anebo založeny byly, ale osoba, jejíž bankovní účet nebo jejíž účet v evidenci cenných papírů byl sledován, není účastníkem trestního řízení.?.

2. V § 83 odst. 1 se ve větě třetí za slovo ?odůvodněn? doplňuje text ?(§ 134 odst. 2)?.

3. V § 83a odst. 1 se ve větě třetí za slovo ?odůvodněn? doplňuje text ?(§ 134 odst. 2)?.

4. V § 88 odst. 1 se ve větě první za slova ?k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva? doplňují slova ?a nelze-li skutečnosti významné pro trestní řízení zjistit jinak?.

5. V § 88 odst. 2 se ve větě první za slovo ?odůvodněn? doplňuje text ?(§ 134 odst. 2)? a za větu první se doplňuje věta: ?V příkazu musí být uvedena jménem a příjmením osoba, jejíž telekomunikační provoz má být odposloucháván a zaznamenáván, a její právní vztah k odposlouchávané stanici, číslo odposlouchávané stanice a důvod nařízení odposlechu.?.

6. V § 88 odst. 3 se ve větě první slova ?pokud s tím účastník odposlouchávané stanice souhlasí? nahrazují slovy ?pokud s tím souhlasí uživatel telekomunikačního zařízení, do jehož práv má být příkazem k nařízení odposlechu nebo záznamu telekomunikačního provozu zasaženo?.

7. V § 88 odst. 4 se ve větě třetí slova ?účastník odposlouchávané stanice? nahrazují slovy ?uživatel stanice, do jehož práv má být nařízením odposlechu nebo záznamu telekomunikačního provozu zasaženo?.

8. V § 88 odstavec 5 zní:

?(5) Jestliže do jednoho měsíce ode dne skončení odposlechu telekomunikačního provozu a jeho záznamu nebylo osobě, jejíž telekomunikační provoz byl odposloucháván a zaznamenáván, doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, jež se podle odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání opírá o skutečnosti získané z tohoto odposlechu a jeho záznamu, zašle soud, jehož soudce příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydal, kopii tohoto příkazu a žádosti o jeho nařízení osobě, jejíž telekomunikační provoz byl odposloucháván a zaznamenáván. Stejně soud postupuje, pokud byl odposlech telekomunikačního provozu a jeho záznam nařízen po zahájení trestního stíhání, ale záznam o odposlechu telekomunikačního provozu nebyl do jednoho měsíce po jeho skončení založen do spisu ve věci, v níž byl odposlech nařízen, anebo pokud záznam o odposlechu do spisu založen byl, ale osoba, jejíž telekomunikační provoz byl odposloucháván a zaznamenáván, není účastníkem trestního řízení, v němž byl odposlech nařízen.?.

9. V § 88 se dosavadní odstavec 5 označuje jako odstavec 6 a na konci textu tohoto odstavce se doplňují věty: ?Zničit lze tyto záznamy nejdříve tři měsíce od skončení odposlechu. Pokud osoba, která byla vyrozuměna podle odstavce 5 nebo zjistila ze spisu, že její telekomunikační provoz byl odposloucháván a zaznamenáván, sdělí písemně soudu, jehož soudce odposlech nařídil, že podala žalobu v občanském soudním řízení podle zvláštního zákona, v níž tvrdí, že nařízením odposlechu bylo protiprávně dotčeno její právo na ochranu soukromí, nesmí být záznamy zničeny dříve než uplynutím třetího měsíce po měsíci, v němž nabylo právní moci rozhodnutí, jímž se toto řízení končí, anebo dříve než uplynutím třetího měsíce po měsíci, v němž předseda soudu, jehož soudce odposlech nařídil, zjistil, že žaloba podána nebyla. Toto sdělení, jehož součástí je i označení soudu, u něhož byla žaloba podána, musí uvedená osoba učinit do jednoho měsíce ode dne, kdy byla vyrozuměna podle odstavce 5 nebo byl záznam o odposlechu založen do spisu. Omezení podle věty druhé a třetí neplatí v případě, že jde o záznam o obsahu komunikace mezi obviněným a jeho advokátem.?.

10. V § 88 se vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí:

?(7) Pokud osoba, která splňuje podmínky pro vydání kopie příkazu k odposlechu stanovené v odstavci 5, požádá ve lhůtě podle odstavce 6 o vydání kopie záznamu o odposlechu příslušný policejní orgán, z jehož podnětu byl odposlech proveden, kopie se jí vydá. Je-li záznam pořízen v elektronické podobě, musí být na žádost vydána i kopie v elektronické podobě. Osoba, které se kopie vydává, je povinna uhradit věcné náklady na pořízení kopií nebo věcné náklady na pořízení elektronických nosičů informací, které se jí vydávají. Tuto povinnost lze zcela či zčásti prominout osobě, která by splňovala podmínky pro bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu (§ 33 odst. 2).

(8) Bylo-li účastníku řízení odmítnuto nahlédnutí do spisu, počínají běžet lhůty stanovené v odstavci 6 až dnem následujícím po dni, kdy mu bylo doručeno sdělení, že do spisu může nahlédnout.?.

11. V § 88a odst. 1 se ve větě druhé za slovo ?odůvodněn? doplňuje text ?(§ 134 odst. 2)?.

12. V § 88a odst. 2 se slova ?uživatel telekomunikačního zařízení, ke kterému se mají údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu vztahovat? nahrazují slovy ?uživatel telekomunikačního zařízení, do jehož práv by bylo příkazem k zjištění údajů o telekomunikačním provozu zasaženo?.

13. V § 88a se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

?(3) V příkazu podle odstavce 1 musí být uvedeno jméno a příjmení osoby, o jejímž telekomunikačním provozu mají být zjišťovány údaje, její právní vztah k telefonní stanici, u které budou tyto údaje o telekomunikačním provozu zjišťovány, číslo této stanice a důvod zjišťování.

(4) Jestliže do jednoho měsíce ode dne získání údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle odstavce 1 nebylo doručeno osobě, jejíž údaje o telekomunikačním provozu byly zjišťovány, usnesení o zahájení trestního stíhání, jež se podle odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání opírá o skutečnosti získané z údajů o telekomunikačním provozu, zašle soud, jehož soudce příkaz podle odstavce 1 vydal, kopii tohoto příkazu osobě, jejíž údaje o telekomunikačním provozu byly zjišťovány. Stejně soud postupuje, pokud bylo zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle odstavce 1 nařízeno po zahájení trestního stíhání, ale zjištěné údaje nebyly do jednoho měsíce po jejich získání založeny do spisu ve věci, v níž bylo jejich zjištění nařízeno, nebo pokud zjištěné údaje o telekomunikačním provozu byly do spisu založeny, ale osoba, jejíž údaje o telekomunikačním provozu byly zjišťovány, není účastníkem trestního řízení, v němž bylo zjišťování těchto údajů nařízeno.?.

14. § 158d včetně nadpisu zní:

?Sledování osob a věcí

(1) Sledováním osob a věcí (dále jen "sledování") se rozumí získávání poznatků o osobách a věcech prováděné utajovaným způsobem technickými nebo jinými prostředky (dále jen "použití operativní techniky?). Operativní techniku lze použít pouze v případech, kdy je použití jiných prostředků neúčinné anebo podstatně snížené, a to pouze na dobu nezbytně nutnou a v nezbytném rozsahu. Pokud policejní orgán při sledování zjistí, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam s obsahem této komunikace zničit a poznatky, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.

(2) Sledování, při kterém mají být pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, lze uskutečnit pouze na základě písemného příkazu soudce.

(3) Pokud má být sledováním zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití operativní techniky, lze je uskutečnit pouze v případech, kdy je vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin a kdy je použití jiných prostředků neúčinné anebo podstatně snížené, a to jen na základě předchozího příkazu soudce. Při vstupu do obydlí nesmějí být provedeny žádné jiné úkony než takové, které směřují k umístění technických prostředků.

(4) Příkaz podle odstavce 2 a 3 musí být vydán písemně a odůvodněn (§ 134 odst. 2) s uvedením jména a příjmení osoby, jejíž sledování má být prováděno, druhu operativní techniky, která má být použita, způsobu sledování včetně místa či prostor, kde má být prováděno, doby trvání použití operativní techniky, která nesmí být delší než šest měsíců, a důvodu sledování. Policejní orgán a soudce, který příkaz podle odstavce 2 a 3 vydal, jsou povinni sledovat, zda trvají důvody použití operativní techniky, a jestliže tyto důvody pominuly, jsou povinni použití operativní techniky bezodkladně ukončit. O ukončení použití operativní techniky policejní orgán bezodkladně vyrozumí soudce, který k němu vydal příkaz. Zjistí-li soudce, který příkaz podle odstavce 2 a 3 vydal, že důvody pro její použití pominuly, je povinen příkaz i bez návrhu bezodkladně zrušit.

(5) Příkaz podle odstavců 2 a 3 lze vydat jen na základě písemné žádosti, která musí obsahovat:

a) druh operativní techniky, která má být použita, místo jejího použití a jsou-li známy, také údaje o osobách nebo věcech, vůči kterým má být sledování pomocí této techniky použito;

b) navrhovanou dobu trvání použití operativní techniky, která nesmí být delší než šest měsíců. Tuto dobu může soud, jehož soudce vydal příkaz k použití operativní techniky, na základě nové žádosti písemně prodloužit vždy na dobu nejvýše šesti měsíců;

c) informaci o případném předchozím neúčinném nebo podstatně ztíženém odhalování činnosti, pro niž je použití operativní techniky vyžadováno;

d) důvod k použití operativní techniky spolu s odůvodněním, proč by použití jiných prostředků bylo neúčinné anebo podstatně snížené;

e) skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán konkrétní trestný čin a dostatečné odůvodnění závěru, že pouze použití operativní techniky může objasnit, že jej spáchala určitá osoba.

(6) Nesnese-li věc odkladu a nejde-li o případy uvedené v odstavci 3, lze sledování zahájit i bez povolení. Policejní orgán je však povinen o povolení bezodkladně dodatečně požádat, a pokud je do 24 hodin neobdrží, je povinen sledování ukončit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.

(7) Jestliže do jednoho měsíce ode dne skončení sledování, k němuž bylo třeba povolení soudce, nebylo osobě, vůči níž bylo postupováno podle § 158d odst. 2, 3 a 6 doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, jež se podle odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání opírá o skutečnosti získané tímto sledováním, zašle soud, jehož soudce sledování povolil, kopii tohoto povolení osobě, vůči níž bylo takto postupováno. Stejně soud postupuje, provádí-li se sledování podle § 158f, avšak protokol pořízený podle § 158d odst. 8 nebyl do jednoho měsíce po skončení sledování založen do spisu ve věci, v níž bylo sledování povoleno, nebo pokud protokol pořízený podle § 158d odst. 8 do spisu založen byl, avšak osoba, vůči níž bylo postupováno podle § 158d odst. 2 a 3, není účastníkem trestního řízení, v němž bylo sledování povoleno.

(8) Má-li být záznam pořízený při sledování použit jako důkaz, je třeba k němu připojit protokol s náležitostmi uvedenými v § 55 a 55a.

(9) Pokud nebyly při sledování zjištěny skutečnosti důležité pro trestní řízení, je nutno záznamy předepsaným způsobem zničit.

(10) Zničit lze tyto záznamy nejdříve tři měsíce po skončení sledování. Pokud osoba, která byla vyrozuměna dle odstavce 7 nebo zjistila ze spisu, že byla sledována, sdělí písemně soudu, jehož soudce sledování povolil, že podala žalobu v občanském soudním řízení podle zvláštního zákona, v níž tvrdí, že povolením sledování bylo protiprávně dotčeno její právo na ochranu soukromí, nesmí být záznamy zničeny dříve než uplynutím třetího měsíce po měsíci, v němž nabylo právní moci rozhodnutí, jímž se toto řízení končí, anebo dříve než uplynutím třetího měsíce po měsíci, v němž předseda soudu, jehož soudce sledování nařídil, zjistil, že žaloba podána nebyla. Toto sdělení, jehož součástí je i označení soudu, u něhož byla žaloba podána, musí uvedená osoba učinit do jednoho měsíce poté, kdy byla vyrozuměna podle odstavce 7 nebo byl záznam o odposlechu založen do spisu. Omezení podle věty první a druhé neplatí v případě, že jde o záznam komunikace mezi obviněným a jeho advokátem.

(11) Provozovatelé telekomunikační činnosti, jejich zaměstnanci a jiné osoby, které se na provozování telekomunikační činnosti podílejí, jakož i pošta nebo osoba provádějící dopravu zásilek jsou povinni poskytovat policejnímu orgánu provádějícímu sledování podle jeho pokynů nezbytnou součinnost. Přitom se nelze dovolávat povinnosti mlčenlivosti stanovené zvláštními zákony.

(12) V jiné trestní věci, než je ta, v níž bylo sledování za podmínek uvedených v odstavci 2 až 4 provedeno, lze záznam pořízený při sledování a připojený protokol použít jako důkaz jen tehdy, je-li i v této věci vedeno řízení o úmyslném trestném činu nebo souhlasí-li s tím všechny osoby, do jejichž práv a svobod bylo sledováním zasahováno.?.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o Policii České republiky

Čl. II.

Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 186/1997 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 325/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 138/1999 Sb., zákona č. 329/1999 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 436/2003 Sb. a zákona č. 119/2004 Sb. se mění takto :

1. V § 53a odstavce 1 a 2 znějí:

?(1) Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen ?poslanecká sněmovna?) vykonává kontrolu nad:

a)zjišťováním údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství, údajů z evidence cenných papírů, údajů získaných při správě daní a individuálních údajů podle § 8 trestního řádu;

b) použitím odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu podle § 88 trestního řádu;

c)zjišťováním údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle § 88a trestního řádu;

d) sledováním osob a věcí podle § 158d trestního řádu.

Za účelem zajištění této kontroly zřizuje poslanecká sněmovna kontrolní orgán, který se skládá z pěti poslanců určených poslaneckou sněmovnou.

(2) Ministerstvo je povinno vést evidenci o počtech žádostí podle § 8 trestního řádu, příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 trestního řádu, příkazů k zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle § 88a trestního řádu, dále příkazů ke sledování osob a věcí, jakož i zamítnutých žádostí podle § 158d trestního řádu.?.

2. V § 53a se vkládá nový odstavec 3, který zní:

?(3) Kontrolu podle odstavce 1 provádí kontrolní orgán v příslušných útvarech policie po předchozím vyrozumění ministra. Ministr předkládá kontrolnímu orgánu analýzu o využívání prostředků podle odstavce 1 za uplynulý kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku. Ministr dále předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně a na jeho žádost kdykoli požadované informace podle odstavce 1 a evidenci podle odstavce 2. Tím není dotčeno právo kontrolního orgánu požadovat informace a účast na jednání kontrolního orgánu od jiných osob. Kontrolnímu orgánu musí být na jeho žádost předloženy soudní spisy ve věcech žádostí podle § 8 trestního řádu, nařízených odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu podle § 88 trestního řádu, příkazů k zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle § 88a trestního řádu a příkazů ke sledování osob a věcí podle § 158d trestního řádu.?.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

ČÁST TŘETÍ

Změna Trestního zákona

Čl. III.

Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon, ve znění zákona č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1965 Sb., zákona č. 81/1966 Sb., zákona č. 148/1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 10/1989 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 84/1990 Sb., zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č. 490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu ČSFR, vyhlášeným pod č. 93/1992 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeným pod č. 91/1994 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeným č. 103/1997 Sb., zákona č. 253/1997 Sb., zákona č. 92/1998 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 96/1999 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 238/1999, zákona č. 305/1999 Sb., zákona č. 327/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000, zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 405/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 139/2001, zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 134/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 482/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 276/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 91/2004 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb. a zákona č. 692/2004 Sb. se mění takto:

Za § 240 se vkládá nový § 240a, který včetně nadpisu zní:

?§ 240a

Neoprávněný odposlech

(1) Kdo neoprávněně provede odposlech nebo záznam odposlechu sítě telefonního, datového či jiného obdobného komunikačního provozu nebo provozu se záznamem přepravovaných zpráv, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.

(2) Stejně bude potrestán ten, kdo neoprávněně provede odposlech nebo záznam prostor.

(3) Odnětím svobody až na tři léta bude potrestán ten, kdo spáchá čin uvedený v odstavcích 1 a 2 v úmyslu usnadnit jiný trestný čin.

(4) Odnětím svobody na tři léta až pět let bude potrestán ten, kdo způsobí činem uvedeným v odstavci 1 a 2 značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.?.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna Celního zákona

Čl. IV.

Zákon č. 13/1993 Sb., Celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 1/2002 Sb., zákona č. 322/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb. a zákona č. 187/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 37d odst. 1 se za dosavadní text doplňuje věta: ?Kontrolu provádí kontrolní orgán v příslušných útvarech celní správy po předchozím vyrozumění ministra.?.

2. V § 37d odstavec 2 zní:

?(2) Ministerstvo je povinno vést evidenci o počtech a způsobu využívání operativně pátracích prostředků. Ministr předkládá kontrolnímu orgánu analýzu o využívání operativně pátracích prostředků za uplynulý kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku. Ministr dále předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně a na jeho žádost kdykoli požadované informace a evidenci podle tohoto odstavce. Tím není dotčeno právo kontrolního orgánu požadovat informace a účast na jednání kontrolního orgánu od jiných osob. Kontrolnímu orgánu musí být na jeho žádost předloženy soudní spisy ve věcech nařízených odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu, příkazů k zjištění údajů o telekomunikačním provozu a příkazů ke sledování osob a věcí.?.

ČÁST PÁTÁ

Přechodná ustanovení k části první

Čl. V.

1. Byly-li vyžádány údaje podle § 8 odst. 2 trestního řádu před účinností toho zákona, lze podle § 8 odst. 7 trestního řádu postupovat pouze u údajů získaných v době jednoho roku před účinností tohoto zákona.

2. Skončilo-li sledování účtu podle § 8 odst. 3 trestního řádu před účinností tohoto zákona, lze podle § 8 odst. 8 trestního řádu postupovat, jen došlo-li k tomu v době jednoho roku před účinností tohoto zákona.

3. Byl-li odposlech telekomunikačního provozu a jeho záznamu, nařízený podle § 88 odst. 1 trestního řádu, skončen před účinností tohoto zákona, lze podle § 88 odst. 4, 5 a 6 trestního řádu postupovat, jen došlo-li ke skončení v době jednoho roku před účinností tohoto zákona.

4. Byly-li údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu podle § 88a odst. 1 trestního řádu získány před účinností tohoto zákona, lze podle § 88a odst. 4 trestního řádu postupovat, jen ohledně údajů získaných v době jednoho roku před účinností tohoto zákona.

5. Skončilo-li sledování podle § 158d trestního řádu, k němuž bylo třeba povolení státního zástupce nebo soudce, před účinností tohoto zákona, lze podle § 158d odst. 7 trestního řádu postupovat, jen skončilo-li v době jednoho roku před účinností tohoto zákona. Nebylo-li ke sledování podle § 158d trestního řádu povolení státního zástupce nebo soudce třeba, podle § 158d odst. 7 trestního řádu postupovat nelze.

ČÁST ŠESTÁ

Účinnost

Čl. VI.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

Obecná část

Hlavním důvodem navrhovaných změn trestního řádu a dalších předpisů jsou výhrady k praxi orgánů činných v trestním řízení při používání některých operativně pátracích prostředků. Nutnost legislativních změn v této oblasti vyplývá ze skutečnosti, že zjišťováním údajů podle § 8 odst. 2 trestního řádu, odposlechem telekomunikačního provozu anebo zjišťováním údajů o tomto provozu podle § 88 a § 88a trestního řádu, případně sledováním osob a věcí podle § 158d trestního řádu, je mimo veškerou pochybnost zasahováno poměrně zásadním způsobem do soukromí občanů.

Ochrana soukromí vyplývá nejen z Listiny základních práv a svobod (dále jen ?Listina?), ale také z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění pozdějších protokolů (dále jen ?Úmluva?) i judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Listina stanoví v čl. 7 odst. 1, že nedotknutelnost soukromí je zaručena a v čl. 10 odst. 2, že ?každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života?. Úmluva, která je součástí právního řádu České republiky podle čl. 10 Ústavy, stanoví v čl. 8, že ?každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence? a ?státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných?.

Pro posouzení oprávněnosti či důvodnosti zásahu do soukromí je potřeba vycházet z čl. 7 odst. 1 Listiny, podle kterého může být nedotknutelnost soukromí omezena pouze ?v případech stanovených zákonem?. Toto omezení zákonem by však mělo být s ohledem na čl. 8 Úmluvy možné jen v případech, které jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. Ohledy je potřeba brát také na čl. 13 Úmluvy, podle kterého musí mít každý, jehož práva a svobody přiznané touto Úmluvou byly porušeny, účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úředních povinností. Ustanovení tohoto článku musí být dodržováno také ve vztahu k odposlechům a dalším šetřením zasahujícím zásadním způsobem do soukromí, ale postup, který by zaručoval jeho realizaci v této oblasti, dostatečným způsobem upraven není.

Zjišťování údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství nebo údajů z evidence cenných papírů podle § 8 odst. 2 trestního řádu se stejně jako odposlech telekomunikačního provozu či jiná forma odposlechu děje bez vědomí dotčené osoby, která se o nich dozví pouze v případě, kdy je vůči ní zahájeno trestní stíhání a zároveň jsou tyto údaje nebo záznam o odposlechu použity jako důkaz v následujícím trestním řízení. Pokud orgány činné v trestním řízení nepovažují výsledky těchto forem šetření za důkazně relevantní, nemusí je v trestním řízení použít a dotčené osoby se o jejich provedení vůbec nedozví. Potřeba je dále zdůraznit, že trestní řád nepodmiňuje použití postupu podle § 8 odst. 2 ani provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu tím, že dotčenou musí být pouze podezřelá osoba. Uvedené postupy nepovažuje současná právní úprava za protiprávní ani v případech, kdy osoba, vůči které jsou použity, není sama podezřelá a její jednání může nějakým způsobem s podezřelou osobou pouze souviset.

Zásah do soukromí, který je prováděn podle § 8 odst. 2 trestního řádu a spočívá v požadování údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství nebo údajů z evidence cenných papírů, je podle trestního řádu důvodný v případě, jsou-li tyto údaje třeba v trestním řízení k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení poměrů obviněného anebo pro výkon rozhodnutí. Ustanovení § 88 odst. 1 podmiňuje zákonnost realizace odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu tím, že je vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva a lze předpokládat, že telekomunikačním provozem budou sděleny významné skutečnosti pro trestní řízení. Podmínkou pro uplatnění postupu podle § 88a odst. 1 je objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení.

Z výše uvedeného je tedy patrné, že poměrně reálně může dojít k situaci, kdy jsou na jedné straně sice splněny formální náležitosti pro zásah do soukromí, ať již postupem podle § 8, 88, 88a nebo 158d trestního řádu, ale na druhé straně není takový zásah důvodný s ohledem na dikci čl. 8 odst. 2 Úmluvy. Kromě toho si lze představit celou řadu případů, kdy nebyly splněny ani formální náležitosti, které stanoví trestní řád pro tyto způsoby zásahu do soukromí, ale ten, který o jejich použití rozhoduje, se pouze mylně domnívá, že splněny jsou.

V této souvislosti lze připomenout také zveřejnění některých údajů, ze kterých vyplývá poměrně vysoký počet odposlechů za minulý rok. O tom, v kolika případech byly zjišťovány například údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, žádná statistika vedena není nebo nebyla dosud zveřejněna, dá se ale předpokládat, že půjde o stovky nebo i tisíce případů. Žádná statistika není vedena ani o provedených sledování osob a věcí. Bez spekulace o možnostech vědomého zneužití těchto institutů je na základě empirických zkušeností zřejmé, že při rozhodování o takovém počtu provedených šetření prostě muselo dojít v určitých případech k chybě a dotčené osoby musí mít možnost uplatnit své právo podle čl. 13 Úmluvy. Cílem navrhované úpravy je proto také zavedení evidence o provedených šetřeních podle § 8, 88, 88a a 158d trestního řádu vedené Ministerstvem vnitra, evidence o počtech a způsobu využívání operativně pátracích prostředků vedené Ministerstvem financí nebo úprava povinností ministra vnitra a ministra financí předkládat pravidelně analýzy a informace o využití těchto prostředků.

Navrhovaný zákon nezasahuje do základních principů, na kterých jsou dnes postaveny mechanismy, kterými jsou opatřovány údaje podle § 8 odst. 2 trestního řádu, nařizován odposlech telekomunikačního provozu a jeho záznam podle § 88, nařizováno zjišťování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle § 88a nebo nařizováno sledování podle § 158d trestního řádu. Pouze je zpřesňuje a zavádí mechanismus, který umožňuje dotčeným osobám získat informaci o tom, že bylo do jejich práv zasaženo. Dotčené osoby mají mít dále možnost domoci se v přiměřené době přezkoumání tohoto postupu, popřípadě přiměřeného odškodnění. Navrhovaná úprava neřeší sama možnosti nápravy při zásahu do práva na ochranu osobnosti, protože je možné vycházet z § 11 a násl. občanského zákoníku.

Navrhovány jsou také další změny, které s touto problematikou souvisejí a pomáhají naplnit ústavní principy nedotknutelnosti soukromí. Zpřesněno má být odůvodnění příkazu k domovní prohlídce, k prohlídce jiných prostor a pozemků, k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebo k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, podmínky pro uplatnění institutu sledování osob a věcí a vedle zmíněné evidence se zavádí jasný kontrolní mechanismus nad postupy podle § 8, 88, 88a a 158d trestního řádu. Kontrola vykonávaná v současnosti Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR podle § 53a zákona o Policii ČR je považována v praxi za nedostatečnou, a proto je v návrhu vymezena přesněji a podrobněji. K zabránění neoprávněně provedených odposlechů by mělo přispět zavedení nové skutkové podstaty trestného činu neoprávněného odposlechu. Tím by se měl vyřešit zásadní nedostatek současného trestního řádu, jehož skutkové podstaty neumožňují v této souvislosti stíhat jiné jednání než porušování tajemství dopravovaných zpráv.

Je třeba říci, že se tato novela nedotýká veškeré úpravy odposlechů, jak ji umožňují další zákony jako například zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů. V těchto případech ale nelze vázat zveřejnění informace o porušení práva na soukromí na neexistenci následného trestního stíhání, které zde bývá výjimkou.

Nejen že je navrhovaná právní úprava v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky (čl. 10, 12 a 13 Listiny), ale pomáhá tyto smlouvy a ústavně zaručené principy naplňovat v praxi. Hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy by byl minimální. Dopad na státní rozpočet by mělo zavedení výše uvedených evidencí o počtech operativně pátracích prostředků, kde by však neměly vznikat velké administrativní nároky na jejich vedení, a náklady na rozesílání kopií příslušných listin souvisejících s provedeným šetřením vůči osobám, se kterými nebylo zahájeno trestní stíhání z důvodů, které z tohoto šetření vyplývají. V současnosti není k dispozici přesná statistika, ze které by vyplývalo, jak velké agendy státních zastupitelství a soudů se tato problematika týká, a proto nelze přesně odhadnout náklady na poštovné a další administrativní a doprovodné personální náklady.

Pokud bychom vyšli například z faktu, že v uplynulém roce bylo nařízeno přibližně 7000 odposlechů a cena jednoho doporučeného dopisu do 20 g činí 19 Kč, pak i za předpokladu, že by v žádném z těchto případů odposlech nevedl k zahájení trestního stíhání, představovaly by celkové náklady na poštovné 133 tisíc Kč na úrovni celé republiky. Ve skutečnosti by šlo nepochybně o částku podstatně nižší. Náklady by mohlo představovat také sledování zmíněných lhůt, nejedná se však o činnost natolik náročnou, že by nutně musela vést k rozšíření počtu konkrétních administrativních pracovníků. Pokud by byly navrhované změny přijaty a vedly by ve svých důsledcích k rozumnějšímu nařizování odposlechů a dalších zásahů do soukromí osob, které představují při svém vyhodnocování stovky hodin práce policistů, kteří se jimi zabývají, výdaje na realizaci těchto změn by byly plně rentabilní.

Návrh zákona nebude mít dopady na rozpočty krajů a obcí.

Zvláštní část

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o trestním řízení soudním (trestní řád)

K bodu 1:

Současné ustanovení § 8 trestního řádu umožňuje státnímu zástupci a po podání obžaloby či návrhu na potrestání předsedovi senátu požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, údaje z evidence cenných papírů, v případě trestného činu podle § 178 trestního zákona individuální údaje získané podle zvláštního zákona pro statistické účely a za podmínek stanovených zvláštním zákonem i údaje získané při správě daní. Tyto údaje jsou zjišťovány v případech, jsou-li v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení poměrů obviněného anebo pro výkon rozhodnutí. Tento institut je využíván zejména v té části trestního řízení, kdy ještě nebylo sděleno obvinění, nebo ve fázi trestního řízení, kdy již bylo sděleno obvinění, ale ještě nebyla podána obžaloba.

Nedostatky současné právní úpravy spočívají například v tom, že důvodnost žádosti státního zástupce o poskytnutí těchto údajů není věcně přezkoumatelná a ten, komu byla žádost doručena, nemá možnost poskytnutí požadovaného údaje odmítnout. Osoba, které se žádost fakticky týká, má možnost se o ni dozvědět pouze v případě, že je proti ní zahájeno trestní stíhání a vyžádané údaje byly jako důkaz založeny do spisu nebo v případě, že je s ní trestní stíhání již vedeno a zjištěné údaje budou do spisu založeny dodatečně. Pokud by trestní stíhání zahájeno nebylo nebo by získaný údaj nebyl shledán jako významný pro trestní řízení, dotčená osoba se o jejich vyžádání nikdy nedozví.

Navrhováno je proto doplnění § 8 o další dva odstavce, ze kterých by vyplývala povinnost informovat dotčenou osobu ve stanovené lhůtě o tom, jaké údaje byly vyžádány a poskytnuty. Tato povinnost by vznikla tehdy, pokud by nebylo dotčené osobě ve stanovené lhůtě jednoho měsíce doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, které by se opíralo o skutečnosti získané z těchto údajů. Obdobně by byly upraveny případy, kdy bylo trestní stíhání vůči dotčené osobě již vedeno. Povinnost informovat o zásahu do soukromí není součástí konkrétního procesu, ve kterém je vedeno trestní řízení, ale je součástí ochrany základních lidských práv, které musí poskytovat stát. Z tohoto důvodu je informační povinnost ukládána nikoliv tomu, kdo údaj vyžádal, ale instituci, v níž působí, tedy státnímu zastupitelství nebo soudu.

K bodu 2 a 3:

Navrhovaná úprava pouze výslovně doplňuje opakovaně proklamovanou nezbytnost analogie právní úpravy odůvodňování příkazu k domovní prohlídce nebo příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků s ustanovením § 134 odst. 2 trestního řádu, který upravuje obsahové náležitosti odůvodnění usnesení. Tímto zpřesněním by mělo dojít ke sjednocení základních požadavků na obsahové náležitosti odůvodnění těchto rozhodnutí sui generis.

K bodu 4:

Doplněním ustanovení o tom, že k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu by mělo být přistoupeno teprve tehdy, pokud není možné související skutečnosti významné pro trestní řízení zjistit jinak, by mělo posílit ústavně zaručený princip nedotknutelnosti soukromí a přispět k tomu, aby byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu v praxi používán teprve tehdy, je-li to opravdu nezbytné.

K bodu 5:

Vedle zpřesnění obsahových náležitostí odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je výslovně vyjádřeno to, co je již dnes v praxi často respektováno. Obecně se komentáře k tomuto ustanovení shodují v tom, že by měl tento příkaz obsahovat ještě další náležitosti, které posilují ochranu soukromí dotčených osob. Doplněním údajů o právním vztahu odposlouchávané osoby k odposlouchávané stanici by se měly eliminovat některé sporné případy z praxe, kdy je nařízen odposlech stanice s pouhým konstatováním, že by jejím prostřednictvím měla komunikovat odposlouchávaná osoba a fakticky je tak odposlouchávána stanice úplně jiné osoby.

K bodu 6:

Vzhledem k nejasné právní úpravě toho, co je míněno pod pojmem ?účastník odposlouchávané stanice? v případě, že jde o majitele mobilního telefonu a tedy ?majitele stanice?, je navrženo právní úpravu zpřesnit. V praxi dnes navíc souhlas ?účastníka stanice? legitimuje odposlech bez ohledu na to, kdo je faktickým uživatelem konkrétní telefonní stanice nebo mobilního telefonu. Například v případě pevné stanice umístěné v bytě by tak dnes mohly být odposloucháváni všichni rodinní příslušníci, kteří ji užívají, bez ohledu na to, že souhlas učinil jen jeden z nich, který je jako ?účastník? evidován.

K bodu 7:

Zde je navrženo obdobné formulační zpřesnění ?účastníka odposlouchávané stanice? jako u bodu 6.

K bodu 8:

Nově formulovaný odstavec 5 v § 88 je postaven v případě odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na stejném principu jako v případě získávání údajů podle § 8 odst. 2 trestního řádu.

K bodu 9:

Doplnění nového odstavce 6 v § 88 reaguje na případy, kdy byla podána žaloba pro přezkoumání toho, zda nebylo nařízením odposlechu protiprávně porušeno právo na ochranu soukromí. Zničení souvisejících záznamů by v tomto případě nemělo být možné, protože by značně omezilo možnosti účinného právního prostředku nápravy podle čl. 13 Úmluvy.

K bodu 10:

Navrhovaná úprava umožňuje dotčené osobě získat informaci o zásahu do jejího soukromí podle § 88 odst. 5 a doplňuje zde možnost získat od příslušného policejného orgánu pořízený záznam rovněž v elektronické podobě, pokud v této podobě existuje. Pokud Policie ČR tento záznam v elektronické podobě má, nebývá technický problém vytvoření kopie na náklady této osoby.

K bodu 11:

V tomto bodě jde u příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu o zpřesnění a sjednocení základních požadavků na obsahové náležitosti odůvodnění těchto rozhodnutí sui generis stejně jako v bodě 2 a 3.

K bodu 12:

Zde je navrženo obdobné formulační zpřesnění ?účastníka odposlouchávané stanice? jako u bodu 6.

K bodu 13:

V novém odstavci 3 v § 88a je stejně jako v bodě 5 výslovně vyjádřeno to, co je již dnes v praxi často respektováno a tedy další náležitosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Nový odstavec 4 v § 88a je postaven v případě údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu na stejném principu jako v případě získávání údajů podle § 8 odst. 2 nebo § 88 odst. 5 trestního řádu.

K bodu 14:

Úprava daná v § 158 až 158 f trestního řádu umožňuje použití celé řady operativních, ve své podstatě policejních postupů, které mají napomoci k objasnění toho, zda došlo k trestnému činu a v některých případech i k získání důkazů použitelných v další fázi trestního řízení. Principielně jde o úkony, které jsou konány před zahájením trestního stíhání. V případech § 158d odst. 2 a 3 jde však o natolik závažný zásah do soukromí, že by jeho použití mělo být zpřesněno a povolováno nikoli státním zástupcem ale soudcem. Navrhovaná právní úprava se snaží unifikovat režim povolování použití operativní techniky, aby ve všech případech zásahů do soukromí, mezi které nepochybně patří i pořizování zvukových, obrazových nebo jiných záznamů, rozhodoval výlučně soudce.

Současně jsou zavedena hraniční kritéria zaručující účelné využívání operativní techniky pouze v případech, kdy by použití jiných prostředků bylo neúčelné nebo podstatně snížené, a to pouze na dobu nezbytně nutnou a v nezbytném rozsahu. To je odrazem praktických zkušeností, neboť v některých případech je operativní technika používána i tehdy, kdy by bylo možné použít jiné prostředky zasahující do soukromí osob méně závažným způsobem.

Navrhovány jsou dále obsahové náležitosti žádosti pro vydání příkazu tak, aby bylo soudcem i kontrolním orgánem přezkoumatelné, na základě jakých zjištěných argumentů mělo být sledování konkrétních osob a věcí použito.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o Policii České republiky

K bodu 1:

Úprava kontrolních oprávnění Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, jak je dnes formulována v § 53a, není považována za dostatečnou a v praxi se její kontrolní funkce zredukovala v podstatě na ověřování toho, zda jsou odposlechy prováděny po předchozím příkazu soudu. Takováto čistě formální činnost však nemá žádný velký smysl ani efekt. Vzhledem k značnému počtu zásahů do soukromí se jeví jako žádoucí také rozšíření a zpřesnění kontrolních oprávnění poslanecké sněmovny na další činnosti, které do soukromí zásadním způsobem zasahují. Spolu se zavedením povinné evidence žádostí a vydaných příkazů by tak měly být kontrolnímu orgánu (tvořenému pěti poslanci určenými Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR) poskytnuty náležité podklady pro uskutečnění kvalifikovaného dohledu.

K bodu 2:

Návrh zákona dále upravuje možnost kontrolního orgánu provádět kontrolu v příslušných útvarech Policie a předkládání analýz o využívání postupů podle § 8, 88, 88a a 158d trestního řádu ministrem vnitra. Informace související s těmito postupy byly předkládány již podle současné právní úpravy, nová úprava však tuto problematiku v zájmu efektivnější kontroly zpřesňuje.

Je stanovena povinnost Ministerstvu vnitra vést evidenci o počtech žádostí k použití prostředků podle § 8, 88, 88a a 158d trestního řádu, což by mělo vyřešit nedostatečné statistické vyjádření údajů o jejich používání a zefektivnit nad nimi kontrolu. Ve snaze vyřešit současný aplikační spor mezi kontrolním orgánem a exekutivou je dále navržena právní úprava, která jednoznačně připouští možnost kontrolního orgánu přizvat si na své jednání další osoby.

ČÁST TŘETÍ

Změna Trestního zákona

Navrhované doplnění trestního zákona o novou skutkovou podstatu neoprávněného odposlechu řeší závažný nedostatek stávající právní úpravy a vyplňuje tak mezeru v právním řádu, kdy stávající skutkové podstaty neumožňují takové jednání trestat. Je logické, aby v případě, že je postihován jako trestný čin zásah do tajemství přepravovaných zpráv, byl postihován také obdobný zásah do soukromí, realizovaný pomocí odposlechů nebo záznamu telefonních, datových či jiných komunikačních provozů nebo obrazových či jiných záznamů prostor. Přitom význam ochrany soukromí před neoprávněným odposlechem nebo pořizováním obrazových záznamů má stejný a možná i větší význam než respektování tajemství přepravovaných zpráv.

Současně se do právního řádu promítá vliv rozvoje moderních komunikačních technologií a rizika vyplývající z jejich zneužití. Zvýší se tím v souladu s článkem 13 Úmluvy také ochrana před zásahy do práv na ochranu soukromí a nedotknutelnosti obydlí či jiných užívaných prostor, které je možné dosud chránit jen v občanském soudním řízení. Zásadou právního státu by však mělo být to, že základní lidská práva jsou chráněna a prosazována ex offo veřejnou mocí.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna Celního zákona

K bodu 1:

Návrh zákona upravuje v zájmu efektivnější kontroly možnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provádět kontrolu v příslušných útvarech celní správy.

K bodu 2:

Obdobně jako je v případě zákona o Policii ČR stanovena povinnost Ministerstvu vnitra vést evidenci o operativně pátracích prostředcích je nově stanovena tato povinnost také Ministerstvu financí a ministrovi financí je stanovena povinnost k poskytování informací, které s těmito prostředky souvisejí. Ve snaze vyřešit současný aplikační spor mezi kontrolním orgánem a exekutivou je dále navržena právní úprava, která jednoznačně připouští možnost kontrolního orgánu přizvat si na své jednání další osoby.

ČÁST PÁTÁ

Přechodná ustanovení k části první

Cílem navrhovaných přechodných ustanovení k části první je reparovat zásah do soukromí s ohledem na čl. 13 Úmluvy alespoň z doby, která se jeví jako rozumná. Orgánům činným v trestním řízení je ukládána povinnost, aby zpětně po dobu jednoho roku informovaly o všech zásazích, které byly učiněny. Jde zde o to, aby byly dotčené osoby o těchto zásazích informovány a mohly se popřípadě domáhat nápravy, dospějí-li k závěru, že zásah do jejich soukromí nebyl důvodný. S ohledem na možnosti soudů a státních zastupitelství je zvolena doba jednoho roku, která by rozsahem plnění informačních povinností vůči osobám, jímž bylo zasaženo do soukromí, neměla vést k přehnanému administrativnímu zatížení příslušných orgánů.

ČÁST ŠESTÁ

Účinnost

Vzhledem k naléhavé potřebě řešit problémy dotčené navrhovanou právní úpravou by měl tento zákon nabýt účinnosti již dnem svého vyhlášení.

V Praze dne 5. 5. 2005

Předkladatelé:

Jiří Pospíšil

Ivan Langer

Jiří Bílý

I. Text zákona v platném znění s vyznačením změn a doplnění

§ 8

(1) Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů. Státní orgány jsou dále povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.

(2) Jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení poměrů obviněného anebo pro výkon rozhodnutí, může státní zástupce a po podání obžaloby nebo návrhu na potrestání předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, a údaje z evidence cenných papírů. V řízení o trestném činu podle § 178 trestního zákona může orgán činný v trestním řízení vyžadovat individuální údaje získané podle zvláštního zákona pro statistické účely. Podmínky, za nichž může orgán činný v trestním řízení vyžadovat údaje získané při správě daní, stanoví zvláštní zákon. Údaje získané podle tohoto ustanovení nelze využít pro jiný účel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly vyžádány.

(3) Z důvodů uvedených v odstavci 2 může státní zástupce a po podání obžaloby nebo návrhu na potrestání předseda senátu nařídit sledování bankovního účtu nebo účtu u Střediska cenných papírů, a to nejvýše po dobu šesti měsíců. Trvá-li účel, pro který bylo sledování účtu nařízeno, i po této době, lze toto sledování prodloužit na základě příkazu orgánu, před kterým je řízení v té době vedeno, o dalších šest měsíců, a to i opakovaně. Údaje získané podle tohoto ustanovení nelze využít pro jiný účel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly získány.

(4) Plnění povinností podle odstavce 1 lze odmítnout s odkazem na povinnost zachovávat tajnost utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem nebo státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti; to neplatí,

a) jestliže osoba, která tyto povinnosti má, by se jinak vystavila nebezpečí trestního stíhání pro neoznámení nebo nepřekažení trestného činu, nebo

b) při vyřizování dožádání orgánu činného v trestním řízení o trestném činu, kde dožádaná osoba je současně oznamovatelem trestného činu.

Za státem uznanou povinnost mlčenlivosti se podle tohoto zákona nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen zákonem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na základě zákona.

(5) Nestanoví-li zvláštní zákon podmínky, za nichž lze pro účely trestního řízení sdělovat skutečnosti, které jsou podle takového zákona utajovány, nebo na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, lze tyto skutečnosti pro trestní řízení vyžadovat po předchozím souhlasu soudce. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti advokáta podle zákona o advokacii.

(6) Ustanovením odstavců 1 a 5 není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost uložená na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.

(7) Jestliže státní zástupce nebo soudce vyžádal podle odstavce 2 údaje o bankovním účtu, které jsou předmětem bankovního tajemství, údaje o účtu majitele cenného papíru z evidence cenných papírů, anebo údaje získané při správě daní a do jednoho měsíce ode dne doručení těchto údajů nebylo proti osobě, o jejíž účet nebo daňové údaje šlo, doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, jež se podle odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání opírá o skutečnosti získané z těchto údajů, zašle státní zastupitelství, jehož státní zástupce údaje vyžádal, nebo soud, jehož soudce údaje vyžádal, kopii této žádosti a kopii získaných údajů této osobě. Stejně postupuje státní zastupitelství nebo soud, pokud byly údaje podle odstavce 2 vyžádány po zahájení trestního stíhání a nebyly do jednoho měsíce od jejich obdržení založeny do spisu ve věci, v níž byly údaje vyžádány, anebo pokud údaje do spisu založeny byly, ale osoba, k níž se zjišťované údaje vztahovaly, není účastníkem trestního řízení, v němž byly údaje vyžádány.

§ 83

Příkaz k domovní prohlídce

(1) Nařídit domovní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. V neodkladných případech tak může namísto příslušného předsedy senátu nebo soudce (§ 18) učinit předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu má být prohlídka vykonána. Příkaz k domovní prohlídce musí být vydán písemně a musí být odůvodněn (§ 134 odst. 2). Doručí se osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to možné, nejpozději do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení.

(2) Na příkaz předsedy senátu nebo soudce vykoná domovní prohlídku policejní orgán.

§ 83a

Příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků

(1) Nařídit prohlídku jiných prostor nebo pozemků je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Příkaz musí být vydán písemně a musí být odůvodněn (§ 134 odst. 2). Doručí se uživateli dotčených prostor nebo pozemků, a nebyl-li zastižen při prohlídce, bezprostředně po odpadnutí překážky, která doručení brání.

(2) Prohlídku jiných prostor nebo pozemků provede orgán, který ji nařídil, nebo na jeho příkaz policejní orgán.

(3) Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může policejní orgán provést prohlídku jiných prostor nebo pozemků jen tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu, nebo v případě, že uživatel dotčených prostor nebo pozemků písemně prohlásí, že s prohlídkou souhlasí, a své prohlášení předá policejnímu orgánu. O tomto úkonu však musí bezprostředně uvědomit orgán, který je k vydání příkazu nebo souhlasu uvedenému v odstavci 1 oprávněn.

§ 88

(1) Je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva a nelze-li skutečnosti významné pro trestní řízení zjistit jinak, může předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou sděleny významné skutečnosti pro trestní řízení. Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné. Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen odposlech ihned přerušit, záznam o jeho obsahu zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.

(2) Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a odůvodněn (§ 134 odst. 2). V příkazu musí být uvedena jménem a příjmením osoba, jejíž telekomunikační provoz má být odposloucháván a zaznamenáván, a její právní vztah k odposlouchávané stanici, číslo odposlouchávané stanice a důvod nařízení odposlechu. Současně v něm musí být stanovena doba, po kterou bude odposlech a záznam prováděn a která nesmí být delší než šest měsíců. Tuto dobu může soudce prodloužit vždy na dobu dalších šesti měsíců. Opis příkazu soudce bez odkladu zašle státnímu zástupci. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky.

(3) Bez příkazu podle odstavce 1 může orgán činný v trestním řízení nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu, nebo jej provést i sám, a to i tehdy, je-li vedeno trestní řízení pro trestný čin neuvedený v odstavci 1, ~~pokud s tím účastník odposlouchávané stanice souhlasí~~ pokud s tím souhlasí uživatel telekomunikačního zařízení, do jehož práv má být příkazem k nařízení odposlechu nebo záznamu telekomunikačního provozu zasaženo.

(4) Má-li být záznam telekomunikačního provozu užit jako důkaz, je třeba k němu připojit protokol s uvedením údajů o místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu, jakož i o osobě, která záznam pořídila. Ostatní záznamy je třeba označit, spolehlivě uschovat a v protokolu založeném do spisu poznamenat, kde jsou uloženy. V jiné trestní věci, než je ta, v níž byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu proveden, lze záznam jako důkaz užít tehdy, pokud je i v této věci vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v odstavci 1 nebo souhlasí-li s tím ~~účastník odposlouchávané stanice~~ uživatel stanice, do jehož práv má být nařízením odposlechu nebo záznamu telekomunikačního provozu zasaženo.

(5) Jestliže do jednoho měsíce ode dne skončení odposlechu telekomunikačního provozu a jeho záznamu nebylo osobě, jejíž telekomunikační provoz byl odposloucháván a zaznamenáván, doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, jež se podle odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání opírá o skutečnosti získané z tohoto odposlechu a jeho záznamu, zašle soud, jehož soudce příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydal, kopii tohoto příkazu a žádosti o jeho nařízení osobě, jejíž telekomunikační provoz byl odposloucháván a zaznamenáván. Stejně soud postupuje, pokud byl odposlech telekomunikačního provozu a jeho záznam nařízen po zahájení trestního stíhání, ale záznam o odposlechu telekomunikačního provozu nebyl do jednoho měsíce po jeho skončení založen do spisu ve věci, v níž byl odposlech nařízen, anebo pokud záznam o odposlechu do spisu založen byl, ale osoba, jejíž telekomunikační provoz byl odposloucháván a zaznamenáván, není účastníkem trestního řízení, v němž byl odposlech nařízen.

~~(5)~~ (6) Pokud při odposlechu a záznamu nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení, je nutno záznamy předepsaným způsobem zničit. Zničit lze tyto záznamy nejdříve tři měsíce od skončení odposlechu. Pokud osoba, která byla vyrozuměna podle odstavce 5 nebo zjistila ze spisu, že její telekomunikační provoz byl odposloucháván a zaznamenáván, sdělí písemně soudu, jehož soudce odposlech nařídil, že podala žalobu v občanském soudním řízení podle zvláštního zákona, v níž tvrdí, že nařízením odposlechu bylo protiprávně dotčeno její právo na ochranu soukromí, nesmí být záznamy zničeny dříve než uplynutím třetího měsíce po měsíci, v němž nabylo právní moci rozhodnutí, jímž se toto řízení končí, anebo dříve než uplynutím třetího měsíce po měsíci, v němž předseda soudu, jehož soudce odposlech nařídil, zjistil, že žaloba podána nebyla. Toto sdělení, jehož součástí je i označení soudu, u něhož byla žaloba podána, musí uvedená osoba učinit do jednoho měsíce ode dne, kdy byla vyrozuměna podle odstavce 5 nebo byl záznam o odposlechu založen do spisu. Omezení podle věty druhé a třetí neplatí v případě, že jde o záznam o obsahu komunikace mezi obviněným a jeho advokátem.

(7) Pokud osoba, která splňuje podmínky pro vydání kopie příkazu k odposlechu stanovené v odstavci 5, požádá ve lhůtě podle odstavce 6 o vydání kopie záznamu o odposlechu příslušný policejní orgán, z jehož podnětu byl odposlech proveden, kopie se jí vydá. Je-li záznam pořízen v elektronické podobě, musí být na žádost vydána i kopie v elektronické podobě. Osoba, které se kopie vydává, je povinna uhradit věcné náklady na pořízení kopií nebo věcné náklady na pořízení elektronických nosičů informací, které se jí vydávají. Tuto povinnost lze zcela či zčásti prominout osobě, která by splňovala podmínky pro bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu (§ 33 odst. 2).

§ 88a

(1) Je-li k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení třeba zjistit údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat, nařídí předseda senátu a v přípravném řízení soudce, aby je právnické nebo fyzické osoby, které vykonávají telekomunikační činnost, sdělily jemu a v přípravném řízení buď státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn (§ 134 odst. 2).

(2) Příkazu podle odstavce 1 není třeba, pokud k poskytnutí údajů dá souhlas ~~uživatel telekomunikačního zařízení, ke kterému se mají údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu vztahovat~~ uživatel telekomunikačního zařízení, do jehož práv by bylo příkazem k zjištění údajů o telekomunikačním provozu zasaženo.

(3) V příkazu podle odstavce 1 musí být uvedeno jméno a příjmení osoby, o jejímž telekomunikačním provozu mají být zjišťovány údaje, její právní vztah k telefonní stanici, u které budou tyto údaje o telekomunikačním provozu zjišťovány, číslo této stanice a důvod zjišťování.

~~§ 158d~~

~~Sledování osob a věcí~~

(1) Sledováním osob a věcí (dále jen "sledování") se rozumí získávání poznatků o osobách a věcech prováděné utajovaným způsobem technickými nebo jinými prostředky. Pokud policejní orgán při sledování zjistí, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam s obsahem této komunikace zničit a poznatky, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.

~~(2) Sledování, při kterém mají být pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, lze uskutečnit pouze na základě písemného povolení státního zástupce.~~

(3) Pokud má být sledováním zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, lze je uskutečnit jen na základě předchozího povolení soudce. Při vstupu do obydlí nesmějí být provedeny žádné jiné úkony než takové, které směřují k umístění technických prostředků.

(4) Povolení podle odstavců 2 a 3 lze vydat jen na základě písemné žádosti. Žádost musí být odůvodněna podezřením na konkrétní trestnou činnost a, jsou-li známy, též údaji o osobách či věcech, které mají být sledovány. V povolení musí být stanovena doba, po kterou bude sledování prováděno a která nesmí být delší než šest měsíců. Tuto dobu může ten, kdo sledování povolil, na základě nové žádosti písemně prodloužit vždy na dobu nejvýše šesti měsíců.

(5) Nesnese-li věc odkladu a nejde-li o případy uvedené v odstavci 3, lze sledování zahájit i bez povolení. Policejní orgán je však povinen o povolení bezodkladně dodatečně požádat, a pokud je do 48 hodin neobdrží, je povinen sledování ukončit, případný záznam zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.

(6) Bez splnění podmínek podle odstavců 2 a 3 lze sledování provést, pokud s tím výslovně souhlasí ten, do jehož práv a svobod má být sledováním zasahováno. Je-li takový souhlas dodatečně odvolán, sledování se neprodleně zastaví.

~~(7) Má-li být záznam pořízený při sledování použit jako důkaz, je třeba k němu připojit protokol s náležitostmi uvedenými v § 55 a 55a.~~

~~(8) Pokud nebyly při sledování zjištěny skutečnosti důležité pro trestní řízení, je nutno záznamy předepsaným způsobem zničit.~~

(9) Provozovatelé telekomunikační činnosti, jejich zaměstnanci a jiné osoby, které se na provozování telekomunikační činnosti podílejí, jakož i pošta nebo osoba provádějící dopravu zásilek jsou povinny bezúplatně poskytovat policejnímu orgánu provádějícímu sledování podle jeho pokynů nezbytnou součinnost. Přitom se nelze dovolávat povinnosti mlčenlivosti stanovené zvláštními zákony.

(10) V jiné trestní věci, než je ta, v níž bylo sledování za podmínek uvedených v odstavci 2 provedeno, lze záznam pořízený při sledování a připojený protokol použít jako důkaz jen tehdy, je-li i v této věci vedeno řízení o úmyslném trestném činu nebo souhlasí-li s tím osoba, do jejíž práv a svobod bylo sledováním zasahováno.

§ 158d

Sledování osob a věcí

(2) Sledování, při kterém mají být pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, lze uskutečnit pouze na základě písemného příkazu soudce.

(5) Příkaz podle odstavců 2 a 3 lze vydat jen na základě písemné žádosti, která musí obsahovat:

f) druh operativní techniky, která má být použita, místo jejího použití a jsou-li známy, také údaje o osobách nebo věcech, vůči kterým má být sledování pomocí této techniky použito;

g) navrhovanou dobu trvání použití operativní techniky, která nesmí být delší než šest měsíců. Tuto dobu může soud, jehož soudce vydal příkaz k použití operativní techniky, na základě nové žádosti písemně prodloužit vždy na dobu nejvýše šesti měsíců;

h) informaci o případném předchozím neúčinném nebo podstatně ztíženém odhalování činnosti, pro niž je použití operativní techniky vyžadováno;

i) důvod k použití operativní techniky spolu s odůvodněním, proč by použití jiných prostředků bylo neúčinné anebo podstatně snížené;

j) skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán konkrétní trestný čin a dostatečné odůvodnění závěru, že pouze použití operativní techniky může objasnit, že jej spáchala určitá osoba.

(8) Má-li být záznam pořízený při sledování použit jako důkaz, je třeba k němu připojit protokol s náležitostmi uvedenými v § 55 a 55a.

(9) Pokud nebyly při sledování zjištěny skutečnosti důležité pro trestní řízení, je nutno záznamy předepsaným způsobem zničit.

(10) Zničit lze tyto záznamy nejdříve tři měsíce po skončení sledování. Pokud osoba, která byla vyrozuměna dle odstavce 7 nebo zjistila ze spisu, že byla sledována, sdělí písemně soudu, jehož soudce sledování povolil, že podala žalobu v občanském soudním řízení podle zvláštního zákona, v níž tvrdí, že povolením sledování bylo protiprávně dotčeno její právo na ochranu soukromí, nesmí být záznamy zničeny dříve než uplynutím třetího měsíce po měsíci, v němž nabylo právní moci rozhodnutí, jímž se toto řízení končí, anebo dříve než uplynutím třetího měsíce po měsíci, v němž předseda soudu, jehož soudce sledování nařídil, zjistil, že žaloba podána nebyla. Toto sdělení, jehož součástí je i označení soudu, u něhož byla žaloba podána, musí učinit do jednoho měsíce poté, kdy byla vyrozuměna podle odstavce 7 nebo byl záznam o odposlechu založen do spisu. Omezení podle věty první a druhé neplatí v případě, že jde o záznam komunikace mezi obviněným a jeho advokátem.

II. Text zákona v platném znění s vyznačením změn a doplnění

§ 53a

(1) Kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle zvláštního zákona19a) vykonává poslanecká sněmovna, která k tomu účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z pěti poslanců výboru určeného poslaneckou sněmovnou.

~~(2) Ministr předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně a dále na jeho žádost veškeré požadované informace o použití prostředků podle odstavce 1.~~

(1) Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen ?poslanecká sněmovna?) vykonává kontrolu nad:

a) zjišťováním údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství, údajů z evidence cenných papírů, údajů získaných při správě daní a individuálních údajů podle § 8 trestního řádu;

b) použitím odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu podle § 88 trestního řádu;

c) zjišťováním údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle § 88a trestního řádu;

d) sledováním osob a věcí podle § 158d trestního řádu.

Za účelem zajištění této kontroly zřizuje poslanecká sněmovna kontrolní orgán, který se skládá z pěti poslanců určených poslaneckou sněmovnou.

(3) Kontrolu podle odstavce 1 provádí kontrolní orgán v příslušných útvarech policie po předchozím vyrozumění ministra. Ministr předkládá kontrolnímu orgánu analýzu o využívání prostředků podle odstavce 1 za uplynulý kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku. Ministr dále předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně a na jeho žádost kdykoli požadované informace podle odstavce 1 a evidenci podle odstavce 2. Tím není dotčeno právo kontrolního orgánu požadovat informace a účast na jednání kontrolního orgánu od jiných osob. Kontrolnímu orgánu musí být na jeho žádost předloženy soudní spisy ve věcech žádostí podle § 8 trestního řádu, nařízených odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu podle § 88 trestního řádu, příkazů k zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle § 88a trestního řádu a příkazů ke sledování osob a věcí podle § 158d trestního řádu.

~~(3)~~ (4) Členové kontrolního orgánu jsou povinni zachovávat tajnost utajovaných skutečností, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem této funkce. Tímto ustanovením nejsou dotčeny předpisy o ochraně utajovaných skutečností.

^{_______________________________}

~~^19a) § 88 a § 158d odst. 3 trestního řádu.~~

III. Text zákona v platném znění s vyznačením změn a doplnění

§ 240a

Neoprávněný odposlech

(2) Stejně bude potrestán ten, kdo neoprávněně provede odposlech nebo záznam prostor.

(3) Odnětím svobody až na tři léta bude potrestán ten, kdo spáchá čin uvedený v odstavcích 1 a 2 v úmyslu usnadnit jiný trestný čin.

(4) Odnětím svobody na tři léta až pět let bude potrestán ten, kdo způsobí činem uvedeným v odstavci 1 a 2 značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.

IV. Text zákona v platném znění s vyznačením změn a doplnění

§ 37d

nadpis vypuštěn

(1) Kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle zvláštního zákona^6e) vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z pěti poslanců výboru určeného Poslaneckou sněmovnou. Kontrolu provádí kontrolní orgán v příslušných útvarech celní správy po předchozím vyrozumění ministra.

~~(2) Ministr předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně a dále na jeho žádost veškeré požadované informace o použití prostředků podle odstavce 1.~~

(2) Ministerstvo je povinno vést evidenci o počtech a způsobu využívání operativně pátracích prostředků. Ministr předkládá kontrolnímu orgánu analýzu o využívání operativně pátracích prostředků za uplynulý kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku. Ministr dále předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně a na jeho žádost kdykoli požadované informace a evidenci podle tohoto odstavce. Tím není dotčeno právo kontrolního orgánu požadovat informace a účast na jednání kontrolního orgánu od jiných osob. Kontrolnímu orgánu musí být na jeho žádost předloženy soudní spisy ve věcech nařízených odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu, příkazů k zjištění údajů o telekomunikačním provozu a příkazů ke sledování osob a věcí.

(3) Členové kontrolního orgánu jsou povinni zachovávat tajnost utajovaných skutečností, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem této funkce. Tímto ustanovením nejsou dotčeny předpisy o ochraně utajovaných skutečností.

^{_______________________________}

^6e) § 88 a § 158d odst. 3 trestního řádu.

Zaujalo mě...

Zákony / Novela zákona o trestním řízení (trestní řád)

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o trestním řízení soudním (trestní řád)

ČÁST TŘETÍ

Změna Trestního zákona

Neoprávněný odposlech

Změna Celního zákona

Přechodná ustanovení k části první

Účinnost

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o trestním řízení soudním (trestní řád)

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o Policii České republiky

ČÁST TŘETÍ

Změna Trestního zákona

ČÁST ČTVRTÁ

Změna Celního zákona

ČÁST PÁTÁ

Přechodná ustanovení k části první

ČÁST ŠESTÁ

Účinnost

I.

Text zákona v platném znění s vyznačením změn a doplnění

Sledování osob a věcí

II.

Text zákona v platném znění s vyznačením změn a doplnění

III.

Text zákona v platném znění s vyznačením změn a doplnění

Neoprávněný odposlech

IV.

Text zákona v platném znění s vyznačením změn a doplnění