k § 1 odst. 5 - Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů řeší problematiku služebního poměru komplexně. Ustanovení zákoníku práce přitom nelze použít ani podpůrně. Tato skutečnost by proto měla být v zákoně výslovně zmíněna.

2. k § 4 odst 6 - Tento odstavec je sám o sobě v rozporu s předchozími odstavci téhož ustanovení. V rámci bezpečnostního sboru by měla existovat pouze jediná systemizace, zahrnující jak služební místa zastávaná příslušníky, tak i pracovní místa zastávaná jednotlivými občanskými zaměstnanci. Z tohoto důvodu by měl být v § 4 odstavec 6 vypuštěn.

3. k § 7 odst. 1 - Vládní návrh zákona značně podhodnocuje příslušníky bezpečnostních sborů především co do stupně jejich vzdělání, a to v několika směrech:

Předpokládá existenci služebních hodností (referent a vrchní referent), u kterých nebude vyžadováno úplné střední vzdělání (maturitní zkouška). Připuštění služebních hodností, u kterých minimálním stupněm vzdělání bude pouze střední odborné, je však z hlediska stávající praxe výrazným krokem zpět.

Vysokoškolské vzdělání má být vyžadováno pouze pro služební hodnost vrchní komisař a služební hodnosti vyšší. Vysokoškolské vzdělání v magisterském směru má být vyžadováno dokonce pouze u dvou nejvyšších služebních hodností (vrchní rada a vrchní státní rada), tedy pravděpodobně pouze u ředitele sboru a jeho náměstků.

Obecně by nemělo být připuštěno, aby u bezpečnostních sborů existovaly služební hodnosti s minimálním stupněm vzdělání nižším než úplné střední. Výjimku by měla tvořit pouze služební hodnost referent - tato hodnost by byla využívána výlučně pro ty příslušníky, kteří jsou studenty závěrečných ročníků specializovaných středních škol požární ochrany, splňují podmínky pro výkon služby, dosud však nevykonali maturitní zkoušku. Současně by mělo dojít k posunutí požadavku vysokoškolského vzdělání o jeden až dva stupně, tedy VŠ vzdělání bakalářského směru vyžadovat již u služební hodnosti komisař a VŠ vzdělání magisterského směru již u služební hodnosti vrchní komisař.

4. k § 7 odst. 4 - Možnost stanovit výjimečně služebním předpisem pro určité konkrétní služební místo vyšší stupeň vzdělání, než je stanoven pro danou služební hodnost, by měla být zákonem vymezena jen u těch služebních míst, u kterých je to možné a účelné. V případě hodností vrchní komisař - vrchní státní rada nepřichází stanovení vyššího stupně vzdělání v úvahu, nebo u těchto služebních hodností je stanoven nejvyšší možný stupeň vzdělání, tedy vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu. U služebních hodností referent - inspektor se naproti tomu stanovení vyššího stupně vzdělání jeví jako neúčelné, nebo na daných služebních místech je plánované vzdělání vzděláním dostatečným. Možnost stanovit vyšší stupeň vzdělání tak bude přicházet v úvahu pouze u tzv. "přechodových" tarifních tříd, tedy u služebních hodností vrchní inspektor a komisař.

5. k § 8 odst. 1 - Cílem navrhované změny je zachování stávajícího systému hodnostního označení, nebo princip hodností je jedním z atributů kariérního řádu. Přitom je důležité, aby systém hodností příslušníků bezpečnostních sborů korespondoval se systémem hodností vojáků Armády České republiky, a to jak z důvodů jisté historické tradice, tak i z důvodů prestižních (potřeba existence srovnatelných hodností u osob zastávajících srovnatelné funkce v bezpečnostních sborech a armádě).

6. k § 8 odst. 2 - Ustanovení § 8 je potřeba upravit způsobem, který bude odpovídat navrhovaným změnám, tedy zejména stanovit způsob jmenování vybraných příslušníků do generálských hodností.

7. k § 8 odst. 3 - Podrobnosti týkající se hodnostního označení stanoví vláda svým nařízením. Tento nový systém stanovený vládním nařízením bude mimo jiné umožňovat propůjčování hodnostního označení na dobu, po kterou bude příslušník zastávat určitou služební hodnost, tak aby byly dány záruky toho, že hodnostní označení příslušníka bude korespondovat s jeho služební hodností. Nemělo by proto docházet k situacím, kdy příslušník zastávající v rámci výkonu služby jednu z nižších funkcí (např. dopravní policista) bude hodnostně označen jako kapitán či major pouze proto, že splnil potřebnou výsluhu let v hodnosti, podobně jako tomu mohlo být dosud.

8. k § 13 odst. 1 písm. b) - Vládní návrh zákona stanoví u všech příslušníků bezpečnostních sborů s výjimkou příslušníků HZS ČR věkovou hranici pro vstup do služebního poměru 21 let. Jako daleko vhodnější se však jeví hranice 18 let, a to zejména proto, že po zrušení základní vojenské služby by při existenci hranice 21 let pro vstup do služebního poměru měly bezpečnostní sbory podstatně ztíženou úlohu pokud jde o podchycení schopných zájemců, a to nejen v konkurenci státní správy a soukromého sektoru, ale například i v konkurenci v té době již plně profesionální Armády ČR. Mladí lidé, kteří by eventuelně měli zájem o vstup do služebního poměru, by po ukončení studia řádově v 18 - 19 letech museli další dva až tři roky čekat na dosažení předepsané věkové hranice. Je přitom pravděpodobné, že ti skutečně schopní si v tomto časovém horizontu najdou jiné uplatnění mimo bezpečnostní sbory.

9. k § 13 odst. 1 písm. f) - Ačkoliv stávající právní předpisy zakotvují povinnost výkonu základní či náhradní vojenské služby, do budoucna se tato podmínka (zejména s ohledem na připravovanou profesionalizaci armády) jeví jako zcela nadbytečná. Stávající právní úprava navíc u příslušníků HZS ČR povinnost vykonání základní nebo náhradní vojenské služby dosud nestanovila. Tato podmínka tak nyní platí pouze pro příslušníky Policie ČR [§ 3 písm. d) zákona č. 186/1992 Sb.]. V řadách HZS ČR se proto nacházejí příslušníci, kteří podléhají služební povinnosti avšak nevykonali základní ani náhradní vojenskou službu, nebo absolvovali službu civilní. S ohledem na tyto důvody by podmínka uvedená v písmenu f) měla být ze zákona vypuštěna.

10. k § 13 odst. 3 - Vládní návrh zákona neurčuje způsob, jakým budou uchazeči o vstup do služebního poměru prokazovat skutečnost, že nejsou členy žádné politické strany či politického hnutí ani nevykonávají živnostenskou nebo jinou výdělečnou činnost. Tyto skutečnosti by bylo vhodné prokazovat čestným prohlášením.

11. k § 15 odst. 2 - Možnost, aby občan podal proti závěru psychologa návrh na jeho přezkoumání služebnímu funkcionáři, se jeví jako nepříliš šastná, nebo služební funkcionář nemá zpravidla potřebné odborné znalosti z oboru psychologie, aby mohl sám závěr psychologa přezkoumat. Ve vazbě na ustanovení odstavce 1, podle kterého o obdobném návrhu na přezkoumání lékařského posudku bude rozhodovat nikoliv služební funkcionář, ale vedoucí zdravotnického zařízení, jde navíc o ustanovení nesystémové. Z tohoto důvodu se jeví jako mnohem vhodnější přezkoumávání závěru psychologa vedoucím psychologického pracoviště bezpečnostního sboru a nikoliv služebním funkcionářem.

12. k § 16 odst. 1 - Cílem navrhované změny je snaha o odstranění zbytečné administrativy spočívající v nadbytečném evidování žádostí odmítnutých uchazečů. Vedení této evidence se jeví jako zcela zbytečné, a to zejména proto, že údaje v této evidenci uvedené budou beztak podléhat rychlým změnám (např. změna bydliště uchazeče, změna jeho osobního či zdravotního stavu atp.).

13. k § 16 odst. 6 - Cílem navrhované změny je opět odstranění zbytečné administrativní náročnosti a nadměrné byrokracie. Uchovávání osobních údajů o občanech, kteří nebyli přijati do služebního poměru, po dobu 50 let je nepraktické a zdá se být i zbytečné. Dodržování takto dlouhé lhůty by si vyžádalo nepřiměřeně vysoké nároky na archivaci příslušných materiálů. Uvedená lhůta by proto měla být zkrácena na 6 měsíců.

14. a 15. k § 20 odst. 1 a 2 - Vládní návrh zákona předpokládá přednostní obsazování uvolněných míst stávajícími příslušníky daného bezpečnostního sboru (odstavec 1) či jiných bezpečnostních sborů (odstavec 2). Přitom však nepřihlíží ke zkoumání toho, jakého stupně vzdělání daný příslušník dosáhl nebo jaký je obor či zaměření tohoto vzdělání. V praxi by proto mohlo dojít k situaci, kdy na volné místo např. právníka bude služební funkcionář nucen ustanovit dosud nezařazeného inženýra ekonomie, nebo podmínkou pro ustanovení je pouze dosažení požadované služební hodnosti, nikoliv však splnění stupně vzdělání či oboru nebo zaměření vzdělání. Cílem navrhované změny je tento nedostatek odstranit.

16. k § 22 odst. 1 - Cílem navrhované změny je stanovit výjimku z povinnosti konat výběrová řízení u těch služebních míst, pro které jsou stanoveny nejnižší služební hodnosti. Dle § 18 odst. 1 se v zásadě jedná o služební hodnosti nástupní, tedy o ta služební místa, která jsou zpravidla obsazována příslušníky bezprostředně po jejich nástupu. V případě obsazování těchto služebních míst z řad stávajících příslušníků by však měla být služebnímu funkcionáři ponechána možnost obsadit služební místo bez vyhlášení výběrového řízení, nebo u těchto nejnižších funkcí se systém výběrového řízení jeví jako zcela kontraproduktivní.

17. a 18. k § 22 odst. 2 a 3 - Vládní návrh zákona stanoví celkem pět stupňů hodnocení výsledků příslušníka, přičemž dosahování "dobrých výsledků" je až stupněm třetím. Institut upravený v ustanovení § 22 odst. 2 a 3 (tedy institut obsazení uvolněných služebních míst stávajícími příslušníky na základě výběrového řízení) by měl zaručovat, že služební místo bude obsazeno skutečně kvalitní osobou, tedy příslušníkem, který ve výkonu služby dosahuje vynikajících či alespoň velmi dobrých výsledků.

19. k § 22 odst. 4 - Vládní návrh zákona omezuje možnost tzv. bočního vstupu do služebního poměru pouze na případy, kdy se služební místo nepodaří obsadit ve výběrovém řízení, jehož se zúčastní stávající příslušníci. Služební poměr by se tak stal zcela uzavřeným systémem, u kterého by tzv. boční vstup připadal v úvahu pouze v naprosto výjimečných případech. Cílem navrhované úpravy je stanovit rovné podmínky při obsazování některých zcela specifických služebních míst (míst u kterých bude zvláš předepsán obor nebo zaměření vzdělání), tedy například u míst právníků, ekonomů či jiných specialistů v daném oboru.

20. k § 26 odst. 4 - Vládní návrh zákona umožňuje převedení příslušníka, který podle závěrů služebního hodnocení dosahuje neuspokojivých výsledků ve výkonu služby, na jiné služební místo, pro které je stanovena nižší služební hodnost, pouze u příslušníků zpravodajských služeb. Tento institut by však měl být rozšířen na všechny příslušníky, a to mimo jiné jako určitá návaznost na ustanovení § 191 odst. 7 vládního návrhu zákona, které umožňuje uložit příslušníku, který opakovaně dosahuje neuspokojivých výsledků ve výkonu služby, kázeňský trest odnětí služební hodnosti. Odvolání příslušníka, který podle závěru služebního hodnocení dosahuje neuspokojivých výsledků ve výkonu služby, z dosavadního služebního místa a jeho ustanovení na jiné (nižší) služební místo, by tak umožnilo dát příslušníku, který prokazatelně není schopen zastávat dosavadní služební místo, určitou možnost prokázat, že je schopen zastávat služební místo nižší, a to ještě předtím, než v důsledku uložení kázeňského trestu odnětí služební hodnosti dojde k jeho propuštění ze služebního poměru.

21. k § 47 odst. 1 - Slova "ani vykonávat činnost v jejich prospěch" jsou v daném kontextu zcela zavádějící a proto je navrhováno jejich vypuštění. Lze totiž jen obtížně posoudit, jaká činnost příslušníka může být kvalifikována jako "činnost ve prospěch politických stran či hnutí", tedy například zda takovouto činností je skutečnost, že příslušník přijme jako nezávislý kandidát účast na kandidátní listině politické strany pro volby do poslanecké sněmovny či obecního zastupitelstva, nebo zda za takovouto činnost má být považován výkon mandátu poslance či člena obecního zastupitelstva, ačkoliv daný příslušník není členem politické strany či politického hnutí, za které byl do příslušného zastupitelského sboru zvolen. Posouzení tohoto problému by pak bylo pouze na služebním funkcionáři a lze důvodně předpokládat, že výkladová praxe by mohla být v různých sborech a různých krajích značně rozdílná.

22. k § 48 odst. 2 - Příslušníkům bezpečnostních sborů by nemělo být umožněno vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Výjimku by měla tvořit pouze činnost znalce a tlumočníka, a dále činnost v poradních orgánech vlády, činnost vědecká, pedagogická, publicistická, literární nebo umělecká, činnost zastupitele, přísedícího u soudu, činnost vedoucího a jiného pracovníka táborů pro děti a mládež, správa vlastního majetku a výdělečná činnost při výkonu vazby. Tento názor je možno podepřít těmito zásadními argumenty:

Výkon jiné výdělečné činnosti než je služba podle zákona o příslušnících bezpečnostních sborů může negativně ovlivnit plnění služebních povinností ze strany příslušníka, a to jednak z důvodu jeho nadměrného přetížení, kdy příslušník právě z důvodu výkonu jiné výdělečné činnosti nebude moci vykonávat službu v náležité fyzické a psychické kondici, jednak z důvodu nedosažitelnosti příslušníka v případě mimořádné situace, která by si ze strany příslušníka vyžádala provedení zásahu i v době mimo jeho pravidelnou službu. Klady případného výkonu výdělečné činnosti (např. skutečnost, že řidič služebního vozidla získá větší praxi, jestliže ve svém volném čase vykonává profesi taxikáře) jsou výrazně menší než rizika, která z tohoto výkonu vyplývají.

Omezení práv příslušníků, ke kterému v ustanovení § 47 a 48 dochází, je u těchto příslušníků zohledněno v jejich platovém tarifu, který je vyšší než u běžných státních zaměstnanců mimo jiné právě proto, že na příslušníky jsou kladeny nejen zvláštní nároky, ale také jsou podrobováni zvláštním omezením. Nemožnost podnikání je jedním z takovýchto výrazných omezení.

23. k § 48 odst. 3 - S ohledem na předchozí úpravu ustanovení § 48 odst. 2 je další existence odstavce 3 zcela nadbytečná a tento odstavec by proto měl být vypuštěn.

24. k § 79 odst. 2 - jedná se o obdobnou změnu jako v případě změny § 15 odst. 2

25. a 26. k § 112 odst. 2 a 3 - Cílem navrhované úpravy je podstatné zjednodušení systému složek služebního příjmu. Z tohoto důvodu je navrženo zcela zrušit příplatek za službu v noci, příplatek za službu ve svátek, jakož i poskytování náhradního volna či služebního příjmu za službu přesčas s tím, že služební příjem příslušníků je stanoven s přihlédnutím k veškeré  případné službě přesčas, v noci a ve svátek.

27. k § 113 - Změna tohoto ustanovení reaguje na ostatní navržené změny v oblasti služebního příjmu, tedy zejména na zrušení příplatku za službu, příplatku za službu v noci a ve svátek a služebního příjmu za službu přesčas.

28., 30. a 31. k § 114, 115 odst. 4 a 118 - Cílem navržené změny je snaha o zjednodušení systému složek služebního příjmu. Z tohoto důvodu je navrhováno zrušení příplatku za službu, a to mimo jiné proto, že důvody, pro které je příslušníkům přiznáván (ocenění podmínek výkonu služby, věrnosti České republice, její reprezentace, rizik a neuropsychické zátěže) jsou zohledňovány i v jiných složkách služebního příjmu (základním tarifu, příplatku za vedení, zvláštním příplatku a odměnách). Příplatek za službu proto může být nahrazen základním tarifem zvýšeným způsobem uvedeným v § 115 odst. 4. U příslušníků vykonávajících službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu se základní tarif zvyšuje ještě o dalších 10 % oproti příslušníkům ostatním, a to jako jistá kompenzace skutečnosti, že těmto příslušníkům pravidelně vykonávajícím službu v noci a ve svátek, jakož i ve zvýšené míře službu přesčasovou, není poskytován příplatek za službu v noci a ve svátek ani náhradní volno či služební příjem za přesčasovou službu.

29. k § 115 odst. 2 - Vládní návrh zákona předpokládá poměrně rigidní systém zvyšování mzdových tarifů. Toto zvyšování bude probíhat pravidelně, a to zcela nezávisle na jakýchkoliv vnějších vlivech, nebo bude záviset pouze na růstu mezd v nepodnikatelské sféře. Jedná se o systém, u něhož hlavním předpokladem úspěšného uplatňování je rovnoměrný růst mezd v nepodnikatelské sféře. Pokud by však došlo k překotnému růstu mezd v nepodnikatelské sféře a tím i k masivnímu zvyšování cen, nedokázal by tento systém na výše uvedený nárůst včas zareagovat. Především z tohoto důvodu je navrženo, aby růst mezd příslušníků ve služebním poměru kopíroval růst mezd fyzických osob v nepodnikatelské sféře nikoliv za předminulý kalendářní rok, ale za kalendářní rok minulý.

32. k § 119 odst. 3 - Protože částky uvedené ve vládním návrhu zákona zcela postrádají motivační charakter a neposkytují ani záruky toho, že kvalitní práce vedoucích zaměstnanců bude moci být odpovídajícím způsobem oceněna, je navrženo jejich zvýšení na odpovídající úroveň.

33., 34. a 35. k § 121, 122 a 123 - Zrušení příplatku za službu v noci a ve svátek a služebního příjmu za práci přesčas bylo odůvodněno v předchozích bodech.

36. k § 124 odst. 3 - Stávající právní úprava (konkrétně ustanovení § 10 odst. 3 nařízení vlády č. 79/1994 Sb.) přiznává zvláštní příplatek příslušníkovi, "který vykonává činnosti spojené s ochranou zájmu státu, při nichž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví, popř. k jiným závažným rizikům". Vládní návrh zákona však poskytování zvláštního příplatku omezuje pouze na příslušníky, kteří vykonávají "službu spojenou s ochranou bezpečnostních a zvláš významných ekonomických zájmů státu" Při takovémto vymezení by však bylo sporné, zda lze pod tuto definici zařadit i příslušníky HZS ČR. Těmto příslušníkům by však měl zvláštní příplatek náležet za všech okolností, nebo jejich služba přináší těmto příslušníkům bezprostřední rizika, a to včetně rizika ztráty života. Cílem navržené úpravy je proto vymezit nárok na zvláštní příplatek shodně se stávající právní úpravou.

37. k § 125 odst. 3 - K vypuštění písmene c) dochází v souvislosti s vypuštěním ustanovení § 121 - 123 (práce přesčas a ve svátek).

38. k § 125 odst. 6 - Změna reaguje na vypuštění § 118 (příplatek za službu) a změny provedené v § 113 a 115 odst. 4.

39. k § 126 odst. 1 - Osobní příplatek by měl sloužit nejen k ocenění mimořádně kvalitního výkonu služby, ale též k ocenění výkonu služby v rozsahu nad základní dobou služby, a to zejména u těch příslušníků, kteří nevykonávají službu ve dvousměnném, třísměnném a nepřetržitém režimu služby a nejsou proto zvýhodněni oproti jiným příslušníkům stanovením vyššího základního tarifu. Služebnímu funkcionáři by navíc měla být dána možnost nejen osobní příplatek přiznat, zvýšit nebo odejmout, ale také snížit.

40. k § 126 odst. 2 - Možnost určit osobní příplatek až do výše 20 % základního tarifu příslušníka se z hlediska ocenění výrazně kvalitnějších příslušníků nezdá být dostatečná. Na základě pozměňovacího návrhu by služební funkcionář získal možnost určit příslušníkovi osobní příplatek až do výše 40 % jeho základního tarifu.

41. k § 126 odst. 3 - Cílem návrhu je zajistit odpovídající ocenění těm příslušníkům, kteří zastávají v rámci bezpečnostních sborů takové funkce, které kladou zvýšené nároky na kvalitu výkonu služební činnosti. V zásadě se jedná o nejvyšší služební hodnosti (vrchní komisař až vrchní státní rada), u kterých by příslušný služební funkcionář měl mít možnost ocenit mimořádně kvalitní výkon služby či výkon služby v rozsahu nad základní dobu služby výraznějším způsobem, než jak je tomu u ostatních příslušníků.

42. a 43. k § 130 odst. 1 a 2 - Změnou ustanovení § 115 odst. 4 došlo k přesunu příplatku za službu do základního tarifu příslušníků. Protože se výše odměny za služební pohotovost vypočítává právě z poměrné části základního tarifu, mělo by současně s tím dojít i k poměrnému snížení procentuální výměry rozhodné pro výpočet této odměny.

44. k § 130 odst. 4 - Jedná se o úpravu, která navazuje na přečíslování odstavců v § 112.

45. k § 131 -- Ke změně dochází v souvislosti s přečíslováním příslušných ustanovení zákona.

46. k § 133 odst. 2 - Stávající praxe směřuje k masovému zavádění bezhotovostního způsobu výplaty služebního příjmu (tedy jeho výplaty na účet příslušníka) namísto jeho vyplácení v hotovosti. Cílem navržené úpravy je sladit v tomto směru platnou právní úpravu se stávající praxí, tedy upřednostnit bezhotovostní způsob výplaty služebního příjmu před výplatou v hotovosti, a to bez vazby na předchozí žádost příslušníka. Upřednostnění bezhotovostního způsobu výplaty služebního příjmu povede k odstranění administrativní náročnosti spojené s výplatou služebního příjmu v hotovosti, racionalizaci všech navazujících činností (např. vedení pokladny) jakož i k vyšší bezpečnosti činností spojených s výplatou služebního příjmu (přeprava hotovosti a její výplata).

47. k § 133 odst. 4 a 5 - V souvislosti s provedením změny navržené v bodě 48. se stávají odstavce 4 a 5 nadbytečnými a je třeba přistoupit k jejich vypuštění. Tím rovněž dochází k přečíslování odstavců 6 a 7 na odstavce 4 a 5.

48. k § 136 - Vypuštění § 136 je navrhováno v souvislosti s vypuštěním souvisejících ustanovení upravujících poskytování příplatku za službu v noci a ve svátek a služebního příjmu za službu přesčas.

49. k nově vloženému § 146a - Protože vládní návrh zákona zavádí zcela nově možnost trvalého převedení příslušníka na jiné služební místo v jiném místě služebního působiště podobně jako je tomu u vojáků z povolání (§ 25 odst. 5), jeví se jako nanejvýš vhodné kompenzovat toto podstatné znevýhodnění služebního poměru ve vztahu např. k poměru pracovnímu zavedením takových institutů, které by minimalizovaly negativní dopad na osobní život příslušníků. Z tohoto důvodu je navrženo vložit za stávající ustanovení § 146 nové ustanovení § 146a, které by upravovalo podmínky poskytování příspěvku při přestěhování. Tento typ příspěvku by měl být poskytován souběžně s náhradou stěhovacích výdajů. Návrh nového ustanovení § 146a stanoví tyto podmínky shodně s podmínkami pro poskytování příspěvku při přestěhování vojákům z povolání (§ 78 zákona č. 221/1999 Sb.).

50. k § 203 odst. 1 písm. d) - V rámci služebního poměru vydává služební funkcionář velké množství rozhodnutí, která se týkají změn služebního poměru. Vedle rozhodnutí podstatných, jako je například přeložení příslušníka, jde mimo jiné též o rozhodnutí zcela rutinní, tady například taková, jimiž se příslušníkům upravuje zákonným způsobem jejich služební příjem (např. navýšení základního tarifu, změna osobního příplatku, změna zvláštního příplatku apod.). S ohledem na celkový počet příslušníků se bude jednat o tisíce naprosto rutinních rozhodnutí, u kterých je zcela neúčelné a z hlediska praxe i téměř nemožné, aby je služební funkcionář předkládal k projednání odborovému orgánu. V zásadě by to totiž znamenalo, že služební funkcionář by každé takovéto rozhodnutí ještě před jeho vydáním musel předložit odborovému orgánu a s konečným vydáním pak vyčkat minimálně 15 dnů, aby tak odborové organizaci ponechal možnost k zaujetí stanoviska. Odborová organizace by měla mít možnost projednat případy skutečně podstatné (tedy případy skončení služebního poměru) a neměla by být zahlcována nepodstatnými záležitostmi, jako jsou například právě rozhodnutí týkající se změn služebního poměru.

51. k § 208 odst. 5 - Cílem návrhu je zavést možnost průběžného hodnocení příslušníka, a to v obdobné podobě, v jaké je tento institut znám dle současné právní úpravy. Nutnost provádění průběžného hodnocení příslušníka vyplývá mimo jiné z ustanovení § 45 odst. 2, ve kterém je stanovena povinnost vedoucího příslušníka hodnotit výkon služby podřízených příslušníků.

52. k § 220 odst. 2 - Termín stanovený v § 220 odst. 2 vládního návrhu zákona (tedy termín dvou měsíců od předpokládaného nabytí účinnosti zákona - 28. února 2005) se jeví jako příliš krátký, a to zejména při vědomí složitosti celého procesu "zcivilňování" příslušníků. Příslušníci by měli mít možnost seznámit se v dostatečném časovém předstihu se schválenou systemizací, jakož i se skutečností, že místo, které zastávají, bude do budoucna místem civilním. Rovněž by měli mít možnost na tuto změnu adekvátním způsobem zareagovat. Za dostatečný časový předstih lze považovat lhůtu šesti měsíců od nabytí účinnosti zákona. Tato lhůta dává dotčeným příslušníkům dostatečný prostor pro řešení změny jejich osobní situace.

53. k § 220 odst. 4 - Ustanovení § 220 odst. 4 vládního návrhu zákona nerozlišuje mezi tím, zda pro zastávání daného služebního místa bude vyžadováno dosažení stupně příslušného vzdělání v magisterském či pouze bakalářském studijním programu. V tomto směru by však měla existovat určitá diference, jež bude přirozeně vycházet z doby nezbytně nutné k tomu, aby si příslušník potřebné vzdělání doplnil. Lhůta šesti let v případě vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu a čtyř let v případě vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu, úplného středního vzdělání či úplného středního odborného vzdělání je v tomto směru zcela postačující.

54. k § 220 odst. 5 - Cílem navržené úpravy je vypustit odstavec 5 vládního návrhu zákona, nebo se jedná o ustanovení zcela nesystémové a v konečném důsledku i popírající předchozí odstavec čtvrtý. Předchozí odstavec 4 umožňuje všem příslušníkům doplnit si ve stanovené době vzdělání potřebné k tomu, aby mohli zastávat svá stávající služební místa. Není proto nutné zavádět jakoukoliv výjimku odůvodněnou "důležitým zájmem služby". Vypuštěním odstavce 5 musí dojít k přečíslování dosavadních odstavců 6 až 9 na odstavce 5 až 8.

55. k § 220 odst. 8 - Lhůty navržené v nově přečíslovaném odstavci 8 odpovídají lhůtám určeným v odstavci 4. Zdůvodnění změny je přitom stejné jako v případě změny v odstavci 4.

56. k § 223 - S ohledem na podstatné změny v ustanovení § 8 je třeba provést i navazující změnu ustanovení § 223 a to takovým způsobem, aby byla zajištěna přeměna stávajících hodností příslušníků na nové hodnostní označení korespondující s nově upraveným § 8.

57. k § 229 odst. 4 písm. a) - Cílem navržené úpravy je neumožnit, aby do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek byla příslušníkům započtena doba služby příslušníka SNB zařazeného ve složce Státní bezpečnosti. započtena by přitom neměla být žádná doba služby příslušníka SNB zařazeného ve složce Státní bezpečnosti, a to bez ohledu na přesné funkční zařazení příslušníka.

58. k § 229 odst. 5 - Při opětovném přijetí do služebního poměru by měl být zápočet dob pro účely výsluhových nároků prováděn nejen podle odst. 1- 3, ale mělo by být přihlédnuto i k odst. 4, který stanoví doby, jež není možné započítat.

59. k § 234 - Vládní návrh zákona předpokládá odloženou účinnost ustanovení § 115 odst. 2 (tj. vazbu základního tarifu na jednonásobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené za předminulý kalendářní rok) - vzájemná provázanost přechodného ustanovení § 234 s ustanovením § 235 odst. 2 stanoví pro období od 1.1.2005 do 31.12.2006 vazbu základního tarifu na 0,95 násobek průměrné nominální mzdy). Cílem navrhované úpravy je toto přechodné ustanovení z textu zákona vypustit, a to vypuštěním § 234 a úpravou § 236 - vypuštěním jeho druhého odstavce.

60. k § 236 - Cílem návrhu je provést změnu účinnosti zákona tak, aby zákon nabyl účinnosti již 1. ledna 2004. Tím by odpadla nutnost zavedení jednoročního přechodového stadia, kdy by pro příslušníky bezpečnostních sborů platilo 16 platových tříd. To by v konečném důsledku muselo nutně vést k úsporám pokud jde o finanční nároky spojené se zavedením nového služebního zákona.

61. - 66. k příloze zákona - Charakteristika jednotlivých platových tříd příslušníků bezpečnostních sborů musí odrážet navrženou změnu ustanovení § 7 odst. 1 (bod 2). proto dochází ke změně přílohy zákona, a to zejména pokud jde o otázku určení předepsaného vzdělání.