Ivan Langer:

Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci propadu důvěry občanů České republiky v Policii České republiky. Věřím, že se oba shodneme, přestože vy jste ministr vnitra a já jsem opoziční politik, že policie je velmi důležitou institucí pro každý demokratický právní stát. Proto také důvěra občanů v policii, v její schopnost být důsledným ochráncem života, zdraví a majetku občanů, je jedním z klíčových prvků, které formují vzájemný vztah mezi občanem a státem, mezi občanem a jeho institucemi a vytváří tak celkovou atmosféru ve společnosti.

Proto musím předeslat, že mě vůbec netěší skutečnost, kterou opakovaně potvrzují průzkumy veřejného mínění, a to je skutečnost, že důvěra české veřejnosti v Policii ČR se neustále propadá a že v posledních měsících dosáhla svého historického minima, pominu-li ono hektické období po listopadu 1989. V některých průzkumech ta důvěra dosahuje výše 38 %, jiné průzkumy hovoří o 41 %. Můžeme vést nepochybně polemiku o tom, které číslo je pravé nebo které číslo je reálné, nicméně fakt, že jde o sestupný trend, fakt, že jsme dosáhli toho historického minima, je podle mě neoddiskutovatelný. A to říkám i přesto, že si uvědomujeme, že v řadách policie pracuje a funguje celá řada poctivých policistů a policistek.

Přesto, resp. právě proto, že důvěra společnosti v českou policii dosáhla v těchto dnech podle průzkumu veřejného mínění svého historického minima, tak jak jsem jej definoval, vám kladu jednoduchou otázku. Co je příčinou tohoto setrvalého, a musím dodat, dramatického poklesu důvěry našich občanů v Policii České republiky a kdo je za tento propad důvěry odpovědný?

Stanislav Gross:

Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, já mám vcelku jednoduchou úlohu, jak musím uznat, že řada interpelací pana kolegy Langera je kvalifikovaně zpracována, tak tato rozhodně takto být označena nemůže, protože pan kolega Langer dostal od svých kolegů velmi špatně zpracovaný podklad z jednoho prostého důvodu. Myslím si, že každý žák prvního stupně základní školy ví, že 38 je méně než 41. Ty průzkumy, na které se odvolává pan místopředseda Langer, a hlavně věty, že setrvalý dramatický pokles a že důvěra se neustále propadá, tak to znamená, že by musel být vývoj důvěry veřejnosti vůči policii takový, že měsíc od měsíce, čtvrtletí od čtvrtletí je důvěra menší a menší. Ale taková situace není. Situace je taková, že přestože jedny noviny přinesly titulek - nebo více novin přineslo titulek, že důvěra v policii opět poklesla, tak pokud jste si podrobně prostudovali průzkum, na jehož základě tento titulek byl udělán, tak průzkum byl udělán agenturou STEM, která měla dva srovnatelné údaje. Údaj zveřejněný v říjnu 2003, který hovořil o důvěře 38 %, a údaj zveřejněný tuším 19. března t. r., který hovořil o 41 %, porovnáváme-li agenturu tuto, která dělala průzkum, o kterém hovořil pan místopředseda Langer. To znamená 38 v říjnu loňského roku, 41 nyní, zveřejněno v březnu. A 41 je více než 38.

Já nepolemizuji s tím, že je to málo, s tím souhlasím a nejsem spokojený se 41 %, ale pouze polemizuji s výroky, že se neustále propadá a že je setrvalý dramatický pokles. Naopak, pokud by se srovnávaly tyto dva jediné srovnatelné údaje od stejné agentury, tak jsou takové, že 38 - jak už jsem uvedl - v říjnu a 41 v březnu, to znamená, že je tam velmi mírný, tříprocentní nárůst, ale přesto ten nárůst je. Já bych spíše řekl, že došlo ke stabilizaci a mírnému nárůstu. Polemizuji pouze s tím výrokem, že se neustále setrvale dramaticky propadá, nepolemizuji s tím výrokem, že i 41 je docela málo.

Došlo k tomu - a na základě toho byl ten titulek v některých médiích zveřejněn - že došlo k porovnání údajů z agentury STEM, která uvedla 19. března oněch 41 %, a porovnalo se to s údaji agentury CVVM, která uvedla v listopadu 51 %. Každý z nás, pokud sledujeme vývoj preferencí jednotlivých politických stran, pokud sledujeme preference dávané tomu či onomu sociologickému průzkumu při měření různých problémů v této zemi, tak víme, že každá agentura má odlišnou metodiku. Pokud porovnáváme metodiku různých agentur, víme, že dochází k poměrně výrazným rozdílům, což je právě dáno jiným hodnocením, jiným postupem. Jediné, co lze porovnávat, jsou výsledky stejných agentur a tam, jak už jsem uvedl, nedošlo k poklesu, nýbrž k mírnému, ale přesto nárůstu.

Já jsem samozřejmě zvědavý, jaký bude příští průzkum CVVM z hlediska podpory policie, ale zase budeme moci pouze porovnávat agenturu CVVM s výsledky agentury CVVM v určitém časovém rozlišení. Stejně jako u STEM to musíme posuzovat z určitého rozlišení.

Snad bych jen ještě řekl jednu věc, která myslím, že je daleko zajímavější, a pro ty, co to myslí vážně se starostí o pozici české policie, tak probíhá projekt Phare, který pro nás organizuje nizozemská policie, to znamená, není to tak, že by Ministerstvo vnitra toto realizovalo. Agentura Stenmark, je to stejná skupina agentury, na kterou teď bylo odvoláváno, která realizuje ve třech etapách respondentů mnohem širší sociologický průzkum, který probíhá v několika etapách. Proběhl průzkum tuším v říjnu loňského roku, teď proběhl začátkem tohoto roku, třetí běh proběhne v květnu. Respondentů je několikanásobně více než v těch výzkumech, o kterých hovořil pan kolega Langer, tuším asi 5,5 tisíce respondentů je v těchto výzkumech dotazováno.

Otázek je nesčetně více. Jsou kladeny otázky, které se vztahují k policii jako celku, jsou kladeny otázky k jednotlivým službám policejním, pořádková, dopravní, cizinecká, kriminální, jsou kladeny otázky na osobní zkušenosti s prací policie. Z tohoto daleko hlubšího průzkumu vycházejí čísla velmi zajímavá, kde bych snad uvedl jednu věc, která není určitě příznivá, to znamená, nechci tady mluvit jenom o těch věcech, které by člověk mohl prodávat jako pozitivní, že důvěra v policii jako celek je horší než důvěra v konkrétního policistu na základě konkrétních zkušeností, které občané mají, tak jak je v těchto průzkumech prezentují. Ale v obou případech touto agenturou Stenmark vychází důvěra v policii mnohem lepší než 38 % nebo 41 % zmíněných procent. Znovu říkám, mnohem více respondentů, mnohem hlubší otázky. My jsme se pouze zavázali, že celkově výsledek bude zveřejněn až po ukončení třetího běhu průzkumu v květnu. Myslím si, že to bude docela zajímavý sociologický rozbor. Je to vidět také regionálně, to znamená, jak v kterých místech jsou lidé s prací policie spokojeni, kde více a kde hůře. To je věc, kde pak bude asi docela solidní podklad k hlubší debatě o tom, co se kde dělá špatně, protože, jak už jsem uvedl, je to rozlišeno na jednotlivé policejní složky, jak jsou lidé s jejich prací spokojeni.

Závěrem bych řekl jedinou věc. Pokud budeme srovnávat jediné, co srovnatelné je, to znamená v určité časové řadě výsledky jednotlivých agentur, a nebudeme agentury vzájemně míchat, protože mají rozlišnou metodiku, tak není pravdivá teze, že je sestupný trend a že dochází k setrvalému poklesu, protože u jedné agentury, kde je možné sledovat časovou řadu, alespoň říjen a teď zveřejněné výsledky v březnu, to znamená výsledky zřejmě za únor sociologického průzkumu, tak tam je naopak tříprocentní nárůst. Ale znovu říkám. Netvrdím tím, že jsem spokojen se 41procentní důvěrou. Jsem rád, že se podařilo zastavit propadající trend, protože ten skutečně byl problémem v průběhu minulého roku, a doufám, že trend mírného nárůstu důvěry veřejnosti bude pokračovat.

Ivan Langer:

Jsem limitován jednou minutou, a proto velmi stručně. Třicet osm, čtyřicet jedna a tři procenta, rozptyl v rámci statistické chyby, nicméně chci hovořit o trendech - a trend důvěry v policii je naprosto jasný.

V říjnu roku 2000, předpokládám, že to je někdy v období, kdy se pan ministr ujal své funkce, důvěra v policii zhruba 60 %, v únoru roku 2004 důvěra v policii 40 %. Za dobu působení pana ministra Grosse ve funkci ministra vnitra pokles o 20 %, tedy o jednu třetinu. Z toho vyplývá moje otázka, kdo je za tento pokles zodpovědný.

Stanislav Gross:

Pokud jde o čísla, která uváděl pan kolega Langer, tak ho za prvé musím opravit. Já jsem nepřišel na Ministerstvo vnitra v říjnu 2000, nýbrž tuším v dubnu, myslím, že to bylo přesně 4. dubna 2000, a v té době důvěra v policii byla mnohem menší než 60 %, nevím přesně, ale bylo to někde kolem 50 %. Důvod, proč v říjnu 2000 podpora policie byla 60 %, to znamená na české poměry extrémní, je vcelku jednoduchý. Zapomínáme na fakt, že v září, to znamená měsíc před tímto průzkumem, proběhlo zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Všichni si ještě pamatují, jak v době pořádání tohoto fóra při řešení veřejného pořádku policie zafungovala. Tehdy veřejnost velmi výrazně podporovala pozici policie a zákroky policie na rozdíl od některých čelných politiků a samozřejmě se to v průzkumech velmi výrazně odrazilo.

Ale znovu říkám. Jde o trend. Pokud bychom hovořili o trendu, tak by pak bylo 60 %, 38 %, 41 %, a to není propadající se trend. To je trend řekněme zastabilizovaný. Ano, znovu opakuji, nejsem spokojen se 41procentní důvěrou veřejnosti v policii podle agentury STEM. Doufám, že se bude zlepšovat toto hodnocení. Budeme pro to dělat maximum, ale v každém případě nelze hovořit o tom, že by docházelo k propadání podpory policie v očích veřejnosti, protože minimálně podle posledního průzkumu naopak došlo k zastabilizování a mírnému vzrůstu. Děkuji.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 25. března 2004