Ivan Langer:

Vážený pane ministře, svoji interpelaci začnu příběhem, který se odehrál nedávno v blízkosti Poslanecké sněmovny. Dne 23. září 2003 po skončení jednání pléna nastoupila má podřízená na Malostranském náměstí do poloprázdné tramvaje číslo 23 směrem na Národní třídu. Společně s ní nastoupilo asi pět starších Angličanek a také skupina 15 Romů, muži, ženy, ale i děti. Tito Romové Angličanky hned obestoupili, dámy byly vyděšené, k jedné z nich přistoupila mladá Češka a upozornila ji, že skupina Romů je nebezpečná, aby si chránily svá zavazadla. Při výstupu z tramvaje Romky mladou dívku poplivaly. Možná se ptáte proč. Protože jim překazila lup. Naštěstí ji tehdy jenom poplivaly. Všichni cestující byli tímto zážitkem právem rozhořčeni a na adresu policie bohužel začala padat velmi vulgární slova.

Vážený pane ministře, tento příběh se bohužel odehrává v blízkosti této budovy již několik let, a to prakticky dennodenně. Na místním oddělení Policie České republiky mé podřízené sdělili, že policie o skupině Romů ví, že není jednoduché je usvědčit, že chybějí důkazy a že chybějí svědci. Pražané, kteří jezdí tramvajemi číslo 22 a 23, tuto skupinu velmi dobře znají, znají ji i řidiči tramvají a jenom moje podřízená byla letos svědkem odcizení videokamery a otevření několika kabelek. Skupina Romů každodenně operuje v úseku Národní třída - Klárov.

Moje otázka je tedy logická. Pane ministře, jak dlouho budou ještě Pražané a návštěvníci Prahy tímto gangem obtěžováni? Otázka druhá - zda si nemyslíte, že policie hledá důkazy pro jejich trestnou činnost příliš dlouho.

Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, k této interpelaci vám mohu říci, že skutečně jde o poměrně velký problém. Nicméně stojí za to na půdě Parlamentu také říci, že to není jenom o tom, chytit konkrétní pachatele kapesních krádeží. Ono to není jenom o tom, je usvědčit. Ale je to také o tom, aby tato sněmovna vytvořila dostatečné legislativní prostředí k tomu, aby mohli být tito pachatelé pravomocně odsouzeni a hlavně aby jim tímto rozsudkem bylo zabráněno v páchání další trestné činnosti. Ona je situaci bohužel kolikrát taková, že se chytne pachatel kapesní krádeže, policie ho dostane na svoje obvodní oddělení, sepíše s ním protokol, vede s ním třeba i zkrácené trestní řízení, ovšem za nějaký čas tohoto konkrétního člověka potká na stejném místě. Je to někdy velmi sisyfovská práce, kterou policisté musí odvádět. Tím se samozřejmě nelze spokojit, policie svou úlohu musí plnit a já jen apeluji na to, aby tato sněmovna byla ochotna také debatovat o tom, jaké právní prostředí z hlediska vymáhatelnosti práva v České republice - teď mluvím o trestním právu - máme.

Pokud jde o konkrétní opatření, tak pokud se podíváme na počet kapesních krádeží, ten kulminoval v roce 1994, kdy byl největší. Ovšem pro férovost přiznávám, že latence této trestné činnosti je poměrně vysoká, protože u těch drobnějších trestných činů - aspoň se domnívám - je řada lidí, kteří to případně policii ani nenahlásí, protože to považují do určité míry za marnou činnost.

Pokud jde o konkrétní opatření, právě dnes byla vyhlášena reorganizace Policie České republiky, na území celého hlavního města Prahy dochází k poměrně masivním organizačním změnám, jejichž účelem nebo výsledkem je poměrně výrazné snížení řídicích funkcí, řídících pracovníků v Policii České republiky na území hlavního města Prahy. Dochází k posílení přímého výkonu policejní služby v Praze o několik set příslušníků policie. Myslím si, že i tady by se to do určité míry mělo projevit. Na každém obvodu Prahy byla zřízena pětičlenná skupina operativců, která se zaměřuje na kapesní krádeže. Na kapesní krádeže se zaměřuje speciální oddělení Metro, které se, jak už z názvu vyplývá, specializuje na podzemní pražskou dráhu. Bylo vyčleněno nejenom na území Prahy 1 třináct příslušníků služby Kriminální policie a vyšetřování, kteří v civilu, nikoliv v uniformě, se této řekněme pouliční kriminalitě věnují. Podařilo se jim do současné doby zadržet 54 pachatelů. Možná by pro sněmovnu, pro nějakou jinou debatu, bylo zajímavé vidět, jaký osud těchto 54 pachatelů byl a zda se je podařilo v našem právním prostředí dostat do té pozice, aby tuto činnost nemohli páchat dále. Bohužel právě u těchto drobnějších trestných činů je to nejkomplikovanější věc. Je komplikované i to, když dochází k zneužívání osob mladších 15 let k páchání této trestné činnosti.

Takže nezbývá v tuto chvíli nic jiného nežli konstatovat to, co jsem říkal. Byly vyčleněny příslušné síly v těch odděleních, o kterých jsem hovořil, v těch obvodních odděleních, po pěti operativcích plus uniformovaná policie, která se tomuto věnuje. Reorganizace, která byla dnes vyhlášena, což je shoda náhod, že to je právě dnes, vede k posílení přímého výkonu služby v Praze v řádu několika set příslušníků policie a to podle mého soudu bude znamenat pozitivní obrat i v této oblasti, by to je nepochybně nekonečný proces.

Vážený pane ministře, pane předsedající, jsem rád, že mohu říci, že došlo na má slova, že konečně poté, co tři roky upozorňuji na to, že je potřeba provést to, co vy jste teď prezentoval k dnešnímu dni, tedy změnit organizační strukturu policie, posílit počet policistů v přímém výkonu služby, přesunout služebny na místa, která jsou zasažena největším nápadem trestné činnosti, tak že po třech letech konečně k tomu dochází. Velmi bych si přál, aby došlo na má slova, resp. na mé přání, aby v tom konkrétním případě, kvůli kterému jsem vás interpeloval, tedy situaci na tramvajové trati číslo 22 a 23, došlo k takovému zlepšení, aby lidé, kteří jedou z práce domů, se nemuseli bát nejenom o svůj majetek, ale mnohdy také o své zdraví, neřkuli přímo životy.

Děkuji. Já si myslím, že bude dobré tuto debatu vést skutečně věcně. Nevím, na jaká slova mělo nebo nemělo dojít, ale v každém případě je to poprvé, co se někdo odhodlal pro roce 1989 k této velké reorganizaci. Myslím si, že již prakticky celá reprezentace, která v této sněmovně sedí, k tomu tu příležitost měla. Zatím to nikdo neučinil. Doufám, že to bude správný krok .