Ivan Langer:

Věrný svému slibu, dárku panu ministrovi k narozeninám, pokračuji ve svých interpelacích, nicméně glosu na úvod: Už jsem to tedy pochopil. On nám neroste počet úředníků, ale roste nám počet státních zaměstnanců. I to je určitě příznivá zpráva pro daňového poplatníka.

Nyní k mé další interpelaci. Obracím se na vás, pane ministře, ve věci nového prověřování lustračních osvědčení, a to zejména v řadách Policie České republiky. Poté co při bezpečnostních prověrkách na Ministerstvo obrany v roce 2001 se přišlo na to, že 114 příslušníků vojenské rozvědky v minulosti získalo falešná osvědčení o tom, že nespolupracovali s StB, se na Ministerstvu vnitra rozjelo nové kolo pátrání po bývalých agentech Státní bezpečnosti a ministerstvo začalo prověřovat, zda dříve vydaná lustrační osvědčení byla správná. Podle informací Lidových novin ze dne 25. srpna 2003 jeden z těchto lidí podle seznamu Ministerstva vnitra, dlouholetý agent StB pan František Boreš, dokonce k tomuto datu zastával významnou pozici ve státní správě, byl ředitelem krajské pobočky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Na základě těchto skutečností si vám dovoluji položit následující otázky:

1. Jak je daleko Ministerstvo vnitra s prověřováním lustračních osvědčení příslušníků Policie České republiky?

2. Zda můžeme garantovat, že mezi policisty - zejména zdůrazňuji ve specializovaných složkách policie - nejsou lidé, kteří před rokem 1989 spolupracovali se Státní bezpečností.

3. Obecná otázka: Zda můžete jako ministr vnitra garantovat, že vůbec svazky Státní bezpečnosti, které jsou přístupné na internetu, odpovídají skutečnosti, nebo v minulosti jsme byli v několika případech svědky toho, že data prezentovaná vaším ministerstvem neodpovídají realitě.

Děkuji za odpovědi.

Stanislav Gross:

Tady mohu být stručný. Za prvé, nemáme v tuto chvíli žádnou informaci, že by u Policie České republiky byl někdo, kdo by měl neoprávněně vydáno negativní lustrační osvědčení.

Pokud jde o specializované složky Policie České republiky, tak předpokládám, že měl pan místopředseda Langer na mysli některé elitní útvary. Tam je také zapotřebí příslušná prověrka podle zákona č. 148/1998 Sb. A právě při této prověrce by vyšlo najevo, pokud někdo má čisté lustrační osvědčení a procházel by evidencemi Státní bezpečnosti, tak by mu tato prověrka vydána nebyla.

Čili nemám v této chvíli signalizovaný žádný problém. To samozřejmě v tuto chvíli je konstatování, které mohu říci. A víc asi nelze k tomuto sdělit, pokud nemám věštit z křišálové koule.

Pokud jde o svazky, které by měly odpovídat skutečnosti, mohu zaručit to, že svazky, které publikujeme, odpovídají tomu stavu, ve kterém nám byly ponechány materiály Státní bezpečnosti. Pokud v materiálech Státní bezpečnosti byly informace, které neodpovídaly skutečnosti, tak samozřejmě pak dochází k příslušným soudním řízením. Ale my nejsme oprávněni v tuto chvíli podle platných zákonů prostě měnit to, co ve svazcích Státní bezpečnosti bylo vedeno.

My jsme povinni zveřejnit tyto svazky, a pokud v nich StB vedla někoho neoprávněně, tak o tom rozhoduje soud. To jsou přesně ty věci, na které jsme upozorňovali při projednávání tohoto zákona, který zveřejnění těchto svazků vlastně umožnil, respektive uložil. To holt je daň za tento zákon, na který řada z vás tady upozorňovala.

Děkuji.

Ivan Langer:

Já bych si rád vyjasnil jednu skutečnost, abychom tady nežonglovali se slovíčky - zda formulace, že pan ministr nemá informaci o tom, že by existoval nějaký problém s příslušníky speciálních složek policie, znamená, že skutečně na základě tohoto zpochybnění v minulosti v řadách příslušníků vojenské rozvědky proběhla důsledná kontrola a že na základě této kontroly nebylo nic takového zjištěno. Anebo zda formulace "nemá informace" znamená to, že věc se neřešila, neprověřovala, a tím pádem z logiky věci pan ministr skutečně nemůže mít žádné informace.

Stanislav Gross:

Velmi stručně. Já nemám nic co měnit na tom vyjádření, které jsem tady řekl, právě z toho důvodu, že se pracuje s materiály, které jsou pozůstatky materiálů Státní bezpečnosti. Já prostě nemohu stoprocentně garantovat, že někdy v listopadu 89, v prosinci 89 někdo nezničil materiály k některému člověku, a my v tuto chvíli nemáme žádné materiály, na základě nichž by třeba ten člověk neobdržel bezpečnostní prověrku. Čili já takovou stoprocentní garanci samozřejmě dát nemohu, ale samozřejmě naprosto nesmyslná formulace je, že se neřešil ten problém, protože to bylo právě Ministerstvo vnitra, kdo tento problém otevřel a kdo tento problém, tuším že v roce 2000 - 2001, inicioval, a teprve poté jsme vstoupili do jednání z řadou státních institucí a upozorňovali jsme je na to, že mohlo dojít v některých konkrétních případech k vydání neoprávněného negativního lustračního osvědčení. Čili to rozhodně nemá s neřešením nic společného, protože to byla právě naše iniciativa, která celou tuto kauzu rozjela.

Takže víc k tomu není co dodat.

Ivan Langer:

Já využiji toho, že mohu volně pokračovat v reakci na to, co řekl pan ministr. Já jsem neřekl, že by něco ministerstvo neřešilo. Já připouštím, že to byla iniciativa Ministerstva vnitra. Mně šlo o to, aby pan ministr zde na mikrofon řekl, že na základě toho, co ministerstvo zjistilo někde jinde samo, důsledně provedlo tuto kontrolu v těchto specializovaných složkách a na základě této kontroly je všechno v pořádku. Nic víc, nic méně.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 30. října 2003