Interpelace / Nesouhlas místopředsedy PSP ČR Ivana Langera s odpovědí...
[01.01.1970]
Nesouhlas místopředsedy PSP ČR Ivana Langera s odpovědí ministra vnitra ČR Stanislava Grosse ve věci migrace slovenských Rómů do České republiky
Ivan Langer:
Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dne 11. června t. r. jsem se obrátil s písemnou interpelací na ministra vnitra ve věci problému, který nabývá stále vážnějších rozměrů, a to je migrace slovenských Romů do České republiky.
Předpokládám, že těm z vás, kteří pocházíte a působíte v těch regionech, které jsou bezprostředním cílem této migrující skupiny občanů ze Slovenské republiky, není třeba vysvětlovat a objasňovat, jak vážný problém to je, jak vážné komplikace to přináší lidem, kteří v těchto místech dlouhodobě žijí. Jinými slovy - obrátil jsem se na ministra vnitra s interpelací ve věcí, která je podle mého názoru velmi vážná.
Nebudu opakovat to, co je v textu mého podnětu uvedeno, ostatně ten text byste měli mít k dispozici. Dovolte mi, jen krátce připomenout podstatu. Vzhledem k počtu migrujících osob je zcela na místě se ptát ministra vnitra a možná i dalších členů vlády, jak naše země, náš zadlužený rozpočet je schopen zvládnout tuto migrační vlnu, kterou bylo možno reálně očekávat vzhledem ke změně sociálních systémů a sociálních dávek na Slovensku, které přinesly výrazné omezení. V tuto chvíli je možné s naprostým klidem a s jistotou konstatovat, že je to migrační vlna ekonomického charakteru, jejímž cílem a smyslem není nic jiného, než jít z místa, kde se někomu dává na sociálních dávkách méně, tam, kde i když nebude nadále nic dělat, dostane více. Problém je jediný, že více může dostat a dostane ten, kdo v této zemi nežil, nepracoval a dostává z toho krajíce, který vytvořili a vydělali lidé, kteří zde žijí a dlouhodobě pracují.
Ve své naivitě jsem očekával, že ministr vnitra vyvine nějakou aktivitu, a to tím spíše, že vicepremiér této vlády, do jehož resortu patří problematika menšin, na toto riziko již vládu rovněž upozornil. Vicepremiér Mareš dokonce v této souvislosti používá slovo exodus. Nejedná se tedy o nějakou malou, drobnou, izolovanou skupinku slovenských Romů, která přechází do České republiky, když vicepremiér této vlády používá termínu exodus.
Rozsah migrace slovenských Romů byl dokonce předmětem rozhovorů obou premiérů jak České republiky, tak Slovenské republiky, a český premiér Vladimír Špidla se - jak jinak - zavázal pružně a ve spolupráci se slovenskou stranou tento problém řešit. Avšak pan ministr vnitra mi na moji interpelaci poté, co jeho kolegové ve vládě označují ten problém jednak jako exodus, jednak o něm jednají na mezinárodní úrovni, odpovídá pouze obecnými tezemi, tabulkami žadatelů o azyl, z nichž- i když je zcela jasné, že počty azylantů, tedy těch osob, které oficiálně požádají o udělení azylu, jsou pouhou špičkou ledovce problému, zvaného migrace slovenských Romů a tudíž neodrážejí pravý stav věci - mnoho neplyne.
Zkusme tedy shrnout fakta.1. Vážnost problému je známa i předsedovi vlády, který o něm jedná dokonce i se slovenskou stranou. 2. Přijme se závazek, že se věcí česká strana bude zabývat.
3. Jde o věc v přímé a plné působnosti a odpovědnosti ministra vnitra. 4. Ministr vnitra nedělá nic - snad abychom mu nekřivdili, čeká na analýzu, která nám řekne de facto to, co víme už teď, že ten problém není problém malý, izolovaný, že ten problém skutečně narůstá, že je to problém, který má jak ekonomický, tak sociální, společenský a troufám si říci i kriminogenní charakter a je to problém, který je třeba řešit velmi rychle. 5. Když bude nejhůř, hodí se horký brambor spolu s vládním zmocněncem na hlavu neziskovým vládním organizacím tak, jak naznačuje pan ministr vnitra, a budou se mýt ruce a budou se tvářit naši představitelé vlády, že se de facto nic neděje. 6. Jde o fakt, který není možno pominout - celý tento problém nezaplatí ze svých peněz ani ministr vnitra, ani vicepremiér Mareš ani Vladimír Špidla, ale celý tento problém zaplatí čeští daňoví poplatníci, tedy lidé, kteří zde spořádaně žijí, pracují a platí daně.
Vážené kolegyně a kolegové, na základě odpovědi ministra vnitra nemám v tuto chvíli jinou možnost než vás požádat o vyslovení nesouhlasu s jeho odpovědí na moji interpelaci. Tento můj návrh může změnit případné vystoupení pana ministra vnitra, na které jsem zvědav a avizuji, že pokud bude jiného charakteru a uspokojivějšího charakteru než jeho písemná odpověď, jsem připraven svůj návrh na usnesení, které jsem přednesl, stáhnout.
Děkuji za pozornost.
Stanislav Gross:
Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, reagovat na vystoupení pana místopředsedy Langera budu, ale musím s politováním říci, že pan místopředseda Langerteď položil jiné otázky, než byly ty, které položil v písemné interpelaci. Nemůže se tedy divit, že na jiné otázky, které položil v písemné interpelaci, dostal jinou odpověď.
Pak se docela divím, že se nad tím rozhořčuje. Prostě pokud se mě zeptáte na něco jiného, dostanete odpověď na ty otázky, na které jste se ptal, a pak se rozčilujete, že jste nedostal odpověď na otázky, které jste nevznesl. To je docela těžká komunikace. Jen pro osvěžení těch, kteří nečetli interpelaci písemnou - vy jste v úvodním odstavci hovořil na třech místech o žadatelích o azyl, že jsou na druhém místě po Ukrajincích, že od počátku roku požádalo o azyl 355 Slováků, což je 18% všech žadatelů o azyl, loni že žadatelů o azyl bylo 843. Pak se ptáte na to, zdali čísla uvedená v médiích jsou pravdivá. Ve druhé otázce se pan místopředseda ptá, kolik osob slovenské národnosti žijících v ČR o azyl nepožádalo. To je otázka, která jede trochu jiným směrem, k té se vrátím. Ve třetí otázce se ptáte, co cizinecká policie dělá s občany, kteří o azyl nepožádali. Tato odpověď je jednoznačná. Pak se pan místopředseda ptá, jestli nemáme mít nový azylový zákon. To znamená, že skoro všechny otázky se točí kolem azylu. Proto odpověď byla směřována na azylové řízení. Nyní tedy ještě jednou k písemně položeným otázkám.
Ano, čísla uvedená v médiích jsou pravdivá. Tak zněla otázka číslo 1. Otázka číslo 2 byla, kolik osob slovenské národnosti žijících v České republice o azyl nepožádalo. Odpověď je jednoznačná. My přece podle naší zákonné úpravy a mezinárodně smluvních dokumentů se Slovenskou republikou, které jsou platné od roku 1993, tedy již hodně dlouhou dobu, nemůžeme evidovat počet slovenských občanů, který na našem území je, a to z jednoho prostého důvodu, protože mezinárodně smluvní úprava, kterou mimochodem podepisovala jiná vláda než tato vláda, jasně stanoví, že občané Slovenské republiky mohou na území České republiky vstupovat nejen bez víza, ale dokonce na časově neomezenou dobu. To znamená, že pokud se prostě slovenský občan rozhodne vstoupit na naše území pouze s cestovním pasem, tak pokud ho má kdykoli u sebe, tak na našem územímůže pobývat léta. To znamená, že otázka, kolik osob slovenské národnosti žijících v České republice o azyl nepožádalo, nemůže být nikdy zodpovězena, protože smlouvami, které uzavírala jiná vláda nežli tato nebo minulá vláda, je jasně stanoveno, že tato základna nemůže být nikdy zjištěna, protože Slováci do České republiky mohou - jak už jsem řekl - pouze na cestovní pas na neomezenou dobu.
Stejně tak třetí otázka, co cizinecká policie dělá s osobami, které o azyl nepožádaly, je buď špatně položená, nebo jde o neznalost platné právní úpravy, protože cizinecká policie s nimi samozřejmě ze zákona nesmí dělat vůbec nic. Ti lidé jsou tady naprosto legálně, pokud mají platný cestovní doklad. Mohou tady pobývat léta podle platných mezinárodních nebo dvoustranných smluv, které byly uzavřeny v roce 1993.
Otázka, jestli nevyžaduje azylový zákon novou právní úpravu, je na místě, ale je to otázka k azylu, nikoliv k tomu, o čem nyní hovořil pan místopředseda Langer. Tady musím poděkovat za to, že sněmovna umožnila - myslím si, že za přispění všech rozumně uvažujících poslanců z různých politických stran - aby azylové řízení bylo zpřísněno. To znamená, že my máme již několik měsíců nebo vlastně již rok platnou zpřísněnou azylovou proceduru, která nám umožňuje v tzv. zkráceném řízení, které musíme vyřídit do třiceti dnů, neodůvodněné žádosti o azyl zamítnout, pokud země původu těchto osob je tzv. bezpečnou zemí nebo pokud tyto osoby prošly tzv. bezpečnou zemí. To, jaká země je tzv. bezpečná, stanovíme naším interním aktem na základě toho, jaké seznamy jsou stanoveny příslušnými mezinárodními organizacemi pro migraci. Existuje seznam zemí, které považujeme za bezpečné, a pokud tato osoba pochází z této země nebo touto zemí prošla, v tomto zkráceném řízení do třiceti dnů tyto žádosti o azyl zamítáme jako zcela neodůvodněné. Správně pan místopředseda Langer ve svém úvodním vystoupení hovoří o tom, že je to skutečně jenom jedna část problému, že je to problém pouze azylantů. Avšak na azyl byly položeny otázky, proto také odpověď k azylu zaměřena byla.
Pokud se nyní pan místopředseda Langer ptá na ostatní záležitosti, to je skutečně složitější problém. U nás je situace taková, že ne každý, kdo do České republiky přijde a kdo v České republice pobývá, má nárok na čerpání z našich solidárních sociálních systémů. U nás není vázáno čerpání z tohoto systému ani na občanství, ale je vázáno na institut trvalého pobytu, to znamená, že pokud někdo z těchto občanů Slovenské republiky získá trvalý pobyt, tak v tu chvíli má nárok na čerpání některých sociálních dávek. Pokud jde o pozici Ministerstva vnitra a cizinecké policie - protože my se vyjadřujeme k institutu trvalého pobytu - tak my takovýmto osobám v drtivé většině případů získání tohoto institutu trvalého pobytu neumožňujeme, ale celkové statistiky samozřejmě k dispozici nejsou. Ty negativní jsou k dispozici, ty pozitivní, to znamená, kolika lidem jsme toto umožnili - nicméně tímto směrem tak otázka nešla. Pravda je, že na úrovni předsedů vlád jednání na toto téma proběhlo, podklady k tomuto jednání jsme zpracovávali my a předseda vlády je k dispozici měl. Pravda také je, že slovenská strana se zavázala k tomu, že bude činit některé kroky, které povedou k tomu, aby se situace zlepšila. Podle mých informací v tuto chvíli situace je lepší než v době, kdy tato interpelace vznikala, nicméně že by ten problém vůbec neexistoval, to říci nemohu, to pravda samozřejmě není.
Je otázka, jestli právě probíhající schůze Poslanecké sněmovny v tomto směru také pomůže, protože pravda je, že některé nárokové složky, které jsou dotčeny touto reformou, mohou být upraveny, nebo jejich čerpání může být upraveno tak, že také sníží zájem slovenských občanů nebo kohokoliv, kdo by chtěl tento systém zneužívat, aby tak činil v České republice.
Znovu opakuji, ty otázky byly položeny jiným směrem a na otázky položené v interpelaci odpověď dána byla.
Ivan Langer:
Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, musím pana ministra upozornit, že jsem nekladl žádné další nové otázky. Mám pocit, že problém je v tom, že pan ministr nechává odpovědi na interpelace někomu zpracovat, což je logické. Nedokážu si představit, že při tak velkém ministerstvu on sám bude po večerech sedět u psacího stroje a odpovídat na interpelace poslanců, nicméně předpokládám, když už to někdo zpracuje, že si odpověď pan ministr alespoň přečte, respektive, že si přečte alespoň samotnou interpelaci. V té se jednoznačně hovoří o problému migrace. Já jsem předpokládal, že ministr vnitra pochopí komplexnost této problematiky, že se k ní stejně tak také vyjádří a ne že otrocky nechá některého ze svých úředníků odpovídat statistikami a jednotlivými čísly.
Musím říci, že odpověď pana ministra vnitra v tomto smyslu je jen částečně uspokojivá. Myslím, že by si zasloužila, aby nás všechny informoval o tomto problému jako celku, tedy o problému migrace jako takové se všemi jejími rovinami včetně té, kterou on sám zmínil a která podle mého přesvědčení a možná naivního očekávání vyplývá sama z pojmu migrace. Jde o problém trvalých pobytů a sociálních dávek. Myslím, že by stálo za to, aby se pan ministr vnitra pokusil o to, abychom měli k dispozici maximum možných čísel a zejména jasnou odpověď na otázku, co s tímto problémem hodlá on, respektive vláda a jeho kolegové, dělat, a kdy, nebo ten problém je podle mého přesvědčení jako časovaná bomba, která v tuto chvíli tiká a svojí přítomností už ohrožuje osoby, které se pohybují a žijí v blízkosti center, kam se slovenští Romové stěhují.
Myslím, že je jen otázkou času, kdy vybouchne naplno. Pak už bude pozdě z tohoto místa říkat "my jsme o ničem nevěděli, ale my jsme připraveni něco v tuto chvíli řešit". Pak už bude pozdě. Teď je ještě čas se k problému postavit čelem a problém řešit. Děkuji za pozornost.
Miroslava Němcová:
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych jenom tuto debatu obohatila o zkušenost, kterou máme všichni za sebou, nebo pan ministr vnitra se nedozvídá o tomto problému teprve prostřednictvím této interpelace a nemá možnost se k tomuto problému vyjádřit poprvé nyní na základě toho, že je projednávána nespokojenost pana místopředsedy Langera s odpovědí, kterou od pana ministra dostal.
Chtěla bych vám osvěžit pamě a informovat vás o tom, že již na 14. schůzi Poslanecké sněmovny, tj. 10. dubna letošního roku, jsem měla interpelaci na pana ministra, která se týkala přesně tohoto tématu. Obdobnou interpelaci směřující na pana ministra Škromacha přednesla paní poslankyně Alena Páralová. Každá z nás jsme se dotýkala trochu jiných otázek souvisejících s tímto nebezpečím. Konkrétně jsem se ptala pana ministra na to, zda ví, že tento proces probíhá, jaká plynou bezpečnostní rizika pro Českou republiku, zda je Česká republika připravena bránit se tomuto nekontrolovanému přílivu, jaká přijal opatření pan ministr osobně a zda jednal se slovenskými partnery. Paní poslankyně Páralová se ptala na to, jak bude postupovat ministerstvo pana ministra Škromacha ve věci otázek sociálních.
Chtěla bych vám ocitovat z odpovědi pana místopředsedy vlády a ministra vnitra Stanislava Grosse. Na mou interpelaci mi odpověděl, že jediné bezpečnostní riziko, které spatřuje v tomto nárůstu migrantů, může souviset s drobnou kriminalitou, která samozřejmě občany velmi obtěžuje, ale není to nějaké závažné bezpečnostní riziko, je to spíše riziko sociální.
Dále uvedl, že je to spíše riziko ekonomické, protože nás ročně péče o tyto občany stojí více než 30 milionů korun.
Bavili jsme se o tom, že i slovenská stran hovoří o exodu, používá slovo exodus pro to, co se děje, pro odchod jejich občanů, kteří hledají z nejrůznějších důvodů lepší podmínky na území České republiky. Bavili jsme se o tom, že jsou to zejména mladí lidé, osob nad 40 let je pouze jedna desetina a 44 % z těchto příchozích tvoří děti do 15 let.
Pan ministr mě informoval o tom, že informoval autoritu, která by v této oblasti informována být měla, to znamená vedoucí pražské kanceláře Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky při OSN, která garantuje naplňování příslušné smlouvy, čili udělal věc, kterou považoval ze svého pohledu za nutnou. Dále mi slíbil, že vláda projednávala tuto záležitost a uložila panu místopředsedovi společně s panem místopředsedou vlády pro lidská práva, lidské zdroje, vědu a výzkum, aby do 30. září tohoto roku předložili analýzu soudobé migrace a usazování příslušníků romské komunity ze Slovenské republiky na území České republiky a hledali i příslušná opatření jak na poli právním, tak případně i na bilaterálních jednáních.
Z tohoto upřesnění toho, co se již v Poslanecké sněmovně kolem této otázky dělo, vyplývají dvě otázky. Chtěla bych se zeptat, zda již vláda má hotovou onu analýzu, ve které může popsat všechno, co slíbila. Pokud ji má, pak bych žádala, aby nás s jejím obsahem pan místopředseda vlády seznámil. Děkuji.
Stanislav Gross:
Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, myslím, že to je seriózní debata jak interpelujícího, tak i ostatních účastníků debaty. Paní místopředsedkyně Němcová ve své podstatě na některé věci odpověděla. Možná, že jsem to měl říci v debatě, protože to bylo v písemných podkladech, kterými jsem odpovídal jak paní místopředsedkyně Němcové, tak panu místopředsedovi Langerovi.
Ano, my skutečně do 30. 9. tuto analýzu budeme předkládat vládě. Analýzy je hotová. Myslím, že po projednání ve vládě - což nebude dlouho trvat - není vůbec problém, aby ji Poslanecká sněmovna měla k dispozici, a příslušný výbor - případně i plénum, to je mi jedno - se jí zaobíral.
Myslím si, že i z toho, co říkal pan místopředseda Langer, že odpověď je jen částečně uspokojivá, pak že jsou zde i další problémy, plyne, že pokud mám hledat skutečně věcné řešení a nikoli jen zde odmítat některé konstrukce, debata nad touto analýzou může být docela přínosná. Problém je, že z analýzy - alespoň jak vím, že je v tuto chvíli rozpracovaná - plyne jedna základní věc, u které se obávám, že bude velmi těžké nějakým způsobem rozřešit. My prostě nemůžeme - a nedovedu si představit, jak by to bylo možné - zavést odlišný režim pro občany Slovenské republiky, kteří zneužívají azylového, resp. sociálního systému, tedy v podání této interpelace jsou to romští občané Slovenské republiky, a pro ostatní občany Slovenské republiky. To bude základní problém, na který narazíme, protože v právním státě těžko můžeme toto rozlišení udělat. Ale to vše z analýzy vyplývá a můžete ji jistě mít k dispozici.
Snad ještě k tomu, co říkala paní místopředsedkyně Němcová. Čísla, která uváděla, včetně procentuálních proporcí: zde se nejednalo o migranty, jak se na to tázal nyní pan místopředseda Langer, ale jednalo se o azylanty, to znamená skutečně jakousi podmnožinu, chcete-li špičku ledovce, jak o tom pan místopředseda Langer hovořil.
Myslím si, že závěr skutečně může být takový, že se zde zaváži k tomu, že analýzu po projednání ve vládě dáme k dispozici -jestli výboru pro obranu a bezpečnost, nebo výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, to je mi vcelku jedno. Jak si předsedové výborů řeknou, případně to může být projednáno potom na plénu. Ale upozorňuji na to, že bude Poslanecká sněmovna v brzké době projednávat zprávu o migraci za minulý rok, že by to mohlo být i součástí projednávání této zprávy. Děkuji za pozornost.
Ivan Langer:
Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, souhlasím s panem ministrem, že možná nejlepší odpovědí - alespoň částečnou odpovědí - ze strany vlády na tento problém, jak je zde opakovaně otevírán a diskutován, je skutečně přinejmenším text analýzy, kterou vláda má vypracovat. Uzávěrka je zhruba za pět dní. Může to být skutečně nejlepší možností, jak odstartovat debatu, protože předpokládám, že analýza nejen popíše skutkový stav věci, ale také na jeho základě a na základě struktury problémů naznačí, jakým směrem a způsobem je možné problém řešit.
Myslím si, že zejména nad druhou částí analýzy, tedy jak tento vážný problém řešit, bychom měli společně diskutovat a společně se zamýšlet. Domnívám se, že nejlepší příležitostí, jak to učinit, je, když v tuto chvíli Poslanecká sněmovna vysloví nesouhlas s odpovědí pana ministra, pan ministr bude znovu odpovídat na tuto interpelaci a součástí své odpovědi na tuto interpelaci může učinit také onu analýzu, která má být do 30. 9. t. r. vypracována. Bude to znamenat jedno jediné - každý z poslanců dostane velmi elegantním způsobem tento text, každý z poslanců si jej bude moci prostudovat. Vzhledem k tomu, že při projednávání písemných interpelací probíhá všeobecná rozprava, bude mít tedy každý z poslanců možnost se také k podstatě analýzy a jejím závěrům vyjádřit.
Sděluji tedy, pane předsedo, že setrvávám na svém návrhu na usnesení, kterým Poslanecká sněmovna vysloví nesouhlas s odpovědí pana ministra vnitra na moji interpelaci.
Alena Páralová:
Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, problém, který nakousl pan místopředseda Langer, je pouze špičkou ledovce a já si jsem téměř jistá, že naše vláda není připravena na problémy, které před námi v této oblasti stojí. Slovensko omezuje sociální sí, a to velice razantně. Naše sociální sí ve srovnání se slovenskou v tuto chvíli je daleko zneužitelnější právě lidmi, kteří nechtějí pracovat. Jako příklad jsem uvedla, když jsem tehdy interpelovala v této věci pana ministra Škromacha, že dávky sociální potřebnosti pro jednu rodinu jsou na Slovensku omezeny výší 10 500 slovenských korun, takže čtyřčlenná rodina v České republice už má, pokud v ní nikdo nepracuje a nemají žádné příjmy, o několik tisíc vyšší nároky na dávky sociální potřebnosti. Pan ministr Škromach mi tehdy odpověděl, že se tím zabývat nebude, nebo tito lidé nárok na dávky sociální potřebnosti nemají, protože nemají naše občanství. Pokud vím, tak mnoho těchto lidí o naše občanství žádá.
Přimlouvala bych se, aby analýza byla právě provedena i v souvislosti s těmito sociálními dávkami, v souvislosti s nařízeními Evropských společenství, která budou platit v naší zemi dnem vstupu do Evropské unie, takže migrace může nastat i z jiných zemí, nejen ze Slovenska, a my bychom na to měli být připraveni. Děkuji.
Lubomír Zaorálek:
Pokud se už nikdo do rozpravy nehlásí, tak s dovolením rozpravu ukončím. Pan ministr už asi nemá potřebu něco k tomu dodávat. Ještě vás odhlásím, takže vás odhlašuji a žádám, abyste se znovu přihlásili.
My jsme vyslechli i stanovisko interpelujícího pana místopředsedy Ivana Langera, který navrhl vyslovit takový konstruktivní nesouhlas, nicméně stejně budeme hlasovat o vyslovení nesouhlasu s odpovědí pana ministra Grosse. Doufám, že všichni, kdo chtějí hlasovat, se dostavili do jednací síně a budeme hlasovat o návrhu usnesení Ivana Langera vyslovit nesouhlas s odpovědí pana ministra Grosse.
Zahajuji hlasován. Kdo je pro vyslovení nesouhlasu, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 50 z přítomných 138 poslanců pro hlasovalo 68, proti hlasovalo 64. Tento navržený text usnesení přijat nebyl.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 25. září 2003