Vážený pane ministře,

považuji za klíčovou roli resortu Ministerstva vnitra v oblasti činnosti policie tři její složky, součásti. Je to zejména vypracování systému odměňování, dále kariérního řádu a především - a to je třetí pilíř - systém dlouhodobého vzdělávání, znamenajícího podporu odborného růstu a zvyšování profesionality práce policistů a vyšetřovatelů.

Ve své interpelaci se chci zaměřit na tuto třetí složku koncepční práce Ministerstva vnitra, a to v souvislosti s případem trestního stíhání kněze Vojtěcha Protivínského. Připomínám, že byl trestně stíhán kvůli svým výrokům na adresu Komunistické strany Čech a Moravy a hrozily mu až dva roky vězení. Nejen jako právník jsem přesvědčen, že žijeme v právním státě, a proto jsem byl velmi překvapen postupem vyšetřovatele v tomto případu. A protože jsem přesvědčen, že nežijeme v orwellovském světě, pokládám vám tyto následující otázky.

Trestní stíhání sice bylo zastaveno, ale myslím, že ten případ má koncepční rovinu a je možné a potřebné o něm nyní také hovořit. Otázka první zní, zda a jak probíhá kontinuální proces profesního vzdělávání policistů vyšetřovatelů. Za druhé - zda jsou součástí tohoto procesu vzdělávání například pravidelná společná jednání, setkávání se vyšetřovatelů, státních zástupců či soudců. Pokud ano, na jakých úrovních, jak často, v jaké podobě. A za třetí - zda mimo jiné i v rámci té druhé otázky a druhého tématu probíhá něco, čemu by se dalo říci proces sjednocení postupu a výkladu jednotlivých skutkových podstat trestných činů, zejména u těch problematických, jako například byl ten, na jehož základě byl trestán pan Vojtěch Protivínský.

Domnívám se, že takováto činnost by mohla do budoucna zamezit tomu, aby vznikla nějaká lokální trestní práva, lokální výklady trestního zákona a takové výkřiky a nepravosti z mého pohledu, které se staly v případě pana Vojtěcha Protivínského.

Ministr vnitra České republiky Stanislav Gross:

Vážení páni místopředsedové Poslanecké sněmovny, paní poslankyně, páni poslanci,

já bych mohl stručně odpovědět na otázky vznesené panem místopředsedou Langerem kladně, protože na všechny tři vznesené otázky, to znamená, zda dochází ke kontinuální práci při vzdělávání v této tematice, zda dochází k takovýmto pracovním setkáním nebo vzdělávání, společnému vzdělávání státních zástupců, vyšetřovatelů, tak také mohu odpovědět kladně, a zda jsou sjednocovány postupy, bych také mohl odpovědět kladně. Ale má to samozřejmě svá "ale".

Nejprve ale k tomu, co probíhá. Já se soustředím jenom na tu záležitost vzdělávání orgánů činných v trestním řízení pro oblast extremismu, protože ten případ, který uváděl pan místopředseda Langer, se týká této problematiky. Takže bych chtěl informovat, že poslední odborný seminář na toto téma, kde byli zúčastněni nejen vyšetřovatelé, ale také policejní operativci, kteří kolikrát při některých druzích této extremistické trestné činnosti jsou první na místě při nejrůznějších shromážděních, aby se sjednotily ty postupy, po čemž volá pan místopředseda Langer, co třeba už je věcí, na kterou by policie měla reagovat, jestli zvedání ruky je ukazování výšky sněhu v Tatrách, anebo je to už znakem trestného činu, a policie by měla sjednocovat svůj postup v Rakovníku, v Ostravě, v Praze tak, aby postupovala stále stejně, takže poslední takovýto seminář, kde byli jak operativci, tak vyšetřovatelé, tak státní zástupci, proběhl ve dnech 22. až 26. října, tzn. jednalo se o několikadenní školení pracovníků z různých útvarů z celé České republiky. Pravda je, že ne úplně efektivně se nám do tohoto daří zařadit soudce, protože soudci vesměs nejsou ti, kteří by se vzdělávali, ale soudci jsou většinou ti, kteří na takovýchto seminářích přednášejí, odkazujíce se na různou judikaturu, odkazujíce na svůj právní názor, a myslím si, že z tohoto pohledu je to i správné, protože v konečné fázi jsou to soudci, kteří o těchto věcech rozhodují.

Můžeme se bavit o tom, jestli ta intenzita je dostatečná, nebo není dostatečná, ale tady mohu odpovědět s klidným svědomím, že k těmto věcem dochází. Pravda ale na druhou stranu je, že bychom potřebovali mít mnohem větší časový prostor na takováto vzdělávání, protože pokud dnes platí, že v průměru jeden vyšetřovatel má něco kolem devíti deseti spisů, tak samozřejmě pokud odjede na takovéto školení, tak se to projeví v prodlužování jednotlivých procesních úkonů, což je také nežádoucí jev. Čili má to tyto praktické problémy, které se snažíme vylaďovat tak, abychom nezanedbávali nic.

Co se týče toho konkrétního případu obviněného pana Protivínského, s tím, že obvinění bylo doručeno 19. 11 a 21. 11. bylo vyšetřovatelem na pokyn krajského státního zástupce odloženo, tak je složité věc posuzovat z pozice ministra vnitra, protože ministr vnitra je v pozici, kdy může vytvářet podmínky organizační, podmínky finanční, jak o tom hovořil pan místopředseda Langer, v oblasti odměňování, kariérního řádu a řady jiných věcí, ale nemůže zasahovat do jednotlivých procesních úkonů, což jednoznačně naše právní normy stanoví, nebo říkají, že vyšetřovatel je procesně nezávislý. Takže já mohu jedině věřit tomu, že příslušný vyšetřovatel byl veden svým nejlepším svědomím a postupoval podle svého právního názoru.

Máme v našich zákonech prostředky jiné, které mohou tyto věci napravit v případě, že právní názor je špatný, ale není to postup ministra vnitra, je to postup státního zástupce, který dozoruje tuto kauzu, případně dohledového státního zástupce, tak jak se tomu stalo v tomto případě. Takže právní jistotu občanům dává toto propojení policejních složek s dozorujícím orgánem jiného resortu, tj. justice, kdy státní zástupce má ze zákona pravomoc na rozdíl od ministra dávat konkrétní procesní pokyny. Tak se tomu stalo i v tomto případě, by až z pozice krajského státního zástupce pana doktora Coufala.

Já samozřejmě mám také svůj názor na tuto záležitost a myslím si, že právní názor vyšetřovatele, podle kterého postupoval, nebyl správný, nicméně kdyby ministr vnitra před rozhodnutím dozorujícího státního zástupce nebo dohledového státního zástupce veřejně hovořil o svých právních názorech na jednotlivé kauzy, jak by v tom či onom případě měl vyšetřovatel postupovat, myslím si, že bychom se dostali do situace, kde bychom býti neměli, protože by to těžko šlo hodnotit jinak než jako zasahování ministra vnitra do procesní nezávislosti vyšetřovatele.

Místopředseda PSP ČR Ivan Langer:

Já bych chtěl poděkovat panu ministrovi za odpověď. Byla věcná, myslím korektní. V té souvislosti bych chtěl upozornit na skutečnost, že za zhruba měsíc nabude účinnosti nový trestní řád, který zásadním způsobem mění přípravné řízení trestní, zásadním způsobem mění právě postavení a role vyšetřovatelů v tomto přípravném řízení. Sám jsem měl možnost objet prakticky celou republiku, hovořit jak s vyšetřovateli, tak se státními zástupci a leckde jsem shledal jejich přípravu na tuto zásadní změnu za nedostatečnou. Chtěl bych tedy apelovat na to, aby se zbývající měsíc využil v maximální možné míře na to, aby se skutečně ta nová pravidla přípravného řízení trestního dostala velmi hluboko pod kůži a sžili se s nimi.

Ministr vnitra České republiky Stanislav Gross:

Páni místopředsedové, dámy a pánové,

já i tady mohu vcelku souhlasit s tím, že opravdu ta změna, která nás čeká po novém roce, je zásadní. A že bych mohl být úplně spokojen s tím, kolik času bylo na tuto přípravu k té zásadní změně, jak jsme toho času využili, tak to také nemohu říci.

Myslím, že docela slušně probíhá po celé ploše republiky školení. Byli vyškoleni školitelé a ti školí po celé ploše Policie České republiky, kde mám pocit, že přeci jen se všechno nepodařilo tak, jak bych si sám přál - to je v takovémto manuálu, to znamená, aby každý policista na ulici ne že by měl mít trestní řád, to oni už mají v takových malých knížečkách, ale spíše takové některé konkrétní případy, modelové situace, tak aby ti policisté především v prvních týdnech a měsících věděli, podle čeho se orientovat včetně součinnostních řekněme některých záležitostí mezi policií a státním zastupitelstvím. To jsou věci, kdy opravdu není ta situace úplně tak, jak bych si představoval, nicméně opravdu na přípravu té zásadní změny byl určitý úsek časový a já doufám, že ten zbytek využijeme co možná nejlépe.

Chtěl bych ale této příležitosti vystoupení využít ještě k jedné věci, protože z toho mého úvodního vstupu možná by to mohlo vypadat poněkud nekorektně ve vztahu k postupu vyšetřovatele, protože v této kauze, aspoň tak, jak já mám informace, je zapotřebí také zmínit úlohu dozorujícího státního zástupce, respektive státní zástupkyně, protože pokud já mám správné informace, tak na některé své procesní úkony vyšetřovatel chtěl znát předem stanovisko státního zástupce dozorujícího a zřejmě to stanovisko bylo takové, že vedlo vyšetřovatele k tomu postupu. Čili nechtěl bych tady, aby to vyznělo tak, že prostě celý ten problém je na vyšetřovateli, protože se obávám, že to je spíše u té dozorující státní zástupkyně. Nicméně nemá smysl, už abych asi k tomu více hovořil.

Děkuji.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 29. listopadu 2001