MUDr. Mgr. Ivan Langer:

Vážený pane premiére,

jsem si vědom toho, že složení vlády a jejích jednotlivých členů patří plně do vaší kompetence. Jako člen Poslanecké sněmovny, které je tato vláda ze své činnosti odpovědná, bych rád upozornil na některé pro mne velmi prazvláštní skutečnosti. Konkrétně mám na mysli způsob, jakým si vykládá výkon své ústavní funkce ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Mnohé konkrétní činy pana ministra Kužvarta ve mně vzbuzují jistou pochybnost o tom, čí zájmy vlastně tento člen vlády, vaší vlády, hájí. Zda jsou to zájmy státu a jeho občanů jako celku, či zda jsou to zájmy, přání nejrůznějších iniciativ a skupin, a to na úkor státu jako celku, jehož je představitelem.

Myslím, že bez nadsázky je možné tvrdit, že pod jeho vedením se Ministerstvo životního prostředí změnilo na ministerstvo ekologických či jiných iniciativ. Jeho úřad se zjevně nesoustřeďuje na řešení stěžejních problémů, tj. na slaďování zájmů průmyslové a podnikatelské sféry na jedné straně se zájmy ochrany životního prostředí na straně druhé, které již ze své podstaty jsou nutně různé.

Řadou svých rozhodnutí naopak přináší další sporné a konfliktní situace, a již jde o postoj v otázce výstavby dálnic, hospodaření v chráněných oblastech a národních parcích, výkon správy ve vodním a lesním hospodářství. Nejkřiklavějším příkladem je podle mne přístup ministra Kužvarta k otázce dostavby Jaderné elektrárny Temelín a v této souvislosti bych vám, pane premiére, rád položil následující čtyři otázky.

1. Můžete potvrdit nebo vyvrátit informaci o tom, že ministr Kužvart poskytl dokumenty, které byly určeny pro jednání vlády a vztahující se k Jaderné elektrárně Temelín, rakouské či případně německé straně?

2. Jste si vědom, pane premiére, že podklady, které ministr Kužvart předložil na jednání vlády ČR o dostavbě Temelína dne 12. 5., měly údajně vzniknout převážně v zahraničí, a to právě v Rakousku, jehož negativní postoj k Jaderné elektrárně Temelín je dostatečně známý?

3. Jaký je váš názor, pane premiére, na to, že neustálým vznášením požadavků na dodatečné posuzování vlivu elektrárny na životní prostředí posiluje pan ministr spíše úsilí některých zahraničních poslanců a některých našich iniciativ v podávání žalob, jejichž cílem není nic jiného než vyvolávání vleklých sporů a předběžných soudních opatření, která by na dlouhá léta znemožnila uvedení elektrárny do provozu?

4. Pane premiére, zajímal by mě váš názor na to, zda si myslíte, jestli jednání ministra Kužvart spíše nepřináší České republice více škody než užitku.

Děkuji vám za vaše odpovědi.

 

Ing. Miloš Zeman:

Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, pane poslanče Langře,

dovolte mi, abych upřímně ocenil váš polyhistorismus, s nímž jste vedle otázek bezpečnosti občanů, zdravotnictví a právní problematiky se dotkl i otázky životního prostředí. Myslím si, že jste renesanční osobností hodnou srovnání s Leonardem da Vinci a podobnými velikány ducha. Po tomto úklonu vaším směrem bych nejdříve reagoval na úvod vašeho vystoupení a poté postupně zodpověděl vaše čtyři otázky.

Víte, pane poslanče, vlády bývají buď demokratické, nebo nedemokratické. Já jsem nedávno mluvil s několika premiéry, kteří mně říkali: diskuse na vládě u nás probíhá tak, že se ministři vyjádří, já potom shrnu diskusi, tím to končí a dále se nehlasuje. Je to možná pohodlný život pro premiéry, není to tak pohodlný život pro ministry. A já vyznávám opačné paradigma, které je založeno právě na dikci naší ústavy, podle níž vláda rozhoduje ve sboru a o prakticky všech důležitých - upřímně řečeno i nedůležitých - otázkách se u nás na vládě hlasuje. Ministr Kužvart někdy vyhraje, někdy prohraje, někdy přesvědčí vládu o své pravdě a někdy nepřesvědčí. Tak už to v životě bývá. V době, kdy vaše strana byla u moci, jste měli velmi pohodlného ministra životního prostředí, jmenoval se pan Benda, který životní prostředí nehájil.

Když jste položil rétorickou otázku, čí zájmy hájí ministr Kužvart, tak vám odpovím, že hájí zájmy životního prostředí, což vyplývá z náplně jeho funkce. Stejně tak jako ministr Grégr hájí zájmy energetiky, ministr Fencl hájí zájmy zemědělství atd. atd. To, že se tyto zájmy někdy střetají, je v demokracii zcela normální. A já na rozdíl od vás, by jako ministerský předseda, i když se vyjadřuji hlasováním, si netroufám tvrdit, že moje stanovisko musí být vždy jedině správné. Uvedl bych příklady, kdy ministr Kužvart prohrál. Byl to nedávno přijatý vodní zákon, bylo to hlasování o Temelíně. Uvedl bych příklady, kdy ministr Kužvart vyhrál. Byl to zákaz těžby zlata v ČR, po katastrofě v Rumunsku si myslím, že to bylo velice rozumné. A byl to zákaz dotěžby uranu ve Stráži pod Ralskem, kde právě nízká kovnatost uranové rudy byla jedním z důvodů, proč jsme toto jeho stanovisko podpořili.

V tomto smyslu myslím, že ministr Kužvart prospěl České republice, protože kdyby se u nás těžilo kyanidovým loužením zlato, jak si přála např. kanadská společnost T.V.X. GOLD, případně kdybychom vyhazovali oknem prostředky na dotěžbu uranu ve Stráži pod Ralskem - něco trochu jiného je Dolní Rožínka, kde lze o prodloužení dotěžby uvažovat- tak bychom také zbytečně vyplýtvali prostředky, které by asi byly neefektivní. A naopak, pokud jde o vodní hospodářství nebo pokud jde o Temelín, každý z nás, pane poslanče, někdy vyhraje a někdy prohraje. Tolik úvodem.

A nyní již odpověď na vaše otázky.

Za prvé. Není mi sice nic známo o tom, že by Ministerstvo životního prostředí oficiálně poskytlo a už rakouské, nebo německé straně informace, které se týkají Temelína, ale rád bych vás upozornil jako nového znalce životního prostředí, že pokud jde o problematiku tzv. EIA, což je vlastně posuzování vlivu stavby na životní prostředí, tak tohoto procesu se skutečně mohou účastnit i občané cizích států, a to na základě mezivládních dohod.

Já bych si vás zde dovolil, pane poslanče, zdvořile upozornit, že v tomto smyslu byla uzavřena dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí a stejně tak zákon o životním prostředí, tj. zákon 123/1998 Sb., § 2, uvádí právo na informace o životním prostředí, přičemž účast cizích občanů spočívá v oprávnění seznámit se s dokumentací EIA a dalšími veřejně přístupnými podklady a podat k nim písemné vyjádření nebo se k nim vyjádřit ústně při veřejném projednání posudku. Zahraniční subjekty ani občané nemají žádná další práva. Takže i tehdy, kdyby k vámi popisované události došlo, a já opět opakuji, že o ničem takovém nejsem informován, nejednalo by Ministerstvo životního prostředí v rozporu jak s citovaným zákonem, tak s citovanou mezivládní smlouvou.

Odvoláváte se dále ve své druhé otázce na květnové jednání vlády o dostavbě Temelína a říkáte, že dokumenty vznikly v zahraničí. Jak znám odbornost pracovníků Ministerstva životního prostředí, nemyslím si, že by potřebovali svoje konzistentní stanoviska, stanoviska, s nimiž mimochodem nesouhlasím, ale přesto je považuji za konzistentní, že by tedy tato stanoviska považovali za nutné zpracovávat zahraničními subjekty, přičemž některé z nich - nebudu je jmenovat, aby mě zase nějaký šílenec nežaloval - pokládám za ekologické fanatiky a nikdy bych se jejich stanovisky neřídil. Nicméně ona květnová zpráva o kontrole Temelína na vládě zabrala asi 10 nebo 15 minut času a byla naprosto bezproblémová.

Co se týče podaných žalob, a tady bych ještě rád vyvrátil některá vaše tvrzení týkající se podle vašeho názoru destruktivní činnosti pana ministra Kužvarta, a tím v předstihu odpovím na vaši čtvrtou otázku, je vám zajisté známo, že problém dálnice nebo obchvatu dálnice D5 kolem Plzně byl vyřešen dohodou mezi zúčastněnými ministry. Jediný, kdo dostavbě této dálnice nebo tohoto obchvatu brání, není Ministerstvo životního prostředí, ale jakási obec v okolí Plzně, která podala žalobu - a teď mně promiňte, že zpaměti nevím, zda Ústavnímu, nebo Nejvyššímu soudu - v této věci, protože není ráda, že ta dálnice vede zrovna jejím katastrálním územím. S tím Ministerstvo životního prostředí nemá co dělat.

Byla rovněž vyřešena problematika dálnice D8. I Ministerstvo životního prostředí opustilo takzvanou tunelovou variantu, kterou předtím vehementně prosazovalo. Ona by sice byla o tři kilometry kratší, ale nejenže by stála o tři miliardy více, ale díky naší byrokracii a nutnosti nových a nových povolení by se stavba této dálnice prodloužila zhruba o pět až šest let. I zde tedy došlo k dohodě a problémy byly odstraněny.

V rámci odpovědi na vaši čtvrtou otázku bych rovněž upoutal vaši pozornost na fakt, že pan ministr Kužvart se dostal do rozporu s ekologickými aktivisty právě ve věci kácení stromů zasažených kůrovcem v první zóně šumavského národního parku. Rozhodně to tedy není ministr, který by nekriticky podléhal všem ekologickým aktivitám. Z toho vyplývá, že pokud jde o vaši čtvrtou otázku - závěrem se ještě vrátím k té třetí -, chtěl bych konstatovat, že se domnívám, že pan ministr Kužvart nepůsobí České republice škody. Naopak, jak jsem uvedl některé konkrétní příklady, jí daleko spíše prospívá. Má samozřejmě jako racionálně uvažující ekolog právo na svůj názor, a jak říkal Voltaire - doufám, že jste i literární historik, pane poslanče - "i když s vaším názorem nesouhlasím, udělám vše pro to, abyste ho mohl zastávat". Tímto názorem se ve vládě řídím i já.

A nyní pokud jde o vaši třetí otázku - mohu vám dokonce předat, není to nic tajného, dopis pana ministra Kužvarta, který mě ujišuje, že záležitosti, které se týkají EIA, a jde o objekt pomocných provozů v Temelíně, nebo některé další záležitosti, tak pan ministr Kužvart v závěru svého podrobného dopisu říká, že zde nemůže vzniknout pro uvedení JETE do provozu žádné riziko, a protože se nechci pokoušet vnášet rozkol do vašich semknutých stranických řad, chtěl bych citovat stanovisko vašeho stranického kolegy pana poslance Beneše, který nedávno právě s touto podle platných zákonů prováděnou kontrolou, tedy kontrolou EIA, sám vyslovil souhlas. Pan poslanec Beneš není z Olomouce, ale je z Budějovic, takže má k Temelínu podstatně blíže, možná i tematicky. Nechci vás zdržovat výčtem oněch změn, které tady mám před sebou a znovu opakuji - budete-li si přát, velice rád vám tento seznam sám ihned teď na místě předám.

Dovolte mi zcela závěrečnou poznámku. Každý, kdo hájí určité zájmy, má za sebou určitou strukturu organizací. To je normální, a pokud se ten člověk nejmenuje zrovna Don Quijote, bylo by podivné, kdyby taková struktura podpůrných organizací neexistovala, nehledě na to, že i Don Quijote měl svého Sancho Panzu. Nicméně srovnám-li vliv ekologických organizací například s vlivem různých nadnárodních společností - a já bych uvedl například zahraniční farmaceutické firmy, které tento stát podle vyjádření ředitelky VZP paní Musílkové připravují ročně o 5 miliard Kč jen proto, že bojují proti lékům s prošlou patentovou ochranou - srovnám-li tento vliv s dalšími majetkově silnými skupinami, nejrůznějšími mafiemi včetně ruských, tak si myslím, že z hlediska své finanční vybavenosti jsou ekologické organizace nesrovnatelně chudší a daleko méně materiálně vybavené, a o to větší musí být jejich přesvědčivost.

Byl jsem jedním z těch, na koho ekologické organizace nadávají, pane poslanče, nicméně pokud cenu Ropáka roku udělili bývalému primátorovi Liberce - rovněž z vaší strany - za geniální nápad výstavby spalovny toxických odpadů v tomto městě, pak si myslím, že i tyto ekologické organizace mají v naší společnosti své místo.

Děkuji vám za pozornost.

 

MUDr. Mgr. Ivan Langer:

Vážený pane premiére,

děkuji za vaši vyčerpávající odpověď, nicméně považuji za potřebné jednu část vašeho vystoupení uvést na pravou míru. Nazval jste mě novým poslancem životního prostředí. Rád bych sdělil, že moje interpelace nebyla orientována směrem k životnímu prostředí v České republice. To bych interpeloval přímo pana Ministra Kužvarta. Šlo mi o to, zda vy jako předseda vlády víte, co dělají členové vaší vlády. Já nesdílím hodnocení práce, které jste prezentoval směrem k panu ministru Kužvartovi, a doporučuji, abyste si na něj dával větší pozor.

 

Ing. Miloš Zeman:

Pane poslanče, každý řídí vládu svým stylem. Dovedu si představit vládu založenou na principu "one man show". Dokonce mám takové temné tušení, že taková vláda tady už kdysi byla. Je to vláda, kdy všichni ostatní jsou sluhové a všichni ostatní mimo tuto vládu jsou nepřátelé. Toto je vláda demokratická, kde si vážíme mínění druhých, i když spolu nesouhlasíme.

Nebudu si dávat pozor na své ministry, budu je nutit k vyšším a vyšším výkonům, nesrovnatelně vyšším, než byl výkon vašeho bývalého ministra životního prostředí, hluboce a trvale mlčícího Františka Bendy. Myslím, že kdybych měl ve vládě takového ministra životního prostředí, tak na něj bych si právě díky jeho totální nečinnosti opravdu musel dát pozor.

25. schůze PS, 18. května 2000