MUDr. Mgr. Ivan Langer:

Sociální demokracie velmi často kritizovala předchozí vlády za to, že nejsou schopny zabezpečit výběr daní, že nebojují dostatečně s daňovými úniky. Jinými slovy - sociální demokracie tehdy vytvářela dojem, že snad bývalé pravicové vlády schválně přivírají oči nad daňovými nedoplatky. Byl jste to vy, pane premiére, a představitelé vaší strany, kteří slibovali před minulými volbami občanům této republiky miliardy, které dokážete hravě od lidí vybrat a co všechno byste za ně pořídili. Byl bych rád, kdybyste mi odpověděl následující tři otázky:

Co konkrétního udělala vaše vláda pro zlepšení příjmů státního rozpočtu, vyjma opakovaných pokusů, někdy úspěšných, o navýšení nejrůznějších daní?

Za druhé. Můžete mi na číslech konkrétně přiblížit, jak se sociálně demokratické vládě daří to, co se nedařilo jejím předchůdcům, tedy omezit výši neplacených daní?

Za třetí. Co konkrétního udělala vláda sociální demokracie pro zkvalitnění práce pracovníků finančních úřadů, kteří mají na starosti právě onen výběr daní?

Děkuji za vaše tři odpovědi.

 

Ing. Miloš Zeman:

Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče Langře, vážené kolegyně a kolegové,

jsem opravdu vděčný, a to nemyslím ironicky, za vaše otázky, nicméně nabízím, abychom se v zájmu kultury diskuse citovali pokud možno přesnými citáty. Vy jste zde ve svém vystoupení použil můj citát, že hravě vybereme nebo dovybereme tyto daně. Prosím, abyste mi laskavě předvedl jediný můj výrok, kde jsem použil výrazu hravě, nebo synonymických výrazů velice snadno, pohodlně apod. Až do předvedení tohoto výroku musím konstatovat, že jste mě citoval nesprávně. Dovýběr daní je společným problémem každé vlády, a je levicová, nebo pravicová; každá opozice naprosto oprávněně kritizuje vládu, že nevybírá dostatečně daně, a povinností každé vlády je snažit se, aby zlepšila výběr daní. Zde bych chtěl konstatovat jistý společný zájem.

Nyní již odpovědi na vaše otázky. Prosím, abychom rozlišili dva okruhy problémů: Výběr stávajících daní a redukce daňových nedoplatků. Výběr stávajících daní je průběžná aktivita, dalo by se mluvit o veličině, která se v ekonomické terminologii označuje jako flow, zatímco výběr daňových nedoplatků nebo jejich eliminace, nebo alespoň jejich výrazné snížení se týká stavové, tedy kumulativní veličiny, která se označuje jako stock. Prosím nezaměňovat s názvem pro někoho oblíbeného likéru.

Domnívám se, že by nyní bylo užitečné, abychom přešli nejprve k prvnímu okruhu těchto problémů. Jsem povinen odpovědět na vaše konkrétní otázky. Vláda vycházela z toho, že má-li dojít k výraznějšímu zlepšení výběru daní, je zapotřebí v rámci úsilí o zvýšení daňové výtěžnosti nejdříve zlepšit práci finančních úřadů jako těch, kteří tuto aktivitu realizují. Ministerstvo financí 7. dubna 1999 předložilo - resp. o několik dní dříve, ale 7. dubna t.r. to vláda projednávala - informaci o stavu v požadovaných směrech rozvoje a potřebách daňové správy. Tato informace byla akceptována vládním usnesením č. 295 ze 7. dubna t.r. Pokud máte zájem, všechna usnesení vlády i přiložené materiály jsou na internetu a bude mi potěšením, jestliže se i s tímto materiálem seznámíte.

Za druhé. Nejen vláda, ale i tato Poslanecká sněmovna bude v nejbližší době projednávat - protože jí to vláda předložila - materiál, který se jmenuje Analýza výnosů daně z přidané hodnoty.

Za třetí. Vláda na této 17. schůzi Poslanecké sněmovny předložila návrh novely zákona o územních finančních orgánech, s nímž jste zajisté seznámen. Jsem si samozřejmě vědom toho, že vedle legislativních opatření jsou nutná i opatření exekutivní, s nimiž se Poslanecká sněmovna do přímého kontaktu nedostane. Proto mi dovolte, abych vás o těchto exekutivních opatřeních alespoň velmi stručně informoval.Vláda podnikla naprosto konkrétní opatření v oblasti nejen personálního posílení daňové správy, ale zejména zvýšením kvalifikace a odbornosti. Doporučuji podívat se na kvalifikační strukturu pracovníků finančních úřadů a na změny této kvalifikační struktury v posledním roce.

Samozřejmě, že jsme se zaměřili na kontrolu specifických a velkých daňových subjektů a na vyhledávací službu s potřebnými zdroji informací. Rád bych zde upozornil na nedávno projednávaný materiál vládou, který se týkal případu lehkých topných olejů, kde se konstatuje, že jen v této oblasti v intervalu 1992 až 1996 došlo k daňovým únikům v rozsahu 60 miliard Kč, což je 1,5 násobek dnešního navrhovaného schodku státního rozpočtu.

Jedná se o konkrétní opatření, která můžeme sdělit, protože nejsou utajována, která byla nyní podniknuta u zachycování neoprávněných nadměrných odpočtů na DPH ve fázi následné daňové kontroly, zvýšené kontroly dodržování účelového určení vyplácených prostředků státního rozpočtu a fondů, následného ukládání odvodů neoprávněně použitých nebo zadržených rozpočtových prostředků. Chtěl bych této sněmovně sdělit, že tato vláda v daleko rozsáhlejším počtu případů než v minulosti přikročila např. i k penalizačním, resp. sankčním opatřením typu obstavování účtů. Mimochodem potkalo to i naše bývalé kolegy z republikánské strany, protože nezaplatili daně za 24 mil. Kč. Atd., atp. Totéž se mimochodem týká i pojištění, ale vy jste se neptal na pojištění, vy jste se ptal na daně.

Chtěl bych říci, že v rámci onoho 17procentního zvýšení tarifních mezd, což znamená asi 14procentní zvýšení nominálních mezd, došlo v tomto roce, k 1. lednu t. r. i ke zvýšení mezd pracovníků finančních úřadů. Řekněme si zcela upřímně, že toto zvýšení mezd bylo mimo jiné orientováno tím směrem, aby kvalifikovaní pracovníci finančních úřadů v menší míře než dosud odcházeli do lukrativního soukromého sektoru, kde si vydělají daleko více než na těchto finančních úřadech a často vystupují jako poradci těch, proti kterým měli - coby daňovým podvodníkům - bojovat. To je bohužel smutná pravda a já samozřejmě nepodléhám iluzi, že 14procentní zvýšení nominální mzdy tento problém vyřeší, může ho pouze zmírnit.

Doporučuji vám dále - protože nejde jenom o dobré úmysly, ale zejména o konkrétní dosažené výsledky - abyste se seznámil s daňovou statistikou, z níž jasně vyplývá, že až do června t. r. se nám příliš nedařilo daňovou výtěžnost zvýšit, by došlo k malému, ale opravdu jen malému pozitivnímu posunu. Výrazný pozitivní posun byl zaznamenán nejenom v červenci - to bychom ještě mohli chápat jako nahodilý měsíční výkyv - ale i v dalších měsících. To znamená, zdá se, že právě v této oblasti začínala celková opatření zabírat a výtěžnost daní se podle odhadu ministra financí zvýšila přibližně o 16 %. Možná že namítnete, že je to málo, a já s vámi budu souhlasit, ale zapla pánbůh za ty dary.

Nechci teď - protože tady mám podrobný rozbor jednotlivých typů daní - zdržovat sněmovnu i vás. Jsem ochoten nabídnout vám odpověď, kterou mi zpracovalo Ministerstvo financí, a rád bych přešel k druhé části, to znamená k části daňových nedoplatků. Tady musím říci zcela upřímně jednu věc. Každý ministr financí nám bude tvrdit, že daně vybírá skvěle a že daňové nedoplatky z větší části nelze dobrat, protože je to úkol, který je mu ukládán, a v přirozenosti každého člověka je tomuto úkolu se bránit. V přirozenosti každého premiéra naopak je ministra financí k takovému úkolu přinutit.

Objem daňových nedoplatků, což je ta stavová veličina, dnes dosahuje přibližně 90 miliard Kč. Je to veličina historicky zděděná alespoň z dvou třetin, ne-li více, a já v žádném případě nehodlám alibisticky tvrdit, že proto, že jsme tuto věc zdědili, nejsme odpovědni za její řešení. Naopak, jsme odpovědni za její řešení. Jsme odpovědni za podstatné snižování daňových nedoplatků. Přičemž upozorňuji, že z oné částky zhruba 90 miliard Kč je přibližně 12,5 miliardy zcela nenávratně ztraceno z toho důvodu, že jde o daňové nedoplatky před rokem 1993, a to u firem, které mezitím zkrachovaly a nemají adekvátního právního nástupce. Takže lze smutně konstatovat, že minimálně o 12 miliard jsme zcela zaručeně přišli.

Problém tedy je, co si počít s těmi zbývajícími necelými 80 miliardami. Právě při projednávání státního rozpočtu ve vládě a předpokládám, že na tomto zasedání Poslanecké sněmovny i zde ve sněmovně bychom měli vést vážnou a seriózní diskusi o tom, do jaké míry dosáhnout postupného snižování tohoto objemu daňových nedoplatků, tedy postupné vymáhatelnosti toho, co již daňové úřady vyměřily - to nejsou prosím daňové úniky, o daňových únicích finanční úřady nevědí, o těchto daňových nedoplatcích samozřejmě finanční úřady vědí, vyměřily je a v dalších fázích je vymáhají prostředky práva. Měli bychom tedy diskutovat o tom, do jaké míry dosáhnout postupného snižování této stavové veličiny.

Vláda rozhodla - a dobrovolně se tím zavázala, mimochodem i na základě výzvy vaší strany ke zlepšení daňové kázně, kterou plně sdílím, protože i toto je kritický úkol opozice - aby příjmy státního rozpočtu související s výběrem daní byly formulovány tak, že by reagovaly nejenom na zvýšené odhady ekonomického růstu, ale i na od července se prokazující tendenci k zlepšování výběru daní, a za třetí na úkol pro ministra financí, snížit objem daňových nedoplatků.

Přiznávám se, že jsme si tam dali prozatím poměrně velmi skromný cíl, a máte plné právo, pane poslanče, ho jako opozice kritizovat, snížení tohoto objemu alespoň o 5 %. Jenomže když se podíváte na časovou řadu vývoje daňových nedoplatků za posledních devět let, tak zjistíte, že to byla monotónně rostoucí řada, monotónně nikoli ve smyslu nudně, ale ve smyslu trvalého a nepřerušovaného růstu. Pokud bychom tedy obrátili tento trend a poprvé dospěli alespoň k mírnému snížení tohoto hrozivého objemu 90 miliard, myslím si, že by to bylo blýskání na lepší časy.

 

MUDr. Mgr. Ivan Langer:

Ani ne tak otázku, pane předsedo, jako spíše glosu, jsem limitován časem. Já jsem velmi rád, že pan předseda vlády nyní prokázal ve svém vystoupení, že skutečně dokáže strukturovat problematiku daňových nedoplatků a že jsme se tedy stali svědky kouzelné, té správné proměny onoho bouřlivého vůdce opozice, který to nedokázal, ve velmi realisticky uvažujícího předsedu vlády. Myslím si, že je to dobré memento pro všechny budoucí předsedy vlády, kteří v tuto chvíli pobývají ještě v opozici.

17. schůze PS, 14. října 1999