Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, předstupuji před vás jménem svým a kolegů Jiřího Bílého a Tomáše Kladívka s odůvodněním návrhu novely trestního zákona, který je návrhem sice dílčím, nicméně svým obsahem a významem nepochybně důležitým.

Dovolte mi nejprve stručně popsat podstatu návrhu. Přijetím navrhované novely by došlo k rozšíření stávajících skutkových podstat v trestním zákoně o další a do budoucna by byl podle našeho návrhu trestným činem i neoprávněný odposlech. Důvod navrhovaného doplnění trestního zákona je evidentní. Stávající trestní zákon neumožňuje jako trestní jednání stíhat a postihovat jiné jednání než porušování tajemství dopravovaných zpráv. Návrh nejen že řeší tento zásadní nedostatek trestního zákona, ale rovněž reaguje na rozvoj moderních technologií a na rizika, která jsou spojena s jejich zneužitím.

Dále se navrhuje učinit trestným i dosud v našem právu neupravený tzv. akustický odposlech. Podle předkládaného návrhu by napříště bylo provádění neoprávněného odposlechu nebo záznam odposlechu telefonního, datového nebo jiného komunikačního provozu a neoprávněný odposlech prostor trestným činem, a to pod sankcí trestu odnětí svobody se sazbou do dvou let. Jako kvalifikovaná skutková podstata se konstruuje skutková podstata pro případy, kdy neoprávněný odposlech slouží jako činnost vedoucí k páchání další trestné činnosti.

Důvody, které nás vedou k předložení tohoto návrhu, lze ve stručnosti vyjádřit takto. Stávající trestní zákon podle našeho přesvědčení neposkytuje dostatečnou ochranu hodnotám a právům chráněným naším ústavním pořádkem. Mám zde zejména na mysli ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života - viz čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě - odkazuji se na čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, a rovněž ochranu obydlí a dopravovaných zpráv a záznamů - čl. 12 a 13 Listiny. Jsme přesvědčeni, že tyto hodnoty veřejná moc musí chránit, musí je prosadit, garantovat a nesmí ponechávat jejich ochranu pouze dotčeným subjektům, jako je tomu dosud, kdy dotčené osoby mohou svá práva chránit pouze individuálními žalobami na ochranu osobnosti. Návrh tedy vychází z jedné ze základních zásad právního státu, a to že občanská a lidská práva musí garantovat, prosazovat a chránit veřejná moc.

Jsme si plně vědomi závažnosti dopadů našeho návrhu, a proto jsme připraveni diskutovat o jeho optimální podobě. Nicméně jsme stejně tak přesvědčeni, že není možné nečinně přihlížet situaci, kdy - dovolte mi určité zjednodušení - za peníze či z jiných pohnutek lze o komkoli zjistit cokoli. Moderní společnost se neobejde bez informací a o většině z nás, teď nemám na mysli jen poslankyně a poslance Poslanecké sněmovny, jsou zachyceny mnohé velmi citlivé informace v nejrůznějších databázích. Můžete namítnout, že máme ochranu - zákon na ochranu osobních údajů - ale to je pouze částečná ochrana. Tento návrh vychází z přesvědčení, že tuto ochranu je třeba doplnit i o důslednou ochranu charakteru trestněprávního.

Po zveřejnění tohoto návrhu se objevilo několik námitek. Dovolte mi, abych se k nim ve stručnosti vyjádřil.

Námitka první - vláda chystá nový trestní zákon, a proto není možné či potřebné, užitečné nebo správné trestní zákon nyní novelizovat. Tuto námitku nepovažuji za příliš relevantní, mimochodem i proto, že dokonce sami poslanci vládní koalice, a již kolegové ze strany lidové, či sociální demokracie, nyní navrhují nikoliv dílčí, ale dokonce koncepční změny stávajícího trestního zákona - viz ono postihování recidivistů, tedy pachatelů, kteří opakovaně se dopouštějí závažné trestné činnosti. A současně také platí, že osud nového trestního zákona lze dnes velmi těžko předvídat. A my se domníváme, nebo jsme dokonce přesvědčeni, že s trestněprávní ochranou soukromí a obydlí již nelze dále otálet.

Námitka druhá - náš návrh údajně nedovolí novinářům používat metod skryté kamery a novináři budou čelit trestnímu stíhání za používání těchto metod novinářské práce. Na tomto místě chci zdůraznit, že náš návrh nic takového neznamená. Takovéto obavy nejsou na místě. A jsem přesvědčen o tom, že pozornému čtenáři tohoto návrhu tato skutečnost nemůže uniknout. Dodávám, že etické standardy novinářské praxe obsahují významné limity pro používání skryté kamery. A k tomu ještě je třeba dodat jednu klíčovou tezi z trestněprávní teorie, že eventuální odhalování či překažení trestné činnosti, k němuž je tato metoda použita, vylučuje nebezpečnost takového jednání pro společnost, a proto nemůže být trestným činem, a proto podle takto definované skutkové podstaty nemůže být nikdo trestně stíhán. Z tohoto místa tedy chci novinářskou obec uklidnit.

Námitka třetí - tento návrh má údajně znamenat "konec detektivů v Čechách". Odpovídám: Ano, může znamenat konec "detektivů" v Čechách, ale pouze v tom případě, pokud si budou počínat nezákonně.

Současný stav je podle mého přesvědčení neudržitelný. Současný stav znamená, že se beztrestně obchoduje s neveřejnými databázemi, korupční prostředí umožňuje bez velkých rizik získávání informací právě z těchto databází. Na stránkách denního tisku se dokonce objevily sazebníky za tyto nelegální praktiky. K nejdražším službám patří například výpisy z telefonních účtů nebo informace od dopravní policie. A tady musím - a dodávám, že s politováním - uvést, že existují důvodná podezření, že lustrace osob pro soukromé detektivy nebo soukromé kanceláře provádějí přímo policisté. Není žádným tajemstvím, že Inspekce Ministerstva vnitra prověřovala v minulosti několik takových podezření, a je asi zbytečné dodávat, že na tyto nelegální praktiky často navazuje další trestná činnost, a to včetně té nejzávažnější, jako je například vydírání.

K výše uvedenému bych dále dodal zkušenost ze zahraničí, a to ze Spolkové republiky Německo. Tam ona neúnosná míra zásahů do soukromé sféry jedinců vedla například spolkový ústavní soud k rozhodnutí, že tamní dosavadní praxe, zejména ohledně odposlechu soukromých prostor, tzv. velký odposlech, je nepřijatelná, nebo tato praxe porušuje lidská práva a v mnohém odporuje ústavě. Tento nález Ústavního soudu Spolkové republiky Německo je relativně čerstvý, a to z března t. r.

V závěru bych chtěl zareagovat na stanovisko vlády k tomuto návrhu. Vládní stanovisko k našemu návrhu upozorňuje na některé jeho možné úpravy a já z tohoto místa chci deklarovat otevřenost k diskusi nad těmito úpravami. Sám jsem se velmi pečlivě zabýval stanoviskem vlády a mohu říci, že přinejmenším v první a druhé výtce nebo komentáři k tomuto návrhu považuji stanovisko vlády za odůvodněné a z pohledu navrhovatelů také jednoznačně akceptovatelné. Považujeme ale za důvodné a důležité, jak jsem již výše uvedl, i nadále nečekat na to, až sněmovna bude projednávat nový trestní zákon, a jsme přesvědčeni o tom, že stávající situace, kdy bez rizika jakýchkoliv trestněprávních sankcí může kdokoliv využívat moderní prostředky k tomu, aby zasahoval do našeho soukromí, aby shromažďoval data o komkoli, kdykoli a jakkoli se mu to líbí, je neúnosná. A pokud by výsledkem předložené novely byla alespoň akcelerace v projednávání tohoto tématu, upozornění na závažnost existujících problémů, které na vlastní kůži pocítili někteří z nás i někteří politici z komunální sféry, ale nejenom politici, ale i občané, kteří s politikou nemají nic společného, tato situace je natolik naléhavá, že odůvodňuje předložení tohoto návrhu.

A já vás jménem navrhovatelů prosím, zda byste tento návrh alespoň v té podobě, jak je předložen, podpořili a umožnili nám, abychom společně s kolegy jak z ústavněprávního výboru, případně z výboru pro obranu a bezpečnost, případně ze specializovaných komisí Poslanecké sněmovny návrh upravili, dopřesnili tak, aby cíl, který zde byl přesně definován, byl jednoznačně dosažen.

Děkuji vám za pozornost.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 23. června 2004