Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, kolegyně a kolegové,

opakovaně jsem v této sněmovně prohlásil, že novelizace základních kodexů cestou poslanecké iniciativy by měly být výjimečné, protože poslanci na rozdíl od vlády nedisponují odpovídajícím legislativním zázemím. Přesto před vás s jednou dílčí novelizací jednoho ze základních kodexů, a to je novela trestního zákona, předstupuji. Jestliže však tedy přistoupíme na změnu základního kodexu, měly by to být takové změny, které mají pouze dílčí charakter a u kterých je objektivně existující naléhavá potřeba rychlé změny. Jsem přesvědčen o tom, že novelizace trestního zákona, kterou jsem připravil a o jejíž podporu vás žádám, je takovýmto výjimečným případem.

Návrh zcela nového trestního zákona toho času projednává Legislativní rada vlády a vzhledem k rozsáhlosti a významu změn, které má nový trestní zákon přinést, můžeme předpokládat, že jeho cesta legislativním procesem bude adekvátně velmi dlouhá. Oproti tomu útoky proti záchranářům, hasičům a dalším osobám jsou realitou již těchto dnů. Proto jsem se snažil připravit novelu, která dovolí jednoznačně postihnout ataky na tyto osoby již nyní a splatit tak podle mého přesvědčení existující dluh, který máme my všichni vůči těmto osobám, které dnes a denně riskují svůj život a zdraví při záchranných akcích.

Dovolte mi, abych ve svém úvodním vystoupení jen stručně připomenul podstatu změny a její důvody. Bude-li novela přijata v té podobě, jak ji navrhuji, bude to propříště znamenat, že soudce v trestním řízení bude povinen přihlédnout jako k přitěžující okolnosti k tomu, že trestný čin byl spáchán proti osobě, která se podílela na záchraně života, zdraví nebo majetku. Dosud platná právní úprava přitěžujících okolností upravuje sice demonstrativní výčet takovýchto okolností, ale výslovným uvedením spáchání útoku proti osobám chránícím život, zdraví a majetek mezi nimi odpadnou jakékoliv pochybnosti.

Je tedy zřejmé z dikce navrhované novely, že tento návrh nejde cestou, která byla několikrát při problematice útoků na zdravotníky a záchranáře zmiňována, a to dát těmto osobám statut veřejného činitele. Domnívám se, že tuto kategorii není možné rozšiřovat tak, aby nakonec zahrnovala učitele, řidiče, pořadatele kulturních, společenských, sportovních akcí, knihovníky, průvodčí, tedy každého, kdo je vystaven při výkonu svého povolání kontaktu s jinými lidmi. To nepochybně ani není smyslem a obsahem funkce veřejného činitele, nebo při takovémto přístupu bychom zakrátko jen velmi těžko našli osobu, která veřejným činitelem v tomto slova smyslu není.

Varianta řešení, která je jádrem odmítavého stanoviska vlády k mému návrhu, je jen jinou variací na totožné téma. Podrobná a odborná diskuse o obou alternativách by se podle mého názoru měla odehrát například na půdě ústavně právního výboru nad mým návrhem. Prohlašuji, že se debatě, na jejímž konci bude nejlepší řešení, přirozeně vůbec nebráním. Považoval bych však za krajně nešastné, kdyby záchranáři, hasiči a další čekali na vládní představu o řešení další rok nebo dva, než bude přijat nový trestní zákon.

Vláda ve svém stanovisku dále argumentuje, že formulované znění zákona více postihuje i pachatele útoků proti zaměstnancům soukromých bezpečnostních agentur. Ačkoliv bych toto stanovisko hodnotil spíše jako boční, nikoliv hlavní efekt mého návrhu, domnívám se, že může být variantou, která není úplně neopodstatněná. Nebo panuje-li ve společnosti názor, že život, zdraví a vlastnictví jsou chráněné hodnoty, tak jak je možné dovodit z našeho ústavního pořádku, pak podle mého názoru není důvod, proč nepostihovat útoky proti komukoliv, kdo je chrání, a je placen z prostředků veřejných, či soukromých. Navíc také zdůrazňuji, že tato novela nemá profesní, nýbrž občanský charakter a jejím cílem je nechránit jen příslušníky určitých profesí, kteří se zabývají ochranou života, zdraví a majetku profesionálně, ale také umožnit lepší ochranu každému z nás, kdo projeví vysokou dávku společenské odpovědnosti, vysokou dávku ochoty pomoci svému bližnímu, kdo se ocitne v nouzi, tedy i laikům, kteří přispěchají na pomoc tomu či onomu svému spoluobčanovi, který tuto pomoc potřebuje.

Vážené dámy a pánové, důvod, proč si vás dovoluji požádat o podporu svého návrhu, je tedy prostý. Ženy a muži, kteří každý den riskují své životy a zdraví, protože to je jejich povolání, a i ti, kteří, ač to jejich povolání není, jejich profese, nikdy neváhají a pomohou při nehodě či jiné nenadálé situaci, si nezasluhují jen naši úctu a naše uznání. Myslím si, že tu mají a v této úctě, a jsem o tom přesvědčen, se nelišíme, ač jinak se lišíme z důvodu svého politického přesvědčení a různých odborných názorů na různá témata. Nicméně vím, že můžete namítnout, že žádný náš zákon před útoky nikoho neochrání. S tím souhlasím. Úkolem trestního práva ale primárně není chránit, respektive je adekvátně potrestat každého pachatele hanebného ataku proti nim. Chránit může v tom, že přísnější trest, přísnější sankce, respektive hrozba přísnější sankce může splňovat také dílem i svůj odstrašující efekt a snížit riziko takovýchto útoků.

K tomu by měl můj návrh napomoci. Proto vás žádám o jeho podporu a jeho propuštění do dalších čtení. Děkuji za pozornost.

 

Vyjádření Ivana Langera k průběhu rozpravy:

Vážené kolegy a kolegové, dovolte mi, abych se ve svém závěrečném slovu vyjádřil k průběhu obecné rozpravy a k vystoupení svých kolegů.

Nejprve mi dovolte reakci na vystoupení pana ministra Čermáka. Pan ministr zde zmínil směrem k této novele, že je to příklad legislativní reakce na akci, resp. že tento návrh reaguje na situaci, kdy akce vyvolává legislativní reakci. Současně zmínil, že nový trestní zákon má jít do vlády za dva týdny a ve sněmovně by se měl objevit za měsíc. Tomu druhému říkám kéž by, a upřímně bych si to přál, nicméně takovýchto závazných termínů zde již zaznělo, zejména k trestnímu zákonu, tolik, že jsem velkým skeptikem, jakkoliv bych si to přál, že tento termín bude naplněn. Nicméně k akci, která vyvolává legislativní reakci, bych zde rád zmínil skutečnost, která vyplývá z mé střídmosti při legislativních změnách zásadních kodexů, v tomto případě trestního zákona, a to byla moje novela trestního zákona, zjednodušeně řečeno, v oblasti znásilnění. I tehdy tato novela reagovala na objektivně existující stav, kdy nebylo možné postihnout pachatele některých forem tohoto brutálního a zavrženíhodného trestného činu. I tehdy jsme slyšeli reakci z řad Ministerstva spravedlnosti, že již na cestě je nový trestní zákon, nicméně tato novela byla přijata, nabyla účinnosti a díky této novele došlo k postihu několika pachatelů, kteří nebýt této novely, by díky do té doby existující praxi a díky do té doby existující podobě trestního zákona i nadále unikali trestu.

Pan kolega Filip zde ve svém vystoupení podpořil myšlenku, která je motivem k předložení této novely. Vyjádřil se k problému systematiky trestního zákona a navrhl zvážit možnost jiného zařazení, tedy ne do obecné, nýbrž do zvláštní části trestního zákona. Odpovídám, je to možné. Máme stejný cíl, lišíme se v cestě, jak tohoto cíle dosáhnout, a já jsem řekl, že jsem připraven na půdě ústavně právního výboru jednat o odlišné podobě legislativního ztvárnění tohoto návrhu, třebaže se domnívám a nemohl bych to navrhnout v této podobě, že zařazení do obecné části je řešením lepším. Ale říkám, budu-li přesvědčen, bude-li argumentační názor pana poslance Filipa podpořen, jsem připraven jej akceptovat.

Pan poslanec Jičínský ve svém vystoupení připomněl problém soudní praxe a nízkých trestů. Souhlasím, pane kolego. Naprosto s vámi souhlasím, že v mnohých případech soudní praxe je tím, co vzbuzuje pochybnosti veřejnosti o tom, zda práva a svobody občanů jsou náležitě chráněny, zda pachatelé vážných trestných činů odcházejí od soudu se spravedlivými tresty. Souhlasím také s tím, že naše soudy, a je to samozřejmě můj subjektivní pohled, by mohly být podstatně přísnější při ukládání trestů, že by mohly ve větší míře než dosud využívat horních hranic trestních sazeb, které jsou. Stejně tak souhlasím s vámi, že pouhá změna zákona neřeší problém, že změna zákona může přinést svůj efekt teprve s jakýmsi odstupem až se, lidově řečeno, zažije, až si veřejnost všimne, že něco takového existuje, až tuto skutečnost vezme jako sobě vlastní. Ale zde připomínám to, co jsem zde již zmínil v případě mé novely trestního zákona v oblasti znásilnění. Tam změna, tam ta možnost přísněji trestat a skutečně trestat dokonce pachatele, kteří by jinak trestání být nemohli, ta změna přišla okamžitě. Věřím, že tady tento časový odstup v případném přijetí této novely by tak velký nebyl.

Vystoupení pana kolegy Křečka mě zklamalo, nebo návrh této novely není motivován tím, co jsem si přečetl v novinách nebo slyšel v rádiu nebo viděl v televizi. Návrh této novely, tak jak je koncipována, je reakcí na to, jaké životní hodnoty každý z nás v životě považuje za důležité.

Které považuje za důležité více, které méně. Je to otázka toho, jakou vážnost určitým hodnotám v našem životě dáváme. Já jsem přesvědčen, že hodnoty jako život, zdraví a majetek jsou ty nejváženější a že by měly být promítnuty do filozofie našeho trestního práva. A to, že tak nejsou, že stále ještě žijeme s trestním zákonem, který je postaven na té filozofii, která znamená - nejtěžším zločinem je, v uvozovkách řečeno, rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, a ne útoky proti životu, zdraví a majetku občanů této země, to je problém, za který mohu cítit částečnou odpovědnost vzhledem k tomu, že ODS byla ve vládě, měla svého ministra spravedlnosti. Nicméně od té doby uběhlo již mnoho a mnoho let a zásadní změna při koncepci formování trestního zákona dosud nepřišla. Ta novela tedy přichází proto, že já tyto hodnoty, které jsem zmínil, považuji za natolik vážné, natolik vážené, že si myslím, že by měla být jejich ochrana promítnuta do našeho trestního práva.

Vážené kolegyně a kolegové, já bych chtěl zdůraznit ve své závěrečné řečí, že tato novela není novelou profesní. Tato novela není novelou pro záchranáře, pro zdravotníky, pro hasiče. Je to novela také pro ně, ale je to novela občanského charakteru, přestože je to novela trestního zákona - nebo umožňuje dvojí. Umožňuje vyslání jasného signálu do společnosti, že si vážíme každého, tedy nejenom zdravotníků, záchranářů a hasičů, ale doslova a do písmene každého, kdo přispěje na pomoc svému spoluobčanovi, který se ocitl v nouzi a který takovouto pomoc potřebuje. Je to signál o tom, že hodnoty, jako je zdraví, život a majetek, považujeme za důležité a že těch, kteří tyto hodnoty chrání, si vážíme. A současně tato novela je také jasný signál těm, že ti, kteří tyto hodnoty nerespektují, ti, kteří na tyto hodnoty útočí, mohou počítat s přísným a nekompromisním trestem.

Já budu vděčný všem vám, kteří umožníte postoupit projednání této novely do dalšího čtení, a znovu předesílám - nebráním se vážné, seriózní diskusi na co nejlepším legislativně technickém ztvárnění této novely tak, aby cíl, který je motivem předložení této novely, byl skutečně dosažen. Děkuji vám za pozornost.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 1. dubna 2004