Vážené kolegyně a kolegové,

dovolte mi na úvod prostřednictvím pana předsedajícího vzkázat panu premiérovi, že rozprava a hlasování o vyslovení důvěry vlády není divadlem, jak on tvrdí. Je to vážně míněná, ústavou garantovaná procedura, ve které se demokraticky zvolení poslanci vyjadřují k tomu, zda ta či ona vláda má právo setrvat ve své funkci či nikoliv. Není to žádné divadlo.

Číslo sedm - a dovolte mi tímto začít své vystoupení - bývá velmi často považováno za šastné číslo. Nicméně je-li sedmička symbolem štěstí, sedmi důvody, proč by této vládě měla být vyslovena nedůvěra, získává tento symbol štěstí podle mne zcela jiný rozměr. Dovolte mi, abych tedy z tohoto místa z mého pohledu definoval přinejmenším sedm důvodů, proč si tato vláda zaslouží vyslovit nedůvěru.

Důvod první. Podíváte-li se velmi pečlivě na to, co představitelé politických stran zastoupených ve vládní koalici říkali před volbami a srovnáte-li to s tím, co dělají teď, rok po volbách, nemůžete dospět k jinému závěru, než že tato vláda je vládou politických podvodníků. Je to vláda, jejíž členové před volbami lidem a voličům bezostyšně lhali a slibovali věci, které nebyly reálné. Navíc v tuto chvíli, když realizují svoji vládní politiku, jsou ve zcela zjevném rozporu s tím, co před volbami říkali.

Myslím, že za vše mluví památná předvolební věta tehdy ještě ne premiéra Špidly, vyslovená v televizním pořadu na téma nutných škrtů v rozpočtu a nezbytnosti sociální a důchodové reformy, věta, která podle mého přesvědčení vejde do dějin politického pokrytectví. Věta zní: Zdroje tu jsou. A kdyby situace nebyla tak vážná, možná by stálo za to teď povstat a premiéru Špidlovi zazpívat písničku po vzoru Marie Rottrové: "Řekni, kde ty zdroje jsou, co se s nimi mohlo stát, řekni, kde ty zdroje jsou, kde mohou být." Ale situace je příliš vážná a myslím, že se nehodí v Poslanecké sněmovně zpívat přinejmenším na takto smutnou notu.

Důvod druhý, proč si myslím, že vláda by neměla získat důvěru. Tato vláda přes to všechno, co říkal premiér Špidla, bere lidem práci. Ještě v roce 1997, po letech zásadní transformace naší společnosti, byl bez práce zhruba každý dvacátý práce schopný člověk. Ve statistice řečeno - zhruba byla pětiprocentní nezaměstnanost. Teď, za dobu čtyřletého působení Vladimíra Špidly ve funkci ministra práce a sociálních věci a po roce jeho působení ve funkci premiéra této vlády, je bez práce každý desátý člověk a nezaměstnanost dosahuje - statisticky řečeno - deseti procent. A to i přes to, že Vladimír Špidla a jeho vláda dokázali utratit desítky miliard korun na tzv. politiku nezaměstnanosti. V této souvislosti jsem si vzpomněl na jeden výrok jednoho z největších zločinců světa, Josifa Vissarionoviče Stalina, který kdysi řekl: Smrt jednoho člověka je tragedie, ale smrt statisíců je jenom statistika. Mám trochu obavu, že tato vláda se chová v souladu s tímto výrokem.

Ono se říká - desetiprocentní nezaměstnanost, je to jenom statistika, ale v okamžiku, když si uvědomíte, že za těch pět let působení Vladimíra Špidly ve vládě každý den, včetně svátků, sobot a nedělí, přišlo o práci více než sto lidí, když si uvědomíte, že i dnes, když jednáme, přijde domů přinejmenším sto lidí a řekne onu větu: "Nemám práci." A to už není statistika, vážená vládo, to je skutečná tragedie.

Důvod třetí. Tato vláda vede Českou republiku k bankrotu. V době, kdy sociální demokracie přebírala vládu - a již to zde bylo zmíněno předsedou poslaneckého klubu ODS Vlastimilem Tlustým - dosahovalo zadlužení České republiky zhruba 170 miliard korun. V roce 2003 se dluhy pohybují kolem částky 600 miliard korun. Jen za jeden rok působení Vladimíra Špidly v úřadu premiéra České republiky, došlo k nárůstu o 120 miliard korun. Kolega Tlustý už zde zmiňoval ony časové paralely, já zmíním ještě jednu. Srovnáte-li premiéra Klause, srovnáte-li premiéra Špidlu a dáte-li to na základ státního dluhu, zjistíte, že to, co Václavu Klausovi trvalo pět let, úspěšný premiér Vladimír Špidla stihl za jeden jediný měsíc.

Za rok svého premiérování Vladimír Špidla zadlužil každého občana - včetně kojenců - zhruba o 12 tisíc korun. Bude-li tato vláda i nadále pokračovat, v roce 2006 v budoucnosti zatíží každého člověka této země částkou zhruba 100 tisíc korun. Tady by se možná dalo pokračovat v oné písničce Marie Rottrové a zazpívat si refrén: "Kdo to kdy pochopí, resp. kdo to kdy zaplatí" ., ale už jsem řekl, že nepovažuji zpěv v této místnosti v tuto chvíli za užitečný a potřebný.

Důvod čtvrtý, proč jsem přesvědčen o tom, že tato vláda by neměla získat důvěru. Tato vláda mění naši zemi v policejní stát a tato vláda připustila v posledním roce dramatický, řádově ve stovkách procent vysoký nárůst policejních odposlechů, což není nic jiného než vpád státu do soukromí svých občanů. A jelikož tohoto vpádu je stále ještě málo, tato vláda chystá zřídit finanční policii, která má mít právo šourat se v soukromí a v daňových přiznáních každého občana. Pan ministr vnitra nám oznamuje existenci a přípravu nové bezpečnostní strategie a já již teď si troufám odhadovat, že půjde přesně v duchu budování tohoto policejního státu. Náš pan premiér není nic jiného než orwellovský "Velký bratr", protože jeho záliba v seznamování se s utajovanými dokumenty, jeho záliba v pročítání telefonických odposlechů pořízených tajnou službou, ho činí skutečně výjimečným mezi předsedy vlád kultivovaných demokratických zemí. Náš pan předseda má také oblibu orwellovském newspeaku, jak jsem si všiml, když jsem ho poslouchal, nebo podle něj pokles je ve skutečnosti růst, útrata je úspora a ztráta je výnos. Musím říci, že mě potěšil, že má smysl i pro politickou poezii, protože jeho věta "stát se otřásl a vládu setřásl" stojí skutečně za zapamatování. A tak či onak, vážené kolegyně a kolegové, Česká republika je pod taktovkou této vlády podle mého přesvědčení na nejlepší cestě přerodit se skutečně v policejní stát, ve kterém svoboda jedince a nedotknutelnost jeho soukromí jsou jenom prázdnou frází a cárem papíru.

Důvod pátý, proč jsem přesvědčen, že tato vláda by neměla získat důvěru. Tato vláda nemá ráda lidi, tato vláda nemá ráda poctivé, pracovité, na sebe se spoléhající lidi. Protože kdyby je měla ráda, potom by nemohla realizovat onen frontální útok na drobné podnikatele a živnostníky, kteří od tohoto státu nechtějí vůbec nic jiného, než aby je neotravoval nedůstojně nesmyslnou byrokracií, vysokými daněmi a různými odvody do státní pokladny. Výsledkem tohoto frontálního útoku vlády na tyto lidi podle mne bude jen další nárůst nezaměstnaných, bude jen další rozšíření šedé ekonomiky, protože je přece jednodušší nepracovat, brát podporu v nezaměstnanosti a pravidelně si sem tam nějakou tou fuškou načerno vydělat.

Bod šestý. Tato vláda nezvládá ani základní administrativu tohoto státu. Přeborníkem v tom je samotný pan premiér a při vší úctě k novému ministru spravedlnosti, personální politika pana premiéra je obdivuhodnou směsí fušerství, neprofesionality a neodpovědnosti. A jestli k tomu připočítáte ještě jednu závažnou skutečnost, že po dobu několika měsíců tato vláda nebyla schopna obsadit klíčový bezpečnostní úřad, kterým je Národní bezpečnostní úřad, potom si myslím, že personální politika premiéra této vlády je tomuto státu skutečně nebezpečná.

Důvod sedmý, bylo to zde již zmíněno. Tato vláda se deklaruje jako vláda proevropská. Ve skutečnosti je to vláda veskrze protievropská a jestliže já osobně shledávám na Evropské unii něco smysluplného a dobrého, je to přinejmenším snaha konečně zbavit hospodaření jednotlivých členských zemí těch gigantických rozpočtových schodků. Důsledkem práce této vlády není nic jiného než to, že protievropsky zvyšuje zadlužení naší země a čím dál tím více nás vzdaluje od splnění maastrichtských kritérií.

Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi ještě jednou zopakovat těch sedm důvodů, proč si myslím, že vládě by neměla být vyslovena důvěra:

Důvod první - tato vláda je vládou politických podvodníků.

Důvod druhý - tato vláda bere lidem práci.

Důvod třetí - tato vláda vede Českou republiku k bankrotu.

Důvod čtvrtý - tato vláda mění Českou republiku v policejní stát.

Důvod pátý - tato vláda nemá ráda lidi.

Důvod šestý - tato vláda nezvládá základní administrativu tohoto státu.

A důvod sedmý - je to protievropská vláda.

Já vím, že hlasování, které zítra absolvujeme, není hlasováním každodenním a není to hlasování o běžném zákonu, o běžném usnesení. Byl bych velmi rád - a to je moje prosba zejména na poslankyně a poslance vládní koalice - aby před tím, než řeknou svůj výrok o tom, zda hlasují pro návrh nebo proti návrhu, abyste si každý z vás vzpomněl na to, co jste říkali lidem, voličům, před volbami a abyste si to, co jste jim tehdy říkali, srovnali s tím, co teď vaše vláda dělá. Přeji vám, abyste na základě tohoto srovnání zítra skutečně hlasovali výhradně a pouze podle vašeho nejlepšího vědomí a svědomí.

Děkuji za pozornost.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 25. září 2003