Vážená paní předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové,

Ve svém vystoupení na rozdíl od kolegů, kteří hovořili o tom, co bude, když tento reformní balíček bude, se chci zaměřit na to, co nejen v tomto balíčku, který já bych spíš nazval reformní rakvičkou, je, ale i na to, zda to, co tam je, odpovídá tomu, co jeho tvůrci slibovali, že tam bude. Kdybych byl levicový volič, kdybych byl levicově orientovaný občan a kdybych v minulých volbách volil kteroukoliv ze stran dnešní vládní koalice, asi by mi dnes nezbývalo, než spolu se stejně tak levicově orientovaným básníkem Františkem Gellnerem zvolat: "Všichni mi lhali, všichni mi lhali, blázna si ze mě dělali. Kdybych to aktualizoval, asi bychom společně volali: Špidla, Mareš a Svoboda nám lhali, sociální demokraté, unionisté a lidovci nám lhali a tito všichni si z nás blázny dělali."

Pokud si myslíte, že se mýlím, tak zkuste si společně se mnou udělat stručnou rekapitulaci toho, co politici sociální demokracie, lidovců a unionistů před volbami slibovali a toho, co nyní ti samí politici v tomto tzv. reformním balíčku, jinak rakvičce, navrhují.

Začnu nejprve nejsilnější vládní stranou. Socialisté tehdy prostřednictvím svůdného letáku svého milého sympatického Socánka slibovali všem rodinným příslušníkům opravdu velmi pozoruhodné věci. Dceři Evě milý Socánek slíbil např. zvýšení státní podpory stavebního spoření. Podíváte-li se do reformní rakvičky, zjistíte, že my budeme naopak rozhodovat o snížení podpory z 25 na 15 %. Socánek tehdy Evě slíbil zavedení svěřeneckého fondu, slíbil prosazení plošného přídavku na děti. Myslím, že se nepletu, když mohu prohlásit, že o ničem takovém, já dodávám ze svého pohledu: naštěstí, nikdo nikdy neslyšel. Nicméně vedle toho vláda chce zrušit onen příspěvek na dopravu.

Podívejme se na to, co Socánek slíbil synu Pavlovi. Tomu slíbil podporu elektronického obchodu a telekomunikací. O tomtéž ještě s větší pompou hovořil elektronický Vladimír, zvaný E-Vladimír, ve společném volebním programu lidovců a unionistů. Jaká je skutečnost dnes? Vláda přesouvá telekomunikační služby z 5% sazby DPH do sazby 22% a já si kladu otázku, zda to je nejenom v souladu s tím, co nám jak Socánek, tak Vladimír slibovali, ale zda to je opravdu cesta k rozvoji telekomunikačních služeb a internetu.

Když jsem se díval na to, co Socánek sliboval tetě Kláře, to je učitelka. Tak té slíbil Socánek každoroční zvyšování platu. Vláda se dnes demonstrativně a populisticky zaklíná tím, jak zmrazí platy ústavním činitelům. Ale podíváme-li se na to podrobně a detailně, je to jenom proto, aby tímto gestem odvedla pozornost od toho, že tetě Kláře Socánek sice něco slíbil, ale "skutek utek".

Socánek nezaměstnaným členům této ideální rodiny nabulíkoval, že socialisté budou intenzivněji bojovat proti nezaměstnanosti. Jaká je realita? Sociální demokracie a její vláda produkuje nezaměstnané, jak na běžícím pásu. Dalo by se říci, že sociální demokracie je největším producentem nezaměstnaných v novodobé historii České republiky. A čím více bere zaměstnaným pro to, aby pomáhala nezaměstnaným, tak tím více z oněch zaměstnaných ve skutečnosti nezaměstnané dělá. Aby to nebylo málo, vláda vytáhla do křížové výpravy proti drobnému podnikání. Snížení hranice pro povinnou registraci k DPH. Zvyšování spotřebních daní. Zmrazení sazeb daně z příjmů fyzických osob, rozšíření okruhu obecních daní, majetková přiznání, registrační pokladny, zvyšování odvodů na zdravotní pojištění a na nemocenskou pro osoby samostatně výdělečně činné apod. To vše namícháno dohromady je pro drobné a střední podnikatele opravdu silný a dovoluji si tvrdit přímo smrtící koktejl.

Jinými slovy Socánek sice sliboval, že bude intenzivněji bojovat proti nezaměstnanosti, ve skutečnosti tento malý Socánek, ztělesněný touto reformní rakvičkou, další a další nezaměstnané bude vyrábět, nebo se mezi nezaměstnané zařadí tisíce, možná i desetitisíce dnešních drobných živnostníků a jejich zaměstnanců.

Myslím, že kdyby Socánek dnes slyšel slova své ministryně zdravotnictví Součkové, tak by se zděsil. Socánek totiž svým voličům, a vám, levicovým voličům před volbami sliboval, že bude zdravotní péče zcela zdarma, bezplatná. Namísto toho paní ministryně Součková nyní hovoří o platbách u lékaře. Ano, já jsem přesvědčen o tom, že tyto platby jsou nutné. Nicméně tehdy před volbami Socánek a paní ministryně Součková říkali něco úplně jiného.

Tak takhle tedy tahali za nos své voliče socialisté v čele s malým Socánkem a velkým socanem. Tím je jejich předseda Vladimír Špidla, který ještě těsně před volbami se nestyděl v televizi české veřejnosti tvrdit, že na výdobytky sociálního státu - cituji: "zdroje jsou". A ejhle - náhle po volbách se ukázalo, že tu zdroje nejsou. Existují dvě možná vysvětlení. Buď tehdy místopředseda vlády a předseda sociální demokracie nevěděl co mluví, což by bylo velmi špatné, nebo veřejnosti prachsprostě lhal. To by bylo podstatně horší.

Nicméně abych nezůstal jenom u Socánků českých socialistů. Myslím, že stojí za to si připomenout, že příliš pozadu za malým Socánkem nezůstali ani politici tehdejší koalice s velkým K. Toto dnes už neexistující spojenectví lidovců a unionistů v jednom z hlavních hesel tvrdilo, že je - cituji: "koalicí pro nižší daně, vyšší životní úroveň a proti zadlužování".

Podíváme-li se na reformní rakvičku, zjistíme, že obě dvě tyto strany pilně pracují na zvyšování složené daňové kvóty. Podíváte-li se naopak do volebního manifestu, tam se doslova píše: "Snížíme daňové zatížení práce tím, že snížíme výši povinných odvodů. " Dnes lidovci a unionisté podporují zvýšení odvodů na sociální a zdravotní pojištění osob samostatně výdělečně činných. Před volbami koalice s velkým K slibovala zavedení společného zdanění manželů, zvýšení nezdanitelných položek rodinám a studentům. Namísto toho se bude redukovat doba studia započítávaná pro účely výpočtu důchodu. Myslím si, že to je skutečně "efektivní" podpora vzdělávání.

Proevropská koalice s velkým K slibovala v roce 2005 snížit deficit veřejných rozpočtů na úroveň maastritských kritérií, to je o 3 % HDP. Dnes politikům strany lidové a Unie svobody plně postačuje velmi neurčitý závazek vlády, že do roku 2006 bude deficit možná 4 %. Ale kladu si stejně jako mí předřečníci z řad poslaneckého klubu ODS otázku, zda je opravdu možné věřit těmto politikům po tom, co předvedli před volbami a předvádějí teď - že v roce volebním budou opravdu schopni nalézt tolik odvahy k těm dramatickým škrtům, tak aby se alespoň přiblížili k oné hranici 4 %.

Koalice s velkým K také slibovala že sblíží sazby DPH tím, že sníží horní sazbu na 18 % a zvýší dolní sazbu na 7 %. Namísto toho - a bylo to zde zmíněno - jsme svědky největšího jednorázového zdražení od roku 1953 způsobeného přesunem části zboží a služeb do 22procentní sazby. O originální podpoře informačních technologií zvýšením sazby DPH jsem už mluvil před tím.

Koalice také slibovala větší podporu rodin, a to např. zvýšením rodičovského příspěvku na 5 000 Kč nebo zavedením rodinného spoření se státní podporou na bydlení. Položme si klidně otázku, kde tyto sliby lidovců a unionistů jsou, zda jim také náhodou nedošly zdroje anebo zda tady vítězí brutální pragmatismus bytí a udržení se ve vládě za každou cenu, anebo stejně tak jako v případě České strany sociálně demokratické a jejích politiků se i v případě našich lidovců a unionistů jednalo jenom o předvolební trik na voliče, tedy slib bez jakékoli reálné šance na prosazení.

Ve volebním programu koalice najdeme také mnoho slibů, jak její představitelé zatočí s korupcí. Nepochybně chvályhodný úmysl. Kladu si ale otázku, proč Unie svobody a lidovci prosazují např. onen princip, který zde byl zmíněn při oceňování nemovitostí, tedy tzv. hodnotový princip výpočtu daně z nemovitostí bez účasti znalců či odhadců, nebo zavádění majetkových přiznání jen pro vybrané subjekty. Opravdu si nedokážu představit lepší opatření pro přímou podporu a další rozvoj korupce v českých zemích.

Koalice však nejenom slibovala, ale také taktně zamlčovala. Je fakt, že slibované snížení daně z převodu nemovitosti se opravdu chystá, kolegyně a kolegové. Jen se jaksi pozapomnělo dodat, že se zároveň fakticky zvýší samotná daň z nemovitosti. A tak vláda "po zásluze" potrestá všechny, kdo namísto rychlé spotřeby uloží své peníze do nemovitostí.

Rozsáhlá pasáž volebního programu koalice hovořila o podpoře podnikání. Koalice slibovala zrušení povinnosti vést účetnictví u podnikatelů, kteří nejsou plátci DPH. Jen jaksi zamlčela, že zároveň podpoří v této rakvičce snížení hranice obratu pro povinnou registraci k DPH ze 3 na 1 milion Kč, že podpoří výrazné zvyšování odvodů na sociální a zdravotní pojištění nebo zavedení tzv. minimální daně pro živnostníky, tedy zdanění i pro ty živnostníky, kteří v poslední době byli třeba ve ztrátě např. z toho důvodu, že investovali do rozvoje svého podnikání.

Vážené kolegyně a kolegové,

věřte, že bych takto mohl při srovnání volebních slibů a onoho balíčku zákonů, který nám vláda předkládá, pokračovat a že bych mohl přednášet další výčet nesplněných slibů a jejích neslíbených, avšak realizovaných protikladů. Když si tyto sliby porovnám s realitou, napadá mě jedna paralela, kterou jsem již částečně zmínil. Právě před 50 lety došlo v této zemi k měnové reformě a tehdy politici také slibovali jeden den něco, co druhý den už neplatilo. Myslím si, že ta paralela s tím, s čím se setkáváme v této sněmovně je zcela namístě. Také politici dnešní vládní koalice před volbami slibovali něco, co dnes tímto balíčkem zákonů zásadně popírají.

Ne nadarmo měnová reforma z 50. let byla a je označována jako krádež století. Myslím si, že za dalších 50 let budou další generace hodnotit současné vládní politiky velmi podobně. Jen přitom nebude myslím používáno slovo krádež. Domnívám se, že podstatně přiléhavější je slovo podvod.

Prvorepublikový prodej hradu Karlštejna je při srovnání s tímto podvodem, který předvádějí politici dnešních vládních stran, jen kauzou úplně provinčního formátu. Známý podvodník Harry Jelínek je ve srovnání s Vladimírem Špidlou úplným Mirkem Dušínem.

Jestliže jsem řekl, že na rozdíl od krádeže století v padesátých letech se v tomto případě jedná o podvod, potom je to tedy podvod století, který prezentují politici dnešní České strany sociálně demokratické, dnešní strany lidové a dnešních politiků, snad ještě dnešní Unie svobody. Myslím si, že podvod ze svého založení není konáním, které si zaslouží jakoukoli úctu a ocenění. Myslím si, že podvod je konání, které si zaslouží jenom trest. Nejlepším trestem pro tento podvod bude, když tato reforma schválena nebude, když podvodníci, kteří před volbami slibovali něco, co teď popírají, ze svých funkcí a ministerských křesel odejdou. Děkuji vám za pozornost.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 23. července 2003