Ivan Langer:

Vážený pane premiére, opakovaně se na vás obracím cestou ústní interpelace, a to ve věci odškodňování klientů zkrachovalých makléřských firem. Nebudu proto opakovat známá fakta, která jsem již zde přednesl, a nebudu také opakovat vaše vystoupení, která vypovídají o postoji vámi vedené vlády k tisícům lidí, kteří důvěřovali našemu právnímu řádu.
Podle mých informací měla dne 19. 6. 2003 začít výplata, ovšem řekl bych směšné částky, a to ještě navíc pouze vybrané části klientů. Tedy takovýmto způsobem se vláda rozhodla dostát svým zákonným, zdůrazňuji zákonným závazkům. Není divu, že garanční fond za této situace údajně hodlá žalovat stát. Na základě minulých interpelací i těchto skutečností se vás, pane premiére, ptám na tyto otázky:

Je vám známo, že povinnost poskytnout garančnímu fondu půjčku je mandatorním výdajem rozpočtu, a tedy státu?

Jak je možné, že je-li tato povinnost stanovena dokonce zákonem, vláda této povinnosti nedostála a z toho plyne závěr, že vláda porušuje platný zákon?

Jakou osobní odpovědnost vy a případně členové vaší vlády vyvodíte v případě, pokud vzniknou ze žalob u garančního fondu další výdaje státního rozpočtu navíc, které vzniknout nemusely? Děkuji za odpověď.

Vladimír Špidla:

Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, chci konstatovat, že na nejbližším jednání vlády bude předložena žádost garančního fondu o poskytnutí návratné výpomoci ve výši přibližně 195 milionů 633 tisíc korun, což je suma, která jistě není bezvýznamná. Musím konstatovat, že přesto, že bude předložen tento návrh, musím přiznat jisté pochybnosti o tom, zda lze považovat tuto výpomoc za návratnou, jestliže garanční fond uvažuje o poslední splátce v roce 2053, míněno splátka státu. Přes tuto názorovou disproporci předpokládám, že žádost garančního fondu bude v nejbližší době schválena a požadovanou finanční výpomoc ve výši zatím 195 milionů korun z prostředků vládní rozpočtové rezervy vláda odsouhlasí. Myslím, že v každém případě vláda jedná na základě zákona a v jeho rámci nepředpokládám, že vznikne jakákoliv škoda.

Děkuji. Pane premiére, neuspokojil jste mne s vaší odpovědí, jak již ostatně poněkolikáté, nebo jsem přesvědčen, že ani toto dílčí řešení, které zde zmiňujete, není plným a plnohodnotným naplněním zákonné povinnosti, která vyplývá ze strany vlády směrem ke garančnímu fondu. To za prvé. A za druhé, jaký je tedy váš názor na to, že nenárokové odškodnění klientům a spolumajitelům družstevních záložen v řádech miliard korun bylo schváleno, bylo naplněno, zatímco zákonná povinnost směrem ke klientům těchto firem, která je v řádech desítek milionů korun, dosud naplněna nebyla. Dá se za této situace, za tohoto srovnání hovořit o rovném přístupu a rovných právech všech občanů ČR?