(Poslanecká sněmovna vzala zprávu vlády dne 3.7.2000 na 26. schůzi PS na vědomí http://www.psp.cz)

Vážené kolegyně, kolegové,

v tuto chvíli nevím, zda přede mnou mluvil stávající ministr financí, nebo bývalý ministr financí. Bojím se, že v tom vystoupení to bylo velmi těžko rozeznatelné, ale i to o čemsi může svědčit. Vyslechl jsem si zprávu pana ministra. Uznávám, že si s ní dal velkou práci, a mám pocit, že její přečtení mu trvalo déle než nucenému správci prodej Investiční a Poštovní banky Československé obchodní bance. Slova zazněla, ale pochybnosti o nich zůstávají.

Myslím, že celý ten proces je třeba velmi pečlivě sledovat, velmi pečlivě analyzovat a uvědomovat si průběh věcí, průběh argumentů a informací, tak jak zaznívaly minutu po minutě, hodinu po hodině, den po dni z úst jak představitelů centrální banky, tak i představitelů vlády České republiky. Mám pocit, že je to nesmírně důležité, a bylo by zásadní chybou na to zapomínat. Je naopak potřeba takovéto argumenty v takovém toku času velmi pečlivě připomínat.

Předseda vlády totiž bezprostředně poté, co byla vyhlášena nucená správa na Investiční a Poštovní banku, a shodou okolností i dnes před několika minutami z tohoto místa řekl, že vláda musela rozhodnout tak, jak rozhodla na svém nočním zasedání, nebo docházelo k převodu majetku z Investiční a Poštovní banky, že hrozilo vytunelování této banky. To je informace nesmírně závažná, a pokud by byla pravdivá, potom by zřejmě vláda měla tisíc plus jeden důvod rozhodovat tak, jak rozhodovala. Bohužel ovšem několik desítek minut předtím se o takové informaci ve své - měla-li být vyčerpávající zpráva ministra financí - ministr financí o ní vůbec nezmínil. A nikoliv poprvé se tedy dostal do sporu jeden významný člen vlády s druhým významným, a řekl bych nejvýznamnějším členem vlády, se samotným předsedou vlády.

Myslím si, že bychom měli dostat odpověď na otázku, kdy a od koho dostala vláda tak zásadní informaci o tom, že hrozí vytunelování Investiční a Poštovní banky, že dokonce probíhají převody majetku z Investiční a Poštovní banky někam do zahraničí, do území daňových rájů. Měli bychom vědět, jak přesně tato informace zněla a od koho takovou informaci vláda získala, pokud na jejím základě učinila tak zásadní rozhodnutí, jako je souhlas s uvalením nucené správy. Myslím, že bychom měli znát odpověď na otázku, zda takováto informace souvisí s úkolem, který dala vláda Bezpečnostní a informační službě. Myslím, že v této souvislosti je zajímavé, že vláda rozhodovala o Investiční a Poštovní bance 15. 6. a zprávu Bezpečnostní a informační služby o tom, jaký měla úkol, co se všechno odehrávalo v Investiční a Poštovní bance, dostala ta samá vláda až sedm dnů po svém rozhodnutí, tedy 22. 6.

Jsem přesvědčen, že když už tady bylo definováno jakési desatero předsedou Poslanecké sněmovny, je dobré se zabývat jednotlivými otázkami, které v rámci tohoto desatera byly položeny. Myslím si, že otázka o tom, na základě jaké informace, od koho, vláda rozhodovala v onom inkriminovaném nočním zasedání, je informací, která nám může pomoci se zorientovat v tom, zda vláda skutečně rozhodovala s plnou znalostí věci, nebo zda tato vláda byla někým napálena a uvedena v omyl.