Ministr vnitra ČR Ivan Langer Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, dovolte mi poděkovat za zařazení tohoto bodu, neboť nám na půdě Poslanecké sněmovny umožňuje velmi detailně diskutovat jeden z problémů, který jest součástí krize, která zachvátila jak finanční, tak i hospodářský sektor ve světě, v Evropě, Českou republiku nevyjímaje, a to je problém na první pohled ne ekonomického charakteru, problém, který má charakter bezpečnostní, nicméně ve svém důsledku se jedná o problém, který v sobě kombinuje obojí, tedy jak bezpečnostní rozměr, tak i také rozměr ekonomický.

Úkolem vlády je v této situaci, kdy dochází ke zhoršení ekonomického vývoje v České republice, kdy dochází k velkému propouštění v důsledku hospodářské krize, zajistit následující, a to v maximální možné míře ochránit české občany před riziky, která vyplývají z hospodářské krize, ochránit je před riziky a hrozbami, které vyplývají z faktu, že na území České republiky se pohybují nebo jsou příslušníci jiných států, kteří zde byli za účelem výkonu zaměstnání a o své zaměstnání a příležitost vydělat peníze přišli.

Jsem přesvědčen, že přístup, který zvolila vláda, který iniciovalo Ministerstvo vnitra, nicméně který byl zpracován a bude realizován ve spolupráci hned několika resortů vlády České republiky, je přístup, který musím a mohu označit za přístup koncepční, promyšlený a vyvážený, přístup který umožní zmírnit, a tady zdůrazňuji "zmírnit", protože zcela eliminovat to není možné, zmírnit rizika vyplývající z pobytu cizích státních příslušníků na území České republiky bez příjmů pocházejících z jejich legálního zaměstnání.

Ministerstvo vnitra se této problematice začalo věnovat již v druhé polovině minulého roku, tedy již v období, kdy ještě informace o dramatickém zhoršení situace nebyly tak konkrétní, nicméně existovaly jasné předpoklady toho, že situace sezhoršovat bude, a tedy podle mého hlubokého přesvědčení v dostatečném časovém předstihu začalo pracovat na analýze možných rizik, která plynou z tohoto vývoje. Proto již v prosinci, respektive v listopadu a následně v prosinci, předložilo vládě informaci o možných rizicích a na základě konzultací s ostatními resorty, tedy Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem zahraničních věcí, ale také s policií, Ministerstvo vnitra následně zpracovalo materiál, který obsahoval detailní analýzu situace a s ní také návrh konkrétních opatření.

Dopady hospodářské krize na Českou republiku v oblasti, o které hovoříme, budou následující. Během prvního čtvrtletí roku 2009 bude propuštěno podle našich odhadů zhruba 12 tisíc zahraničních pracovníků, přičemž zhruba polovina z nich budou občané třetích zemí. U téměř 70 tisíc zahraničních pracovníků očekáváme, že v prvním pololetí roku 2009 dojde k ukončení platnosti povolení k zaměstnání. Pro cizince, kteří přišli o pracovní uplatnění, obecně platí, že nelze automaticky předpokládat, že cizinci, kteří přišli o možnost legálního pracovního výdělku, se budou sami automaticky vracet do svých domovských zemí. Zejména u některých státních příslušníků bude s ohledem na vysoké zadlužení v zemi původu jejich snahou setrvat i nadále na území České republiky, jejich budoucí sociální situace bude značně neutěšená a tyto osoby se budou pohybovat na hranici legality a stoprocentně pod hranicí chudoby, kdy nemají potřebné finanční prostředky na zajištění základních životních potřeb a na ubytování.

Rizika z této situace jsou, myslím, naprosto zjevná. Za prvé. Část těchto osob začne migrovat do dalších zemí Evropské unie, a tady chci připomenout, že ta migrace v důsledku svobodného pohybu občanů v rámci Schengenského prostoru je výrazně usnadněna. Převážná část se bude snažit zajistit legální pobyt v České republice jiným způsobem.

Část z nich bude vykonávat protiprávní aktivity, které jsou spojeny s obcházením imigrační legislativy. Myslím, že není žádným tajemstvím, že jsme se v minulosti potýkali s problémem účelových sňatků, falešných otcovství, respektive adopcí apod. Dá se předpokládat, že četnost takovéhoto způsobu obcházení zákona se jenom zvýší.
Určitá část cizinců bude absorbována zločineckým prostředím, což povede a může vést k nárůstu trestné činnosti, část těchto cizinců bude využívána buď šedou ekonomikou nebo přímo zločineckým prostředím k výkonu prací charakteru téměř otrockých. Je nade vší pochybnost, že neřešení této situace může vést k sociálnímu napětí a k posílení xenofobních nálad mezi obyvatelstvem těch regionů, které jsou postiženy nezaměstnaností více než jinde.
Na tato rizika zareagovala vláda České republiky materiálem a koncepcí, která se zabývala řešením dopadů hospodářské krize na bezpečnostní situaci v České republice. Tento obsáhlý koncepční materiál, na kterém se začalo pracovat již v minulém roce, 9. února vláda schválila. Svým usnesením vláda schválila komplexní souhrn opatření, která mají za cíl okamžitě započít s řešením dopadu hospodářské krize na situaci v oblasti imigrace, a to s cílem zajistit odpovídající úroveň veřejného pořádku, poskytnout pomoc těm cizincům, kteří ji potřebují a rovněž do budoucna upravit podmínky dovozu zahraniční pracovní síly.
Opatření, která byla přijata, lze rozdělit do několika částí, do několika oblastí. Jsou to opatření, s jejichž realizací je možno započít okamžitě, jsou to opatření, která mají charakter dlouhodobý a která spočívají v přípravě legislativních změn. Dovolte mi, abych nejprve zmínil opatření, která mají charakter okamžitý.
Za prvé je to důsledný monitoring situace, který je nezbytný pro účinné řešení problémů. Zde chci zdůraznit, že do monitoringu budou zapojeny všechny odpovědné orgány státní správy a využívány budou i nadále informace od neziskových organizací, případně od jednotlivých městských zastupitelstev. Mnozí z nás pocházejí právě z těch nejpostiženějších regionů a tady chci vyzdvihnout spolupráci, kterou již v některých oblastech a s některými zastupitelstvy máme. Mohu zmínit například Plzeň, kdy si nedokáži představit nastavení skutečně efektivního způsobu řešení, aniž by se propojily všechny složky, o kterých hovořím, tedy stát, neziskové organizace a samospráva.
Druhým okamžitým opatřením je omezení přílivu nových zahraničních pracovníků. Naší snahou je nezvyšovat počet cizinců, kteří se díky hospodářské situaci mohou dostat do nepříznivé situace v důsledku ztráty pracovního uplatnění. Tady nepochybně hrozí riziko, že i když v tuto chvíli to vypadá, že příležitost k práci je, situace se může velmi radikálně během několika málo dnů či týdnů změnit a lidé, kteří sem přijdou, se ocitnou ve stejném postavení, jako jsou ti, kteří zde již jsou a o práci přišli.
Myslím si, že také platí, že pro toto opatření existuje důvod, neboť je podle mne nepřijatelné, aby na jedné straně odpovědné státní orgány v souvislosti s hospodářskou krizí poskytovaly pomoc bezprizorním cizincům a aby na straně druhé agentury práce nadále zprostředkovávaly zaměstnání novým zahraničním pracovníkům.
Mezi ta krátkodobá opatření, respektive okamžitá opatření patří omezení okruhu prací, pro které mohou agentury práce zprostředkovávat zaměstnance, omezení vydávání víz nad 90 dnů za vybranými účely, včetně celkového zpřísnění podmínek pro vydávání víz a dlouhodobých pobytů.
Třetím okamžitým opatřením je takzvaný projekt dobrovolných návratů. Tady mi dovolte, abych byl poněkud detailnější. Cílem projektu dobrovolných návratů cizinců, kteří o návrat projeví zájem a nejsou schopni sami náklady s návratem spojené uhradit z vlastních prostředků, je umožnit těm lidem, aby nesklouzli do šedé sféry. Aby se nedopouštěli porušování zákona a aby v okamžiku, když využijí nabídky dobrovolného návratu, měli tím, že se vrátí domů, aniž by porušili pobytovou legislativu, šanci v budoucnu, kdy se ekonomická situace zlepší, se vrátit zpět. Ti, kteří této nabídky nevyužijí a ti, kteří zákony poruší potom musí počítat s tím, že budou postiženi, že budou z České republiky odesláni domů, nicméně s jasně vystavenou červenou kartou, která říká "ve lhůtě rok až pět let nemáte šanci se vrátit zpět". A myslím si, že toto je jasný vzkaz, že se vyplatí využít projektu dobrovolných návratů.
Co je podmínkou pro účast v tomto projektu? Podmínkou je legální pobyt na území České republiky za účelem zaměstnání, podnikání, a účast v právnické osobě a rodinní příslušníci těchto osob. (???) Přednostně budou do projektu zařazovány osoby, které na území pobývají dobu kratší než jeden rok. Projekt je určen pouze pro občany třetích zemí, tedy nikoli pro občany členských zemí Evropské unie. Projekt bude zahájen 16. února tohoto roku. Tento projekt má pilotní charakter. V této fázi je určen pro zhruba 2000 účastníků a jeho trvání je omezeno na 8 měsíců ode dne zahájení. S tím, že nevylučuji, že pokud se tento projekt osvědčí, pokud budeme mít signalizován větší zájem o využití projektu dobrovolných návratů, je možné jej prodloužit a rozšířit.
Hlavním realizátorem projektu dobrovolných návratů je Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Policií České republiky. Cizinec, který využije této nabídky, má nárok na zajištění letenky do země původu. V případě nutnosti rovněž nárok na ubytování, stravu a neodkladnou zdravotní péči.

Cizinci bude poskytnut finanční příspěvek ve výši 500 euro, u dětí 250 euro, který je nezbytný k zajištění životních nákladů bezprostředně po návratu do země původu. Státním příslušníkům třetích zemí, kteří se zaregistrují jako zájemci o dobrovolný návrat, bude zrušena platnost stávajícího pobytového oprávnění, nicméně nijak nebude omezeno jejich právo do České republiky znovu přicestovat. A tady se chci vrátit k tomu, co jsem již řekl.
Byli jsme opakovaně dotazováni, diskutovali jsme o tom i s kolegy na vládě, jakým způsobem motivovat lidi, kteří zde pobývají bez práce, k tomu, aby využili možnosti dobrovolných návratů. A ten vzkaz je jasný: ti, kteří toho využijí, budou mít zaplacenu cestu domů, dostanou finanční příspěvek, ale hlavně otevírají si do budoucna možnost se vrátit. Ti, kteří toho nevyužijí, ti, kteří se dostanou do rozporu s českým právem, potom budou odesláni domů, ale s jasně vystavenou červenou kartou, návrat zpět nežádoucí.
Dobrovolný návrat bude realizován nejen prostřednictvím Ministerstva vnitra a Policie České republiky, ale rozhodli jsme se spolupracovat také s Mezinárodní organizací pro migraci, která má velmi silné mezinárodní renomé v oblasti řízené migrace a zejména pak v oblasti řízených návratů. Na realizaci tohoto projektu bude vyčleněna z vládní rozpočtové rezervy celková finanční částka ve výši zhruba 60 miliónů korun. A tady se nepochybně a logicky, oprávněně a důvodně naskýtá otázka, zda 60 miliónů korun, které mají být vynaloženy z peněz daňových poplatníků na zaplacení letenek, zajištění ubytování, zdravotní péče a onoho finančního příspěvku jsou správně investované peníze. Odpovídám: Ano. I na těchto vydaných penězích je možné v celkovém kontextu vydělat. A vydělat se na tom dá v různých rovinách. Samozřejmě v rovině bezpečnostní, ale samozřejmě i v rovině ekonomické, v rovině úspory jiných nákladů, které by musely být vynaloženy v případě nucených návratů. Neboť i realizace nucených návratů má své jasně vyčíslitelné náklady a ty náklady jednoznačně převyšují náklady, které jsou vyčísleny na projekt návratů dobrovolných.

Hovořil jsem o opatřeních, která mají charakter okamžitý. Dovolte mi zmínit ještě opatření, která mají podle mého názoru jasný cíl zvýšit efektivitu projektu samotných dobrovolných návratů, před tím, než zmíním opatření dlouhodobá.

Represivní opatření spočívají v omezení míry možných rizik pro bezpečnostní situaci a jedná se zejména o kontrolní akce, které budou zaměřovány na odhalování cizinců bez platného pobytového oprávnění a tyto akce budou zahájeny 30 dnů po spuštění projektu dobrovolných návratů. Jinými slovy, vedle pozitivní motivace musí jít ruku v ruce také motivace negativní. Jinými slovy, tady vám nabízíme možnost vrátit se domů, ale současně jasně říkáme, že zvýšíme kontroly, zpřísníme kontroly pobytu cizinců u nás s tím, aby bylo jasné, že ti, kteří budou přistiženi při porušení zákona, pojedou domů, ale tentokrát nuceně, bez jakéhokoli příspěvku a s onou červenou kartou.

Součástí těch opatření, která mají podpořit projekt dobrovolných návratů, jsou také reintegrační projekty v zemích původu. Tam bude navázáno na již probíhající projekty a ty se zaměří zejména na znovuzapojení cizinců na pracovní trh v zemi původu. A současně poslední je skutečně zefektivnění mechanismu kontrolní činnosti v oblasti nelegálního zaměstnávání cizinců a v oblasti pobytu cizinců na území České republiky.

Tedy ještě jednou říkám, že je zde nabídka podané ruky, nabídka pomoci, nicméně ruku v ruce s tím jde zpřísnění kontrol, přitvrzení kontrol a důsledný a nekompromisní postih proti těm, kteří se dostanou do rozporu s českým právem.

To byla opatření okamžitého charakteru a nyní mi dovolte, abych zmínil opatření, která mají charakter dlouhodobý. Tato opatření mají za cíl prevenci současné situace a spočívají v návrzích legislativních změn. V důsledku hospodářské krize se projevily některé nedostatky a slabá místa stávající legislativy v oblasti pracovní migrace. Schválené legislativní změny mají za cíl tyto nedostatky eliminovat a jde o následující: Zavedení spoluodpovědnosti zaměstnavatelů resp. agentur práce. Do České republiky totiž prostřednictvím různých zprostředkovatelských subjektů bez ohledu na aktuální situaci nadále přichází značné počty cizinců, kteří nemají možnost stabilního a legálního pracovního uplatnění. A těmto subjektům, těmto zprostředkovatelům práce nevzniká příchodem cizince na území a zejména jeho propuštěním žádná odpovědnost ani povinnost podílet se na řešení případných důsledků.

Jinými slovy, jsme stále více a budeme ještě více svědky skutečnosti, kdy ti, kteří vydělali obrovské peníze na tom, že přivedli do České republiky cizince, v okamžiku, kdy tito lidé přijdou o práci, od nich odtáhnou svoji pozornost, obrátí se k nim zády a tváří se, že se jich to netýká. A některé ty příběhy jsou skutečně dramatické, protože se jedná o lidi, kteří neznají jazyk, nemají povědomí o naší kultuře, tradicích, nemají žádné společenské, sociální vazby a zejména nemají žádné finanční prostředky pro to, aby zde mohli vůbec žít.

A právě proto jsme svědky různých velmi emocionálních příběhů o tom, jak lidé z Mongolska, Vietnamu vypovídají své životní příběhy, kdy jsou bez ubytování, jsou bez finančních prostředků a sami se ptají, co mají dále dělat. K těmto lidem směřuje naše nabídka dobrovolných návratů, k těmto lidem směřuje naše nabídka pomoci. Nicméně vůči těm, kteří na nich vydělali a teď se tváří, že se jich to netýká, musí přijít přísnější přístup.

Cílem je formou zákonných úprav zavést povinnost pro zaměstnavatele hradit náklady spojené se zajištěním a následným vycestovánímcizince, pokud se ten dostane do nelegálního postavení a tyto náklady není schopen hradit z vlastních prostředků. Spoluodpovědnost nepředstavuje nově navrhovaný institut, jehož je využíváno v případě pobytu fyzických osob na základě pozvání, spoluodpovědnost je také zákonem stanovena významným institucím v souvislosti s pobytem výzkumného pracovníka. Jinými slovy, pokud tuto spoluodpovědnost již máme zavedenu, pokud tuto spoluodpovědnost mají osoby, které sem k nám někoho pozvou, je absurdní, aby takovou formu spoluodpovědnosti neměli ti, kteří vydělávají na cizincích, které sem do České republiky přivezli.

Dalším opatřením je nová definice účelu podnikání pro potřeby vydávání pobytových oprávnění cizincům a vytvoření kontrolních mechanismů s cílem prověřit, zda cizinec skutečně podniká. Současné nastavení účelu podnikání a málo efektivních a málo účinných mechanismů kontroly výkonu podnikatelských aktivit cizinců na území neumožňují zjistit, zda cizinec na území skutečně vykonává podnikatelskou činnost nebo zda nezneužívá pobyt k jiným nelegálním aktivitám. Myslím si, že i zde platí, že musíme důvěřovat, leč prověřovat a zpřísnění kontrolních mechanismů právě v této oblasti podle nás povede ke zlepšení situace v této oblasti a ke zmenšení rizika zneužívání těchto pobytových oprávnění k páchání trestné činnosti resp. porušování platných zákonů.

Dříve než vás seznámím s usnesením vlády, které vláda přijala 9. února při projednávání bodu Zajištění bezpečnostní situace České republiky v souvislosti s propouštěním zahraničních pracovníků v důsledků hospodářské krize, bych rád zmínil jeden konkrétní případ a příklad, na němž lze podle mne velmi srozumitelně ilustrovat, do jaké situace se dostávají zahraniční pracovníci, kteří k nám přicházejí a na tomto příkladu si každý z nás může zodpovědět otázku, zda sem přicházejí bez znalosti těchto krutých čísel a nebo, zda sem přicházejí se znalostí této tvrdé reality a přesto, že ji znají, cestují do České republiky s tím, že počítají s faktem, že se můžou ocitnout v kritické situaci, nicméně hodlají zde setrvat i za cenu porušování platných zákonů.
Obecně platí, že za zprostředkování práce v České republice inkasují zprostředkovatelské agentury částku pohybující se někde mezi 6 až 10, možná 12 tisíci dolary za osobu. Kdybychom vycházeli z té nejnižší částky 6 tisíc dolarů za osobu, potom si uvědomme, že cizinec, který přichází do České republiky a má povolení k pobytu za účelem práce, přichází sem na dobu jednoho roku. Nic více nemá garantováno. S ničím větším nemůže počítat. Dejme vedle sebe částku 6 tisíc dolarů, pobyt cizince v délce jednoho roku a jen na prosté uhrazení zprostředkovatelského poplatku bude muset takovýto cizinec měsíčně zaplatit 10 tisíc korun čistého.
Jinými slovy, aniž by udělal cokoliv, aniž by si koupil cokoliv na jídlo, aniž by si koupil cokoliv za oblečení, aniž by zaplatil korunu za ubytování, ze svého výdělku, který vydělá, musí dát 10 tisíc korun jen na úhradu zprostředkovatelského poplatku. To je první částka. Dá se poměrně snadno vyčíslit částka, která souvisí se zajištěním základních životních potřeb a ubytování. Není žádným tajemstvím, že jen za ubytování se platí v průměru zhruba 3 tisíce korun měsíčně. A teď nehovořím o ubytování v podobě hotelového pokoje. Hovořím o ubytování, které má charakter lůžka na ubytovně - 3 tisíce korun měsíčně.
Kdybychom odhadli nejzákladnější a minimální životní potřeby, které člověk musí uhradit jen pro to, aby žil, tak se dá říci, že budou dosahovat částky 2, 3 tisíce korun měsíčně. Sečteme-li 10 tisíc, 3 tisíce a 3 tisíce, získáváme částku ve výši 16 tisíc korun. Tedy cizinec k tomu, aby zaplatil zprostředkovatelský poplatek, aby si zajistil ubytování, aby si zajistil obživu, musí vydělat 16 tisíc korun měsíčně čistého. Kolik je to hrubého? Je to nepochybně mzda, která převyšuje 20 tisíc korun. Uvědomíme-li si, že drtivá většina těch, kteří přijíždějí do České republiky, jsou lidé, kteří nemají vysokou kvalifikaci, nevykonávají práce s vysokou přidanou hodnotou, dá se velmi úspěšně pochybovat o tom, že všichni z nich jsou odměňováni za svoji práci platem, který měsíčně překračuje 20 tisíc korun.
A teď se vracím k tomu, co jsem říkal. Ví to ti cizinci, nebo neví? Počítají s tím, nebo nepočítají? A jakkoliv každý život má svoji nepominutelnou hodnotu, jakkoliv každá životní tragédie nemůže být přehlédnuta, tady nepochybně platí, že si každý z nich zvolil dobrovolně toto rozhodnutí sem přicestovat, a tudíž každý z nich musí nést odpovědnost za své rozhodnutí. Z logiky věci a z těch čísel podle mne jednoznačně vyplývá, že ti lidé od prvního okamžiku, kdy sem přišli, nemají šanci dosáhnout toho, co si přáli, tedy dostat se do České republiky, pracovat zde, vydělat si peníze tak, aby podpořili své rodiny doma, nebo aby si vydělali pro návrat zpátky domů a zlepšili svoji životní situaci v zemi původu.
Když hovořím takto velmi konkrétně o těchto případech, potom myslím se stoprocentně potvrzují naše obavy, respektive naše předpoklady, že v okamžiku, když ti lidé sklouznou do situace, kdy nemají ani ten základní příjem, dostanou se do tak zoufalé situace, ve které člověk je schopen prakticky čehokoliv, tedy včetně toho, že je schopen páchat trestnou činnost, a proto tedy představují a budou představovat bezpečnostní riziko. Proto tedy představují a budou představovat riziko pro tvorbu a růst xenofobie v určitých regionech v České republice. A to teď hovořím pouze o těch, kteří jsou bez práce. S růstem počtem nezaměstnaných nepochybně poroste i řevnivost mezi občany České republiky, kteří budou vidět cizince, kteří pracují, zatímco oni práci nemají.
A chceme-li tomuto předejít, a to si myslím, že musí být náš společný cíl, potom věřím, že právě tento koncept, tento projekt, o kterém jsem hovořil, je projektem, který dává šanci na když ne eliminaci těchto rizik, tak její výrazné zmírnění.
Vláda se na svém zasedání 9. února shodla na následujícím usnesení, které v části ukládající říká:

Vládá ukládá ministru vnitra zahájit neprodleně ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí, ministry financí, průmyslu a obchodu, zahraničních věcí a ministryní zdravotnictví realizaci monitoringu bezpečnostní situace na území České republiky v souvislosti s propouštěním zahraničních pracovníků v důsledků hospodářské krize tak, jak je uvedeno v části 3 příloze 2 materiálu č. j. 147/9.

Tady chci připomenout, že celý text materiálu je vám k dispozici na internetu na webových stránkách Úřadu vlády.

Vládá ukládá místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí předložit vládě návrh nařízení vlády, kterým se v souběhu s potřebami trhu práce stanoví okruh prací, které agentury práce budou moci zprostředkovávat formou dočasného přidělení k výkonu práce.

Zajistit neprodleně důsledné ukládání sankcí zaměstnavatelům, kteří porušují ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a využívání nejvyšších zákonem stanovených výší pro tyto sankci.

Ministru vnitra připravit ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí systém vydávání víz podle situace na trhu práce a v případě, že tyto potřeby nebude možné stanovit, s účinností od 1. března tohoto roku výrazně udělit omezování víz nad 90 dnů za vybranými účely.

4. Ministru vnitra vláda ukládá zajistit do 15. února tohoto roku realizaci projektu Pomoci cizincům, kteří se v důsledku krize ocitli bez finančních prostředků a možnosti pracovního uplatnění, obsaženého v části 3 příloze 3 tohoto materiálu.

B. Průběžnou realizaci cílených kontrolních akcí zaměřených na odhalování cizinců bez platného pobytového oprávnění, a to po 30 dnech ode dne zahájení projektu uvedeného v bodě IV/4a tohoto usnesení.

c) průběžnou realizací správních vyhoštění cizích státních příslušníků, kteří nevyužijí nabídky dobrovolného návratu a setrvají na území České republiky v rozporu s pobytovými předpisy;
d) do 30. června tohoto roku zajistit realizaci reintegračních projektů zaměřených zejména na znovuzapojení cizinců na pracovní trh v zemi původu a jejich stabilizaci jako nástroje prevence opakované migrace do České republiky.
5. Ukládá ministru financí zajistit neprodleně uvolnění finančních prostředků z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa položky vládní rozpočtová rezerva ve výši 60 716 000 korun na realizaci projektu uvedeného v bodě IV/4a tohoto usnesení;
b) důsledné plnění uložených sankcí ze strany zaměstnavatelů včetně důsledného vybírání a vymáhání pokut uložených za porušení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
6. Ukládá ministru vnitra, místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí a ministru financí neprodleně zvýšit intenzitu kontrolní činnosti v oblasti nelegálního zaměstnávání cizinců, zejména u agentur práce, a prohloubit vzájemnou spolupráci kontrolních orgánů.
7. Ukládá ministru vnitra prosazovat ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí a vládě do 31. srpna tohoto roku předložit návrh legislativních změn ke zvýšení spoluodpovědnosti zaměstnavatele za řešení situace cizince, kterému v České republice poskytl zaměstnání, po skončení platnosti jeho pobytového oprávnění.
8. Ukládá ministru vnitra zpracovat ve spolupráci s ministry průmyslu a obchodu a financí a vládě do 31. srpna tohoto roku předložit návrh legislativních změn upřesňujících podmínky pro pobyt cizinců spojených s výkonem podnikatelských aktivit tak, aby byla zajištěna efektivní kontrola ze strany státu.
Vážené kolegyně a kolegové, toto je mé úvodní vystoupení k zařazenému bodu. Chci ještě jednou zdůraznit, že úkolem vlády v této oblasti je
1. ochránit občany České republiky v rámci hospodářské krize před dalším nekontrolovaným přísunem zahraniční pracovní síly a tím vytváření konkurence pro ně na trhu práce; 2. pomoci předcházet zhoršení bezpečnostní situace v okamžiku, kdy na českém území se budou pohybovat cizinci, kteří přišli o práci, cizinci, kteří se dostanou do rozporu s českým právním pořádkem, cizinci, kteří se dostanou do kritické sociální situace.

Nástroje, které k tomu používáme, jsem zmínil. Je to zejména pomoc cizincům v podobě dobrovolných návratů, je to za druhé zpřísnění podmínek pro příchod dalších zahraničních pracovníků do České republiky a za třetí zpřísnění kontrol těch cizích státních příslušníků, kteří se nacházejí na území České republiky.

Jsem přesvědčen, že tento přístup je vyvážený, že to je přístup komplexní a že to je přístup, který má při své realizaci šanci na úspěch a naplnění toho úkolu, který vláda má, tedy pomoci ochránit české občany před dopady hospodářské krize v této oblasti. Děkuji vám za pozornost.

Ministr vnitra ČR Ivan Langer Pane předsedající, kolegyně, kolegové, já považuji za korektní vystoupit a reagovat ještě v rozpravě, aby i kolegové měli možnost případně zareagovat na má slova, neboť se nechci skrývat za právo vystoupit i po ukončení rozpravy a tudíž nedat možnost kolegům a kolegyním, kteří vystupovali, vystoupit případně ještě jednou.

Jsou vystoupení, na která reagovat nebudu, neboť si reakci nezaslouží, neb samy vypovídají i osobě, která zde vystoupila. Přece jen bych chtěl na jednu poznámku jednoho kolegy zareagovat, jakkoliv mám pochybnost, jestli si reakce zaslouží být zde sdělena, nicméně doopravdy si nemyslím, že v okamžiku, kdy hovoříme na tak vážné téma, stojí za to pokoušet se o takovou ironii, jako přirovnání někoho k hasiči, kdo založil oheň a potom ho hasí.

V každém případě bych chtěl zareagovat na vystoupení pana kolegy Tejce, který položil otázku, zda rozdělení kompetencí v rámci reformy policie mezi Ministerstvo vnitra a Službu cizinecké policie nějakým způsobem neohrozí řešením problematiky, o níž hovoříme, a postup policie resp. Ministerstva vnitra. Mohu pana kolegu ujistit, že nikoliv, ba právě naopak.

Kompetence, které přecházejí ze Služby cizinecké policie na Ministerstvo vnitra se týkají kontroly trvalých pobytů a jsme přesvědčeni, že toto je čistě administrativní agenda a tudíž je to agenda, která by neměla být vykonávána uniformovanými policisty, jejichž primární úkol je být v terénu. Naopak právě odstranění výkonu této agendy umožní do budoucna Službě cizinecké policie být více v terénu a více se zabývat právě kontrolní činností směrem k osobám, které mají na území České republiky povolen pobyt, jež má jiný charakter, než je pobyt trvalý.

Dovolil bych si rovněž zareagovat na to, co otevřel ve svém vystoupení pan kolega Tejc. Nicméně zaznělo i ve vystoupení dalších poslankyň a poslanců a co souvisí právě s projektem dobrovolných návratů. V tuto chvíli ten projekt je koncipován jako projekt dočasný a jako projekt kapacitně omezený. Nicméně ve svém vystoupení jsem jasně řekl, že v okamžiku, kdy se ukáže, že existuje vyšší poptávka po účasti na tomto projektu, než je onen limit dva tisíce lidí, jsme připraveni ho rozšířit a prodloužit. A logicky také na něj vyčlenit více finančních prostředků, neboť ta filozofie je postavena na minimalizaci možných rizik z nelegálního pobytu těchto lidí u nás na úspory, které jsou dány při realizaci dobrovolného návratu oproti nucenému návratu, a za třetí také na tom, o čem hovořil - tuším - pan kolega Bublan, že těm lidem, kteří využijí dobrovolného návratu, dáváme šanci se v budoucnu, v případě, kdy se změní ekonomická situace, kdy bude existovat poptávka po zahraniční pracovní síle, se vrátit, neboť se nedopustí žádného prohřešku proti českému právnímu řádu a tudíž v rámci nuceného návratu jim nebude vystaven zákaz pobytu v České republice.

Takže ten projekt je skutečně, mohu ho označit jako pilotní, nicméně ukáže-li se, že poptávka po něm existuje, jsme zcela určitě připraveni v něm dále pokračovat.

Svým způsobem jsem tím odpověděl i na část vystoupení pana kolegy Bublana, který kladl otázku a zamýšlel se nad tím, jak ty, kteří využijí, de facto motivovat pro to, že by se mohli vrátit. Ta motivace je jasná. Využijete-li dobrovolného návratu, nemáte červenou kartu, můžete se vrátit zpět.

Oproti tomu bych zde krátce zmínil, a nechci vykrást vystoupení pana kolegy Nečase, zelené karty. Kouzlo zelených karet spočívá mimo jiné právě v tom, že je to umístění zahraničního pracovníka a v souvislosti s konkrétním pracovním místem, a to bezprostředně, tedy bez jakéhokoliv prostředníka. A jsem přesvědčen, že projekt zelených karet přišel včas, že projekt zelených karet byl nastaven velmi promyšleně a že i ta jeho úvodní fáze, kterou můžeme označit za do určité míry konzervativní z pohledu zemí, které jsou do něj zahrnuty, bylo správné rozhodnutí.

I zde totiž platí, že ten systém, jak je nastaven, systém, který umožňuje Ministerstvu vnitra prostřednictvím vyhlášky operativně reagovat a rozšiřovat nebo zužovat okruh bezpečných destinací, je přesně systémem, který potřebujeme, který je dostatečně flexibilní, aby dokázal reagovat na změnu situace jak v České republice, tak také v zahraničí. V tomto smyslu ho považuji za správný a doporučuji těm, kteří zde vystupovali při projednávání tohoto projektu, aby si přečetli svá tehdejší vystoupení a zkonfrontovali je s realitou.

To je vše, děkuji.

Ministr vnitra ČR Ivan Langer Já bych chtěl uvést detailněji to, co říkal pan kolega Petr Nečas. Tedy skutečně platí, že od 1. ledna se zvýšila maximální výše pokuty za umožnění výkonu nelegální práce pro zaměstnavatele i zprostředkovatele, a to až na 5 milionů korun, že novou podmínkou, a to je skutečně průlom oproti minulosti, je souhlas Ministerstva vnitra k udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání právnické osoby.

A je velmi důležité, a tady chci ocitovat konkrétní paragrafy toho, co říkal pan ministr Nečas, že povolení ke zprostředkování je možné odejmout 1) když Ministerstvo vnitra odvolá svůj souhlas s jeho vydáním, 2) když agentura práce poruší povinnosti, které jí ukládají paragrafy 308 a 309 zákona číslo 262/2006 Sb., což je zákoník práce, když agentura opakovaně nesplní oznamovací povinnost uloženou v § 59 zákona číslo 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. A nově také může být fyzická osoba ustanovena do funkce zodpovědného zástupce pouze u jedné právnické osoby a nesmí být současně držitelem povolení ke zprostředkování jako fyzická osoba.

Mohu vás ujistit, že díky těmto novým oprávněním, která máme, bude jak Ministerstvo vnitra, tak Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu velmi intenzivně spolupracovat. Mám-li to říci jednoduše - půjdeme po nich.

Poslanecká sněmovna, 11. února 2009