Ministr vnitra ČR Ivan Langer Vážený pane místopředsedo, aniž bych se chtěl kohokoli v této Sněmovně dotknout, s velkým politováním zjišťuji, že norma, která má neskonale dalekosáhlejší dopady na kvalitu života českých občanů, je sledována s podstatně menší pozorností než ta předcházející. Nicméně tady bych se musel odvolat na část svého závěrečného slova při projednávání předcházejícího bodu.

Určitě znáte ten fakt, když přijdete na jakýkoli úřad, tak je po vás žádáno to potvrzení, tamten výpis, tamten opis, tamten papír, tamten doklad, tamten údaj a chtějí to po vás. Chtějí to po vás v situaci, kdy tento stát o nás jako o svých občanech ví prakticky všechno. Naštěstí ne úplně všechno a doufám, že nikdy nebude vědět všechno, ale pro výkon svých funkcí stát o nás ví všechno. A přesto znovu a znovu, když za ním jdeme a chceme po něm, aby nám sloužil, po nás on žádá, abychom my obíhali desítky jiných úřadů a získávali informace, které stát ve své jiné podobě, než je ten konkrétní úřad, na kterém jsme, dávno, dávno má k dispozici. A to je absurdní. A je to způsobeno tím, že jednotlivé složky státu spolu nekomunikují, nesdílejí data v míře, která je užitečná a bezpečná z pohledu uživatelského, ale také z pohledu ochrany osobního soukromí. Je to způsobeno tím, že každý si hraje na svém písečku nebo sedí na tom svém hnojišti a myslí si, že je pánem toho či onoho registru či dat a že občan je služebníkem, který před ním musí klečet a prosit ho, aby mu data, která jsou o něm, on vydal.

A toto chceme změnit. Toto chceme změnit a vy, kteří se touto problematikou zabýváte delší dobu v jednotlivých poslaneckých klubech, víte, že jsme vykročili směrem, který tu změnu vidí jako reálnou. Je to celý projekt Egon počínaje czech pointy, komunikační infrastrukturou veřejné správy, přes zákon o eGovernmentu zřizující novou formu obligatorní komunikace úřadu s úřadem, tedy prostřednictvím elektronického dokumentu a doručení do datových schránek, a zřízením základních registrů konče. Toto je skutečně průlom a revoluce ve veřejné správě, která může odstranit to, o čem jsem před chvílí hovořil, tedy nekonečné dožadování se údajů k tomu, aby stát pro nás vyřídil něco v situaci, kdy ten stát v jiné podobě o nás ví prakticky vše.

Předložený návrh zákona o základních registrech je mozkem nebo součástí mozku Egona a je to návrh zákona, který v tuto chvíli vlastně vykračuje směrem k realizaci posledního projektu, a to jsou základní registry. Návrh zákona vlastně je střechovým zákonem, který definuje pojmy, který hovoří o tom, že bude zřízen registr obyvatel, registr osob, registr územní identifikace, adres a nemovitostí, registr práv a povinností. Současně také navrhovaný zákon upravuje problematiku referenčních údajů, to jsou tedy ty údaje, které jsou nejčastěji využívány orgány veřejné moci, zejména jejich uchovávání, změny, opravy, poskytování jiným informačním systémům veřejné správy. Zákon současně stanoví také kompetence správců jiných informačních systémů veřejné správy.

Poslední dílčí materií, která je upravována zákonem, jsou identifikátory. Jejich cílem a účelem je zabránit neoprávněnému přístupu k osobním údajům, které jsou vedeny v základních registrech a v agendových informačních systémech veřejné správy, při komunikaci mezi základními registry navzájem a mezi základními registry a agendovými komunikačními systémy veřejné správy. Jako identifikátory zákon formou definice konstruuje kód agendy, zdrojový identifikátor fyzické osoby, agendový identifikátor fyzické osoby.

Předložený návrh zákona budou v krátkém sledu následovat návrhy zákonů upravujících ony jednotlivé čtyři základní registry, tak jak jsem je zmínil. Podle legislativního úkolu pro Ministerstvo vnitra z něj vyplývá zvládnout toto někdy do konce října tohoto roku. Jinými slovy, v krátkém čase po projednání a - věřím - schválení tohoto návrhu zákona se Poslanecká sněmovna bude zabývat těmi dalšími. Významný zákon související s celou touto koncepcí je novela o občanských průkazech, která zavádí elektronické občanské průkazy.

Nedílnou součástí debaty na toto téma je nepochybně garance bezpečnosti, zaručení anonymity, zaručení ochrany soukromí občanů. Jsem přesvědčen, že jsme se pokusili, a úspěšně pokusili, přesně nastavit ty hranice, kdy na jedné straně chceme, aby občan nebyl nucen opakovaně přinášet informace, které mají orgány veřejné moci již k dispozici, aby orgány veřejné moci byly ochotny, schopny a povinny tyto informace spolu sdílet, ale současně aby byla nejvyšší možná míra garance ochrany soukromí občanů před možným zneužitím.

Dámy a pánové, myslím, že na toto téma bychom mohli hovořit velmi rozsáhle, nicméně vím, že v této Sněmovně jsou specialisté v jednotlivých klubech na tuto problematiku. Věřím, že byli dostatečně zahrnuti do příprav tohoto návrhu zákona, stejně jako návrhů následujících. Věřím, že tento jakoby jeden z posledních legislativních kroků týkajících se skutečně zavedení moderní veřejné správy využívající informačních a komunikačních technologií se setká s průřezovou podporou, tak jak tomu koneckonců bylo i při startu projektu Egon, resp. Czech Point, zákona o eGovernmentu. Toť z mé strany vše, těším se na spolupráci. Děkuji za pozornost.

Ivan Langer, Poslanecká sněmovna, 24. září 2008