Ministr vnitra ČR Ivan Langer Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vám uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním tzv. trestní řád. Tento návrh se týká právní úpravy použití agenta obsažené v § 158 e) trestního řádu a jde o tzv. protikorupčního agenta.

Nicméně dovolte mi, abych při uvedení tohoto bodu zasadil tento vládní návrh do širšího rámce boje proti korupci. Institut protikorupčního agenta je totiž součástí strategie vlády v boji proti korupci na léta 2006 a 2011 a chci zdůraznit, že je to pouze součást této strategie, která se podle mne poprvé uceleně a koncepčně správně zabývá problematikou korupce, neboť k tomu, abychom mohli s korupcí účinně bojovat, musíme nejprve popsat projevy korupce, musíme definovat její příčiny a teprve, když známe příčiny, můžeme určit správnou léčbu resp. správnou formu boje.

Hlavní principy obsažené ve strategii vlády boje proti korupci na léta 2006 a 2011 jsou tři základní pilíře, tři P. Prevence, průhlednost a postih. Prevence spočívá zejména v minimalizaci státních regulací, zjednodušení legislativy, omezení objemu prostředků přerozdělovaných státem, významné debyrokratizacistátní správy, neboť platí v případě prevence, čím méně o nás všech rozhoduje někdo jiný, v tomto smyslu stát, tím menší prostor pro korupci existuje.

Druhý pilíř, průhlednost, spočívá ve zvýšení transparentnosti veřejné správy. Zprůhlednění zadávání veřejných zakázek a čerpání veřejných prostředků, zejména elektronizaci agend veřejné správy a větší možnost občanů zapojit se do některých iniciativ a aktivit v oblasti rozhodování o veřejné správě směřující k účinnějšímu boji proti korupci.

A třetí P, třetí pilíř, postih, neznamená nic jiného, než zlepšení podmínek pro práci orgánů činných v trestním řízení, tedy jak zpřísnění trestů za korupční jednání včetně většího prostoru pro ukládání trestu zákazu činnosti při korupčním jednání, či vedení tzv. černých listin osob nebo firem, protože se dopustily korupčního jednání a tudíž se nebudou moci zúčastnit veřejných zakázek. Mimo jiné součástí toho je také navrhovaný institut protikorupčního agenta.

Řada z těch kroků, o kterých jsem hovořil, byla již realizována. Chci to zde zdůraznit, aby bylo jasné, že v této oblasti nejsme na začátku a že strategie, tak jak byla zpracována, tak jak je ideově rozčleněna, tak jak obsahuje ty jednotlivé konkrétní kroky, je také plněna. Jedním z těch kroků bylo zřízení centrální protikorupční linky 199, která je provozována nevládní neziskovou organizací.

Zde mohu říci, že budeme mít do konce roku k dispozici statistické údaje - zdůrazňuji statistické údaje - týkající se provozu této linky, neboť zde platí zcela jednoznačně vysoká neproniknutelná zeď mezi Ministerstvem vnitra, které dalo k dispozici finanční prostředky, a nevládní organizací Transparency International tak, aby v žádném případě nebyla nahlodána důvěra občanů v to, že tato nezisková organizace by snad mohla být ovlivněna ze strany moci výkonné.
Pokud jde o problematiku deregulace, resp. prevence, mohu říci a zmínit zde, že byla uvedena v života metoda hodnocení dopadů regulace - tzv. regulatory impect accement, a to do legislativních pravidel vlády, kdy do budoucna každý navrhovatel každého zákona by měl být schopen nejprve zodpovědět několik základních otázek, dříve než legislativní návrh bude vpuštěn do další fáze legislativního procesu, tedy projednávání ve vládě, posléze také v Poslanecké sněmovněa také v Senátě. Tedy zda regulace je skutečně nutná, kdo je za ni konkrétně zodpovědný, zda je předvídatelná, dává stabilitu, nikoho nediskriminuje, zda je cílená a skutečně řeší problém, nebo nepřináší nějaké vedlejší dopady.
Současně máme také za sebou pilotní projekt zapojování veřejnosti do přípravy vládních dokumentů. Zejména v oblasti e-govermentu, tedy elektronizaci výkonu státní správy, jsme pokročili v uplynulých měsících velmi výrazně v rámci tzv. projektu czech-point, přípravy zákona o e-govermentu, centrálních registrech, ale konec konců také v problematice komunikační infrastruktury veřejné správy.
Současně probíhají také protikorupční audity na ministerstvech a připravuje se zpřísnění trestů za korupční jednání a zavádění tzv. černých listin pro firmy, jejíž zaměstnanci se dopustí korupčního jednání. Do všech těchto kroků zapadá také institut protikorupčního agenta.
Chtěl bych zde zdůraznit jednu věc, která mnohdy zaznívá v této souvislosti. Toto pojetí protikorupčního agenta je výsledkem velmi pečlivého vážení dvou hodnot. Na jedné straně efektivity státní moci při postihování tohoto zavrženíhodného jednání, na straně druhé také základních práv a svobod, jejich ochrany, včetně ochrany soukromí občanů. Tudíž se v žádném případě nejedná o tzv. agenta provokatéra.

Dovoluji si vám připomenout, že agent je příslušník policie, jehož úkole je, aby se s použitím legendy o své osobní existenci vkontaktoval do kriminálního prostředí, získával tam poznatky o pachatelích trestné činnosti a o důkazech potřebných k jejich usvědčení. Vzhledem k tomu, že použití agenta je skutečně mimořádně - zdůrazňuji mimořádně - závažným zásahem do ústavou zaručených základních práv a svobod, neboť poznatky o osobách a věcech získává jejich sledováním pomocí jiných technických prostředků, pořizuje o tom zvukové, obrazové či jiné záznamy, proto je třeba, aby zákon stanovil pro použití agenta přesné a určité podmínky tak, aby při jeho posuzování v praxi nedošlo k výkladovým problémům, které na jedné straně by vyvolávaly nedůvěru v policii, na straně druhé rozpaky policie při využívání tohoto mimořádně účinného operativně pátracího prostředku na straně druhé.
V § 158 e) odstavec 1 trestního řádu je stanoveno, v jakých případech může být agent použit. Smí být použit, je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin, pro trestný čin spáchaný ve prospěch zločinného spojení nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

Zatímco v ustanovení zvlášť závažný trestný čin a trestný čin spáchaný ve prospěch zločinného spolčení není probléms aplikační praxí a je použití snadno vyložitelné, v případě části hovořící o mezinárodních smlouvách již mohou existovat výkladové problémy. Právě proto jsme se rozhodli v tomto smyslu rozšířit a specifikovat možnost použití agenta i při odhalování korupce.

Chtěl bych znovu zdůraznit, že úkolem protikorupčního agenta je infiltrovat se do prostředí, kde existuje podezření z korupce, a toto prostředí se skrytou identitou mapovat. Odhalovat trestnou činnost, shromažďovat důkazy tak, aby počet odhalení a v trestních případech, kdy dojde k prokázání korupce, bylo mnohem více než nyní. v žádném případě tento policista není oprávněn jakoukoli trestnou činnost přímo provokovat, neboť to je podle našeho hlubokého přesvědčení přesně již překročení optimální a velmi křehké hranice mezi dvěma hodnotami, o nichž jsem hovořil. Boj proti korupci a ochrana ústavou a listinou chráněných práv a svobod a nedotknutelnost soukromí občanů.

Věřím, kolegyně a kolegové, že mimo jiné právě proto, že tento institut je součástí - řekl bych - promyšlené strategie vlády v boji proti korupci, že znamená, může znamenat nový velmi efektivní nástroj do rukou policie při odhalování tohoto druhu trestné činnosti, se setká tento vládní návrh s vaší podporou. A za tu předem děkuji.

Ivan Langer, Poslanecká sněmovna PČR, 27. listopadu 2007