Ivan Langer, místopředseda PSP ČR:

Vážený pane místopředsedo, pane premiére,

obracím se na vás ve věci nabídky náhradních prostor pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa z důvodu jejího zamýšleného přestěhování. Připomínám jen, že tato rozhlasová stanice v současné době sídlí v centru Prahy a po 11. září loňského roku byla zesílena její ochrana. Na základě informací, které mám k dispozici, od října loňského roku vaše vláda uvažuje o přestěhování stanice Rádio Svobodná Evropa do jiných prostor, náhradních prostor z důvodů bezpečnostního rizika. Souhlasím osobně s tím, že by se měla tato rozhlasová stanice přestěhovat, nicméně myslím, že by se to mělo uskutečnit teprve, výhradně a pouze po vzájemné shodě s vedením této rozhlasové stanice, aby nebylo ohroženo ani sídlo této rozhlasové stanice v České republice, ani její vysílání z České republiky. Nicméně v souvislosti s deklarovaným zájmem vlády přestěhovat tuto rozhlasovou stanici z centra Prahy - jak jsem řekl, podle mne správným záměrem - se objevila celá řada spekulací o tom, zda vůbec vláda o deklaraci tohoto svého záměru s vedením rozhlasové stanice oficiálně jednala a zda vůbec vedení této rozhlasové stanice nějaké náhradní prostory nabídla.

Proto bych vám rád položil následující otázky:

Kdo konkrétně jménem české vlády jednal s představiteli Rádia Svobodná Evropa o přestěhování, kdy se tato jednání poprvé, eventuálně kolikrát a kdy naposled uskutečnila a jaké konkrétní náhradní prostory jsou této rozhlasové stanici nabídnuty?

Děkuji za odpověď na tyto tři otázky.

 

Miloš Zeman, předseda vlády ČR:

Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně a kolegové, vážený interpelující pane poslanče Langere, dovolte mi, abych ve své odpovědi na vaši interpelaci citoval svého oblíbeného klasika, zakladatele kybernetiky Norberta Wienera. Myslím si, že i telefonující člověk ví, kdo to byl Norbert Wiener, i když o tom pochybuji, který kdysi řekl: "Aktivně žít znamená žít s přiměřenými informacemi." A protože si přeji, aby pan poslanec Langer aktivně žil, jsem připraven poskytnout mu přiměřené a naprosto konkrétní informace, které, jak doufám, přesně odpovídají na jeho otázky.

Za prvé. Jak víte, vláda o přestěhování rozhlasové stanice Svobodná Evropa začala uvažovat po teroristických útocích 11. září, což je jakési referenční datum. Pokud jde o to, kdo, kdy a jak jednal s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa, chtěl bych panu poslanci Langerovi sdělit, že první jednání proběhlo 3. října, tedy zhruba 20 dnů po zmíněném teroristickém útoku, že ten, kdo z české strany jednal, byl náměstek ministra zahraničí Hynek Kmoníček, a ten, kdo byl partnerem tohoto jednání, byl prezident rozhlasové stanice Svobodná Evropa Thomas Dine.

Při této příležitosti chápu, že pan poslanec Langer v televizní Sedmičce s panem poslancem Cyrilem Svobodou byl poněkud zaskočen informací pana poslance Cyrila Svobody, že vláda o této otázce nejednala. Pan poslanec Cyril Svoboda, jistě nikoli ze zlého úmyslu, ale z pouhé nevědomosti, nebyl o jednání české vlády informován, ostatně také není důvod, proč by o něm měl být informován, a proto řekl v televizní Sedmičce nepravdu.

Opakuji tedy, že první jednání proběhlo již zhruba 20 dní po teroristickém útoku, to je 3. října, a to mezi těmito dvěma konkrétními osobami. Pan Dine byl již požádán o specifikaci požadavků na nový objekt, do něhož by se Rádio Svobodná Evropa mohlo přestěhovat. Bohužel pan Dine nám potom odjel. Odjel nám do Washingtonu. A protože prohlásil, že pouze a jedině on může jednat za Rádio Svobodná Evropa, pak jednání pokračovalo s představiteli vlády Spojených států. Já sám jsem se v této době sešel dvakrát s americkým velvyslancem Craigem Stapletonem a chtěl bych vysoce ocenit postoj amerického velvyslance k tomuto přestěhování, který mimochodem pokračuje dodnes, protože včera jsem s ním měl pracovní večeři. Teprve 31. října pan Dine zaslal, tentokrát jinému náměstkovi ministra zahraničí, panu Jindrákovi, dopis, kde nastínil požadavky na nový objekt.

Další jednání se uskutečnilo 26. listopadu a šlo o konkrétní specifikaci těchto náhradních objektů. Svobodné Evropě bylo tehdy nabídnuto hned pět náhradních objektů na výběr. Dne 3. prosince byla vytvořena pracovní skupina složená ze zástupců Rádia Svobodná Evropa a státní správy. Dne 18. prosince Bezpečnostní rada státu, která nebyla spokojena s pomalým tempem jednání, brzděným nikoli americkou stranou, ale právě Svobodnou Evropou, doporučila vládě České republiky, aby toto jednání bylo urychleno. Mimo jiné v rámci těchto jednání se 21. prosince zástupci Ministerstva obrany zúčastnili i prohlídky současného sídla Rádia Svobodná Evropa.

Dne 7. ledna už tohoto roku pan Thomas Dine pro vydání týdeníku Prague Post řekl, že změna sídla redakce by znamenala kapitulaci před terorismem. Považuji toto prohlášení za arogantní a neodpovídající skutečnosti.

Toto jsou tedy jen některé fáze, které byly realizovány předtím, než poslance Langera potkalo to štěstí, že zasedl v televizní Sedmičce proti Cyrilu Svobodovi a musel čelit informaci, že vláda nebo vládní úředníci vůbec o této otázce nejednali. Doufám, že pan poslance Langer bude souhlasit s názorem, že fakta, která jsem uvedl, toto tvrzení pana poslance Cyrila Svobody naprosto bezpečně vyvracejí.

Je samozřejmé, že probíhají další jednání. Počet nabízených objektů mezitím vzrostl z 5 na 10 a zdá se, že i Svobodná Evropa své původně krajně nepříznivé stanovisko, které je podle mého názoru vyvoláno určitou pohodlností, začíná modifikovat. Do těchto jednání se také velice účinně zapojilo americké velvyslanectví.

Vzhledem k tomu, že na poslední schůzce, které se už dokonce zúčastnil ministr zahraničí Kavan, zmíněný pan Dine a americký velvyslanec Stapleton, bylo dohodnuto, že tento průběh jednání nebude příliš medializován, chtěl bych i já respektovat tuto dohodu, samozřejmě s prezentováním publikované informace, že vláda České republiky předpokládá, že tento problém bude vyřešen do konce jejího funkčního období, tedy do června roku 2002.

Ivan Langer, místopředseda PSP ČR:

Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl poděkovat předsedovi vlády za věcnou odpověď, která ve mně budí skutečně dojem toho, že vláda má tento problém na mysli, že se ho snaží řešit. Chtěl bych ho požádat, aby se mu skutečně věnoval tak, aby ten problém bezpečnostní, který je a který ohrožuje Pražany a všechny, kteří přijíždějí do Prahy, byl co nejdříve vyřešen, ovšem s plným vědomím toho, že Spojené státy jsou naším aliančním spojencem a že bychom měli mít na mysli to, abychom s nimi měli i nadále velmi dobré vztahy. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR:

Nemám nic proti tomuto požadavku. Pouze konstatuji, že je to požadavek poněkud opožděný, protože ho plním již nejméně několik předchozích měsíců. Chtěl bych pana poslance Langera upozornit, že jeho stranický šéf ve funkci předsedy Poslanecké sněmovny, ale i předseda Senátu Petr Pithart, se zúčastnili toho zasedání bezpečnostní rady, která vyzvala vládu České republiky, aby tato jednání byla urychlena. Jsem rád, že se podařilo dosáhnout dohody relevantních politických sil, by jinak různých názorů, právě na tomto tématu. Takže to, co si pan poslanec Langer nyní přeje, se již dávno děje.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 31. ledna 2002