Ivan Langer: Úvodní projev místopředsedy ODS
	přepis | audiozáznam | videozáznam | prezentace

Dobrý den, já jsem dostal za úkol mluvit na tomto Kongresu dvakrát.

Budu mluvit jako místopředseda a jako ministr. Dostal jsem úkol mluvit stručně, úderně a výstižně a dal jsem si úkol ty první dva úkoly splnit. Budu mluvit jako místopředseda - stručně, úderně a výstižně, a proto jsem si sundal sako.

Kongres je úžasný v tom, že vždycky je to příležitost k tomu podívat se co bylo, vyhodnotit si co je, říci si, co budeme dělat nebo co bychom měli dělat do budoucna. A to je struktura mého projevu a do té struktury jsem si řekl, že Vám nabídnu pět základních hodnot, o které stojí i nadále v životě našem i v životě naší strany usilovat. Je to program, je to síla, je to odvaha, je to pracovitost a trpělivost. Zkusme se na ně podívat a něco si k nim říct.

Já jsem si, když mluvíme o programu, vybral symbol majáku. A program byl vždy to, co odlišovalo ODS od všech našich soupeřů. Vždy od prvopočátku to byl program postavený na konzervativních hodnotách a ekonomickém liberalismu. A myslím si, že to je to, co nás dělalo politickou stranou v minulosti, to je to, co by nás mělo dělat politickou stranou i teď a i do budoucnosti. Tedy program na kterém se shodneme, program který si vyhádáme a program, který budeme prosazovat s vědomím toho, že jedna věc je co si přejeme a druhá věc je, co je reálně možné dosáhnout.

Tou druhou hodnotou je síla. Vždy jsme v minulosti přetékali silou. ODS byla vždy silná v celé své straně, v každém jednom člověku, který tuto stranu reprezentuje. Když se podívám na to, co se teď děje, tak ten lev už neřve tak silně. Protože jsou otevřené jiné tlamy, které řvou taky a my jsme dosáhli něčeho, co nás musí mrzet. My jsme zpochybnili naše voliče. My jsme je zpochybnili v tom, že jsme schopni dát najevo jednotně sílu. A zkusme se poučit a mluvil o tom už Petr Nečas a mluvili o tom i mí předřečníci. My se můžeme pohádat, ale chceme-li strhnout naše voliče, chceme-li strhnout sami sebe, tak musíme dát najevo sílu jako jeden hlas, jako jeden ten lev, který za mnou má na Vás otevřenou tu svoji tlamu.

Třetí hodnota, já jsem zvědav, jestli se Vám bude pozdávat. Třetí hodnota je odvaha. A já vím, že teď si mnozí z Vás říkáte, co tam dělá ten Mell Gibson? No to je statečné srdce! No to je ta odvaha, která nám nechyběla, když ODS vznikla, jako nový politický subjekt. Byla to odvaha, která ODS dokázala protáhnout přes rozbouřené vody Sarajeva. Byla to odvaha, se kterou vznikla tahle vláda. Vzpomeňte si každý jeden z Vás, jestli jste nepochybovali. Jestli jste měli v těch rozbouřených vodách vzniku té vlády dostatek odvahy. Byla to samozřejmě odvaha a statečné srdce, která zvládla tu první etapu reformy, kterou máme za sebou.

Čtvrtá hodnota je pracovitost. Každý rozumný člověk ví, že není možné měnit věci ze dne na den. Každý rozumný člověk ví, že vedle toho, že chcete něčeho dosáhnout, že máte jasný cíl, tak musíte být schopni si ho také odpracovat. Jestli něco bylo symbolem Občanské demokratické strany v minulosti, a to na úrovni od té nejmenší obce, přes města, kraje a teď i ve vládě, tak je pracovitost. A zkusme si i tuto hodnotu, prosím, udržet i do budoucna, protože před sebou toho máme ještě hodně co odpracovat.

A poslední hodnota je trpělivost. Jestli se s něčím potkávám znovu a znovu, tak je to tah na bránu, nedočkavost a otázky: "Tak kdy už to konečně všechno bude hotový?" A řeknu znovu to, co jsem řekl i před chvílí. Každý rozumný člověk ví, že chce-li dostat ježka z klece, musí napřed vědět jak, musí si to umět odpracovat a musí být při tom trpělivý.

A to je pět hodnot, které jsem chtěl a dostal jsem za úkol je tady prezentovat, pět hodnot jako pět prstů jedné ruky. K tomu, abychom toho dosáhli, musíme umět tu ruku takhle natáhnout a podat tu ruku ke spolupráci a pouze když budeme mít těchhle pět hodnot, tak potom můžeme udělat to, co dělají sportovci, když vyhrají. Takhle se zabušit na prsa a takhle tu pěst zatnout ve znamení vítězství.

Prosím Vás, udržme si tu schopnost, udržme těch pět hodnot, umějme nabídnout tu ruku a nebojme se, když vyhrajeme, tak se bouchnout do toho srdce a takhle tu pěst zatnout.

Děkuji Vám za pozornost.

 

Ivan Langer: Vystoupení ministra vnitra

Stavíme moderní a bezpečný stát

přepis | audiozáznam | videozáznam | prezentace

Langer.pdf (306 kB)
Langer.ppt (3.91 MB)

Na Ministerstvo vnitra jsme přišli s jasným cílem, a to proměnit ministerstvo policie nebo ministerstvo strachu, tu hroznou "kachlíkárnu", v něco úplně jiného. Řekli jsme si, že ho chceme proměnit v ministerstvo vnitřních věcí a použili jsme zkratku MVV, mimochodem také jako myslíme věci vážně. Mám velkou představivost a velkou fantazii, ale kdybych položil otázku, jestli v tomto sále někdo tuší, v jakém stavu se ten resort ve všem, co objímá, nachází, tak vám garantuji, že nikdo takovou fantazii skutečně nemá.

Když jsem přišel do ministerské kanceláře, tak jsem otevřel jednu skříň a vypadnul tam na mě portrét Felixe Dzeržinského. Jenom jsem se ptal, kdo ho tam zapomněl nebo kdo ho tam znovu přinesl. A o něčem tohle vypovídá. Ano, v takovém stavu ten resort byl. My jsme měli jedinečnou šanci a dobrý předpoklad pro to, že jsme se v opozici "neflákali". My jsme na rozdíl od našich předchůdců tvrdě pracovali, budovali jsme tým a od prvního okamžiku jsme věděli, co chceme dělat, jak to chceme dělat a s kým to chceme dělat. A to byl základ, nevím jestli mohu říci, úspěchu, ale základ toho výsledku práce, jehož zlomeček Vám tady teď chci prezentovat.

K tomu, abychom vůbec měli šanci uspět, tak jsme si řekli jednoznačně, musíme být tým, musíme táhnout za jeden provaz a já Vám garantuji, že v lidech, kteří se mnou "makali", ještě když jsem byl stínový ministr vnitra, jsem ty lidi našel. Že ty čtyři roky práce jsme se připravovali na tu možnost, o které nikdo nevěděl, jestli přijde, tak jsme doopravdy nepromarnili. A to byla naše obrovská výhoda, protože jsme všechny ty milé tváře, které nás tam v těch příjemných prostorách na ministerstvu vnitra vítali, zaskočili.

Jeden z ústředních projektů, který jsme se rozhodli realizovat od samotného prvopočátku, tak byl projekt "Otevřená minulost". Připadlo nám absurdní, že v demokratickém svobodném státě pořád ještě významná část naší minulosti, spočívající v utajených archivech státní bezpečnosti, v archivech, které se nachází v různých zpravodajských službách, zůstávají ukryty a nepřístupny. Zřídili jsme archiv bezpečnostních složek a v tom odboru, který se zabýval lustračními osvědčeními, jsme našli, ejhle, osm bývalých příslušníků státní bezpečnosti. Už tam nepracují. Řekli jsme si, že archiv bezpečnostních složek je základ pro to, abychom dali dohromady všechny tyto informace pod jednu střechu, abychom byli schopni ji zpřístupnit a abychom naši minulost skutečně otevřeli. V té době přišla iniciativa ze Senátu, vedená Jiřím Liškou, a to byl Ústav paměti národa. A my jsme i na tomto projektu spolupracovali, ten základ, který byl vytvořen na Ministerstvu vnitra, byl takový jeden z těch základních kamenů nového Ústavu pro studium totalitních režimů a myslím, že jsme také zvládli jeden kuriózní kousek. My jsme zlikvidovali jedno ministerstvo a ten nový ústav měl od prvního okamžiku jasno, kde bude sídlit, a sídlí v bývalé budově Ministerstva informatiky. Jinými slovy otevřená minulost byl jeden z ústředních projektů, který jsme si řekli, že chceme zvládnout, a tím, že se nám ho podařilo technicky i materiálně připravit, díky senátorům a všem, kteří pro tento návrh zákona hlasovali, také legislativně ukotvit, mohl vzniknout tento ústav.

Já raději nebudu mluvit o stavu české policie. Řeknu jen jedno. Kdyby se nic nezměnilo, dopadne to velmi obdobně tak, jak zmiňoval Petr Nečas v oblasti důchodové reformy. Kdyby se nic nezměnilo do tří let, ta firma zkrachuje. Do tří let jsou veškeré příjmy pokryty mandatorními výdaji, nezbude ani koruna na to, aby se mohlo koupit nové auto, nový počítač, nová uniforma, cokoliv jiného. Proto jsme řekli, jdeme do reformy policie. Řekli jsme, reforma má deset pilířů a na těch deseti pilířích musí být postavena a jedním z těch pilířů, protože jednou z metod, kterou jsme si řekli, že by bylo dobré mít, protože jsme přece jen politici, je i metoda tzv. quick wins - rychlých vítězství, které potřebujete sám pro sebe, ale potřebujete je i pro ty lidi, pro které je určena, aby viděli, že se něco mění. Tak jedním z těch quick wins je projekt P 1000, modernizace tisíce policejních služeben po celé České republice. Toto není počítačová animace. Takto a všimněte si, prosím, toho barevného ladění, takto budou v průběhu roku 2007, 2008, 2009 a částečně rok 2010 za více než 3,5 miliardy korun proměněny policejní služebny. Řekli jsme si, jasně, že chceme za prvé změnit pracovní podmínky pro policisty, protože pouze ten člověk, který pracuje v dobré pracovním prostředí, může cítit hrdost na firmu a může odvádět skutečný výkon. Ale chtěli jsme změnit také podmínky pro nás pro všechny, kteří přicházíme na policii a máme problém a leckdy nevíme, jestli jsme tedy oběť nebo pachatel. Projekt P 1000 je ještě jedním symbolem a obdobně to zmíním u dalšího projektu. On nemá jen tu horizontální strukturu, ale má i tu vertikální strukturu. Ty služebny jsou ve Vašich obcích, ve Vašich městech. Ty služebny mohou být jasným příkladem toho, že se každému starostovi, každému hejtmanovi a každému občanovi vyplatí tato administrativa, protože dokáže udělat konkrétní pozitivní kroky.

Jestliže jsem řekl, že jsme chtěli a chceme od prvopočátku udělat z ministerstva strachu ministerstvo vnitřních věcí, postavili jsme vše, co děláme, na těch dvou základních pilířích. Vnitřní bezpečnost a veřejná zpráva. A tak se narodil Egon. Egon je náš miláček, Egon je symbol, nyní Vám ho ukážu a prosím správně rozlište, kdo je Egon. Egon je symbol moderní veřejné zprávy, moderního pojetí E-Govermentu, který neznamená jen utrácení miliard a miliard korun za počítače, které následně vedou k takové podobě veřejné správy na základě reforem, které až příliš připomínají onoho Járu Cimrmana a jeho dopravu horníků do dolu. Znáte to, tak dlouho to šlo, až Cimrman zjistil, že mu tam dole hromadí horníci. Tak nějak je to s naší veřejnou správou. Proto přicházíme s projektem Egon, který má inspiraci v lidském organismu, potřebujete ruce, potřebujete oběhovou soustavu, potřebujete srdce a potřebujete mozek. Egona máte ve svých kongresových taštičkách.

Další projekt, který podle mne splňuje to, co jsem říkal, nedělat jen věci v té horizontále na úrovni resortu, ale být důsledně vertikální a vždy se snažit o to, aby každý jeden člověk měl možnost pocítit výhodnost toho, že je na Ministerstvu vnitra někdo jiný. Že předsedou vlády je někdo jiný, že vláda je jiná, je projekt Czech point. Je to projekt, který šetří čas. Je to síť kontaktních míst, které od 1. ledna roku 2008 budou dávat k dispozici na jednom místě výpis z rejstříku, živnostenského rejstříku, z obchodního rejstříku, katastru nemovitostí a rejstříku trestů. Nicméně to je prvopočátek. Cíl je mít jedno univerzální místo, jehož prostřednictvím každý z nás bude moci komunikovat s veřejnou správou bez ohledu na to, jestli je právě v místě svého bydliště, nebo úplně někde jinde. A Czech point je projekt, který je na prvopočátku, nicméně věřím, že také tady sedí mnoho starostů a děkuji těm, kteří s námi šli do toho pilotního projektu. Ale sedí tady mnoho starostů, kteří věřím, budou schopni ocenit a budou oceněni za to, že přináší tuto novou a kvalitnější službu pro své zaměstnance, ale také zejména pro občany.

Ještě první vláda Mirka Topolánka schválila protikorupční strategii. Ta je důsledně postavena na třech základních pilířích - prevence, průhlednost a postih. Jestli jsme něco v minulosti slyšeli na téma korupce, tak to byla velká slova, halasné projevy a ve skutečnosti celá podstata boje proti korupci byla postavena jen na brutálním útoku na základní lidská práva a svobody, špiclování a vpádu do soukromí. A to je metoda, která nemůže slavit úspěch a metoda, se kterou se žádný rozumem konzervativec, srdcem liberál nemůže smířit. Proto tedy tři pilíře a jedním z pilotních projektů protikorupční strategie je centrální linka 199. Ta má jedno kouzlo. Dokázala spojit exekutivu, neziskový sektor a občany. Já jsem velmi vděčný za to, že jsme našli partnera v podobě Transparent International a že jsme zřídili tuto linku, která je ale prosím takhle malinkým kamínkem v celé té mozaice toho obrazu boje proti korupci. O dalších věcech hovořil pan premiér a myslím, že není třeba se k nim více vracet.

Nastoupili jsme v září. A v tu chvíli stále platilo to, že každý z nás, kdo šel přes hranice, překračoval hranice česko-rakouskou, česko-slovenskou, česko-německou a byl občan Evropské unie, leč občan České republiky, se cítil jako méněcenný. Nevím jak Vy jste to prožívali, já jsem to prožíval velmi intenzivně, protože stoupnout si do fronty non EU a EU, když jsem EU, tak nemůžu stát v EU, ale musím jít do non EU, mi opravdu připadlo jako absurdní a nesmyslné. Nicméně zrušení hraničních kontrol a vstup do Schengenského prostoru, který je základem toho jít tou správnou frontou na letišti, byl v tu chvíli v nedohlednu. V nedohlednu a optimistické odhady říkaly 2008, 2009, možná 2010. Koneckonců známe Evropskou komisi, jak dokáže být flexibilní. A v tu chvíli přišla na svět portugalská iniciativa Sis one for all. A my jsme řekli, jdeme do toho. Semkli jsme se jako nové členské státy a zatlačili jsme na ty staré tak, aby pochopili, že pro nás zrušení hraničních kontrol, vstup do Schengenského prostoru je jedna ze základních priorit, která ovlivňuje naše vnímání EU a náš pocit, jestli jsme plnoprávnými členy EU, nebo stále ještě občany druhé či třetí kategorie. A díky maximální podpoře vlády, díky maximální podpoře premiéra jsme zvládli strategii, vytvořili jsme tým, vyčlenili jsme peníze, nakoupili jsme technologii, schválili jsme zákony a dotáhli jsme to do konce. Noc z 20. na 21. prosinec bude nocí, kdy toto, věřím, již nikdy neuvidíme, kdy si před vánoci udělíme dárek, kdy - ono možná v tom Rakousku už není, co nakupovat, ale můžeme si to vyzkoušet. Můžeme si to vyzkoušet a ještě před vánočními svátky si užít ten pocit, kdy jdu a nejsem kontrolován. A to je úžasný pocit a já si myslím, že toto je jeden z největších úspěchů této administrativy, kterého dosáhla.

Co říci závěrem? Jsme v první třetině, máme jasný cíl, kterým jdeme, máme dobrý tým, jsem o tom přesvědčen. Máme dobrou vládu, ve které se daří tyto velmi nepříjemné kroky zrealizovat. Nebudu vám říkat, jak jsem populární na Ministerstvu vnitra, když závazek vlády snížit počet zaměstnanců o 12% za 4 roky jsme zvládli už v roce 2007 a půjdou další. K tomu všemu, abychom byli úspěšní, tak vážně, a teď to není to "tlachání" a to není to formální "duté" oslovování vás, vážně, vzpomeňte si na toho lva a na toho Mela Gibsona. To doopravdy potřebujeme, protože jenom tak můžeme uspět.

Děkuji vám za pozornost.

 

Více informací o 18. kongresu ODS, jeho průběhu a vystoupeních jednotlivých účastníků naleznete na www.ods.cz

www.ods.cz, 24. listopadu 2007