Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Projevy / Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o...

[01.01.1970]

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon číslo 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona číslo 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk
191/ - třetí čtení

Ministr vnitra ČR Ivan Langer Vážené kolegyně a kolegové, omlouvám se, ale vážnost předložené materie si podle mého názoru vyžaduje ještě vystoupení navrhovatele. Tento návrh zákona totiž vyvolal velmi mohutnou debatu, a to nejen v Poslanecké sněmovně, ale i mimo ni. Jen připomínám, že byl projednáván v pěti výborech Poslanecké sněmovny. Délka jeho projednávání trvala v řádech měsíců, více než půl roku. Dokonce na toto téma byl také uspořádán speciální seminář.

Za své zaměstnance, za osoby, které předkládaly tento návrh zákona, sám za sebe - a věřím, že každý z vás mi to, co teď řeknu, potvrdí - mohu jednoznačně prohlásit, že jsme velmi zodpovědně, už při přípravě návrhu zákona i při jeho projednávání přistupovali k jednotlivým námitkám, k jednotlivým pozměňovacím návrhům, že jsme se velmi aktivně snažili najít taková řešení, která by byla přijatelným kompromisem, který by nedegradoval, neotočil smysl zákona, jak je předkládán, úplně jiným směrem.

Musím zdůraznit, že na základě toho budou z logiky věci pozměňovací návrhy, které podpořím, pozměňovací návrhy, které podpořit nemohu, neboť jdou proti základní filozofii tohoto návrhu, o které budu hovořit za chvíli.

Musím zdůraznit, že zatímco většina zemí Evropské unie důsledně při implementaci směrnic Rady využívá všech jejich možností, tj. i ustanovení, která mají doporučující povahu, pokud jsou využitelná pro regulaci migrace. Na nás je ze strany zejména nevládních organizací a jejich příznivců žádáno, abychom akceptovali pouze ta příznivější, jinými slovy, abychom vychýlili tu balanci a ty misky vah.

Byli jsme opakovaně napadáni, že kriminalizujeme žadatele o mezinárodní ochranu, že je předpojatě považujeme za simulanty, ale já zde chci garantovat, že nic takového není pravdou a že zákon o azylu využívá legálních ustanovení a postupů zcela v souladu se směrnicí Rady k tomu, aby přesně identifikoval osoby, které pomoc a péči skutečně potřebují a odlišil je od těch, kteří se snaží ustanovení zákona zneužít ve svůj vlastní prospěch.

Předtím, než budu ve vymezeném čase reagovat na některé podněty, které od poslanců zazněly ve druhém čtení v rámci všeobecné a podrobné rozpravy, musím velmi důrazně konstatovat následující fakta. Není pravda to, že Česká republika je xenofobní zemí obehnanou vysokou zdí s ostnatým drátem a brání přístupu cizinců na své území.

Dostali jste k dispozici jasná čísla a fakta, která hovoří, že jen za deset měsíců, respektive devět měsíců tohoto roku, do České republiky přibylo více než 50 tisíc cizinců s povoleným dlouhodobým a trvalým pobytem. Za devět měsíců tohoto roku 50 tisíc cizinců s dlouhodobým a trvalým pobytem. To je přece jasný signál o tom, že nejenom, že se Česká republiky tedy stává již cílovou zemí, ale jasný signál o tom, že zde neexistuje xenofobní politika, která by tomuto měla bránit a že snad Ministerstvo vnitra v tomto smyslu je blokem.

Nicméně současně platí, že se České republice v dlouhodobém kontextu podařilo minimalizovat tranzitní nelegální migraci a v posledním období i počet cizinců pobývajících na našem území nad rámec povoleného pobytu.

Já bych chtěl říci a požádat, abychom si uvědomili dvě hodnoty, které máme před sebou. Na jedné straně být otevření a solidární vůči všem, kteří naši pomoc potřebují a na straně druhé vnímat každý jeden z nás odpovědnost vůči občanům České republiky, kteří zde žijí, odpovědnost, která znamená, že je musíme být schopni chránit před těmi, kteří přicházejí se zlými úmysly, povinnost a odpovědnost je chránit před těmi, kteří přicházejí jen proto, aby zneužívali náš sociální zdravotní systém a páchali na území České republiky trestnou činnost.

Já bych byl schopen zde teď dlouze hovořit o tom, jaké nepravdivé, nekorektní informace a argumenty zaznívaly ze stran některých nevládních organizací. Musím vyslovit své politování, že někteří kolegové a kolegyně se s těmi kvazi argumenty, které nemají reálnou oporu, ztotožnili a opakovali je zde také v rámci druhého čtení.
Musím jednoznačně říci, že už v průběhu přípravy tohoto návrhu zákona jsme si jasně definovali soulad této právní normy s ústavou a s právními předpisy Evropské unie a musím tedy kategoricky odmítnout tvrzení, která zde byla obecně předkládána, že návrh je v rozporu s ústavou a evropským komunitárním právem.

Já jsem byl včera na jednání tzv. Future Group, což je skupina osmi ministrů vnitra bývalých, současné předsednické země a budoucích předsednických zemí, která se zabývá přípravou tzv. posthaagského programu v oblasti vnitřní bezpečnosti. Mohu vás ujistit, že základní dominantní téma, o kterém se všude hovoří, je právě problematika migrace. Bude to jeden ze základních problémů, se kterými se evropský kontinent bude potýkat a už se potýká i nyní. Jednoznačně jsme se shodli na tom, že teze o pevnosti Evropa, nulové toleranci nejsou realistické a jsou opouštěny, že se musíme smířit s tím, že Evropa se stává cílem migrační vlny.

Nicméně smířit se s tímto faktem neznamená být vůči němu lhostejný, neznamená nehledat efektivní opatření, která by měla zabránit vstupu do Evropské unie těm, kteří sem nepřicházejí s poctivými úmyslu, že naší povinností je skutečně chránit a teď již prosím nejenom 10 miliónů občanů České republiky, ale také všechny naše partnery v Evropské unii. A to říkám zejména s důrazem na fakt, že 21., 22. prosince budou zrušeny kontroly na pozemních hranicích a Česká republika a devět nových členských zemí se stanou součástí tzv. schengenského prostoru.

Já chci z tohoto místa velmi apelovat na každého z vás. Tento návrh je nesmírně složitým návrhem, nicméně nesmírně křehkým současně a pokud se nám nepodaří uvědomit si tu základní filozofii, pro koho tento návrh je určen, koho my v Poslanecké sněmovně a následně i v Senátu zastupujeme, komu jsme odpovědni, potom hrozí, že současná situace díky přijetí některých pozměňovacích návrhů se ještě zhorší, že ještě více se otevře prostor pro zneužívání celého systému, ještě více se otevře prostor pro ty, kteří sem přicházejí s nekalými úmysly, ještě více budou ohrožení občané České republiky.

Některé návrhy, které zazněly, z mé strany budou hodnoceny negativním stanoviskem, nicméně s řadou z vás předkladatelů jsme se shodli na tom, že budeme dané problematiky monitorovat, vyhodnocovat tak, abychom byli schopni v průběhu účinnosti tohoto zákona provést vyhodnocení efektivity a na základě tohoto vyhodnocení pak dělat další opatření.

Vím, že jsem to udělal asi už dvakrát nebo třikrát. Jsou pozměňovací návrhy, které skutečně jdou proti zájmům 10 miliónů občanů České republiky. Jsou to návrhy, které otevírají prostor pro zneužívání. Jsou to návrhy, které jsou předkládány některými poslanci a při vší úctě a respektu k nim musím říci své kategorické ne. A já věřím, že kategorické ne se zde bude těšit jasné většině, neboť toto je návrh zákona, kde v žádném případě neplatí levá, pravá. O tomto návrhu zákona bude hlasovat 200 poslankyň a poslanců, kteří jsou voleni 10 milióny občanů České republiky.

Já vám velmi děkuji za zodpovědný přístup a věřím, že se nám podaří přijmout takový návrh zákona, který tyto dvě myšlenky, o nichž jsem hovořil, tedy být otevření vůči těm, kteří naši pomoc potřebují, být nekompromisní a schopni ochránit naše občany, že tyto dvě myšlenky nakonec zvítězí.

Děkuji za pozornost.

Ivan Langer, Poslanecká sněmovna, 31. října 2007