Poslanec Ladislav Šincl : Děkuji. Vážený pane ministře, myslím, že kauzu Čunek není potřeba podrobně popisovat, neboť snad jen kojenci v České republice neví, o co jde. Ti ostatní mimo těchto kojenců se vzácně shodují na tom, že případ pana vicepremiéra Čunka měl jít z důvodu velkých pochybností k soudu a ne být zameten pod koberec, tak jak jste si v duchu jistě přál i vy.

Snad si vzpomínáte, jak se nový, politické moci loajální jihlavský státní zástupce Arif Salichov neobtěžoval hodnotícími důkazy a vše pod přátelským dohledem krajského státního zástupce v Brně stíhání zastavil. Až sem to šlo, jak jste si i vy snad přál. Ale bohužel pro vládu České republiky se vloudilo několik chybiček.

Za prvé. Inspekce ministra vnitra zjistila, že kriminalista Milan Šošovička nespáchal při vyšetřování korupční aféry Jiřího Čunka žádný trestný čin. A tak, aby dostal aspoň trochu za vyučenou, proslýchá se, že pan Šošovička bude aspoň řešen v kázeňském řízení.

Za druhé. Paní Vesecká pro formu pověřila jiného státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, aby zákonnost předchozího postupu prověřil. Ovšem ke svému úžasu se dle tisku z vedení Nejvyššího státního zastupitelstva dozvěděl nepříjemné překvapení, a to, že státní zástupce Arif Salichov porušil zákon. To vše se zjistilo z důvodu, že prostě pan Čunek před soud nesmí, neboť by to ohrozilo naši vládu. Je to prostě tak, že pan Čunek je v Česku totálně imunní, neboť i kdyby koupil akcie za tři sta milionů korun nebo rozkrájel a snědl premiérovu manželku, stejně se ničeho nedopustí.

Vážený pane ministře, mám proto na vás tuto otázku: Myslíte si, že tento průběh řešení kauzy pana Čunka je normální?

Ministr vnitra ČR Ivan Langer Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, na úvod se omlouvám. Já jsem zaregistroval druhou otázku, která zněla, zda průběh toho řešení je normální. Nezaregistroval jsem tu první, takže prosím tu říci případně v tom doplňujícím dotazu.

Já si myslím, že nikdo, kdo sleduje to, co se odehrává kolem vyšetřování údajné korupce pana Čunka, nemůže považovat celý ten průběh za normální. Od prvopočátku. A tady si myslím, že každý, kdo má trochu právnické vzdělání, každý, kdo trochu zná práci orgánů činných v trestním řízení, tak musí mít od prvopočátku velké pochybnosti. Já teda mám. Já teda mám a sdílím je, nicméně jako ministr vnitra jsem limitován v tom, co mohu říct. Jsem striktně limitován zákonem, co mohu dělat a podle toho se také chovám.

Mohu vás ale v každém případě ujistit, že bych nikdy nepoužíval tak expresivní výrazy, jako používáte vy a vaši kolegové o tom, že případ byl zameten pod koberec, přátelsky posouzeno a podobně. Já nechci být příliš krutý a používat úsloví "podle sebe soudím tebe", nicméně je to asi na místě. A já vás mohu ujistit, že pokud vy se domníváte, že se já chován, jak byste případně se choval vy nebo některý z vašich kolegů, tak vás mohu ujistit, že nikoliv. Já jsem nikdy nezasahoval a zasahovat nebudu do práce orgánů činných v trestním řízení, tedy ani policie, ani státních zastupitelství.

Moje působnost vůči Inspekci ministra vnitra je dána z pohledu personální pravomoci mne vůči řediteli Inspekce ministra vnitra a mám odpovědnost za vytvoření pracovních podmínek Inspekce ministra vnitra. Nicméně nejsem oprávněn a také to nedělám, abych zasahoval do konkrétních případů, kterými se Inspekce ministra vnitra zabývá.

Je to rozdíl od minulosti a to vám řekne každý člověk, který se problematikou bezpečnosti práce Ministerstva vnitra a Inspekce ministerstva vnitra dlouhodobě zabývá. V tomto jsem opravdu jiný a v tomto vás mohu ujistit, že pokud Inspekce ministra vnitra konstatovala, že v tom konkrétním případě toho policisty nebyl porušen zákon tak, že by si to vyžadovalo jeho trestní stíhání, já to respektuji. Pokud věc postoupila příslušnému služebnímu funkcionáři s tím, že se domnívá, že se nejedná o pochybení charakteru trestního, ale možné pochybení, které by mělo být kázeňsky řešeno, já to také respektuji, stejně jako budu respektovat rozhodnutí toho služebního funkcionáře.

A mám-li odpověď uzavřít, já bych si velmi přál, abychom se naučili respektu vůči nezávislosti některých institucí. Protože z vaší strany - a teď se omlouvám, nemyslím to osobně, ale kolegy - na jedné straně je dobře, když státní zástupce rozhodne věci biolihu, což je kauza, která měla jakýsi politický rozměr a týkala se sociální demokracie, že 15 milionů Kč, které jdou na účet, je půjčka, nikoli úplatek. Zkuste si vzpomenout, jestli někdo, jestli já jsem v té chvíli, jakkoli mám o tom rozhodnutí pochybnost, řekl jedno jediné slovo, které by zpochybňovalo nebo napadalo takové rozhodnutí státního zástupce, které se mi nelíbí vnitřně. Ne. Respektuji to. A zkuste také prosím i vy, a my všichni ostatní, si zvyknout, že budou orgány činné v trestním řízení ve své nezávislosti rozhodovat podle svého právního uvážení a že jejich rozhodnutí se někomu z nás líbit budou nebo líbit nebudou. Ale v tom je kouzlo parlamentní demokracie. V tom je kouzlo dělby moci. V tom je kouzlo toho, v jakém světě my žijeme. Tedy dělba mocí - výkonná, zákonodárná a soudní.

Poslanec Ladislav Šincl : Samozřejmě. Já bych také rád na to ještě reagoval v tom, že to byla pouze jedna jediná otázka. Vy jste slyšel správně. Byla to pouze jedna jediná otázka, na kterou jste se pokusil odpovědět. A jsem velice rád, že jste potvrdil, že se vám celý postup, který kolem této věci je, nelíbil. Máte stejný názor jako já. Neboť tento nestandardní postup vážně ohrozil důvěru lidí ve státní zastupitelství jako celek. Děkuji.

Ministr vnitra ČR Ivan Langer Ano, nelíbil od samotného prvopočátku.

Poslanecká sněmovna PČR, 25. října 2007