Poslanec František Bublan: Děkuji, paní předsedající. Pane ministře, kauza biolíh tady byla několikrát přetřásána. Já ji musím znovu otevřít, protože dnes noviny přinesly informaci, že nejvyšší státní zástupkyně potvrdila rozhodnutí obvodního státního zastupitelství o zastavení trestního stíhání šesti osob obviněných z úplatkářství v kauze biolíh.

Nemusím zde moc připomínat, že tato kauza byla před volbami hodně zneužívána a bylo vytvářeno určité rovnítko mezi sociální demokracií a korupcí. Teď se prokázalo, nebo se rozhodlo, že tomu tak není, a trestní stíhání bylo zastaveno.

Nechci a ani vám nemohu vytýkat chybné konání Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, protože se to stalo za mé působnosti, ale spíše se chci ptát na to, jaké kroky chcete činit do budoucna, nebo jakým způsobem chcete tuto situaci řešit, protože pokud se ta situace řešit nebude, tak si vlastně vytváříme živnou půdu pro to, aby tento útvar i nadále konal podobná chybná rozhodnutí, aby takovýmto způsobem kazil život některým lidem, protože důsledky pro obviněné jsou docela velké a samozřejmě to vytváří živnou půdu pro vytváření dokumentů typu Žížaly.

Zakončím svoji otázku známým citátem z Cicera, který říká Catilinovi: Quo usque tandem abutere, Catilina, patientia nostra? Kdybych to volně parafrázoval: Jak ještě dlouho bude pan Kubice zneužívat naší trpělivosti?

Děkuji.

Ministr vnitra ČR Ivan Langer Krásná paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, děkuji za dotaz. Moje odpověď bude strukturovaná.

První část zní: To, že se v praxi stává, že trestní řízení je ukončeno dříve než podáním obžaloby a odsouzením člověka, je věc běžná, nicméně mě jako právníka a občana v žádném případě ne uklidňující. Jakékoliv trestní řízení totiž znamená vážný zásah do práv a svobod dotyčného člověka - žijeme v mediální době - a nese s sebou také další náklady s tím spojené, a bohužel, naše veřejnost není důsledně vychovávána k tomu, že na osobu, která není pravomocně odsouzena, by mělo být důsledně nahlíženo jako na osobu nevinnou, neb platí presumpce neviny.

Druhá část odpovědi zní následovně. Mým cílem je nepochybně zlepšit kvalitu práce nejenom útvarů s celorepublikovou působností, ale policie obecně tak, aby počet takovýchto případů, kdy trestní řízení nekončí rozsudkem a odsuzujícím rozsudkem, bylo co možná nejméně.

Třetí část odpovědi se týká otázky, jak dále s útvary s celorepublikovou působností, včetně Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Shodou okolností jsem právě dnes podepisoval odpověď na interpelaci vašeho kolegy Jeronýma Tejce, který se mě tázal na něco podobného. V té odpovědi sděluji následující: Nový náměstek policejního prezidenta pro trestní řízení pan plukovník Houba dostal úkol provést, a to se také provádí, vyhodnocení činnosti kvality práce, struktury, kvality personálního obsazení a složení všech útvarů s celorepublikovou působností. Do 31. října mají jednotlivé útvary provést v rámci takzvaného EFQM vlastní vyhodnocení kvality, aby ony nastavily zrcadlo samy sobě. Následně bude probíhat kontrola z vedení Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování, tak aby ty dva pohledy, vlastní a vnější, byly postaveny vedle sebe a byly schopné vyhodnocení. V rámci celého tohoto projektu bude také analyzována struktura jednotlivých útvarů s celorepublikovou působností, a to z pohledu možného překryvu některých působností, možného přesunu některých agend, resp. kauz a případů, z jednoho útvaru na druhý z toho důvodu, aby věcně byly lépe sladěny.

Bude provedeno také vyhodnocení stávajících struktur tak, aby se vyhodnotila dosavadní struktura z pohledu současné struktury nápadu trestních věcí a stanovila se nová. To například souvisí s tolik diskutovanou otázkou související s Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu, a to je zda zřídit nové odbory zabývající se problematikou organizovaných krádeží motorových vozidel nebo problematiky starožitností.

Jinými slovy, do konce tohoto roku by mělo být provedeno a dokončeno takovéto vyhodnocení, tato srovnávací analýza, a předpokládám, že od Nového roku - a teď prosím o jistou míru tolerance, hovořme o začátku roku 2008 - by měla být představena mimo jiné v souvislosti také s reformou policie nová struktura neuniformované policie v oblasti útvarů s celorepublikovou působností.

Víte velmi dobře a diskutovali jsme to opakovaně, že klíčovou otázkou bylo, zda budoucnost má být v podobě jednoho úřadu a sloučení těch jednotlivých policejních útvarů, či nikoliv. To koncepční rozhodnutí, které jsme diskutovali i na výboru pro bezpečnost, vyšlo ve prospěch varianty B, tedy ponechat samostatnost jednotlivých těchto útvarů, nicméně posílit roli Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování z pohledu sjednocování metodiky práce, z pohledu personalistiky, a nepochybně toho klíčového, k čemu musí dojít, také lepší analytické schopnosti postavené na větší míře vzájemného sdílení informací.

Poslanec František Bublan: Děkuji za odpověď, pane ministře, byla obecná. Já samozřejmě v této fázi nemohu říci, že bych to tak nechtěl, protože tady asi máme ty myšlenky hodně společné. Mně jde spíš ale teď o to, zda se nějakým způsobem vyhodnotí to, co se tenkrát stalo. Víte moc dobře, že útvar pana Kubiceho má odhalovat organizovaný zločin. Tady tato kauza, tak jak byla podána, když byla zahájena, tak byla v podstatě o korupci, případně o nějakém finančním podvodu, takže se mělo stát to, že měla být přidělena jinému útvaru, resp. mohlo by dojít k nějaké kooperaci s jiným útvarem. Tomu se tak nestalo a i přes snahu policejního prezidenta, tak si to pak Kubice vybojoval, že on to bude dělat sám.

Já tam pořád cítím takovou tu účelovost celé té záležitosti, proto se ptám, zda dojde k nějakému přehodnocení nebo vyhodnocení, nebo zda dojde k nějakým důsledkům toho, co se tenkrát na jaře 2006 stalo, a zda z toho budou vyvozeny důsledky.

Ministr vnitra ČR Ivan Langer Jednoduchá odpověď by zněla: věc byla dozorována příslušným státním zastupitelstvím. Ta složitější odpověď byla a bude postavena na tom zamyšlení se nad příčinami vůbec vzniku celé té kauzy a vzniku tzv. Kubiceho zprávy, resp. Zprávy o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy, samosprávy nebo do veřejné správy.

Já jsem se od prvopočátku hluboce zamýšlel nad příčinou vzniku něčeho takového a zamýšlel jsem se nad tím, proč k takovému nestandardnímu kroku, jako je předložení takové zprávy a projednání v Parlamentu, vůbec došlo. A ta odpověď je jasná. To je nedůvěra. Lidé si navzájem nedůvěřovali, podezírali jeden druhého z toho, že někdo se snaží zabránit účelovými kroky, účelovým vyšetřováním, účelovým stíháním prostřednictvím Inspekce ministra vnitra, tedy vaší inspekce, tomu, aby policisté mohli řádně pracovat a řádně odhalovat svoji činnost. V okamžiku, kdy takovýto policista následně nemá důvěru ve svého nadřízeného, a to ať již po náměstka nebo policejního prezidenta, nebo dokonce ministra vnitra, potom sáhne k takovémuto kroku. Mojí ambicí je dosáhnout toho, aby už nikdy žádná zpráva obdoby té, o které hovoříme, nevznikla, a toho můžeme dosáhnout pouze tehdy, kdy bude jasně definována pravomoc a odpovědnost každého jednoho policejního funkcionáře, kdy bude jasné, že Inspekce ministra vnitra tady není pro účelové stíhání policistů, ale pro odhalování těch, kteří zákon porušují, a kdy bude existovat elementární důvěra nadřízených v podřízené a podřízených v jejich nadřízené.

Poslanecká sněmovna PČR, 18. října 2007