Ministr vnitra ČR Ivan Langer Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřil jako zodpovědný ministr, respektive jeden ze zodpovědných ministrů, kterých se týká novela služebního zákona. A tady chci zdůraznit jeden z ministrů, neboť služební zákon upravuje podmínky pro výkon služby zhruba pro 72 000 příslušníků bezpečnostních sborů. A pokud hovoříme o služebním zákonu, nehovoříme jenom o Policii České republiky, hovoříme také o Hasičském záchranném sboru, hovoříme o celnících, hovoříme o příslušnících Vězeňské služby a hovoříme o příslušnících zpravodajských služeb.

Jinými slovy - problematika služebního zákona je nesmírně rozsáhlá a jak jsem říkal, týká se více než 72 000 lidí, kteří jsou ve služebním poměru.

Služební zákon, který začal platit od Nového roku, byl absolutní revolucí pro všechny bezpečnostní sbory. Byl revolucí, neboť znamenal úplně nové podmínky, úplně nová pravidla. A tady musím konstatovat, že ač služební zákon byl platný, tak byl zhruba tři roky neúčinný. Již v té době prodělal některé novelizace. Tak zcela na místě je otázka, nakolik byly bezpečnostní sbory na tak zásadní změnu, o které se vědělo, že přijde, na kterou se tři roky čekalo, připraveny. A tady musím říci alespoň za tu část, za kterou můžu hovořit, to znamená Policie a Hasičský záchranný sbor, že velmi málo a velmi špatně.

A mohu říci z vlastní zkušenosti, že jsem se sám na celé řadě porad se služebními funkcionáři setkal s absurdní situací, když služební funkcionáři, kteří by měli svým podřízeným vysvětlovat podstatu, detaily fungování služebního zákona, tak ty já sám jsem usvědčoval z absolutní neznalosti toho zákona. A tím jen dokazuji to, v jaké situaci přinejmenším policie byla, že ač tři roky měli služební funkcionáři na to, aby se služební zákon naučili, aby s ním pracovali, aby své lidi na něj připravili, aby podle toho byla připravena systemizace služebních míst, platová tabulka, tak že se hodně zanedbalo.

Nicméně jsem přesvědčen, že ač - a to chci ještě zdůraznit - ač tento zákon předkládala vláda, kterou tvořila sociální demokracie, KDU-ČSL a Unie svobody, pokud se nepletu, tak tento zákon já považuji sice na jedné straně za dílo lidského ducha, lidských rukou, tudíž ne dokonalý, ale za velmi kvalitní základ pro to, aby bezpečnostní sbory mohly fungovat dobře. A v tomto smyslu, ač jsem nebyl předkladatelem toho zákona, jsem se podílel na jeho přípravě, tak jsem přesvědčen jako tehdy opoziční politik a teď vládní politik - musím říct, že ten zákon ve své podstatě bylo správné rozhodnutí.

To neznamená, že při tak rozsáhlé změně, která se týká tak obrovského počtu lidí, je to norma dokonalá. A tím také říkám, a už to zmínil pan zpravodaj a já to zmíním dál, že se připravujeme na komplexní novelu toho zákona. Nicméně novela zákona, který platí tři čtvrtě roku, podle mne není možná, pokud k ní přistupujeme svědomitě a zodpovědně. K tomu, abychom odhalili všechny dílčí nebo větší nedostatky, přece jenom každý z nás ví, že potřebuje přinejmenším víc času, než je půl roku. A teprve na základě pečlivé analýzy můžete udělat změnu, která bude fungovat a nevyžádá si v tak krátké době změnu další.

Myslím si, že je potřeba, když hovoříme o služebním zákonu, mluvit fér a hovořit objektivně o věcech, které obsahuje a které se někomu líbí a někomu nelíbí. Tato novela vypadá jako nepodstatná, respektive dílčí změna. Vypustíme číslovku 150 - 150 bezplatných přesčasových hodin. Ale ta diskuse, má-li být férová, tak musí být vedena skutečně férově. A pojďme si tedy vedle sebe naklást ty příjemné a ty méně příjemné věci.

Považuji za nefér, když se mluví o 150 bezplatných přesčasových hodinách a jaksi se zapomene na to, že služební zákon přinesl zkrácení pracovní doby příslušníků bezpečnostních sborů ze 40 hodin týdně na 37, 5 hodin týdně. A když to spočítáte a vynásobíte počtem týdnů v roce, zjistíte, že pracovní doba příslušníků bezpečnostních sborů se oproti loňskému roku zkrátila přesně o 150 hodin. Oproti jiným zaměstnancům v rozpočtové sféře mají o 2, 5 hodiny kratší pracovní dobu týdně. Je to fér tohle to říct, abychom si nalili čistého vína, že když na jedné straně hovoříme o 150 hodinách, tak musíme zmínit i jiných 150 hodin.

Pojďme si férově říct, co dalšího ten zákon obsahuje v dobrém slova smyslu pro ty příslušníky, neboť zdůrazňuje význam a složitost jejich práce a namáhavost jejich práce. Dovolená šest týdnů - zvýšení o dva. Dále ozdravné pobyty dva týdny ročně. A zkuste, prosím, toto sečíst dohromady a přidáte-li k tomu fakt, že příslušník bezpečnostního sboru v případě pracovní neschopnosti může měsíc čerpat plnou mzdu a pokud je tam újma, tak celý rok může pobírat služební příjem v plné výši. A já jsem přesvědčen, že to je správné. Jen mi nepřipadne správné, když tohle to nezvýrazňujeme a nehovoříme také o tom, co ten služební zákon nového a dobrého pro ně přinesl a v tom kontextu potom uvádět a přemýšlet o 150 bezplatných přesčasových hodinách.

Myslím, že je fér také zmínit, pokud chceme mít dobře motivované policisty, hasiče, celníky, příslušníky vězeňské služby, že nový služební zákon přinesl také významnou změnu v oblasti výsluh, kdy na jedné straně posunul nárok na výplatu výsluhy z 10 let na 15, ale to já považuji veskrze za správné, pokud chceme, aby lidé, když začnou sloužit například u policie nebo u hasičů, to pojali jako celoživotní povolání. Nicméně pokud hovořím o mzdě a služebním příjmu, a vím, že ďábel bývá ukryt v detailu nebo v průměru, ale řeknu-li, že v průměru je služební příjem příslušníků bezpečnostních sborů v České republice ve výši 140 procent, to znamená v průměru o 40 % vyšší než v ostatní rozpočtové nebo nepodnikatelské sféře, mám pocit, že podmínky pro ty, kteří chtějí pracovat, chtějí být za dobrou práci odměňováni, v tomto služebním zákonu stanoveny jednoznačně jsou.

Dovolte mi poznámku a úvahu nad tím, proč je navrhována tato dílčí změna služebního zákona ve zrychleném režimu, tedy aby s ní Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas právě teď a hned. Hovoříme o 150 bezplatných přesčasových hodinách, které je příslušník bezpečnostního sboru povinen vykonat za podmínek, které zmínil zástupce předkladatelů. A já si kladu otázku: Známe my všichni, kdo tady sedíme a sledujeme projednávání tohoto návrhu zákona, odpověď na otázku, která zní: Je to nové ustanovení nebo je to staré ustanovení, které již několik existuje v právním řádu České republiky? Sděluji těm z vás, kteří nemají dostatek informací -a je to logické, protože každý se zaměřujeme na nějakou oblast - že 150 bezplatných přesčasových hodin je součástí právního řádu České republiky od roku 1993. A pak si kladu skutečně otázku, co najednou po 14 letech vede předkladatele této novely k tomu, že navrhují vyslovit souhlas v prvním čtení, okamžitě.

Pokud hovoříme o 150 přesčasových hodinách, položme si také otázku, jestli je to doopravdy zadarmo, tak jak je zde naznačováno. Moje odpověď zní: Nikoliv. Služební zákon počítá s tím, že někteří příslušníci ve směnném provozu budou muset pracovat v jiném režimu a jinak, než ostatní jejich kolegové, a proto jim přiznává příplatky za přesčasy, za služby o víkendech, o svátcích automaticky, paušálně, navýšením, a to 10procentním navýšením tarifu. Namísto čárkového kódu a možnosti si na něco dosáhnout nebo ne, tady se řeklo paušálně - tito příslušníci, u nichž se dá předpokládat takovéto čerpání a výkony za jiných podmínek, automaticky mají, jsa zařazeni na příslušná místa, navýšen příjem o 10 % do základního tarifu. Tedy té nárokové složky mzdy.

Myslím si, že je důležité si to takto popsat. Protože kdybychom hovořili jen o té jedné části, mohli bychom mít dojem, že se skutečně dějí nepravosti. A mým cílem není zablokovat diskusi na toto téma. Budeme o ní hovořit a já vám prokáži, že o ní hovoříme jak s policisty, tak s odboráři, respektive s těmi zástupci odborářů, kteří chtějí mluvit a kteří chtějí jednat. Považuji za důležité, abychom měli ty informace takto vyvážené a mohli posoudit, zda v tom zákoně skutečně je něco za něco.

Jsou tam nepříjemné věci. Je tam jasné zpřísnění podmínek pro vzdělání. Skončila doba výjimek, kdy někdo mohl zastávat funkci na základě nekonečné výjimky jenom proto, že byl kamarád se svým nadřízeným. To je určitě nepříjemné, ale troufám si tvrdit, že se tady ve Sněmovně nenajde nikdo, kdo by zpochybnil tuto přísnost, jakkoli pro řadu příslušníků je to nepříjemné, chtějí-li dál dosloužit, nemají-li vzdělání, začít ještě teď studovat a doplňovat si vzdělání. Ale chceme-li mít kvalitně fungující bezpečnostní sbory, ty kvalifikační a vzdělanostní předpoklady a podmínky jsou zcela namístě.

Dovolte mi další otázku. Přichází tato novela z řad kolegyň a kolegů ve Sněmovně jako výsledek toho, že se s bezpečnostními sbory a odborovými zástupci bezpečnostních sborů nejedná? Že situace od 1. 1. 2007 ponechává vedení ministerstva a vedeníjednotlivých bezpečnostních sborů lhostejnými? Že neexistuje důsledná a snadno zmapovatelná snaha, tam, kde došlo k nepříznivým dopadům na konkrétní lidi, tyto problémy neřešit? A tady já musím odpovědět, že žádný takovýto důkaz, respektive žádný takovýto důvod pro předložení novely neexistuje a nemůže existovat. A jsem přesvědčen, že kolegové ve výboru pro bezpečnost mi potvrdí, že i z mé strany - jako ze strany ministra vnitra - je absolutní, abnormální snaha o komunikaci nejenom uvnitř resortu, ale také uvnitř Poslanecké sněmovny s garančním výborem. Vzpomenete si určitě na to, že to bylo moje iniciativa, kdy jsem sám navrhoval, abychom po tom, co budeme k dispozici čísla a data za první tři čtvrtletí tohoto roku, projednali na výboru situaci v policii a bezpečnostních sborech, abychom si udělali odhad, respektive vyhodnocení toho, co se odehrálo a odhad, co můžeme očekávat v roce 2008.

Každý z členů výboru pro bezpečnost obdržel dva zápisy z jednání vedení resortu se zástupci odborových svazů, a to nesmírně detailních, obsahujících konkrétní čísla, konkrétní a data, a tudíž nemůže nikdo mít pocit, že z vedení resortu je poslancům cokoli upíráno.

Jinými slovy neexistuje důvod nekomunikace mezi vnitrem a poslanci a mezi vnitrem uvnitř resortu, který by odůvodňoval tento legislativní návrh.

Chci zdůraznit, co vyplývá z těch záznamů o jednání. Myslím si, že to je velmi důležité, abychom pochopili, že se skutečně snažíme o stabilitu bezpečnostních sborů, o intenzivní jednání se zástupci jednotlivých odborových svazů. A ta čísla jsou jasná. Jakkoli rozumím tomu, co zde bylo zmíněno - a ten zápis to také prokazuje, že každý jeden člověk musí být centrem našeho zájmu. Že pokud hovoříme o průměrech, potom nesmíme zapomenout na konkrétní lidi, na které může zákon dopadat.

Celní správa - srovnání příjmu I. pololetí 2006 a I. pololetí 2007, nárůst v průměru 2816 Kč. Vězeňská služba - srovnání za totéž období, nárůst 1718 Kč. Hasičský záchranný sbor - nárůst v průměru 2300 Kč. Policie ČR nárůst v průměru 3400 Kč. Je to průměr. Nicméně z těch další čísel - a teď budu hovořit, protože zde byla zdůrazněna zejména policie, zejména o policii - v důsledku aplikace služebního zákona za I. pololetí víme, že 94 % policistů je z pohledu příjmu, služebního příjmu na tom ve srovnání s minulým rokem lépe. Existuje skupina zhruba 2440 policistů, kteří mají propad a existuje přesně ta skupina, kterou zmínil pan poslanec Bublan, zhruba 633, kde ten propad je výrazný. A tady z těch záznamů jednoznačně vyplývá, že služební funkcionáři mají povinnost rozebrat individuálně každý jeden z případů, aby bylo jasné, zda ten propad je důvodný či není důvodný a jakým způsobem ho chtějí řešit.

A proč zmiňuji ta čísla? Kdyby ten poměr propadů a nárůstů byl opačný, kdyby nárůst byl u 6 procent a propad u 94 procent, pak bych byl první, kdo bude bít na poplach a říkat - systém je nastaven špatně, musíme ho okamžitě změnit. Ale je-li ten poměr 94 ku 6, pak jsem přesvědčen, že jsem zcela oprávněn tvrdit, že systém je nastaven dobře a nerušme ten systém, nezasahujme do toho systému. A bohužel tento návrh, jakkoli vypadá, že do systému nezasahuje, do něj zasahuje a vážným způsobem ho také ohrožuje.

Závěr z toho plyne jednoznačně. Těch 6 % nám nezůstává lhostejných a nesmí zůstat lhostejných. Individuálně budou ty věci posuzovat a já garantuji, že v oblasti mzdových prostředků je v resortu Ministerstva vnitra dostatek financí na to, aby ve srovnání se stejnou kvalitou, stejným rozsahem služby za rok 2007 a 2006 měl prostor každý příslušník si polepšit.

Z těch jednání také vyplývá ona problematika čerpání přesčasových hodin. A tady je důležité si položit otázku. Poté, co jsme zjistili a co jsem měl možnost vás informovat, že to tedy není jednorázová věc, že je tam něco špatně, ale že jsou tam věci, které toto opatření kompenzují, tak máme jasný přehled o tom, jakým způsobem je toto ustanovení využíváno nebo případně nadužíváno.

Závěr z těch srovnání je zcela jednoznačný. Opět můžu hovořit v průměrech a opět v průměru je ukryt ten ďábel, protože existují tací, kteří mají nulu a tací, kteří mají víc a z toho se průměruje. Ale mám-li sdělení, že v případě Hasičského záchranného sboru je to v průměru dvě hodiny přesčas na jednoho příslušníka za měsíc a u policistů je to také, tak nepochybně to znamená, že někteří mají více, někteří méně, nicméně opět se nejedná o žádné drama, které by vyžadovalo okamžité řešení.

Jestli něco vyplývá z těch porad a z těch jednání a z těch dat a faktů, které máte, je cílený tlak ze strany vedení ministerstva, vedení bezpečnostních sborů na sjednocení aplikační praxe a na tom jsme se také shodli, že problém je ukryt v aplikační praxi, v tom, jakým způsobem služební funkcionáři přistupují k využití tohoto institutu ve služebním zákonu.

A tady říkám zcela jednoznačně, že se na můj nátlak stalo součástí služebního hodnocení policejních a dalších funkcionářů v pravomoci ministra vnitra hodnocení také způsobu, jakým využívají onen institut, zda ho využívají tak, jak zákon ukládá, nebo dochází k obcházení zákona, nebo dokonce k vědomému porušování zákona. A tady z tohoto místa chci jednoznačně garantovat, že budu-li mít konkrétní příklady o tom, že ten či onen služební funkcionář porušil zákon, bez milosti bude potrestán.

Jen, prosím, nehovořme tak obecně jako můj kolega Bublan naposledy v našem televizním setkání, když zmínil blíže neurčené obcházení zákona z pohledu psychologických testů a dosud nedodal žádný konkrétní příklad, i když jsem jasně říkal ten samý princip. Řekněte konkrétní případ, je to porušení zákona, ten člověk bude potrestán. Zkusme si zvyknout tedy na takovouto konkrétní argumentaci.

Jinými slovy problém, který vyplývá z těch záznamů, které máte, je aplikační praxe a já garantuji cílený, trvalý, nekompromisní tlak na sjednocení aplikační praxe tak, aby zákon byl respektován a byl dodržován.

Dovolte mi jednu z posledních poznámek k samotnému návrhu. A omlouvám se za větu, kterou řeknu. Buď si hrajeme na profesionály, nebo jsme profesionály. V tom případě ten, kdo psal tento návrh zákona, z mého pohledu, a je to můj subjektivní soud, a budu se snažit ho objektivizovat výčtem mých poznámek, profesionálem nebyl.

Ten návrh se tváří, že chce pomoci někomu. A ve skutečnosti je to přesně ten návrh, který ve jménu spravedlnosti přináší ještě více nespravedlnosti. Tak, jak je ten návrh zpracován, a zdůrazňuji, že byl navrhován, abychom ho schválili bez pozměňovacích návrhů, neznamená bohužel nic jiného než, že zrušení onoho ustanovení týkajícího se přesčasových hodin povede k ještě vyšším platům služebních funkcionářů. Takže ti, kteří mají svůj plat konstruován tak, že se automaticky počítá, že pracují přesčas, tak teď na základě tohoto návrhu by měli ještě k tomu příplatky za přesčas. Nevím, jestli to bylo cílem předkladatelů, ale to tam je.

Ten návrh bohužel tak, jak je psán, není fér z pohledu fiskálních dopadů pro státní rozpočet. Podle velmi detailních propočtů Ministerstva vnitra ten návrh, pokud by byl takto schválen, si vyžádá další náklady ve výši zhruba dvou miliard korun. A při znalosti limitu státního rozpočtu to neznamená nic jiného, než najít ty dvě miliardy uvnitř toho sboru, a buď je najdeme na úkor investičních prostředků, nebo v rámci restrukturalizaci mzdových prostředků a potom, abychom našli prostor pro placení individuálně každé hodiny, každého přesčasu, nezbude nic jiného než sáhnout na tarify, snížit tarify a získat ty finanční prostředky. Nevím, jestli toto byl záměr předkladatelů, protože pokud počítám s tím, že dvě miliardy navíc nedostanu, a ty nedostanu, tak potom, abych dvě miliardy měl na vyplácení přesčasů, nemůžu udělat nic jiného, než každému jednomu z těch příslušníků sáhnout do tarifů a snížit mu tarify.

Já vím, že vy nejste příslušník služebního sboru.

Návrh dál přináší jednu věc, a to je omezení práv příslušníků na smluvní čerpání náhradního volna. Teď ten návrh umožňuje v okamžiku, když chcete náhradní volno, se dohodnout se svým nadřízeným na dobu, kdy je pro vás optimální a výhodné si náhradní volno čerpat. Tento návrh říká: ne, ne, ne, do tří měsíců, a basta. Nevím, jestli to všichni navrhovatelé chtěli a zda to bylo skutečně cílem tohoto návrhu.

Já bych mohl hovořit ještě několik minut, možná desítek minut, ale nechci obtěžovat a zatěžovat, protože to je téma odborně velmi složité a citlivé. Nicméně chci říci jednu podstatnou věc, která vyplývá z těch závěrů našich jednání s odbory a s odborovými svazy. Shodli jsme se, a kolegové z výboru pro bezpečnost to mají, že na podzim, a to jsou tyto dny, bude vytvořena pracovní skupina, kde budou zástupci všech bezpečnostních sborů, všech odborových svazů, které někoho skutečně reprezentují.

A to bych si dovolil zdůraznit, aby byly odborové svazy, které někoho reprezentují na rozdíl od těch, kteří se tváří, že někoho reprezentují a aby tam byly odborové svazy, které mají zájem jednat. A s těmi se také jedná, ať je to Nezávislý odborový svaz Policie České republiky, hasičů a zaměstnanců ve státní správě reprezentující celníky a vězeňskou službu. Ten tým je sestaven a dohodli jsme se, že není v zájmu nikoho v tuto chvíli dělat ad hoc dílčí novelu, která může celý systém rozbít, ale připravit tak, jak zmínil pan zpravodaj, komplexní novelu služebního zákona, která nebude mít životnost jeden měsíc a bude se posléze znovu novelizovat, ale bude vlastně poslední zásadním zásahem do služebního zákona jako takového.

Ti lidé potřebují mít jistotu. Ti lidé potřebují mít jasná pravidla na dlouhá léta. Už jen to, že tento návrh je otevřen, vyvolalo obrovskou míru spekulací, fám a nejistot o tom, zda v souvislosti s tímto zákonem bude saháno na výsluhy, či nikoliv. Nestačím odpovídat na ty individuální dotazy. Chci, abychom si společně položili otázku, o co nám doopravdy jde, jestli nám jde o to, abychom měli dobře fungující bezpečnostní sbory, abychom v nich měli lidi, kteří jsou dobře vzdělaní, odborně připravení, dobře motivovaní, a to jak krátkodobě svým platem, tak dlouhodobě prostřednictvím kariérního růstu a také výsluh, nebo nám jde o něco jiného.

Já bych si velmi přál, a i nadále mi dopřejte to přesvědčení, že nám jde právě o tohle. A z tohoto důvodu ty z vás, kteří mají zájem podílet se na komplexní novele služebního zákona, vyzývám k tomu jednání, stejně tak, jak jsem vás všechny z výboru pro bezpečnost učinil součástí velmi detailní diskuse na téma reforma policie. Pouze tímto způsobem totiž můžeme dosáhnout toho, o co nám doopravdy jde - dobře fungující, stabilní bezpečnostní sbory, které jsou tvořeny motivovanými lidmi, kteří ví, že se jim vyplatí dobře pracovat.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

Ivan Langer, Poslanecká sněmovna PČR, 26. září 2007