Ministr vnitra a ministr informatiky ČR Ivan Langer Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, cílem tohoto vládního návrhu zákona je zohlednit v právním řádu České republiky další nově přijaté unijní předpisy, které se týkají oblasti cizineckého a azylového práva.

Do zákona o pobytu cizinců na území České republiky je třeba především transponovat směrnici Rady 2005/71/ES o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu. Úpravou v souladu s touto směrnicí zvýhodňuje režim vstupu a pobytu významných výzkumných pracovníků oproti ostatním cizincům s tím, že transpoziční lhůta této směrnice uplyne 12. října tohoto roku.

Návrh zákona, který zde předkládám, má rovněž zajistit soulad zákona s nařízením Evropského parlamentu a Rady ES č. 562/2006, kterým se stanoví Kodex společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob. Jedná se o tzv. Schengenský hraniční kodex. V důsledku tohoto unijního právního předpisu, který má přednost před českým právním řádem, se modifikují podmínky vstupu cizinců na území České republiky.

Dále se navrhuje zajistit plnou transpozici další směrnice, a to směrnice Rady 2001/51/ES z 28. června 2001, kterou se doplňuje článek 26 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. května 1985. V souladu s touto směrnicí se precizuje, mohu-li použít tento výraz, povinnost dopravců na žádost orgánů provádějících ochranu hranic, dopravit do zahraničí především takového cizince, kterému byl odepřen vstup na území České republiky.

V souvislosti s přípravou České republiky na plné převzetí Schengenského acquis se dále upřesňují a upraví se i další skutečnosti, které jsou nezbytné k zajištění transpozice tohoto acquis do právního řádu České republiky. Jde například o dílčí zpřesnění úpravy informování o provedení změny nebo zrušení platnosti jednotného Schengenského víza.

V neposlední řadě také návrh zákona zavádí novou koncepci působnosti a organizačního uspořádání služby cizinecké policie v podmínkách zrušení kontrol na vnitřních hranicích.

A v této souvislosti chci avizovat, že v tuto chvíli probíhá finální fáze projednávání transformace reformy služby cizinecké a pohraniční policie a chci zdůraznit ten fakt, že základním předpokladem této transformace, této služby Policie České republiky, je zachování standardů nezbytných pro zajištění bezpečnostní situace v daném teritoriu a že v rámci této transformace bude velmi pečlivě dbáno za prvé, aby každý příslušník služby cizinecké pohraniční policie, který bude od této služby odcházet, věděl, na jaké místo v jiných útvarech Policie České republiky má možnost nastoupit tak, aby se eliminovalo to období nejistoty, kdy ti lidé by nevěděli, co s nimi lidově řečeno bude.

Současně základní podmínkou reformy služby cizinecké a pohraniční policie je ta skutečnost, aby tabulková místa a policisté, kteří působí ve službě cizinecké a pohraniční policie v jednotlivých regionech, zůstala v těch daných regionech tak, aby nedocházelo k fyzickému snižování počtu policistů v tom daném teritoriu a garantoval se tak dostatečný počet policistů pro zajištění bezpečnosti.

Do zákona o azylu, a budu dál pokračovat s tím, co bezprostředně souvisí s tímto návrhem zákona, se transponuje další směrnice. Je to směrnice Rady 2005/85/ES z 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech a o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka.

Sbližování pravidel pro řízení o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka v rámci celé Evropské unie by mělo napomoci, a to výrazným způsobem napomoci, omezit druhotný pobyt žadatelů o azyl mezi členskými zeměmi v případech, kdy tento pohyb byl způsoben výhradně a pouze odlišnostmi v jednotlivých právních řádech jednotlivých členských zemí.

Tato směrnice musí být do právního řádu České republiky transponována nejpozději do 1. prosince tohoto roku. Při příležitosti úpravy právního řádu České republiky na unijní právní předpisy jsou též provedeny úpravy jak zákona o pobytu cizinců na území České republiky, tak zákona o azylu nezbytné pro aplikační praxi.

Pokud jde o jednotlivé novelizační změny, dovolte mi, aby uvedl ty nejvýznamnější. Jde tedy o novou koncepci působnosti a organizačního uspořádání služby cizinecké policie v podmínkách zrušení kontrol na vnitřních hranicích, případně zavádění dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.

Postupně se vytváří společný evropský azylový systém úpravou procesních pravidel řízení o mezinárodní ochraně a vymezení podmínek pro přiznávání a odnímání postavení uprchlíka, zavádí se zvláštní řízení o mezinárodní ochraně na mezinárodním letišti, které je de facto hraničním přechodem ležícím uvnitř státu, a to s jasným cílem zamezit zneužívání azylového zákona za účelem nelegální migrace do "starých států Evropské unie" z území České republiky.

Je to velmi citlivé ustanovení, a proto mi dovolte, abych se k němu vyjádřil poněkud blíže. Dosavadní lhůty, které jsou uvedeny v § 73, zakládající povinnost vpustit cizince do azylového zařízení na území byly krátké a nebránily dostatečně následné nelegální migraci těchto žadatelů do dalších zemí.

Nově se prodlužuje lhůta pro vydání správního rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, a to 28 dnů ode dne prohlášení úmyslu. Současně je povinnost rozhodnout o vpuštění nebo nevpuštění cizince nebo žadatele na území.

V minulosti nebyla stanovena mezní lhůta povinného pobytu žadatele v přijímacím středisku na letišti, v našem případě na Letišti Ruzyně. Nyní je navržena lhůta maximálně 180 dnů. Já zdůrazňuji slovo maximálně, neboť se nejedná o lhůtu, u které je předpokládáno, že bude vyčerpávána celá beze zbytku. Je to mezní lhůta.

Zavádí se možnost soudního přezkumu rozhodnutí Ministerstva vnitra o nevpuštění cizince, tedy žadatele o mezinárodní ochranu na území. Vylučuje se odkladný účinek kasační stížnosti a naproti se vymezují tzv. rizikové kategorie osob, které budou vpuštěny na území, to znamená děti bez doprovodu, rodiče s dětmi, zdravotně hendikepovaní, osoby staré a zpřísňují se podmínky pobytového režimu cizinců v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.

Stanovují se tak, jak jsem řekl, podmínky pro přijetí výzkumného pracovníka ze třetí země, zavádí se speciální druh povoleník dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, vydávanému cizinci, který je vědeckým pracovníkem ze třetí země. Převádějí se kompetence rozhodování o žádostech o vydání povolení k trvalému pobytu z humanitárních důvodů a z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele z policie na Ministerstvo vnitra. Ruší se údaj o místu hlášeného pobytu cizince na území České republiky s cílem řešit případy, kdy osoba, která dříve vyslovila souhlas s ubytováním cizince, dodatečně svůj souhlas zruší, nebo se tím řeší případy, kdy cizinec bez vědomí vlastníka nemovitosti se přihlásí k pobytu na jeho adrese. Zavádějí se dále podmínky prokazování znalosti českého jazyka jako nezbytné, a to zdůrazňuji, nezbytné náležitosti žádosti cizince o vydání povolení k trvalému pobytu na území České republiky a zpřísňují se podmínky těch cizinců, kteří porušili povinnost ve stanovené lhůtě vycestovat z území České republiky. Zpřesňují se některá ustanovení, která se vztahují k cizincům, kteří jsou umisťováni do zařízení pro zajištění cizinců, zjednodušují se některé procedury jako např. rušení povinnosti předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění na vstupu na území České republiky.

Jak vyplývá z výše uvedeného, i v tomto případě se nejedná o jednoduchou stručnou normu, ale o poměrně obsáhlou novelizaci. Jsem si vědom toho, že na některá ustanovení obsažená v tomto návrhu mohou existovat různé pohledy. Na tomto místě deklaruji připravenost se všemi těmito podněty velmi detailně zabývat, nicméně velmi prosím také o správný přístup, protože jsou a mohou se objevit nepochybně případy, kdy existují jasné uchopitelné, vyhodnotitelné důvody pro to, aby navrhované ustanovení, tak jak je předkládáno Ministerstvem vnitra, mělo být změněno, nicméně nepochybně bude existovat celá řada argumentů, jejichž charakter je navýsost subjektivní a které jsou velmi těžko uchopitelné a změřitelné a v tomto smyslu bych byl velmi rád, kdybychom k tomu takto přistupovali, neboť věřte, že zájmem Ministerstva vnitra jako předkladatele není těm, kteří si zaslouží zvláštní péči a pomoc, kteří přicházejí do České republiky jako osoby pronásledované a pro které se Česká republika má stát místem, kde budou užívat ochranu před postihem nebo nerespektováním jejich práv v jejich domovské zemi, tak věřte, že toto naším zájmem je. Nicméně současně musíme velmi pečlivě dbát na to, aby občané České republiky nedopláceli na ty osoby, které k nám přijíždějí s jiným úmyslem, na ty osoby, jejichž skutečným cílem není uniknout útlaku, postihu a persekuci, ale udělat si z České republiky tranzitní zemi do dalších zemí nebo zneužívat našeho právního řádu, našeho sociálního systému, naší ekonomiky k tomu, aby získávaly neoprávněné výhody na úkor našich občanů. A myslím si, že to jsou ty dvě hodnoty - na jedné straně být otevření, solidární a poskytovat pomoc těm, kteří ji potřebují, ale na straně druhé striktně zabránit těm, kteří našeho systému chtějí zneužívat, aby ho zneužívat mohli. Děkuji vám za pozornost.

Ministr vnitra a ministr informatiky ČR Ivan Langer Chtěl jsem vystoupit v rozpravě, tak aby bylo možné na moje vystoupení případně reagovat.

Dovolte mi několik postřehů. První postřeh lhůta, zkrácení lhůty. O zkrácení lhůty se žádá zejména z toho důvodu, tak abychom zvládli v termínu do 12. října provést transpozici oné směrnice 2005/71/ES, která zde byla tak chválena a oceňována, to jsou ty pobyty výzkumných pracovníků. To je důvod pro zkracování oné lhůty.

Druhá poznámka k jedné z mých kolegyň. Právě proto, že neexistovala ona mezní lhůta pro žadatele v přijímacím středisku, stanovuje se teď ta lhůta maximálně na 180 dnů.

Třetí poznámka obecně. Já jsem na úvod jasně řekl, že považuji tuto normu za nesmírně složitou, velmi citlivou normu, ve které se střetávají dvě hodnoty, a to je otevřenost a solidarita na jedné straně vůči těm, kteří potřebují naši pomoc, pomoc České republiky a na straně druhé ochrana občanů České republiky před těmi, kteří přijíždějí sem s úmysly zneužívat náš systém, tak jak je nastaven.

A věřte, že je nesmírně složité vybalancovat tyto dvě hodnoty a že z logiky věci bude mezi námi existovat spor a odlišný pohled na řešení toho, co je považováno a má být považováno za kompromis.

Potíž totiž spočívá v tom, že na jedné straně by bylo příjemné, kdyby pohled, který mnozí z nás sdílejí, a to, že ti, kteří k nám přijíždějí ze třetích zemí, jsou skutečně osoby perzekuované a byla to pravda. Praxe je bohužel velmi odlišná a v drtivé většině případů se jedná o osoby, které přijíždějí s těmi nekalými úmysly, tedy zneužívat jak sociální systém, tak ekonomiku České republiky

Já jsem připraven vést s vámi velmi otevřenou korektní diskusi. Máme již připraveny rozbory a naše pohledy na jednotlivý stanoviska oněch nevládních organizací, které zde byly zmiňovány. Věřím, že to bude diskuse, která bude prosta emocí a budeme se snažit naleznout společný pohled na věc. Nicméně myslím, že to klíčové, co by nás mělo spojovat, je fakt, že tyto zákony, tyto normy děláme pro občany České republiky, pro osoby, které požívají výhod postavení, které mají občané České republiky. Že to děláme pro tyto lidi, kteří ze svých prostředků, které si vydělávají a které odvádějí do státní pokladny, tak že tyto prostředky jsou potom používány na pomoc těm, kteří tuto pomoc skutečně potřebují. A naší povinností je, aby ty prostředky nebyly vynakládány zbytečně a aby se nedostávaly k těm, kteří si je nezaslouží.

To si myslím, že by měl být leitmotiv našeho hledání optimální kompromisní podoby tohoto návrhu zákona a já jsem pro to připraven.

Ministr vnitra a ministr informatiky ČR Ivan Langer Stručná poznámka, jakkoli možná řeknete, že bychom si to měli nechat na jednání výboru. Ona biometrická data se v tuto chvíli a v této novele vztahují pouze k žadatelům o vstup. A jde o to, abychom skutečně v rámci naší odpovědnosti - a to chci zdůraznit, že chceme-li vstoupit do schengenského prostoru, chceme-li zrušení kontrol na vnitřních hranicích Evropské unie, tak na sebe vedle té poptávky potom, abychom získali nějakou svobodu, kterou mají jiné země a jiní občané, tak také bereme obrovskou odpovědnost za jejich bezpečnost. Protože bezpečnost České republiky nelze od toho oddělit a každý, kdo se zde bude pohybovat, tak nesmí představovat riziko nejenom pro nás, ale taky pro naše partnery v celé Evropské unii.

Takže ono sdílení těch výhod a svobod je také sdílení odpovědnosti. A jednou z těch velkých odpovědností je, že my musíme garantovat našim partnerům v EU to, že i oni budou bezpečni. To je první poznámka.

Druhá poznámka. Je tu vždycky ten souboj mezi právy, svobodami, povinnostmi a odpovědností. A věřte mi, že se snažíme vážit velmi pečlivě na lékárnických vahách. Nicméně ta opatření, která jsou zde zaváděna, respektive jejichž zavedení je zde navrhováno, primárně nesměřují jen k riziku a hrozbě terorismu. V tuto chvíli Evropská unie čelí neméně vážné hrozbě, jako je hrozba teroristických útoků, a to je neřízená nelegální migrace. Zejména jižní státy Evropské unie, jako je Itálie, Řecko, Španělsko, jsou pod obrovským náporem migrantů ze třetích zemí. Dokonce dochází k takovým situacím, o kterých jsme hovořili na poslední radě ministrů vnitra, kdy Švédsko neví v tuto chvíli, co si má počít zhruba se - a teď pozor - sto tisícem lidí, kteří přichází z Egypta. A dříve nebo později - a my se snažíme toto zdůrazňovat, aby celá debata "ochrana před nelegální migrací" se netýkala jenom jižní a mořské hranice, ale bychom měli také na mysli onu východní hranici. Celá debata teď je o tom, jak najít optimální nástroje k tomu, aby jednotlivé země neohrožovaly ostatní své partnery, aby jednotlivé země byly schopny garantovat stejnou v uvozovkách nebo velmi podobnou azylovou politiku, protože máme společnou odpovědnost.

Věřte mi tedy, že naší ambicí je najít vyvážený kompromis, že jsou ale reálné hrozby, kterým čelíme a kterým se musíme umět postavit.

Fakt je, že samotný zákon ještě neznamená spásu a samotné řešení. Hovořili jsme tady o fingovaných manželstvích cizích státních příslušníků s občany České republiky. To je problém, který zákonem lze ošetřit pouze částečně. Vzpomeňte si, nedávno Inspekce ministra vnitra zatýkala policisty Služby cizinecké a pohraniční policie v Jeseníku. Bylo to právě proto, že v rámci svého korupčního jednání umožňovali legalizaci pobytu cizích státních příslušníků na území České republiky právě pod rouškou takových věcí, jako je fingovaná adopce nebo fingované sňatky. Ten problém není izolovaný a myslím si, že se objeví za chvíli také někde jinde.

Jinými slovy tím říkám, že samozřejmě si uvědomuji, že zákon je pouze předpoklad, že je třeba k tomu dodat také dobrou práci například složek policie Ministerstva vnitra. Nicméně velmi prosím, abychom s vaničkou nevylili i dítě a abychom se pokusili najít takový kompromis, který velmi dobře vyváží práva, svobody a odpovědnost a povinnost, kterou každý má.

Poslanecká sněmovna PČR, 26. dubna 2007