Projevy / Vládní návrh zákona o změně některých zákonů v souvislosti s...
[01.01.1970]
Vládní návrh zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku a zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim /sněmovní tisk 746/ - druhé čtení
Vážené kolegyně a kolegové,
ve svém vystoupení jsem chtěl být původně přibližně tak stejně obsáhlý jako kolegyně Rusová, nicméně vzhledem k limitovanému času do 11.00 hod. budu o trošku kratší.
Myslím si, že by nebylo korektní při projednávání této normy neocenit objem práce, který předvedl předkladatel a současně také by nebylo korektní neocenit obrovský kus práce, který předvedli kolegové z ústavně-právního výboru.
Nicméně to by nám podle mého názoru nemělo bránit vyslovit případný kritický soud, pokud jsme z našeho subjektivního pohledu nespokojeni jak s prací předkladatele, tak i s výsledky práce ústavně právního výboru. Dovolte mi tedy pár takovýchto připomínek přednést.
Jsem přesvědčen o tom, že každý zákon, každá obecně platná norma upravující principy, pravidla společenského jednání by měla být vnímána nejenom z legislativně technické roviny, ale přinejmenším z několika rovin dalších. Platí to o to více v případě trestního zákoníku, neboť to je norma, která nejenom definuje pravidla společenského jednání, ale také definuje sankce za jejich porušení, a to sankce nejzásadnější, tedy sankce omezení v podobě osobní svobody. Myslím si, že je potřeba na tento návrh zákona nahlížet přinejmenším ze tří rovin, přičemž mám pocit, že ta třetí, kterou chci jmenovat, zůstala zatím výrazně stranou pozornosti.
Tou první rovinou je teoreticko právní nebo, chcete-li, hodnotová. Už o ní zde bylo hovořeno. Myslím si, že tato rovina se promítá nejenom do členění návrhu zákona jako takového, ale zejména do sankcí, do jejich výše a charakteru. A jestli předkladatelé tvrdí, že nový trestní zákoník by měl znamenat překonání principu obsaženého v již platném trestním zákonu, musím vyslovit kritický soud znamenající opačný názor postavený přinejmenším na tom, že podle mého přesvědčení stále ještě v jiné podobě rozkrádání majetku v nikoli socialistickém, ale v evropském vlastnictví, je postaveno na stejnou rovinu jako brutální závažné násilné trestné činy. Domnívám se také, že zejména oblast sankcí nejasným způsobem vypovídá o tom, z jakého hodnotového systému předkladatelé vycházeli a jak ho promítli do návrhu zákona.
Druhá rovina je rovina legislativně technická. Tu lze pojmout někde mezi tou první a druhou v podobě nového pojetí trestného činu. Tento návrh zákona pracuje s formálním pojetím. Já se domnívám, že trvání na oné tradici materiálně formálního pojetí je trváním důvodným, a obávám se, že ani Pospíšilův dodatek, tedy ona interpretační doložka, příliš nezmění problémy, které z toho nového formálního pojetí budou v praxi plynout.
Současně se domnívám, že i z oblasti legislativně technické v této rovině lze vznést celou řadu kritických soudů zejména na rozšiřování okruhu trestnosti některých jednání a zejména v oblasti zavádění nových kvalifikovaných skutkových podstat trestných činů, které podle mne v praxi mohou znamenat v budoucnosti velmi vážné problémy.
Avizoval jsem, že se chci věnovat také třetí rovině, která podle mého názoru byla poněkud opomenuta, a to je rovina praktická. A ta vychází ze základní teze. "Sebelepší zákon, není-li připraveno prostředí, do kterého má vejít, nejsou-li připraveny instituce, které ho mají aplikovat, nemá šanci na úspěch a může se obrátit nejenom proti předkladatelům, ale proti těmto institucím a státu v obecné podobě. "
Podíváme-li se na tento návrh nového trestního zákona, položme si skutečně seriozní otázku a chtějme znát seriozní odpověď od ministra spravedlnosti, od nepřítomného, a já říkám bohužel nepřítomného, ministra vnitra, nakolik jsou na aplikaci této normy připraveny příslušné státní instituce, tedy policie, státní zastupitelství, soudy a naše vězeňství.
Jsem přesvědčen, že právě pro kombinaci nových prvků, které jsou obsaženy v tomto návrhu trestního zákona, tedy v podobě formálního pojetí trestného činu, v podobě rozšíření kriminalizace některých jednání, v podobě zavádění nových kvalifikovaných skutkových podstat, v podobě zpřísňování trestů (proti kterým obecně nic nemám), musím vyslovit vážnou pochybnost o tom, že ani jedna z těchto mnou zmiňovaných institucí na aplikaci nového trestního zákoníku připravena není a že jeho aplikace v praxi přinese s sebou velmi vážné problémy.
Byl bych schopen své výhrady rozvést podstatně detailněji, než jsem tak učinil, nicméně jsem limitován časem, který je vyhrazen pro projednávání tohoto návrhu zákona, a na závěr tedy mohu říci, že se, pokud padne návrh na vrácení tohoto návrhu výboru k novému projednávání, případně na zamítnutí tohoto návrhu zákona, k takovému návrhu připojím.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 15. června 2005