Ivan Langer:

Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci nevyplácení nároku policistů při odchodu do důchodu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu bylo konstatováno, že už 13 let využívá policie mezery v zákoně, kdy policisté při odchodu do důchodu dostávají od státu mnohem méně peněz, než jsou ty, na které mají nárok. V rozhodnutí soudu se dokonce píše, že policista má při odchodu do důchodu na výběr z doživotního příspěvku nebo starobního důchodu. Jenže Ministerstvo vnitra automaticky přiděluje bývalým policistům až o čtyři tisíce korun nižší starobní důchod.

Jeden z nich tedy dal vše k soudu, podle rozhodnutí soudu vyhrál.
Podle mluvčí Ministerstva vnitra ministerstvo žádnou mezeru v zákoně nevyužívá, a proto podalo proti rozhodnutí soudu kasační stížnost. Rozumím tomu, že pokud ve věci není pravomocně rozhodnuto, je asi těžké komentovat to prvotní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, nicméně tak jako tak, protože to dopadá na konkrétní policisty, a samozřejmě, že to vytváří zase jakousi atmosféru uvnitř policejního sboru, a oba dva se nepochybně shodneme, že určitě nedobrou atmosféru v policejním sboru, zajímal by mne váš názor, jak se stavíte k tomuto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, čím odůvodňujete kasační stížnost ministerstva, a v tomto smyslu myslím můžete být velmi nevyčerpávající, případně jestli už bylo o kasační stížnosti ministerstva rozhodnuto. A případně, to je třetí otázka, pokud by Nejvyšší správní soud této stížnosti nevyhověl, kolik finančních prostředků by eventuelně Ministerstvo vnitra muselo vyplatit takto poškozeným policistům a zřejmě i hasičům. Myslím si, že to je odpověď, která by měla zajímat nejen současného, ale i budoucího ministra vnitra, ale i ministra financí.

František Bublan:

Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, celý tento problém tkví trošku i v této Sněmovně, protože Sněmovna přijala dvě novely zákona, které možná vyvolaly tento problém. Já začnu odzadu.

Kasační stížnost ještě nebyla vyřízena, takže čekám na ten výsledek. Jaké by to mělo dopady - byly by to docela velké dopady, možná i stamilionové, neumím si to představit. Ale zkusím vysvětlit celou záležitost.

Zákonem 26/1993 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, je stanoveno, že příspěvek za službu nenáleží ode dne vzniku nároku na starobní důchod. Toto platí od 1. ledna 1996. Od 1. ledna 1996 je zákonem 160/1995 Sb., kterým se mění některé zákony, a také zákon o služebním poměru, stanoveno, že při souběhu nároku na starobní, plný invalidní nebo částečně invalidní důchod náleží oprávněnému podle jeho volby příspěvek nebo důchod. Výklad a aplikace vzájemného vztahu ustanovení týkajícího se zániku nároku na příspěvek za službu a souběhu nároků podle § 116 a 118 zákona č. 186/1992 Sb., jsou realizovány tak, že uvedenou volbu může oprávněný učinit jen v době do vzniku nároku na řádný důchod. Myslím řádný starobní důchod. To znamená, pokud odchází do starobního důchodu předčasně, pokud odchází do částečného invalidního důchodu, plného invalidního důchodu, tak tam potom má možnost té volby. V případě, že odchází do řádného důchodu, možnost té volby nemá. To je aplikační výklad těchto ustanovení.

Já bych jenom pro ilustraci chtěl uvést, že průměrná výše starobních důchodů vyplácených Ministerstvem vnitra je 9 445 Kč a průměrná výše příspěvků za službu, které také Ministerstvo vnitra vyplácí, je 8 015 Kč. Takže spíš je to ve prospěch starobních důchodů, nikoli těch příspěvků za službu. Děkuji.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 31. března 2005