Pane předsedající, pane prezidente, vážené dámy, vážení pánové,

na úvod dovolte, abych Vám poděkoval za pozvání na tuto konferenci, jejíž téma mi je hned v několika ohledech velmi blízké.

Nejen vzhledem ke svému věku si uvědomuji význam informací pro moderní společnost a proto se považuji za velkého příznivce vąech informačních a komunikačních technologií. Téma státní resp. veřejné správy je mi blízké jednak jako právníkovi, který je zároveň místopředsedou jedné z komor zákonodárného sboru, jednak jako stínovému ministrovi vnitra. Vztahy stát - občan a veřejná správa - informační a komunikační technologie (ICT) pak v transformující se české společnosti považuji za více než aktuální.

I. Vymezení role státu v moderní demokratické společnosti

V úvodu se krátce zamyslím nad rolí státu v moderní demokratické společnosti. Prvotní otázkou, kterou si v této souvislosti musím položit, je vymezení oblastí, ve kterých má moderní stát nezastupitelnou roli, protože pouze do těchto sfér by - po mém soudu - měl vstupovat. Role státu by tedy, měla velmi omezená, avšak zároveň silná a efektivní ve vybraných oblastech. Mezi oblasti, které patří k základním doménám státu bezpochyby patří veřejná správa, která je v mnoha ohledech a sférách těžko nahraditelná jinými iniciativami. Prostřednictvím veřejné správy musí stát vykonávat servis svým občanům.

Občan se ve vztahu ke státu stává zákazníkem, který prostřednictvím svých daní platí jistou cenu a zcela legitimně pak chce od státu službu této ceně odpovídající. Stát vstupuje do stejného vztahu jako podnikatel, tj. musí nabídnout co nejkvalitnější služby za co nejnižší cenu. Pokus toho v té které oblasti není schopen, měl by být raději své funkce rychle zbaven, jelikož se stává brzdou v individuální iniciativě a svobodném rozvoji svých občanů.

II. Státní a veřejná správa v České republice

Za ideálem, o kterém jsem nyní hovořil, česká veřejná správa samozřejmě velmi výrazně zaostává. Musíme si však uvědomit, jak velký handicap má ve srovnání se svými protějšky ve vyspělých zemích, kde se moderní veřejná správa vyvíjela bez přerušení po řadu desetiletí, v některých zemích dokonce po staletí. Tato ztráta ale zároveň skýtá možnost (chcete-li naději), že se při konstituování nového systému veřejné správy můžeme jednak vyvarovat omylů, kterých se v některých vyspělých zemích v minulosti dopustili, jednak se od počátku můžeme orientovat na zavádění nejmodernějších informačních a komunikačních technologií.

III. Stát a informační společnost

Stát má v informační společnosti na přelomu tisíciletí, tedy společnosti kde informace zpracovávané a přenášené moderními komunikačními technologiemi významným způsobem ovlivňují ekonomický, sociální, kulturní i politický vývoj celé civilizace, svoji nezastupitelnou úlohu, která spočívá především v následujících sférách:

A) Stát je prostřednictvím legislativy tvůrcem právního prostředí, které musí být natolik stabilní a průhledné, aby umožňovalo informační společnosti plně se rozvíjet.

B) Stát musí urychleně vstřebat nejnovější informační a komunikačních technologie ve sféře veřejné správy, a to v takové podobě a rozsahu, aby se veřejná administrativa nestávala brzdou rozvoje společnosti.

C) S rolí státu-uživatele úzce souvisí role státu-propagátora (v jistém ohledu snad dokonce hybné síly) celého procesu.

Ad A) Stát jako tvůrce legislativního prostředí pro rozvoj informační společnosti

Tato úloha souvisí s jednou ze základních priorit informační společnosti, kterou je transparentnost prostředí. Právě zde leží významné problémy, které omezují nástup nových ICT. Důvodem je několikaleté zpoždění české legislativy za vyspělým světem. Proto je nutné mobilizovat všechny složky legislativní moci, aby urychleně začaly reagovat na podněty, které se týkají ICT. Prioritami české legislativy v tomto ohledu musí být právo na informace, ochrana dat, autorská práva, zrovnoprávnění elektronických dokumentů s dokumenty papírovými apod.

Ad B) Stát jako uživatel informačních a komunikačních technologií

Jednou ze jejich základních charakteristik ICT je jejich abyrokratičnost. Právě tohoto rysu je třeba využít při transformaci české veřejné správy, která je, přiznejme si, stále neuvěřitelně málo výkonná a efektivní.

S nasazením ICT vznikne prostor nejen pro snižování stavu úředníků, ale především celkové zjednodušení administrativních procesů, kterou přinese propojení úřadů jednotným informačním systémem. Ideálem, prozatím jen těžko představitelným, je stav, kdy bude možné od firemního či domácího počítače vyřídit během několika málo minut záležitosti, které dnes trvají měsíce, během kterých je žadatel frustrován frontami, nevyhovujícími pracovními hodinami, neochotou úředníků, honěním od čerta k ďáblu a skutečností, že na většině úřadů jednoduše řečeno levá ruka neví, co dělá pravá. Důležitým principem informační společnosti je také předpoklad vyšší míry samosprávnosti celé společnosti, kde už nevládne úředník, ale vzdělaní, informačně gramotní, sebevědomější a zodpovědnější individua. Jde tedy vlastně o systematické omezování prostoru, v němž byrokracie může komplikovat naše životy.

ICT mohou sehrát v nejbližší době sehrát klíčovou úlohu při odstraňování potíží české ekonomiky, především v revitalizaci českého průmyslu. V prvé řadě ICT značně snižují provozní náklady (mzdy, administrativa, poštovné ), čímž ovlivňují produktivitu práce. Druhý význam spočívá ve skutečnosti, že jejich rozvoj může být velmi perspektivním odvětvím při nutných změnách, provázejících český průmysl. S restrukturalizací průmyslu logicky souvisí rostoucí míra nezaměstnanosti. Pracovní síly dostatečně vzdělané v práci s ICT, budou jistě konkurenceschopné na trhu práce a budou také zcela jistě více přitahovat investory než úzce specializované dělnické vrstvy (viz. severočeští nebo severomoravští horníci), jelikož poskytují jisté záruky návratnosti investic. Příkladem v tomto směru budiž Irsko, které při restrukturalizaci a odstraňování vysoké míry nezaměstnanosti vsadilo na budování moderní infrastruktury a na ICT. Výsledkem této orientace je rychle rostoucí HDP a klesající nezaměstnanost.

ČR, která je na cestě do evropských struktur, a tedy také na globální trh, bez rychlého rozvoje moderních ICT v žádném případě nemůže být konkurenceschopným partnerem ostatním globálním aktérům.

Ad C) Stát jako propagátor informačních a komunikačních technologií

Hlavní úlohu v celém procesu budování informační společnosti nepochybně sehraje vzdělávací systém. Práce s počítačem se v krátké době musí stát stejnou samozřejmostí jako je psaní, čtení nebo počítání. Důvodem je fakt, že pracovní trh třetího tisíciletí bude vyžadovat schopnost zvládat složité technologie a práci s informacemi. Vychovávat v této situaci úzce specializované odborníky, z nichž se při rychlých změnách trhu snadno stanou nezaměstnaní, je přinejmenším luxus. Projekt PC gramotnosti by se měl stát součástí vzdělávacího procesu na všech jeho úrovních.

Základním předpokladem fungování IS je rovný přístup k ICT. Specifickou úlohou státu v této sféře je zabránit vzniku vrstvy "informačně chudých" občanů, kteří budou z důvodů nevzdělanosti nebo hospodářsko-sociálních podmínek odsouzeni k živoření na okraji IS. V této souvislosti je nezbytným krokem rychlá liberalizace telekomunikačního trhu, která může (a věřím, že se tak stane) značně snížit provozní náklady Internetu a učinit jej tak přístupným pro větší množství občanů. Další metodou k zamezení informační polarizace společnosti je např. budování veřejně přístupných informačních kiosků na poštách.

IV. Role politika v procesu budování informační společnosti

Celé vystoupení by nebylo úplné a poněkud by ztrácelo význam, kdybych na závěr nepřipojil několik okruhů, kterými ze ve své funkce místopředsedy jedné z komor zákonodárného sboru, a zároveň příznivce celého projektu, mohu přispět k procesu budování IS v České republice.

V prvé řadě se budu zasazovat o zrychlení koncepčních prací na nové legislativě v oblasti práva na informace, ochrany dat, digitálního podpisu apod.

Při transformaci veřejné správy budu prosazovat, aby se - vedle racionální delegace pravomocí a jejich distribuce mezi státní správu a samosprávu - prioritou číslo jedna stalo budování výkonného informačního systému, do kterého budou zapojeny úřady na všech stupních a všech resortů a zároveň se v lepším případě snižovaly, v horším pak alespoň nezvyšovaly celkové náklady na státní a veřejnou administrativu.

Budu podporovat rychlou liberalizaci českého telekomunikačního trhu.

Podpořím veškeré iniciativy k zajištění počítačové gramotnosti ve formě povinné školní výuky, rekvalifikačních kurzů, dlouhodobého vzdělávání apod.

Zasadím se o odstranění nebo alespoň zmenšení všech hospodářsko-sociálních bariér, které brání různým vrstvám občanů v přístupu k moderních ICT. V této souvislosti zvážím i možnost iniciovat bezplatné zavádění Internetu na některá veřejně dostupná místa (knihovny, školy, pošty, obecní úřady, některé státní úřady )

Ve svých vystoupeních na nejrůznějších fórech budu vysvětlovat význam ICT pro budoucnost celé české společnosti na prahu třetího tisíciletí.

Sdružení pro informační společnost, 28. března 2000