Interpelace / Ústní interpelace místopředsedy PSP ČR Ivana Langera na...
[01.01.1970]
Ústní interpelace místopředsedy PSP ČR Ivana Langera na ministra vnitra ČR Stanislava Grosse ve věci odvolání kladenského policejního ředitele
Ivan Langer:
Nyní se na vás obracím ve věci okolností, za kterých došlo k odvolání kladenského policejního ředitele pplk. Mgr. Vladimíra Hrotíka. Proti řediteli Hrotíkovi bylo státním zastupitelstvím zahájeno trestní stíhání pro trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele, kterého se měl dopustit tím, že měl krýt dva dopravní policisty, kteří údajně vzali úplatek od účastníka dopravní nehody.
Podle televize Nova byl policejní prezident výslovně vámi pověřen, aby zařídil postavení pana Hrotíka mimo službu, jenže středočeský policejní ředitel pan Ladovský se policejnímu prezidentu vzepřel a nechal muže obviněného z trestného činu dále velet policii. Policejní prezident nakonec musel využít sice zákonného, nicméně velmi nestandardního řešení, a okresního ředitele pana Hrotíka dočasně zprostit výkonu služby.
Na základě těchto informací chci vám položit tyto dvě otázky. Za prvé: Jak je možné, že na místě okresního policejního ředitele stál muž, který byl již měsíc obviněn z trestného činu? A to se ptám se vším respektem k presumpci neviny. A za druhé: Jakým způsobem bylo či bude postupováno proti středočeskému policejnímu řediteli, který i přes výše uvedené okolnosti ponechal pana ředitele Hrotíka ve službě i jeho funkci?
Stanislav Gross:
Děkuji, myslím, že teď je to, paní místopředsedkyně, na dvě minuty, nebo kolik budu mít minut? Pět minut, to ani nevyčerpám.
Nejprve tedy k té základní otázce, jak ji uvedl pan místopředseda Langer, která se týká okolností, za kterých byl odvolán pan ředitel Hrotík. Musím podotknout, že nebyl pan ředitel Hrotík odvolán a že pan ředitel Hrotík je opět ve své funkci, nebo v nejbližší době v ní bude, a to z jednoho prostého důvodu, že ten jediný, kdo může rozhodnout podle trestního řádu o tom, zda byl, nebo nebyl spáchán trestný čin, je příslušný státní zástupce, který od novely trestního řádu vede vyšetřování a vyšetřuje příslušníky Policie České republiky a má v tomto směru postavení policejního orgánu - a já jsem rád, že to dělají státní zástupci, kteří nejsou na Ministerstvu vnitra závislí - tak tento jediný, kdo to může udělat, konstatoval, že nebyl spáchán trestný čin. To znamená, že nejen věc nebyla předána třeba ke kázeňskému řešení, ale přímo bylo konstatováno, že nebyl spáchán trestný čin. Tudíž ta další otázka, jak se bude postupovat dál, je irelevantní.
Pokud jde o samotnou podstatu, tak státní zástupce svým šetřením zjistil, že to bylo přeci jen trošku jinak, než to bylo ve sdělovacích prostředcích prezentováno, protože i na mne to prezentování ve sdělovacích prostředcích působilo tak, že je zapotřebí poměrně rychle konat, proto jsme konali tak, jak konáno bylo.
Nicméně institut zproštění služby je něco jako předběžné opatření, čili to znamená, že to není meritorní rozhodnutí o tom, zda někdo může, nebo nemůže do budoucna nějakou funkci u policie vykonávat, ale jde o to, aby bylo využito tohoto institutu tak, že případně nebude moci ovlivňovat šetření, nebo že nebude "kazit dobré jméno Policie České republiky".
Pokud jde o to, jak budu postupovat nebo jak bude postupováno proti panu řediteli Ladovskému, myslím, že není, jak nebo proč postupovat proti panu řediteli Ladovskému v této konkrétní věci, protože ze zákona není obligatorní povinnost postavit příslušníka policie mimo službu, když je mu pouze sděleno obvinění.
Mimochodem - při projednávání nového služebního zákona jeden z klíčových problémů, který jsem měl u opozice, bylo prosadit to, aby bylo možno postavit mimo službu policistu, kterému bylo sděleno obvinění. Velká část opozice odmítala, aby toto bylo možné, že to právě zasahuje do práv vyplývajících z práva na spravedlivý proces a princip presumpce neviny.
V každém případě tedy není důvod v tomto konkrétním případě proti krajskému řediteli Ladovskému jakkoli postupovat. Ta věc je již uzavřena, protože jediný, kdo může to meritorní rozhodnutí dát, tj. vyšetřující státní zástupce, rozhodl tak, jak jsem před chvílí uvedl.
Ivan Langer:
Vážený pane ministře, zcela respektuji rozhodnutí příslušného státního zástupce. Nicméně konstatuji, že státní zástupce 19. ledna rozhodl, že policista a ředitel budou stíháni. Myslím si, že pokud policie bojuje o důvěru občanů, potom si myslím, že má zcela automaticky, aniž by tím byl narušen princip presumpce neviny, policie reagovat jednoduchým a prostým způsobem, a to po dobu, než bude trestní řízení ukončeno pravomocným usnesením příslušného státního zástupce nebo pravomocným rozhodnutím soudu, pokud ta věc dospěje až do stadia soudního řízení, takového příslušníka policie postavit dočasně mimo službu. Myslím si, že obecný postup obou dvou, resp. krajského ředitele, sice byl v souladu se zákonem, nicméně mám vážnou pochybnost, zda právě takovýto postup není tím důvodem, proč naše veřejnost tak málo důvěřuje Policii České republiky.
Stanislav Gross:
Já s vámi, pane místopředsedo, prostřednictvím paní předsedající, souhlasím v tom, že je zapotřebí zápasit o důvěru policie, s tím, že samozřejmě policie si to musí vydobývat sama, krůček po krůčku. Proto také jsem doporučoval a chtěl, aby bylo realizováno to, co proběhlo, to znamená postavení mimo službu.
Na druhé straně pokud jste se ptal na to, jaký bude postih pro pana ředitele Ladovského, tak jistě víte, že postih lze uskutečnit pouze prostřednictvím zákona nebo způsobem, který stanoví zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky ve stávajícím platném znění, a postih může být pouze za to, co je v tomto zákoně vyjmenováno. Nemohu postihnout kohokoli za to, že postupuje v souladu se zákonem, i když se mi třeba nemusí meritorně to rozhodnutí líbit. Postihovat bych někoho mohl za to, kdyby zákon porušil. V tomto případě zákon porušen nebyl.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 8. dubna 2004