Vážené dámy, vážení pánové,

dovolte mi nejprve vyjádřit potěšení nad tím, že vás opět vidím. Dnes poprvé zde vystupuji v roli premiéra. To však nic nemění na tom, že jsem pořád ten starý Mirek Topolánek, jehož názory dobře znáte. A já své názory neměním. Jediné, co se změnilo, je vaše oprávněné očekávání, že to, o čem jsem mluvil minulé roky, nyní budu uvádět v život. Proto hlavní část svého dnešního projevu věnuji jakési zhuštěné prezentaci vládních záměrů v oblasti průmyslu, dopravy a obecně podnikání. Jak věřím, nebude to pro vás žádné překvapení. Tím myslím nepříjemné překvapení. Zato doufám, že vás trochu - a snad příjemně - překvapím v závěru, v němž se budu věnovat širší perspektivě a úloze technologií v naší civilizaci.

Jak už jsem opakoval mnohokrát, nová vláda si sama určila časově omezený mandát, což však vůbec neznamená, že by nebyla vládou plnohodnotnou. Rozložení sil v parlamentu sice nedává moc prostoru pro smělé reformní plány (a to ani v horizontu celého čtyřletého období), nicméně pevně věřím tomu, že dokážeme prosadit takové nutné změny, které pomohou našemu průmyslu. Výroba přeci není pravicová, nebo levicová, ta je buď vysoká, nebo nízká a jsem si jist, že i v řadách ČSSD je celá řada rozumných politiků, kteří pragmaticky chápou význam podnikatelských aktivit pro prosperitu země.

Mezi vládou a podnikateli panuje jasný vztah vzájemné výhodnosti. Já a mí ministři od vás očekáváme, že dáte lidem práci a pomůžete nám zvyšovat životní úroveň lidí. Za to vy čekáte od nás, že vám nebudeme házet klacky pod nohy a naopak vytvoříme takové tržní prostředí, němž se vašim aktivitám bude dařit.

Daně, byrokracie, právo

Samozřejmě začneme snížením daní. Vnímám signály z ČSSD, že ani ona se nebrání změnám, které by pomohly rozběhnout podnikání a zvýšit růst ekonomiky. Rozhodně tuto myšlenku neopouštíme.

Tato vláda má rovněž jako jednu ze svých priorit snížení byrokratické zátěže. Troufnu si říci, že jsme v této oblasti nejlépe připraveným českým kabinetem v historii. Samozřejmě, že stohy regulačních předpisů, které se vršily po osm let, nezlikvidujeme za osm měsíců. Provedeme však důkladnou revizi a začneme s nápravou.

S byrokracií souvisí i fungování právního státu. Bez nápravy v justici, zrychlení soudního řízení a zajištění spravedlnosti pro všechny se podniká těžko, i kdyby daně byly takřka nulové. I zde bychom na definitivní řešení potřebovali více času, ale platí, co jsem řekl výše: jsme připraveni a s pracemi na nastolení vlády práva začneme ihned.

Považoval jsem za nutné alespoň stručně zopakovat tři základní body, tři povinnosti, které má vláda, a to zdaleka ne jen vůči podnikatelům, ale všem občanům: nízké a spravedlivé daně, efektivní byrokracie, vláda práva.

Nyní trochu konkrétněji k jednotlivým opatřením týkajícím se hospodářské politiky vlády.

Cílem je podpořit malé a střední podnikání. Tedy firmy, které vytvářejí tři pětiny pracovních míst, ale přitom se daleko hůře než ty velké vyrovnávají s nástrahami vysokých a nespravedlivých daní, zbytečné byrokracie a špatného právního prostředí. To pak má drtivý dopad zejména na zaměstnanost venkovských oblastí. Tou nejlepší sociální a regionální politikou je zlepšení podmínek pro podnikání. Proto snížíme daňové zatížení práce. Provedeme audit regulační legislativy, což je nutná podmínka ohlášené legislativní čistky zbytečných předpisů. Zjednodušíme podnikání živnostníkům i dalším a nevzdáváme se ani návrhu na zavedení jednoročních daňových prázdnin pro živnostníky.

Průhlednost a boj s korupcí

Provedeme revizi systému investičních pobídek tak, aby byl spravedlivý ke všem podnikatelům a aby upřednostňoval vznik vysoce sofistikovaných výrob a vývojových center před pouhými montovnami. Pokud už se mají veřejné prostředky používat na podporu soukromého podnikání, musejí být směřovány tak, aby z nich prospěch měli všichni. Nová pracovní místa musejí vznikat efektivně, musí tu být perspektiva jejich dlouhodobého udržení, stejně jako šance, že pomohou vyřešit nezaměstnanost v České republice, nikoli u sousedů a musí se přednostně podporovat takové projekty, které pomohou společnosti tím, že zlepší její vzdělanostní úroveň.

Dotační programy také prioritně zaměříme na revitalizaci starých průmyslových objektů (brownfields), protože to je způsob jak efektivně využít něco, co zde zbylo po našich předcích (včetně místních průmyslových tradic) a jak řešit nezaměstnanost i otázky životního prostředí.

Naše hospodářská politika bude transparentní, bude omezovat státní zásahy na hlídání pravidel férové soutěže a minimalizovat korupční lákadla. Budeme pokračovat v privatizaci státních majetkových podílů. Zvýšíme konkurenční prostředí v síťových odvětvích. Za tím účelem provedeme revizi legislativy a pravomocí příslušných regulačních úřadů. Zajistíme transparentnost veřejných zakázek. Kde to bude vhodné, budeme prosazovat systém internetových aukcí.

Globální konkurenceschopnost

Je nepochybné, že určujícím prvkem každé dobré hospodářské politiky je udržení globální konkurenceschopnosti. Náskok, který měly státy euroatlantické zóny před zbytkem světa ještě před pár desítkami let, se snižuje nástupem zejména asijské konkurence. K tradičním komparativním výhodám států této oblasti, jimiž je levná a agilní pracovní síla, nízké daně a takřka neexistující regulace, která bohužel často nerespektuje ani autorské patenty, v poslední době přibyla také schopnost získávat špičkové vzdělání a osvojovat si nejmodernější technologie.

Naše odpověď musí být rázná a rychlá, jinak si o průmyslové dominanci Západu budeme moci brzy nechat jen zdát. Musíme mít daleko pružnější ekonomiku schopnou rychle reagovat na potřeby trhu. Kromě už zmíněných tří systémových opatření je zejména potřeba klást důraz na mobilitu pracovní síly, na význam vzdělání a rozvoj špičkových technologií.

Vycházíme z toho, že nabídka pracovních míst závisí jak na kvalitním podnikatelském prostředí, tak na ochotě lidí pracovat. Proto změníme systém sociální podpory tak, aby se práce vyplatila. Každý, kdo vezme i špatně placené místo na tom musí být lépe než ten, kdo práci odmítá. Zvýšíme také mobilitu pracovní síly prosazením funkčního trhu s byty a zkvalitněním dopravního systému.

Zpružníme pracovní trh a přijmeme opatření na podporu zaměstnanosti zdravotně a sociálně znevýhodněných občanů. Postaráme se také o strukturálně postižené regiony: přijmeme zvláštní programy na jejich podporu, zejména as důrazem na řešení problému nezaměstnanosti.

Nezapomeneme ani na podporu propojení průmyslu a vědy. Umožníme příliv soukromých peněz do oblasti vzdělávání a výzkumu. Zahájíme práce na tom, aby znalostní ekonomika přestala být pouhou prázdnou frází.

Blízká Evropa, blízký svět

Naše hospodářská politika se odvíjí v kontextu hospodářské politiky Evropské unie. Je iluzorní představa, že budeme moci dlouhodobě prosperovat, pokud nebude globálně konkurenceschopná celá unie. Jednak je pro nás její trh klíčový, jednak mnohé z regulací podnikání přicházejí přímo z Bruselu.

Proto chceme EU otevřenou, srozumitelnou lidem, demokratickou a efektivní. Zjednodušíme systém a podmínky čerpání peněz z unijních fondů. Tyto prostředky zaměříme v hospodářských resortech primárně na financování infrastruktury coby významné podmínky globální konkurenceschopnosti.

Kromě dokončení liberalizace vnitřního trhu EU a zrovnoprávnění nových zemí se ve smyslu čtyř základních svobod (volného pohybu osob, kapitálu, pracovních sil a služeb) budeme aktivně prosazovat i rušení bariér ve světovém obchodě. Svobodná výměna zboží a služeb a dodržování ochrany duševního vlastnictví jsou podmínkami rozvoje liberálního kapitalismu. Ten ve svém důsledku pomáhá všem, chudým i bohatým, nicméně krátkodobě je třeba jednotlivé liberalizační kroky provádět citlivě s ohledem na aktuální potřeby nejzaostalejších zemí světa.

Jsme technickou civilizací

Dámy a pánové,

po tomto představení hospodářské politiky nové vlády mi dovolte pár slov k úloze a postavení průmyslu a dopravy v třetím tisíciletí.

Ukázalo se, že naše civilizace zůstává technickou civilizací. Síla, dynamika a stabilita společnosti je stále úzce svázána s rozvojem technologií a tím i průmyslové výroby. Tato "stará" ekonomika, ekonomika, v níž je určující strana nabídky, schopnost vyrábět hmotné statky, přežívá navzdory všem snahám nahradit ji ekonomikou "novou". Ať už to byla keynesiánská politika postavená na umělém zvyšování poptávky, nebo nedávný boom virtuální, takzvané eEconomy.

Byl to rozvoj techniky, který dostal euroatlantickou civilizaci na vrchol. Pokud si tuto převahu neudržíme, stane se Evropa hospodářskou mocností druhého či třetího řádu. Se všemi důsledky, které by takový propad měl na zahraniční a bezpečnostní politiku. O úspěchu stále rozhoduje schopnost vyrábět kvalitněji, více a levněji než ostatní. Tuto "tvrdou schopnost" průmyslových firem nedokáže nic nahradit. Pokud ekonomika nemá volné a rychle využitelné výrobní kapacity, pak se dotace do ní projeví pouze zvýšením dovozů a inflace. A ani objem internetových transakcí nelze zvyšovat donekonečna bez opory v průmyslové základně.

Jak se říká: "řečiček se člověk nenají".

Zmínil jsem řadu konkrétních opatření, kterými tento kabinet zvýší konkurenceschopnost českých firem. Avšak vláda sama nic nevyrobí, ani ten pověstný majáček na autě. Záleží především na vás, jak dobře budou občané žít, a to bez ohledu na střídání volebních období.

Záleží na vás, zda využijete nabízené vládní spolupráce a podpoříte rozvoj lidských zdrojů a vzdělanosti, které jsou jakýmsi základním kapitálem malé země s omezenými nerostnými zdroji.

Záleží i na vás, zda se podaří v zemi vytvořit propodnikatelské prostředí. Teď tím mám na mysli ono společenství podnikatelů, intelektuálů, vědců i novinářů, které podporuje šíření nových nápadů, popularizuje průmysl ve společnosti, podporuje zapojení špičkových mozků do jeho služeb a v dobrém smyslu slova lobuje za jeho zájmy. Takové společenství tu chybí, což je vidět už z toho, že technické univerzity mají nouzi o studenty, zatímco obory jako filosofie, sociologie či práva jsou zoufale přeplněny.

Takové formě lobbingu, který je zaměřen na zájmy celého společenství, nikoli konkrétních jednotlivců, jsem otevřen i já a je to o mně snad dobře známo.

Tím zájmem společenství mám na mysli především růst síly českých firem. Tím nemyslím českých z hlediska národnosti, ale umístění. Tedy firem, které dlouhodobě deklarují zájem rozvíjet podnikání z našeho území, které považují Českou republiky za svou základnu. Za důležitou pokládám expanzi do zahraničí. Příliv cizího kapitálu je samozřejmě vítán, aleskutečně vyspělá ekonomika se od rozvojové liší schopnosti kapitál také vyvážet. Nemůžeme pasivně doufat, že se staneme vlajkovou lodí Číny v Evropě. My musíme myslet obráceně: jaké investice se nám podaří umístit nejen v Číně, ale i na dalších trzích. Postavení laciné montovny asijských výrobků není důstojné pro zemi s naší průmyslovou tradicí a není ani dlouhodobě výhodné.

Evropa je technickou civilizací a my jsme vždy byli v jejím srdci. Současný trend odklonu od techniky a přírodních věd pokládám za nebezpečný, za ohrožující rovnováhu společnosti a její prosperitu. Je třeba zrovnoprávnit průmysl a vrátit prestiž technickým povoláním. O to se zasadím, jak budu moci, v konečném důsledku jde však o problém apolitický a tak doufám, že se do jeho řešení zapojíte nejen vy, ale i široká intelektuální obec, jejíž dlouhodobý vliv na společenské trendy pokládám za zásadní.

Dámy a pánové,

Když své vystoupení shrnu do jedné věty, pak o našem úspěchu do budoucna rozhodne kombinace tří faktorů: Efektivní vlády, šikovných podnikatelů a kvalitní pracovní síly. A trochu neskromně říkám, že dnes už naší zemi naštěstí nechybí ani to první.

Děkuji vám za pozornost.

zpravy.ods.cz, 18. září 2006