Hrozba státního bankrotu je opět reálnější. Po představení záchranného balíčku řecké vlády je více než jasné, že žití na dluh je dlouhodobě neudržitelné. Na rozdíl od Maďarska nebo Lotyšska přišel v případě Řecka preventivní zákrok z Bruselu. Důvod je prostý – krach země v eurozóně by byl velkým problémem pro euro.

Řecko je tak zatím v situaci, kdy má možnost představit své opatření samo. Pokud by to dělala delegace Mezinárodního měnového fondu, tak by na výběr příliš neměli. Výsledek je ale obdobný, a to razantní zvyšování daní a ještě razantnější škrtání výdajů.

Konkrétní dopady se dotknou každého občana. Řecká vláda zruší skoro všechny daňové výjimky nebo zvýší spotřební daň na tabák a alkohol. Horší dopady budou ve výdajích. Řecko například musí reformovat důchody tak, aby příjmy odpovídaly výdajům. S největší pravděpodobností tak Řekům klesnou důchody.

Ať si v této souvislosti uvědomí ti, kteří prosazují mimořádné 13. důchody, že můžeme dopadnout stejně. Ti samí lidé pak budou muset důchodcům vzít nejenom tyto mimořádné důchody, ale ještě něco navíc. Zadarmo nám na ně totiž nikdo nepůjčí.

Razantní dopady má řecká cesta také ve zdravotnictví. Řecko totiž zavede limity na proplácené léky i na platby pro zdravotnická zařízení, včetně nemocnic. Zřejmě se tak bude opakovat lotyšský scénář, a lidé budou muset u doktora větší část nákladů platit ze svého.

Ať si opět uvědomí ti, kteří prosazují zrušení zdravotních poplatků, že lidé nebudou v tomto případě platit u lékaře 30 korun, ale na nějakou dobu budou platit 300 korun. Platové nároky státních zaměstnanců poklesnou v Řecku o 10 procent. O stejnou výši budou zablokovány výdaje ministerstev.

Řecký příklad je tedy pro Českou republiku varováním, že si již nemůžeme dovolit rozhazovat finance, které nemáme. Jiří Paroubek, Bohuslav Sobotka, David Rath a Zdeněk Škromach by konečně měli přiznat, že svou neodpovědnou rozhazovačnou politikou hazardují s životy všech občanů. Proto by bylo na místě, aby své návrhy navyšující deficit o 20 miliard ze sněmovny stáhli. Pokud tak neučiní, měly by se všichni občané, všechny ostatní politické strany, stejně jako tak činí prezident, premiér, ministr financí a ODS, chovat odpovědně a zabránit socialistům prosadit jejich neodpovědné zákony.