Tolerance k odlišným názorům je charakteristická pro občanské demokraty. Dokazuje to i včerejší předposlední diskuze Vize 2020, která proběhla v Karlových Varech. Téma tolerantní společnost se do nejzápadnějšího kraje České republiky hodilo, je totiž domovem řady národnostních menšin.

"Jak třeba řešit situaci Romů? Nemyslím, že máme sahat k pozitivní diskriminaci. Ale buďme důslední v boji proti klasickým formám diskriminace. Prosazujme rovnost příležitostí. A važme si každého pozitivního příkladu. Každý romský intelektuál, každý romský politik, každý romský vědec či mediální hvězda udělá pro toleranci ve společnosti v praxi daleko víc, než hromada chytrých strategií," řekl ve svém úvodním projevu předseda ODS Mirek Topolánek.

Garantem sekce Tolerantní společnost je senátorka Daniela Filipiová, která také obstarala první panelový příspěvek. Tolerance v jejím pojetí znamená nikoliv pouze úctu a respekt většiny k menšinám, ale také opačným směrem. "Komukoliv se může stát, že se stane součástí menšiny,"doplnila senátorka, která svoji vizi tolerantní společnosti shrnula do známého citátu Immanuela Kanta: "Nečiň druhým to, co nechceš, aby oni činili Tobě."

K tolerantní společnosti je dle Filipiové třeba dojít výchovou a osvětou, a to nejlépe již od raného věku, kdy ještě děti nevnímají rozdíly. "Nikoliv vytváření speciálních institucí, ale plná integrace dětí do normálních škol již od útlého věku. Jen odstranění fyzických překážek povede k odstranění překážek psychických," uvedla jedno z konkrétních opatření Daniela Filipiová, podle níž je budování plně tolerantní společnosti rozhodně úkolem přesahujícím horizont roku 2020.

Další vystupující – ředitel Občanského institutu Roman Joch – vymezil hranice tolerance zkratkou "Tolerovat tolerantní, netolerovat netolerantní," čímž chtěl naznačit, že svoboda k odlišným názorům by rozhodně neměla být absolutní. Podle jeho soudu jsou dnešní práva v České republice plně garantována Listinou základních práv a svobod, a není proto třeba je rozšiřovat o další "umělá" práva.

Rektor vysoké školy CEVRO Institut a čerstvý člen poradního orgánu ESO Josef Šíma svůj příspěvek věnoval ekonomickým aspektům tolerantní společnosti. Problematické jsou podle jeho názoru především tři oblasti – imigrace cizinců, ochrana handicapovaných a politická centralizace. "Imigraci cizinců, hledajících práci, se mnohdy bráníme s tvrzením, že počet pracovních míst je omezen a došlo by tak ke zvýšení nezaměstnanosti. To však není pravda. Cizinec naopak pracovní místa vytváří," argumentoval Šíma.

Tématem vystoupení vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Litomiského byla náboženská a názorová svoboda a boj proti politické korektnosti a náboženskému fanatismu. Signatář Charty 77 a politický vězeň komunistického režimu se vyslovil pro právo na změnu přesvědčení a dokonce i na vyslovení chybného názoru. "Protože i ten přispívá k tříbení poznání," zdůvodnil Jan Litomiský.

Další vystoupení se již nesla v duchu konkrétních opatření pro menšinové skupiny. Například romský podnikatel Milan Ščuka apeloval především na vzdělávání Romů a zvyšování jejich kvalifikace, aby, dle jeho slov, "již ryby jen nedostávali, ale také si je dokázali chytit." Předsedkyně Nadačního fondu pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením Lenka Kohoutová zase vyjmenovala sedm zásad politiky pro zdravotně postižené, mezi něž zahrnula i adresnou, nikoliv plošnou podporu zdravotně postiženým.

V diskusi došlo i na další konkrétní otázky integrace menšin. Primátor Ústí nad Labem

Jan Kubata například zvedl téma pravomocí starostů a primátorů při zakazování shromáždění extremistů, které doporučuje posílit, s názorem do diskuse přispěl i starosta Litvínova Daniel Volák. Záznam diskuse najdete na webové stránce http://www.vize2020.cz/obrana-svobody.

zpravy.ods.cz, 3. února 2010