Evropský parlament v současnosti projednává revizi směrnice o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Dosavadní regulace, která přikazovala podnikům a veřejné správě platit včas faktury, se ukázala jako zcela neúčinná. Proto Komise přišla s návrhem, jak toto regulační opatření zpřísnit.

Návrh ukládá veřejné správě, ale i příspěvkovým organizacím jako jsou školy, divadla či nemocnice, platit faktury ve lhůtě 30 dnů pod hrozbou sankce 5% z celkového objemu zpožděné platby. Podle Edvarda Kožušníka, který je zpravodajem k této směrnici za skupinu Evropských konzervativců a reformistů a účastní se vyjednávání o konečné podobě předpisu, představuje návrh jen další díru do již tak velmi chatrných veřejných financí: "Je nepochybné, že faktury se mají platit včas. Řešit však problém s platební neschopností účelovou regulací, kterou se nařídí veřejné správě proplácet podnikům faktury ve třiceti dnech, je nesystémovým krokem, který jen vytlouká klín klínem. Komise svým návrhem zcela ignoruje skutečnost, že zvýšení transakčních nákladů posiluje platební neschopnost. Návrh jen dokládá, že i dobře míněná regulace často může v konečném důsledku způsobit více škody než užitku. V tomto případě rozhodně nejde o druh promyšlené ‘Smart Regulation‘ či ‚Better Regulation‘, kterými se Komise v poslední době velmi ráda ohání."

Proti návrhu se také postavil předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák: "Návrh zcela bezdůvodně diskriminuje obce a města proti ostatním dlužníkům. Každý subjekt v dodavatelsko-obchodním řetězci by měl vycházet ze skutečnosti, že jeho zpoždění plateb může vést až k druhotné platební neschopnosti jiných subjektů."

Podle Kožušníka také návrh vytváří prokorupční prostředí, které může motivovat některé úředníky k proplácení faktur ve zpoždění. Byť jen jednodenní zpoždění platby bude generovat pětiprocentní sankci náležící podnikateli. U stavebních zakázek by se taková sankce mohla pohybovat v řádech až desítek milionů korun na jednu vystavenou fakturu.

Česká veřejná správa má v evropském srovnání jednu z nejlepších platebních morálek. Faktury proplácí průměrně ve lhůtě 33 dnů, zatímco ve Španělsku činí tato lhůta 144 dnů a v Řecku je to dokonce 157 dnů.

Kožušník s Vlasákem se shodli na tom, že Evropská unie má na proplácení faktur dvojí metr. Unie zcela standardně uplatňuje při proplácení evropských projektů samosprávě lhůtu 90 dnů a dostává tak samosprávu do platební neschopnosti. Návrh směrnice však povinnost Unie platit samosprávným orgánům při realizaci spolufinancovaných projektů ve 30 denní lhůtě nezavádí a ponechává režim evropských plateb ve stávajících extrémně dlouhých lhůtách, které nereflektují povinnosti orgánů veřejné moci platit závazky v obchodních vztazích ve lhůtě 30 dnů.

záznam tiskové konference:
audiozáznam | videozáznam: rychlé připojení, pomalé připojení

zpravy.ods.cz, 6. ledna 2010