Tým právních expertů stínového ministra spravedlnosti ODS představil návrh novely živnostenského zákona, která usnadní život živnostníkům a zjednoduší zakládání obchodních společností.

Novela živnostenského zákona a souvisejících zákonů sníží počet dokladů, které musí živnostníci předkládat, zajistí lepší propojení státních úřadů a odstraní neúčelné formality.Cílem reformy je podpora hospodářského růstu a tím i zvýšení živností úrovně všech občanů.

• Snížení byrokratické zátěže při ohlašování živností. Podnikatelé mají dnes povinnost ohlašovat zahájení činnosti nejen živnostenskému úřadu, ale i finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Tyto překrývající se povinnosti budou odstraněny a podnikatelé se budou hlásit jen na živnostenském úřadě.
  
• Zrušení povinnosti předkládat při ohlášení živnosti doklady o daňové bezdlužnosti. Začínající podnikatel musí dnes předložit doklady o tom, že nemá nedoplatky na daních a na pojistném na sociální zabezpečení. Tato povinnost přenáší důsledky nedisciplinovaného jednání menšiny podnikatelů na všechny podnikatele, navíc evidence úřadů nemusí být přesná a proti nevydání dokladů je obtížné se bránit. Nedoplatky musí úřady vymáhat standardní cestou, a nikoliv blokováním podnikatelské činnosti.
  
• Zrušení povinnosti předkládat při ohlášení živnosti výpis z rejstříku trestů. Výpis vyžádá živnostenský úřad sám. Živnostník však bude moci výpis doložit dobrovolně, pokud to pro něj bude z nějakého důvodu výhodnější.
  
• Zkrácení doby požadované praxe. Pro podnikatelské provozování řemesel vyžaduje zákon odpovídající vzdělání (např. vyučení v oboru) a 1 až 3 roky praxe, tedy podobně jako např. u advokátů nebo soudců. Tuto neúměrnou dobu navrhujeme zkrátit jednotně na 1 rok.
  
• Zrušení povinnosti obchodních společností ustanovovat odpovědného zástupce u tzv. živností volných.
  
• Zrušení požadavku na souhlas finančního úřadu s ukončením činnosti u podnikatelů - jednotlivců (fyzických osob). Finanční úřad dnes může blokovat zrušení živnostenského listu podnikateli tím, že mu nevydá tzv. souhlas s ukončením činnosti. Ukončení činnosti však je věcí svobodné vůle podnikatele. Podnikatel existuje i po ukončení činnosti a daňové nedoplatky na něm samozřejmě lze nadále vymáhat. Ke stanovení takové povinnosti proto není důvod.

ODS, 4. listopadu 2005