Včerejší vývoj byl pro mne stejně jako pro mnohé naprosto neočekávaný. Ještě ráno jsme všichni počítali s tím, že se sněmovna rozpustí, a tím zanikne i moje role náhradnice pražské kandidátky ODS.

Fakt, že se naopak mám stát členkou Parlamentu ČR, je samozřejmě zásah do mého života, se kterým jsem logicky v tuto chvíli nepočítala - navíc na krátký úsek volebního období, který se může ještě dále měnit, jak dokládají domluvy nemající dlouhého trvání.

S novou situací jsem se snažila co nejrychleji vyrovnat, protože svojí kandidaturu jsem již v roce 2006 brala vážně a vnímám odpovědnost vůči všem, kteří tehdy podpořili svým hlasem pražskou kandidátku ODS. Dnes jsem nastoupila do nemocnice na plánovaný neodkladný lékařský zákrok, nicméně ihned po návratu z krátké následné léčby jsem připravena složit poslanecký slib a ujmout se povinnosti poslankyně Parlamentu ČR - v naději, že další vývoj budu moci aspoň minimálně spoluovlivnit. A to přesto, že v dané chvíli by urychlené volby s ohledem na nešťastný předcházející vývoj byly nejlepším řešením. K němu však překvapivě nedošlo.