Umožníme lepší sladění rodinného a pracovního života

Rodina zůstává základním článkem společnosti, přestože současné civilizační trendy vedou k oslabování jejího postavení. Aktivní podpora rodiny je jednou z našich priorit. Základ podpory rodiny však nemůže spočívat v pouhé distribuci sociálních dávek. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že výše vyplácených dávek rodinám s dětmi a dlouhá rodičovská dovolená neznamená automaticky zvyšování porodnosti. Lidé se rozhodují na základě svých individuálních potřeb a v tom jim chceme vyjít vstříc.

Naším cílem je spíše vytvořit vhodné prostředí pro rodiny v možnosti co nejlépe sladit profesní dráhu s rodičovstvím. Proto je naší prioritou podpora flexibilní rodinné politiky. Chceme umožnit rodičům svobodu volby, aby si mohli individuálně přizpůsobit svoje zájmy a potřeby.Moderní rodinná politika znamená rozšíření nabídky prorodinných služeb, pomáhajících k lepšímu sladění pracovního a rodinného života. Tyto služby u nás téměř neexistují, neboť zůstaly na okraji zájmu vlád ČSSD.

 Co jsme prosadili do 1. ledna 2008

1) Zvyšujeme daňové slevy na děti a rodiče v domácnosti

Adresnější sociální systém vykompenzovaný nižšími daněmi

• Změny v sociálním systému jsou současně provázány se změnami v daních. Adresnější sociální systém je kompenzován výrazným zvýšením daňových slev na děti a na vyživovaného manžela. Tyto úpravy znamenají zvýšení čistých příjmů u většiny rodin s dětmi, kde alespoň jeden z rodičů pracuje. Jsou tak kompenzovány daňové změny (zvýšení nižší sazby DPH a ekologické daně) a další vlivy reformy veřejných financí. Vyšší příjmy mají i nízko příjmové skupiny, včetně těch, kdo pobírají minimální mzdu.
• Zvýšení daňových slev (ročně):
  – základní sleva u daňového poplatníka ze 7 200 Kč na 24 840 Kč
  – u druhého z manželů, který je bez příjmů, ze 4 200 Kč na 24 840 Kč
  – u dítěte ze 6 000 Kč na 10 680 Kč

Větší svoboda volby v péči o děti

• Nově zavedený systém třírychlostního čerpání rodičovského příspěvku umožňuje větší svobodu volby rodičů vybrat si takový model péče o děti, který nejlépe vyhovuje jejich potřebám. Dále vytváří podmínky pro pružnější sladění pracovní dráhy s výchovou malých dětí a odpovídá moderním mezinárodním trendům péče o děti.
• Nový systém nabízí tři rychlosti čerpání rodičovského příspěvku v délce 2, 3 nebo 4 roky a tři varianty výměry rodičovského příspěvku: zvýšenou (11 400 Kč), základní (7 600 Kč) a sníženou (3 800 Kč).
• Po peněžité pomoci v mateřství (22 týdnů věku dítěte, 31 týdnů u vícerčat) je možné volit:
  
  
  1. Rychlejší čerpání – 11 400 Kč do 24 měsíců věku dítěte, pokud máte nárok na peněžitou pomoc v mateřství ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den (celkový objem čerpání rodičovského příspěvku činí 216 600 Kč),
  2. Klasické čerpání - 7 600 Kč do 36 měsíců věku dítěte, pokud máte nárok na peněžitou pomoc v mateřství (celkový objem čerpání rodičovského příspěvku činí 235 600 Kč),
  3. Pomalejší čerpání - 7 600 Kč do 21 měsíců věku dítěte a dále 3 800 Kč do 48 měsíců jeho věku (celkový objem čerpání rodičovského příspěvku činí 224 200 Kč).
     
• Náš systém rodičovské patří mezi nejvstřícnější v Evropě v porovnání délky rodičovské dovolené a výše rodičovského příspěvku v poměru k průměrné mzdě. Čtyřleté pobírání rodičovského příspěvku není zavedeno nikde jinde v Evropě, v řadě zemí je naopak kratší, než jeden rok. Česká maminka nebo tatínek mohou dosáhnout na stejnou výši rodičovského příspěvku, jako například jejich rakouský protějšek (v Rakousku v přepočtu 10 460 Kč v roce 2006).
• Více informací o všech změnách v sociálním systému od 1. ledna 2008 naleznete na www.socialnireformy.cz

Co prosazujeme

• V současné době prosazujeme další kroky v rámci tzv. prorodinného balíčku. Tyto změny by měly být přijaty ještě v letošním roce. Jedná se o opatření vstřícná vůči rodinám, kterým nabízíme více služeb a více opatření k lepšímu sladění rodinného života a profesní dráhy. Zamýšlíme vytvořit vhodné podmínky jak pro rodiče, kteří chtějí zůstat doma s dětmi na rodičovské, tak pro ty rodiče, kteří chtějí sladit pracovní dráhu s výchovou malých dětí.

2) Zvýhodňujeme částečné pracovní úvazky

Proč jsou nutné změny

• S poklesem nezaměstnanosti roste váha skupin, které se hůře uplatňují na trhu práce, mezi které patří i rodiče malých dětí.
• Vedle toho je u nás velmi nízký podíl zkrácených pracovních úvazků v porovnání se světem. Zatímco v Evropské unii tak pracuje průměrně téměř třetina žen a každý dvanáctý muž, v ČR je to 9 % žen a každý padesátý muž. Právě částečné úvazky jsou jednou z možností, jak mohou rodiče lépe sladit práci s rodinou a péči o děti a jak podpořit další znevýhodněné skupiny na pracovním trhu.

Poměr částečných a pracovních úvazků
	všech pracovních úvazků
EU 25	19,0%
Nizozemí	34,5%
Rakousko	27,9%
Velká Británie	23,3%
Dánsko	19,6%
ČR	3,5%

 

Poměr částečných úvazků u žen 20 - 49 let s dětmi mladšími 12 let
	celkem úvazků	částečné
EU 25	60,4%	22,7%
Nizozemí	69,6%	54,7%
Německo	60,0%	35,1%
Rakousko	72,1%	32,3%
Belgie	67,5%	27,2%
ČR	54,1%	3,9%

 

 Co navrhujeme?

• Zaměstnavatele je nezbytné motivovat pro větší vytváření částečných pracovních úvazků. S jejich zaváděním mají v současné době zvýšené náklady. Zaměstnavatel proto bude moci uplatnit slevu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (do výše 1500 Kč měsíčně) se zaměstnancem, který pečuje o dítě do 10 let věku
• Chceme zároveň zrušit minimální platbu zdravotního pojištění pro krátkodobé pracovní úvazky.
• Dále bude stejné zvýhodnění platit pro osoby:
  - zdravotně postižené,
  - starší 55 let,
  - pečující o osobu, která je závislá na péči osoby ve stupni II. až IV.,
  - řádné studenty denního studia střední, vysoké či vyšší odborné školy
• Předpokládáme, že tímto způsobem budou spíše vytvářena nová pracovní místa, než že by se přecházelo ze stávajících plných úvazků na částečné.

3) Rozšiřujeme možnosti předškolní péče o děti

Proč jsou nutné změny

• Navrhovaná opatření v oblasti rozšíření možností předškolní péče o děti jsou vyvolána dlouhodobým neřešením problému nedostatečné kapacity předškolních zařízení. Vlády ČSSD tuto skutečnost zcela podcenily a nezabývaly se jí. Alternativou k mateřským školkám jsou dnes pouze chůvy (au-pair), jejichž služby jsou ovšem dostupné pouze omezenému počtu domácností. V tomto směru došlo v oblasti poskytování prorodinných služeb už dnes novelou živnostenského zákona k liberalizaci kvalifikačních požadavků u vázané živnosti péče o děti do tří let. V další novele se vázaná živnost omezí na péči o děti do dvou let věku.
• Počet veřejných mateřských škol zřizovaných obcemi, které dnes tvoří 98 % z celkového počtu 4 834 mateřských škol (zbytek soukromé a církevní), poklesl v letech 1998 – 2006 o 1 309, tedy o téměř 28 %. Zatímco ve školním roce 2000-2001 dosáhl počet neuspokojených žádostí o přijetí do mateřské školy 2 289, ve školním roce 2006-2007 to již bylo 9 570.
• Snižování počtu míst v mateřských školách bylo vyvoláno populačním vývojem, ovšem v posledních letech dochází k babyboomu, který však bude podle prognóz pravděpodobně pouze přechodný. Zároveň dnes až čtvrtina dětí mezi druhým a třetím rokem navštěvuje mateřské školy, přestože jsou určeny až pro děti od tří let.
• Úvahy o masivních dotacích pro výstavbu předškolních zařízení jsou nereálné jak vzhledem ke stavu veřejných financí, tak vzhledem k předpokládanému vývoji porodnosti v příštích letech. Proto chceme rozšířit spektrum možností péče o děti, nabídnout lidem alternativu.
• O navrhovaných změnách v této oblasti si lze příst i v článku Petra Nečase "Mateřství nemusí znamenat konec kariéry", který v mírně zkrácené podobě vyšel v MFD 12. 6. 2008.

a) Evidovaný poskytovatel vzájemné rodičovské výpomoci

• Alternativním řešením je zapojení rodičů na rodičovské dovolené k hlídání i dalších dětí formou nové živnosti. To se dnes již v praxi děje a jednalo by se o faktickou legalizaci. Celý systém má být co nejjednodušší a finančně dostupný. Umožní zároveň širší zapojení matek do trhu práce, což povede k vyššímu počtu plátců daní a pojistného a bilance pro veřejné rozpočty bude plusová. Bude vhodný mj. pro místa se špatnou dostupností jiných předškolních zařízení.
• Rodičům bude umožněno hlídání maximálně 4 dalších dětí jiným rodičem, přičemž je garantována finanční dostupnost (zastropování plateb na maximálně 5.000 Kč na jedno dítě). Rodič bude moci současně pobírat rodičovský příspěvek.

b) Motivace zaměstnavatelů k podpoře péče o děti zaměstnanců

• Zaměstnavatelé budou motivováni pro vytváření podmínek pro hlídání dětí zaměstnanců, které by rovněž doplnilo nedostatečnou kapacitu předškolních zařízení. Zaměstnavatel, který poskytne pro své zaměstnance mateřskou firemní školu, dětský koutek, mikroškolku či individuální příspěvek zaměstnanci k zajištění hlídání dětí, bude daňově zvýhodněn.

c) Otcovská dovolená

• V rámci podpory rodičům při narození dítěte prosazujeme týden otcovské dovolené během prvních šesti měsíců jeho věku. Tato dobrovolná možnost pro otce pomoci při péči o dítě by byla financována ze systému nemocenské.

 

 Otázky a odpovědi
 

1) Jaká délka čerpání rodičovského příspěvku je nejvýhodnější?

Model třírychlostního čerpání rodičovského příspěvku z finančního hlediska neupřednostňuje žádnou z nabízených variant a tím nenutí rodiče k volbě jedné z nich. Celkové objemy vyplácených peněz za rodičovský příspěvek jsou přibližně stejné, přičemž mírně je zvýhodněno jeho tříleté pobírání ve výši 235 600 Kč. Na druhou stranu je volba dvouletého čerpání příspěvku vhodná například pro ty rodiny, které plánují dvě děti krátce po sobě. V případě, že by se druhé dítě narodilo do dvou let a rodič si podruhé opět zvolí rychlejší čerpání rodičovského příspěvku, mohl by v ideálním případě pobírat nejvyšší částku po čtyři roky.

2) Jak vypadá srovnání rodičovské u nás a v zahraničí?

Systémy čerpání mateřské a zejména rodičovské dovolené se v evropských zemích značně liší co se týká délky, podmínek a flexibility čerpání i systému financování. Vícerychlostní rodičovská je zavedena i v jiných evropských zemích. Většina evropských zemí má méně štědrý sociální systém péče o rodinu než u nás. Není výjimečné, že rodičovská trvá ve vyspělých zemích kratší dobu než jeden rok. Výše rodičovského příspěvku je v těchto zemích v poměru k průměrné mzdě většinou výrazně nižší než u nás.

Stav v dalších evropských zemích (pramen MISSOC, 2006):

• Velká Británie: Mateřská trvá 1 rok, navazující rodičovská 13 týdnů na každé dítě. Rodičovský příspěvek se vůbec nevyplácí.
• Belgie: Mateřská trvá 15 týdnů. Rodičovská trvá 3 měsíce, může být čerpána do 4 let věku dítěte, a to buď po dobu 3 měsíců v plném rozsahu, nebo po dobu 6 měsíců v kombinaci s prací na poloviční úvazek, nebo po dobu 15 měsíců v kombinaci s 4/5 pracovním úvazkem (tedy rodičovská dovolená cca 1 den týdně).
• Norsko: Mateřská trvá 9 týdnů. Rodičovská trvá 43 týdnů a může být prodloužena na 49 týdnů (rodičovská dávka je potom redukována úměrně délce pobírání). Rodičovskou lze čerpat přerušovaně až do 2 let věku dítěte v kombinaci s částečným úvazkem.
• Finsko: Mateřská trvá 21 týdnů, rodičovská 158 dnů.
• Dánsko: Mateřská trvá 18 týdnů, rodičovská 32 týdnů.
• Švédsko: Nárok na mateřskou není uzákoněn. Rodičovská trvá 480 dní, poté až do 18 měsíců možnost neplacené dovolené.
• Rakousko: Mateřská trvá 16 (20) týdnů. Rodičovská trvá do 3 let věku nejmladšího dítěte, pokud druhý rodič pobírá rodičovský příspěvek minimálně 6 měsíců. Příjem rodiče pobírajícího dávku je omezen částkou 1216 EUR měsíčně. Výše rodičovského příspěvku činila v přepočtu 10 460 Kč.
• Polsko: Rodičovská nepracujícího rodiče pečujícího o dítě trvá do 2 let, do 3 let při vícerčatech nebo osamělosti. Výše rodičovského příspěvku činila v přepočtu 2 350 Kč měsíčně.
• Francie: Mateřská trvá u prvního dítěte min. 8 týdnů, u druhého 16 týdnů a u třetího 26 týdnů. Rodičovská trvá pro první dvě děti max. 3 roky (vždy na 1 rok s možností prodloužení), pro třetí dítě 2 roky (v tomto případě je rodičovská dávka vyplácena ve zvýšené výměře).
• Slovensko: Rodičovská trvá do 3 let (do 6 let v případě zdravotního postižení). Výše rodičovského příspěvku činila v přepočtu 2 545 Kč měsíčně.

3) Existuji obdobné systémy alternativního hlídání děti v zahraničí?

Obdobné systémy poskytování alternativních služeb péče o děti fungují v řadě evropských zemí – například v Německu, Švýcarsku, Francii nebo Rakousku.

• Francie: O 18 % dětí do 3 let věku je pečováno prostřednictvím licencovaných (registrovaných) pečovatelek, které o tyto děti pečují ve své domácnosti s podporou státu. Těchto pečovatelek je ve Francii 500 tisíc. O cca 2 % takto starých dětí je pečováno s podporou státu nelicencovanými pečovatelkami - au–pair v domácnosti dítěte.
• Německo, Rakousko, Švýcarsko: Velmi rozšířená je "vzájemná rodičovská výpomoc" v Německu, Rakousku a Švýcarsku (tzv. Tagesmuetter nebo Tagesvaeter). Poskytovatelé této péče se sdružují do různých spolků/organizací, a to buď na regionální, nadregionální nebo národní úrovni. V těchto zemích je tento typ péče postupně rozvíjen již od 70. let 20. století. V posledních patnácti letech je již značně rozvinut. Využíván je zejména pro péči o děti do 3 let věku, nejvíce pak mezi 2. a 3. rokem věku dítěte. V Německu i v Rakousku může být hlídáno max. 5 dětí, výdělek je omezen.
• Vídeň: Ve Vídni se stará cca 270 denních matek o přibližně 1000 dětí. Denní matky jsou ženy, které se ve své domácnosti pravidelně a za úplatu celoročně věnují dětem od věku nemluvňat až do konce povinné školní docházky. Mimochodem, tuto možnost zavedla ve Vídní sociální demokracie.
• Velká Británie: Péče o děti v předškolním věku je realizována nejčastěji na soukromé bázi. Oblíbenou službou jsou zde tzv. childminders – jde o péči o děti v domácím prostředí, v převážné většině v domácnosti poskytovatelky. Realizátorka poskytuje péči o děti a nabízí rozmanité služby tak, aby co nejvíce vyhověla potřebám rodičů. Péče je poskytována dětem předškolního a školního věku do 8 let, maximální počet hlídaných dětí je 6 (maximálně třem může být méně jak dva roky). Dětem, kterým je více než 8 let, může být služba poskytnuta také, nesmí být ale narušena kvalita péče o děti mladších 8 let. Pečovatelky se speciální akreditací mohou poskytovat i předškolní vzdělání. V Anglii jich je 70 000.

4) Znamenají nové možnosti předškolní péče konkurenci pro tradiční mateřské školy?

Nové možnosti rozšiřují nabídku péče o děti, přičemž hlavní těžiště předškolní výchovy bude i nadále náležet mateřským školkám. Nové formy péče o děti budou finančně dostupné a řešit mohou situaci především v těch místech, kde není efektivní zřizovat předškolní zařízení. V případě mikroškolek, dětských koutků a péče v jiné rodině nejde o alternativu k předškolnímu vzdělávání, nicméně je potřeba si uvědomit, že předškolní vzdělávání u nás není povinné. Dnes mají rodiče vedle hlídání dětí v mateřských školkách alternativu péče ve vlastní rodině nebo s chůvou, což je finančně dostupné pouze pro movitější rodiny.

5) Jak dopadají vlivy reformy veřejných financí na rodiny?

Reformy jsou prováděny sociálně citlivě, přestože došlo k souběhu vlivů reformy veřejných financí a tržních vlivů v závěru loňského roku, kdy proti předpokladům výrazněji vzrostly světové ceny potravin a energií. Reforma veřejných financí posílila adresnost pobírání některých sociálních dávek. Důvodem byl jejich neúměrný nárůst v posledních dvou letech vlády ČSSD a nebezpečný trend jejich dalšího zvyšování. Objem vyplácených dávek přesto zůstal výrazně vyšší než v roce 2006. Zároveň není pravda, že reformy jsou nevýhodné pro většinu obyvatel. Na modelových příkladech lze uvést, jaký dopad má reforma veřejných financí na nízko příjmové skupiny.

• Rodina se dvěma dětmi a nižšími příjmy: Manželé Novákovi mají dvě děti ve věku 8 a 12 let. Pan Novák pracuje na stavbě a vydělává 20 000 Kč, jeho manželka pracuje na částečný úvazek v kadeřnictví s měsíčním příjmem 10 000 Kč. Do konce loňského roku mohli uplatňovat společné zdanění. Nebyli si jisti, zda si daňovými a sociálními změnami nebudou brát méně peněz, protože v novém systému jednotné daně už nemohou společné zdanění uplatňovat. Nakonec zjistili, že jejich celkový čistý měsíční příjem po započtení zvýšených daňových slev a změn v sociálních dávkách stoupl o 1 063 Kč.
• Samoživitelka s minimální mzdou: Paní Nováková se sama stará o tři děti ve věku 8, 12 a 14 let. Bydlí v nájemním bytě a pracuje v supermarketu za minimální mzdu 8 000 Kč hrubého. Minimální mzda se v roce 2008 nezvýšila, přesto má paní Nováková od Nového roku výrazně vyšší čistý příjem. Její čistá mzda po daňových změnách stoupla o 1 410 Kč a kromě toho jí stouply příjmy, které může čerpat ze sociálních systémů. Dostala vyšší příspěvek na bydlení a dávky pomoci v hmotné nouzi zohlednily její pracovní aktivitu. Po započtení všech těchto změn má paní Nováková celkový měsíční příjem vyšší o 2 794 Kč.

zpravy.ods.cz, 23. června 2008