Občanská demokratická strana je liberálně konzervativní stranou s moderní evropskou strukturou, navazující na tradice vyspělé křesťanské civilizace, na humanitní a demokratické tradice první republiky a na zkušenosti západních demokracií. Její vznik se stal hnacím motorem zrodu standardního systému parlamentní demokracie v českém prostředí.

ODS považuje zastupitelskou demokracii za nejúčinnější a nejdemokratičtější prostředek naplňování vůle voličů. Občanská demokratická strana patří od počátku své existence mezi nejvýznamnější pravicově orientované strany v postkomunistickém bloku. Svoji váhu má i ve společenství podobně orientovaných stran v rámci celé Evropy. Občanská demokratická strana postavila svůj program na principech osobní svobody, individuální odpovědnosti, parlamentní demokracie a tržního hospodářství. Stala se hlavním motorem obtížné a neopakovatelné přeměny totalitní společnosti v demokracii standardního typu.

Nese tak vysokou míru spoluzodpovědnosti za dnes již samozřejmé pozitivní změny, které s sebou transformační proces přinesl. Neskrývá přitom i spoluzodpovědnost za některé negativní průvodní jevy transformace společnosti - ať už se jim objektivně dalo vyhnout, či nikoli.

Správnost zásad nastoleného polistopadového kurzu přitom potvrzují mj.

• postupné začleňování do demokratických struktur (mj. Rada Evropy, OECD, NATO)
• podpis asociačních dohod v první vlně rozšiřování EU) mezi prvními z postkomunistického bloku a
• nejvyšší rating České republiky mezi těmito zeměmi, to vše po dobu vlád s účastí ODS.

Vznik Občanské demokratické strany

Vzniku Občanské demokratické strany předchází politické a společenské změny na podzim roku 1989, které vyvrcholily pádem komunistického režimu a zrodem Občanského fóra. Občanské fórum na počátku devadesátých let sdružovalo nejrůznější názorové skupiny, sjednocené v odporu proti totalitnímu režimu.

S postupem času se uvnitř tohoto seskupení stále zřetelněji projevovaly rozdílné názory v pohledu na celkový charakter státu a reformní strategii. Řada politiků Občanského fóra hodlala navázat na obrodný proces v roce 1968, který měl směřovat k "socialismu s lidskou tváří". Někteří další razili teorie všeobjímajícího občanského hnutí, nahrazujícího v tradičních demokraciích obvyklý systém parlamentních stran. Většina regionálních zástupců OF odmítá tyto reminiscence a dává přednost reformátorům. Výsledkem tohoto střetu regionů a centra je volba Václava Klause předsedou Občanského fóra.

Neudržitelnost další společné existence tohoto názorově nekonzistentního tělesa vede k mimořádnému sněmu Občanského fóra v únoru roku 1991. Ten rozhodl o jeho rozdělení na Občanskou demokratickou stranu a Občanské hnutí. Ustavující kongres Občanské demokratické strany proběhl ve dnech 20.-21. dubna 1991. Konstituování organizační struktury a příprava programu pro úspěšné parlamentní volby v roce 1992 byly dokončeny během jednoho roku.

Kontakty ODS s dalšími politickými stranami

Občanská demokratická strana brzy po svém vzniku navazuje kontakty s blízkými stranami v tuzemsku (především s KDS, s níž se později sloučila) i zahraničí. Inspirací politiky ODS je liberální konzervatismus britské Konzervativní strany či amerických republikánů. Názorově spřízněné nesocialistické strany lze v Evropě nalézt i v menších zemích, jako je například Nizozemí (strana VVD) nebo Švédsko (Moderaterna). Tyto politické proudy kritizují evropský model "sociálního státu", jehož dlouhodobá aplikace vede k hlubokému a obtížně kontrolovatelnému zadlužování společnosti.

Názorově spřízněné strany podobně jako ODS odmítají tlaky vlivných zájmových skupin, odborových či profesních organizací a korporací, způsobujících nepružnost trhu práce, drahé ochranářství a nízkou konkurenceschopnost. Občanská demokratická strana se v roce 1992 stává členem Evropské demokratické unie (EDU), tedy společného seskupení politických stran napravo od středu liberálně konzervativního a křesťansko-demokratického zaměření. Tato organizace dnes sdružuje přes 30 členských stran téměř ze všech evropských zemí.

Já a ODS

Rád si sám rozhoduji o svých věcech. Cením si svobody coby praktické možnosti naplno projevit svoji individualitu. Cena, kterou za svobodu platím, je tíha zodpovědnosti, kterou za ni nesu a odhodlání ji bránit. Bránit proti těm, kteří nám chtějí organizovat život bez ohledu na jedinečnost, vůli a potřeby každého z nás. Je doba obrany práva na individualitu, obrany práva na osobní volbu priorit.

Proto jsem se přidal k lidem, kteří mají na život v této zemi v zásadních věcech stejný názor (www.ods.cz) jako já. Nabízím i Vám příležitost dát jim šanci. Čeká nás mnoho složitých a důležitých rozhodnutí a já jsem přesvědčen, že pro ně potřebujeme energické, vzdělané a rozhodné politiky. Já a moji kolegové z ODS chápeme odpovědnost za vize, které Vám předkládáme. ODS postavila svůj program na principech osobní svobody, individuální odpovědnosti občana, parlamentní demokracie a tržního hospodářství. Stala se hlavním motorem obtížné a neopakovatelné přeměny totalitní společnosti v demokracii standardního typu.

Nese tak vysokou míru odpovědnosti za všechno pozitivní, co s sebou transformační proces přinesl, a samozřejmě i za některé negativní jevy a chyby, které se v průběhu tohoto bezprecedentního úkolu staly. Svou sílu však dokázala mimo jiné tím, že se sama se svou vnitřní krizí dokázala vyrovnat. Působení v opozici se pro ODS stává příležitostí utřídit si a aktualizovat ideová východiska její liberálně konzervativní politiky jako protiváhy v Evropě dnes převažujícímu socialistickému proudu a bezbřehosti tzv. "neideologické politiky".

Velmi nebezpečně znějí líbivá slova o konci ideologií a vládách "nezávislých odborníků", které jsou stavěny do protikladu ke standardnímu uspořádání zastupitelské demokracie. ODS si je dobře vědoma, že bez jasného ideového kompasu politické strany ztrácejí svoji čitelnost a tím i schopnost věrohodně prosazovat zájmy svých voličů. Byla to právě ODS, jejíž historickou zásluhou padly nefunkční teorie o vládách elit bez politických stran. Systém parlamentní demokracie, založený na volné soutěži politických stran, je účinným a demokratickým prostředkem naplňování vůle voličů. Z tohoto důvodu se musí každá politická strana, ucházející se o voličské hlasy, opírat o pevné ideové zázemí. ODS jako liberálně konzervativní politická strana prosazovala, prosazuje a vždy bude prosazovat co nejmenší roli státu při ovlivňování života jeho občanů.

Svůj program ODS staví na čtyřech základních principech:

• Soukromí je nedotknutelné
• Levný stát
• Nezadlužená budoucnost
• Solidarita odpovědných (viz. " Poděbradské artikuly" na stránkách ODS).

Nemluvíme o růžových zítřcích, ale nabízíme smlouvu pro čtyři generace. Cílem ODS není podpora jedné skupiny obyvatel (ať již generační nebo profesní) na úkor jiné. Víme, že je možné žít společně v této zemi, bez zbytečných konfliktů - ale pouze tehdy, uvědomíme-li si vlastní odpovědnost za naše životy. Cesta, kterou se chceme vydat, je ohraničena termíny ,svoboda jedince' a jeho ,schopnost být za tuto svobodu plně odpovědný'.

Věřím ve schopnosti člověka, v jeho jedinečnost, sílu a dovednost. ODS je politickou stranou, která tyto myšlenky podporuje. ODS je politickou stranou, která stojí pevně na demokratických principech a je připravena hájit postavení občana ve společnosti.Proto jsem také jejím členem.