Jak se (ne)dělá koncert aneb zavřeme jim huby
20.09.2005
Po sobotním koncertu v Křtěticích se strhlo tradiční mediální šílenství, které čas od času podobné akce provází. To není nic zvláštního, jelikož média jsou jen prodlouženou rukou a propagačním nástrojem systému, kterému vadí už jen naše samotná existence. Proto snad ani nemá cenu nějak obšírně komentovat výplody režimních pisálků, z nichž někteří se „potíráním vnitřního nepřítele“ zabývají už desítky let (jen pojmy se změnily: imperialistické záškodníky a rozvraceče socialistického pořádku nahradili extremisté, rasisté a násilničtí skíni). Ruka, která je živí, je stále stejná, jejich tmavorudý svět liberálních vizí „lepšího multikulturního zítřka“ také, a není až tak podstatné, jestli jde o novinový článek, nebo zprávu na Nově, kterou nám za příslušného obrazového doprovodu přečte Rey „Hu hu hu hu“ Koranteng. Je se snad ještě nad čím pozastavovat? Nad jednou věcí rozhodně, a to nad problémem ve vlastních řadách. Jde o neustále se opakující diletantství a nekompetentnost pořadatelů podobných koncertů.

Musíme si uvědomit jednu věc. Na jedné straně stojí systém se svými zákony, se svou policií, se svými médii a se svými represemi, na druhé straně stojíme my – a dlužno dodat, že toho mnoho nemáme. My jsme nositelé nepříjemných pravd, novodobí političtí disidenti, kteří jsou nepohodlní, nežádoucí a nemají nikde žádné zastání. Podle tohoto systému nejenže nemáme právo svobodně prezentovat svoje názory, ale nemáme ani právo svobodně se sejít a bavit na uzavřené akci.

Můžeme se zasmát, pokud je tento koncert popisován jako „setkání násilnických skinheadů“ (co na tom, že se valná část účastníků ke hnutí skinheads nehlásí a že tyto akce VŽDY probíhají naprosto spořádaně a bez násilí), pokud nás srovnávají „s mírumilovnými technaři“, kteří byli – narozdíl od „neonacistů“ – naprosto neadekvátně rozehnáni (Chudáci. Bili tam naše děti, vzpomínáte? Ale že ty „děti“ měly plynové masky, tyče, kamení, že ničily majetek a omezovaly práva ostatních, na to už naši reportéři nějak zapomněli...), že... výčet těch ubohých žvástů by mohl být ještě hodně dlouhý. Naši drazí novináři nám naservírovali snad vše, Hitlerem počínaje a švindlkaustem konče. Chybělo už jen obvinění, že jsou na NS koncertech coby zákusek podávána smažená nemluvňata a po ukončení párty dochází k hromadnému zapalování synagog a lynčování cikánů – i když i toho se možná jednou dočkáme (tedy, mám na mysli ta obvinění, že). To všechno je laciná fraška v Uřválkovském stylu, určená tupé lůze slintající svoje pivo v papučích před televizní obrazovkou. Co je nám po názorech lůzy?

Má to ale i druhou rovinu. Jde o hledání záminky k nárůstu represí, ke změnám zákonů, podle kterých si už třeba zítra budou moct dělat, co se jim zlíbí – pod záminkou zachování svobody, jak jinak. Zatím je situace taková, že policie někdy zákon poruší, jindy neporuší – pak jí přímo na místě poroučí cáklý Ondřej se svou suitou ze sdružení HNUS (pardon, HOST), politici využívají možnosti zadarmo se předvést v televizi (do „nácků“ si každý rád bouchne, nic to nestojí a ještě možná nějaká ta popularita přibude), jen velitel zásahu, který měl tu drzost zákon neporušit, se musí omlouvat na všechny strany. Příště si to určitě dvakrát rozmyslí, pokud pro něj v jeho funkci nějaké příště ještě bude existovat.

Nemusí se nám líbit, že zvednout ruku je dnes horší zločin než vražda. Můžeme argumentovat – a jistě správně – tím, že na soukromé akci, kde nedochází k žádnému ohrožení zdraví, života ani majetku osob, důvod k zásahu prostě neexistuje (ostatně policie byla stejného názoru). Můžeme se divit, jak může zvednutí ruky něco propagovat, stejně jako se můžeme divit, jak je možné, že srpy a kladiva, rudé vlajky a portréty Lenina na akcích komunistů jsou v pořádku a žádné debaty o nutnosti zásahu nevyvolávají. Můžeme se ptát, o jakou propagaci se vlastně jedná – kdo přesvědčuje koho a o čem, když tam ti lidé jdou dobrovolně a s tím, že už právě toto přesvědčení mají a tuto hudbu slyšet chtějí? To všechno je možné. Faktem ale zůstává, že musíme vycházet z reálií, jaké existují.

My máme právo scházet se, kdy a kde se nám zlíbí a dělat si tam, co se nám zlíbí, pokud nikoho neomezujeme, neohrožujeme a neporušujeme zákon (bolševické paragrafy potlačující svobodu slova a názoru jako platný zákon nepočítám a neuznávám). To je prostě daný fakt, o kterém nevedeme žádné debaty. Na druhou stranu není potřeba dávat záminku k tomu, aby represe vůči nám narůstala. Klid a ticho je to, co pro svou práci vedoucí k vítězství našich myšlenek velice potřebujeme. A stačí k tomu jen dodržovat tyto jednoduché zásady:

1) Neviditelnost. Všechna okna vedoucí do sálu musí být naprosto neprodyšně zatemněna – není už tak podstatné, jestli budou přelepena černou lepenkou, zakryta polystyrénovými deskami (sloužícími zároveň jako hluková izolace) či jinak – a to ještě předtím, než se začnou účastníci akce sjíždět. Je naprosto nepřijatelné, aby si skrze okno filmoval kdokoliv od televize po caklovce, a to i ve chvíli, kdy se ještě nic neděje (nezapomínejme na nedávný ukázkový případ z ČT1, kdy byl porovnáván kolega účastnící se pochodu v Berlíně se záběrem z koncertu, kde byl natočen přes okno). Okna prostě musí být zakryta hned od počátku. Stejně tak je nepřijatelné, aby byly k zakrytí oken použity jakékoliv poloprůhledné materiály, případně kusy jakýchsi hadrů, které vrhají stíny. Pak se může stát, že máváte kamarádovi na balkoně, případně ukazujete na mouchu sedící na stropě, novinář z toho udělá heilování a je oheň na střeše, což není v ničím zájmu, zejména tedy ne v našem.

2) Neslyšitelnost. Velice závisí na výběru sálu, jeho umístění v zástavbě, vnitřní architektuře apod. Optimální prostory jsou podzemní, jako dobrý se může jevit i sál ve vyšším poschodí. Nezapomínejme, že nejde o to, aby ven neproniknul žádný hluk, ale o to, aby nebylo rozumět. K utlumení zvuků můžou velice dobře posloužit těžké sametové závěsy, zmíněné polystyrénové desky na oknech apod. Někdy bohužel není možné – i přes maximální snahu – potřebnou neslyšitelnost zajistit. Potom nezbývá nic jiného, než se tomu přizpůsobit a podle toho jednat.

Ideální by bylo omezit i ožralé tupce a primitivy posílající před kamerami cikány do plynu a vyvolávající podobné excesy, což jsou už jen takové třešničky na mediálním dortu. Jenže to je zřejmě mimo jakékoliv lidské možnosti – prozatím.

Každopádně faktem zůstává, že pokud nebudeme vidět a slyšet, tak platí, že kde není žalobce, není ani soudce. Nepodřizujme se bolševickým paragrafům, ale nedávejme záminku, abychom byli za tyto paragrafy perzekuováni, pokud nemusíme. Jedna věc musí platit od teď až do doby, kdy naše akce budou oficiální a legální: pořadatel JE POVINEN zajistit všemi prostředky, že se z koncertu ven nic nedostane a za tuto skutečnost plně zodpovídá! A pokud není schopen nebo ochoten ani řádně zakrýt okna, ať jde radši pořádat nějaké vesnické tancovačky, kde to dělat nemusí.

Je na čase začít pracovat trochu profesionálně a nepříteli zavřít hubu – tím, že mu nedáme záminku, aby si nás do ní bral. Pokud někdo pořádá koncert, kde záměrně nebo z nedbalosti opomíjí zásadní bezpečnostní opatření, která nestojí nic než trochu práce navíc, nepracuje pro nás, ale proti nám. Ve výsledku vlastně škodí. Tak rozum do hrsti, kamarádi. Nás přece tak lacino nedostanou.

Zdravim pane poslance. Doufam ze pokud ODS nahodou vyhraje volby - vypada to ze se k tomu blizi dobrym tempem, tak vy a vas pan predseda prestanete v mediich mluvit tim opozicnim tonem a zacnete se take usmivat jako pan Paroubek ci pan Zeman. At ta politika neni jen smutne centrum, ve kterem obcas projde nejaka hadka, nejaka noc dlouhych nozu (velice nepodareny vyrok) ci argumentace hodne pubertalnim chlapcum, ale radost nad vzkvetanim nasi krasne, ceske a moravske zeme. Preji hodne stesti, chladnou hlavu a pokud se stanete ministrem, tak toho prosim moc nepokazte jako mnozi vasi predchudci. Se srdcenym pozdravem Tom

Děkuji za částečnou odpověď na mou otázku ze dne 2.9.2005. Tomu podstatnému jste se ale vyhnul, protože můj dotaz přeci zněl :
Kdy odejdete z politiky jako Váš spolustraník pan MUDr. Miroslav Macek.

Odpověděl jste mi na vše možné, jen ne na tuto přímo položenou otázku. Takže pane poslanče, dovoluji si tento můj dotaz zopakovat:

KDY ODEJDETE Z POLITIKY JAKO VÁŠ SPOLUSTRANÍK PAN MUDr. MIROSLAV MACEK ??

Vážený pane Langere,dne 8.8.2005 jsem Vám zaslala dopis a videokazetu,obrátila jsem se na Vás ohledně nekvalitní práce Policie ČR při vyšetřování úmrtí dcery.Velice by mne zajímalo,zda se stížnost dostala až k Vaši osobě.Juklová

Místo toho jsem celé roky slyšela nejprve- za všechno může KSČ, potom za všechno může ODS, nyní za všechno může ČSSD. Copak pořekadlo -táhnout za jeden provaz- v politice neplatí ? Proč je takový problém, aby se všechny demokratické strany spojily ? Já bláhová-vždyť jde o koryta. A je mi z toho smutno. V OF jste byli všichni kamarádi a dnes si jdete po krku. Tak ahoj- Terezka.

Dobré ráno pane Ivane,
zajímalo by mne, jak ste se změnil za tech 15 let od revoluce, kdy jsem vás poprvé viděla v médiích. Nemyslím vizuálně, ale povahově. Blahohopřeji ke kariéře, krásné rodině, ať jste všichni zdraví. Tenkrát jste šel jistě do politiky s jistými ideály a dnes, pokud nejste zaslepen, jste se stal součástí neskutečné politické špíny. Přestaňte se hádat , prosím, a dělejte něco pro naši krásnou zem. Vždyť si dnes více než 95% národa oprávněně myslí, že jde politikům jen o jejich vlastní prospěch. Přestaňte mezi sebou válčit/levice-pravice/ sedněte ke kulatému stolu. Vždyť jsme jeden národ. Nemusíte mi odpovídat, stačí mi, když si to zde přečtete. Copak je to tak nemožné mezi sebou spolupracovat ? Přestaňte se navzájem napadat a dělejte něco pro děti našich dětí. Vím, že takto to v politice nefunguje nikde, ale proč by jsme nemohli být první ?

Pane poslanče,
co hodláte udělat proto, aby stát konečně dokázal ochránit své občany před devianty a mladistvími delikventy, kteří si mohou z nařízené ochranné léčby odejít kdykoliv se jim zachce a kamkoliv se jim zachce?

Roman N

for Hans

"Doufám, že ve své snaze o ochranu soukromí běžných občanů vytrváte a děkuji za případnou reakci"
Běžným občanům je to jedno,protože ví že se ničeho nedopouští.S odposlechů mají největší strach jen lidé s nekalými úmysly !!!!!

Judr. J.Navrátil

Pane poslanče, všiml jsem si, že na pořadu 47. schůze PS je druhé čtení návrhu trestního zákona (tisk 744/1) ve kterém je množtví úprav ale nová skutková podstata neoprávněného odposlechu stále chybí. Zajímalo by mě, jesli máte nějaké vysvětlení, proč se váš návrh nepodařilo prosadit. Trestní zákon se leští a tříbí do slohové dokonalosti a zjevné mezery se stále ignorují. Až to vypadá, že existuje zájem vašich kolegů poslanců na zachování stávajícího stavu. Přeji si, aby můj dojem (dojem občana, který se v politice neorientuje a nesleduje ji) byl zcela mylný.
Doufám, že ve své snaze o ochranu soukromí běžných občanů vytrváte a děkuji za případnou reakci.

Co jsem všude možně četl.Tak od policajtů u nás je takový odliv cajtů a nikdo se tam nežene,že příští rok je ČR jedno velké New Orleans v rabování a nejen to!!!!!Jsem podnikatel a toto mi není jedno! Co s tím chcete dělat?Technaři Vám s tím nepomůžou!