Dobrý den,
nemohu souhlasit s tím, že se problémy policistů a jejich odměňováním nezabývám. Jak již jsem dříve v mnoha reakcích na této diskusi odpověděl, za půl roku účinnosti nového služebního zákona došlo u Policie ČR k nárůstu platů v průměru o 3400 korun a nárůst se týká 94 % všech policistů. Do státního rozpočtu na letoší rok, ale i rok příští, jsem prosadil dostatek finančních prostředků na to, aby platy vzrostly skutečně všem policistům a ve svých snahách hodlám pokračovat.
„Zákaz“ živnostenské či jiné výdělečné činnosti patří ke standardním omezením, která jsou uplatňována v systému veřejné správy. Cílem tohoto opatření je především prevence vzniku možných střetů zájmů mezi výkonem služebních povinností a případnou výdělečnou činností. Za neméně důležitý aspekt považuji také snahu o udržení dobrého jména a postavení policistů ve společnosti. Zároveň platí, že bezpečnostní sbory mají v pravomoci vnitřními předpisy upravit obecné výjimky z tohoto zákazu a také tak činí u těch činností, kdy to skutečně neohrožuje nezávislost a řádné plnění služebních povinností. Ujišťuji Vás, že jako ministr jsem na tom s omezeními k výkonu další činnosti podobně jako Vy a za funkci poslance plat nedostávám. A pokud jde o růst platů ústavních činitelů, ten je již delší dobu navázán na průměrný plat v nepodnikatelském sektoru, takže platy ústavních činitelů rostou jen tehdy, pokud rostou i platy jiných státních zaměstnanců. Parlamentem schválená reforma veřejných financí navíc platy ústavních činitelů pro další období zmrazuje, zatímco u státních zaměstnanců, včetně policistů, porostou i nadále. S pozdravem, Ivan Langer.

Dobrý den, pokud jde o ty platy, dovoluji si Vás odkázat na mou odpovědět na příspěvek pana Suttnera, na který se sám odvoláváte. Průměrný plat u Policie ČR byl v 1. pololetí 2007 skutečně téměř 31 000 korun. Je nutné si uvědomit, že jde o průměrný plat všech policistů ve všech třídách, nejen ve 3 TT. I pan Suttner uvádí, že v 6 TT této částky dosahuje.
Pokud zmiňujete, že mladí policisté jen ztěží hledají v této práci výhody, tak když pominu atraktivitu práce pro řadu mladých lidí, tak v hmotné podobě jsou to nadprůměrné platy (cca 140 % oproti průměru v rozpočtové sféře), kratší pracovní doba 37,5 hodiny, delší dovolená 6 týdnů, 2 týdny ozdravného pobytu, výsluhové nároky atd., které dle mého názoru velmi dobře vyvažují zvýšené riziko a fyzickou i psychickou namáhavost této práce.
Nový služební zákon chápe služební poměr jako celoživotní poslání a tomu odpovídá i délka přípravy na povolání zakončená zkouškou. Chápu rozhořčení těch, kteří již skládali zkoušku po 1. roce a nyní musí absolvovat i novou zkoušku po třech letech, ale jedná se o zcela nový systém přípravy a novou zkoušku a proto jí musí složit každý, kdo nesloužil ještě 3 roky.
Rovněž nejsem rád, že podstavy u policie v současné době přesahují 3 tisíce chybějících policistů (je třeba si ale uvědomit, že v posledních letech tyto podstavy činily pravidelně kolem 2 tisíc) a je to na ulicích znát. ¾ odchodů však tvoří policisté, kteří mají odslouženo 25 let a více, kteří čekali na výhodnější úpravu výsluh podle nového zákona. Že s účinností tento stav přijde se vědělo již cca více než tři roky, ale předchozí ministr ani vedeni policie proti tomu nic neudělali a já jsem po příchodu v září 2006 musel situaci řešit prakticky už 5 minut po dvanácté, o to horší ty dopady bohužel jsou. Nepopírám však, že odcházejí i policisté mladší a i proto děkuji za všechny postřehy a zkušenosti z praxe, které pro mne mají velkou váhu při dalším rozhodování, jak situaci řešit ještě lépe.
Děkuji a jsem s pozdravem
Ivan Langer

Vážený pane Suttnere, při svých vystoupeních vždy poskytuji ověřené informace, opřené o relevantní zjištění údajů Policie ČR, platných ke konci 1. pololetí letošního roku. Tyto údaje nebyly zpochybněny ani policejními složkami ani odborovými svazy a v žádném případě to nejsou tedy žádné lži či demagogie. U Vašeho počtu odchodů bych rád věděl, z jakých zdrojů vycházíte.
Ve věci délky pracovní doby opět trvám na tom, že novým služebním zákonem byl pracovní doba zkrácena pro všechny příslušníky na 37,5 hodiny týdně a délka dovolené navýšena na 6 týdnů.
Pokud jde o dopady služebního zákona do oblasti platů, konkrétní čísla jsem vyjádřil na těchto stránkách v odpovědích na příspěvky Vašich kolegů již mnohokrát, podívejte se na ně, prosím. Jen shrnu, že 94 % policistů si v 1. pololetí tohoto roku ve srovnání se stejným obdobím loňského roku polepšilo, průměrný nárůst činí 3400 korun, průměrný měsíční příjem činí téměř 31 tisíc korun. To jsou fakta.
S pozdravem
Ivan Langer

Vážený pane Skoupý,
děkuji Vám za Váš dopis i za důvěru, se kterou se na mne se svými pocity a zkušenostmi obracíte. Souhlasím s Vámi, že za současného stav existuje v policii řada nedostatků, policisté chybí v ulicích a nemohou dostatečně chránit zdraví a majetky občanů. Vedle toho není ideální ani samotná struktura, je příliš mnoho velitelů, kteří velí jakoby sami sobě nebo jen malému počtu policistů a tito lidé pak chybí v ulicích. Dnešní zákony, ale i vnitřní předpisy, upravující práci Policie ČR, představují příliš velkou byrokracii a velké administrativní zatížení. Policie musí plnit úkoly, které by měl dělat někdo jiný (doručování obsílek, asistence u exekucí, nahrazuje pořadatelskou službu při různých akcích, apod.).
A tento stav je nutno změnit. V současné době je již připravována velká reforma Policie ČR, která je již v legislativním procesu a účinná by měla být od 1.1.2009. Cílem této reformy je především přiblížení Policie ČR veřejnosti tak, aby se stala pro každého občana skutečným partnerem a poskytovatelem služeb v oblasti ochrany zdraví a majetku obyvatel, ale také zefektivnění práce policie a vytvoření lepších podmínek pro samotné policisty.
Jedním z pilířů reformy je snížení výše zmiňované byrokracie, zavedení elektronického trestního a přestupkového řízení, přesun činností, které nesouvisí s bezpečnostním posláním Policie ČR, změna struktury policie tak, aby více policistů sloužilo v ulicích mezi lidmi a méně v kancelářích. Reforma Policie ČR předpokládá i změnu stylu policejní práce, posílení hlídkové a pořádkové činnosti a uplatňování zásad tzv. Community Policing.
Dalším z pilířů je zlepšení pracovních podmínek policistů, ať již jde o služební prostory či vybavení a techniku, jejichž úroveň je mnohdy několik desítek let pozadu. Proto jsem inicioval a zahájil realizaci projektu P1000 na modernizaci policejních služeben. Jen do konce roku 2006 byla za 600 milionů korun u prvních 300 služeben provedena oprava objektů, pořízeno nové vnitřní a kancelářské vybavení, výpočetní technika, radiostanice a internet na základní útvary. Dnes je to již více jak 500 služeben. Celkem hodláme investovat do tohoto projektu zhruba 3,5 miliardy korun, a to jak ze státního rozpočtu, tak ze strukturálních fondů EU.
Neméně významnou součástí je změna systému vzdělávání, ve kterém i nadále uvažujme se zachováním systému základní i následné odborné přípravy. Hlavním cílem však je umožnit úspěšným absolventům další profesní rozvoj formou navazujících odborných a jazykových kurzů, a především pak nabídkou vyššího odborného vzdělání bezpečnostně právního zaměření orientované na praktický výkon policejní činnosti.
V odměňování sice došlo k zařazení dříve placených přesčasových hodin (až 150 hod.) či příplatků do základní složky platu, tyto základní tarify však byly oproti loňskému roku výrazně navýšeny a navíc příslušníků ve směném provozu náleží 10 % příplatek. Vedle toho nesmíme zapomínat ani na výhody, jako je kratší pracovní doba, delší dovolená, ozdravné pobyty, výluhové nároky a další, které jiní zaměstnanci ve státní právě ani soukromém sektoru nemají.
Pokud jde o srovnání platů, práce u Policie ČR je ve srovnání s jinými druhy práce ve státní správě ohodnocena výrazně nadprůměrně. Průměrný plat dosahuje cca 140 % průměrného výplatu v rozpočtové sféře a navíc každým rokem roste. Jen za 1. pololetí roku 2007 je průměrný nárůst platů o 3400 korun.

S pozdravem a přáním mnoha úspěchů v pracovním i osobním životě, Ivan Langer.

Vážený pane Hlaváčku, účast ve výběrovém řízení je skutečně umožněna pouze příslušníkům s nižší platovou třídou, a to především z důvodu vytváření podmínek pro kariérní růst v Policii ČR. Vlastní výběrové řízení ovšem má být vyhlašováno až v případech, kdy nebylo možné volné místo obsadit jinými v zákoně uvedenými způsoby. Mezi ně patří i možnost obsazení na základě žádosti příslušníka zařazeného ve stejné platové třídě. O takové žádosti, stejně tak jako o vyhlášení výběrového řízení, rozhodují příslušní služební funkcionáři. Pokud by Vás zajímali větší podrobnosti, obraťte se na příslušné pracovníky ministerstva vnitra, konkrétně Personální odbor – oddělení metodiky a kontroly – mail: spm@mvcr.cz (kontakty na jednotlivé odbory, jejich strukturu a popis činností naleznete na www.mvcr.cz).
S pozdravem a přáním mnoha úspěchů
Ivan Langer

Dobrý den, děkuji Vám za zaslaný postřeh a zkušenost. Nařizování přesčasových hodin je možné uplatňovat pouze v důležitém zájmu služby, jako je zejména zájem bezpečnostní, a to nejvýše v rozsahu 150 hodin ročně. Ze služebního zákona nevyplývá povinnost předmětných 150 hodin odpracovat. Vím, že praxe je mnohdy velmi rozdílná a to je nutné napravit. O této problematice vedeme, a to i za účasti odborů, intenzivní jednání s vedením bezpečnostních sborů, které mají za úkol sledovat praxi jednotlivých regionů a tento postup s cílem dodržování zákona sjednotit.
Uplatňování nově zavedeného systému je však plně v kompetenci - ale také odpovědnosti - příslušných služebních funkcionářů. Ti také budou za svou činnost při aplikaci nového služebního zákona hodnoceni.
Jestliže jste přesvědčen, že dochází k porušování zákona ze strany služebních funkcionářů, obraťte se, prosím, na jejich nadřízené. V každém případě Vám za podnět ještě jednou děkuji.
S pozdravem
Ivan Langer

Vážený pane Martine, děkuji Vám za důvěru s níž se na mne obracíte. Věřte mi, že po lidské stránce Vaše důvody naprosto chápu, i já jsem v práci odloučen od rodiny, která mi velmi chybí. Rozhodnutí v těchto záležitostech je však plně v kompetenci příslušných služebních funkcionářů, kteří musí rozhodnout po posouzení všech okolností případu (jak Vaší situaci, tak ale i situace ve svém regionu) a jako ministr vnitra do takového rozhodování zasahovat nemohu. Doporučuji Vám proto v případě nespokojenosti využít standardních zákonných prostředků.

S pozdravem
Ivan Langer

Vážený pane Mišune, děkuji za důvěru, se kterou se na mne obracíte. Aktuální údaje o srovnání vývoje platů policistů za 1.pololetí r.2006 a 1.pololetí r.2007 hovoří o tom, že došlo k průměrnému nárůstu platů o více než 3.400 korun a že platy vzrostly 94% policistů. Současně však také stále zůstávalo takřka 2500 policistů, u kterých propad příjmů stále trvá, a to je zřejmě i Váš případ. V každém případě jsem však k řešení problematiky přetrvávajícího poklesu platů jsem zadal zpracování podrobnější analýzy, jejímž cílem je přijetí opatření, která povedou k narovnání přetrvávajících poklesů příjmů tato zasažených policistů. Jasně jsem řekl, že chci po policejním prezidentovi, aby individuálně zmapoval každý jednotlivý případ takových velkých propadů a předložil řešení.
Usiluji o to, aby žádný policista neměl při stejném množství stejně kvalitní práce vlivem nového služebního zákona nižší příjem než v loňském roce. Toto však nemohu zaručit v případech, kdy někteří policisté měly v předchozím roce enormní množství přesčasů a v letošním roce i kvůli lepší dělbě práce tyto přesčasy sloužit nebudou. Jsem navíc přesvědčen, že stav, kdy většinu přesčasů sloužila jen část policistů, nebyl správný (zejména kvůli zdravotním, psychickým a dalším rizikům pro samotné policisty) a přesčasy je nutné rozdělovat mezi policisty rovnoměrně.

S pozdravem a přáním všeho dobrého
Ivan Langer