|
13.12.2007
Camila Black Brickett <Brickett@centrum.cz>
|
|
Dobrý den pane ministře,
slyšela jsem o tom, že Pavel Bém posiluje svůj vliv v policii,
nyní budou dosazeni do vedení protikorupční policie jeho lidé,
a to p. Jiří Novák a na místo ředitele, a na místo jeho
náměstka pan Cícer (klidně se zeptejte Vládi Husáka). Ráda bych
se zeptala, jak je možné rozhodovat o obsazení takto významných
funkcí již dopředu, a jak to že je jasné kdo bude ve vedení
ještě dříve než proběhlo na ty funkce výběrové řízení. Nechci
nikomu ubližovat, ale ráda bych, aby toto i ostatní "výběrová
řízení" v policii byla skutečně objektivním výběrem, nikoli
pouhou fasádou nad podivným zákulisním pletichařením. |
|
Dobrý den, obsazování služebních míst i případná výběrová řízení
se řídí služebním zákonem a není to ministr vnitra, kdo o tom
rozhoduje. Je povinností příslušných služebních funkcionářů
postupovat v souladu s tímto zákonem a já na základě mně
dostupných informací jsem přesvědčen, že tomu tak je. Pokud ale
máte jakékoli konkrétní poznatky o opačném postupu, můžete mi je
sdělit např. na ivan.langer@mvcr.cz. Spekulace o politickém
vlivu pana primátora Béma na vedení Policie ČR a možném
dosazování „jeho lidí“ do vlivných míst odmítám.
S pozdravem, Ivan Langer
|
|
10.12.2007
Pavel Novák <standa1995@seznam.cz>
|
|
Jestlipak víte, pane ministře, kolik je ke dnešnímu dni volných
tabulkových míst u PČR ?
Je to celkem kulaté a DOSTI vysoké číslo. Myslíte si, že je
konečné ?
Můj názor je takový, že vzhledem k reformě veřejných financí z
čehož plyne i reálný pokles příjmů u PČR (navýšení tarifů 1,5 %
nepokryje ani inflaci, která se začíná prudce zvedat díky cenám
potravin a energií) se toto číslo bude i po novém roce zvyšovat.
Jaký máte řešení ? |
|
Dobrý den, údaje o tabulkových místech v Policii ČR k dispozici
mám, stejně tak jako údaje o dlouhodobých podstavech, které se v
minulých letech pohybovaly na hranici 2000 míst. Stejně tak mám
k dispozici strukturu odcházejících policistů, ze které vyplývá,
že 2/3 odcházejících jsou policisté sloužící 20 let a více a
hlavní příčinou jejich odchodů je nová, pro ně výhodnější,
úprava výsluhových nároků. Dříve byl trend zcela opačný, kdy
drtivá většina odcházejících policistů byli ti, kteří měli
odslouženo 10 – 15 let. Taková změna trendu je pozitivní.
Významnou skupinu odcházejících mj. tvoří policisté na vedoucích
funkcích všech úrovní a jejich obměnu vnímám jako jev pozitivní
a žádoucí. Mohu proto konstatovat, že skutečně dochází k tolik
potřebné generační obměně. Po Novém roce se dá objektivně
očekávat ještě jedna vlna odchodů, snad už ne tak velká, neboť
pro jistou skupinu osob budou výsluhy výhodnější až po Novém
roce.
Na tuto situaci samozřejmě reagujeme i tak, že se snažíme
přilákat do řad policie co nejvíce nových kvalitních uchazečů a
mohu konstatovat, že od poloviny roku se nám dařilo přijímat
více uchazečů, než bylo odchodů (tento trend se ke konci roku s
novou vlnou odchodů nepodařilo udržet, ale jsem přesvědčen, že
práce s novými uchazeči se konečně začala dařit).
Při objektivním hodnocení stavu tabulkových míst je nutno ale
přihlédnout i k údajům o tom, že v České republice připadá jeden
policista na 210 obyvatel, přičemž z celé EU je to více jen na
Kypru (174) a například v Rakousku je to 282 obyvatel, ve
Francii 295, v Nizozemí 443, ve Finsku 662 obyvatel. Máme tak na
počet obyvatel téměř nejvíce policistů v Evropě, ti však nejsou
v ulicích vidět. Nepříliš povzbuzující jsou také údaje o
organizační struktuře policie, ze které vyplývá, že na necelých
8 policistů připadá jeden vedoucí. Za naprosto nezbytnou proto
považuji podstatnou redukci počtu vedoucích příslušníků a naopak
zvýšení počtu příslušníků v přímém výkonu. Komplexní řešení jsem
představil v připravené Reformě policie ČR, kterou jsem
předložil k veřejné diskusi a se kterou jste se také mohl
seznámit na webových stránkách ministerstva vnitra či intranetu.
Velmi často jsem na ni reagoval i na tomto webu.
Pokud jde o platové podmínky v policii, jsem přesvědčen, že to
skutečně není důvodem pro odchody. Platy u policie představují
140% platů v rozpočtové sféře, tzn. že u policistů jsou platy o
40 % vyšší než u jiných státních zaměstnanců. A to platí nejen
pro vedoucí pracovníky, jak je často namítáno, ale i pro
srovnatelné pozice v nižších tarifních třídách.
Vzhledem k reformě veřejných financí a dopadům daňových změn
nedojde ke snížení příjmů, naopak Vaše čisté příjmy budou
vyšší.
Mou snahou dlouhodobě je vytvářet policistům i hasičům lepší
pracovní podmínky, a to jak v oblasti příjmů, tak i v oblasti
materiálně technických podmínek, v nichž slouží, v oblasti
debyrokratizace agend a jejich elektronizace, zbavení policie
nepolicejních činností, lepšího vnímání ze strany veřejnosti
atd. tak, aby policisté měli více důvodů být na sebe i na svou
práci hrdí (více k tomu viz již zmiňovaná reforma Policie ČR,
projekt P1000 a další). S pozdravem, Ivan Langer
|
|
09.12.2007
Jarda Polda <j.flinta@seznam.cz>
|
|
Murphyho zákon: Čím méně určitá organizace produkuje, tím
častěji se reorganizuje. Pane ministře, nepřipomíná vám to
něco? |
|
Dobrý den, pojem „elitní policista“ zákon nezná, pro
mne je každý poctivý, profesionální policista, který na sobě
pracuje a svými výsledky přispívá k dobrému jméno celého sboru.
Média tak nazývají policisty z celorepublikových útvarů.
Policista, i když skončí ve služebním poměru, je nadále vázán
povinností mlčenlivosti o věcech, které se při výkonu svého
povolání dověděl. Jinak mu ale nikdo nemůže bránit sdělit svůj
názor na aktuální události, pokud tím výše uvedenou povinnost
neporušuje. Zdravím, Ivan Langer.
P.S. Myslím, že svou sázku k otázce pana Nevěřila jste prohrál
:-)
|
|
09.12.2007
Jarda Polda <j.flinta@seznam.cz>
|
|
Pro Romana Nevěřila: Vsadím inflační dolar, že ti Langer
neodpoví, protože to je nepříjemná otázka. A pokud odpoví, tak
to okecá tak, aby se z toho vyčunkoval. Nebo snad v tomto státě
je někdo, kdo by se těch šašků na MV bál? O nikom nevím a nikoho
takového neznám. |
|
Zatím žádná odpověď... |
|
09.12.2007
Jarda Polda <j.flinta@seznam.cz>
|
|
Výjimečně mám také dotaz: Již několik let sleduji v médiích, jak
se z běžného policisty stane policista elitní. Je to celkem
jednoduché. Budˇpolicista udělá nějaký malér, průšvih, průser,
jak chcete, pak je pro média elitním důstojníkem. Další možností
je to, že odejde od PČR a začne si plácat ústa tím, jak v době,
kdy on byl u PČR, se vymýšlely nové postupy, nové programy atd.
Pak se z něho stane sice bývalý, ale opět elitní policista či
detektiv. To je v poslední době případ "bývalého elitního
detektiva", který z nějakého důvodu dospěl k názoru, že je
nutné, aby se mediálně vyjadřoval k vyšetřování a dalším věcem
kolem případu Františka Procházky. Pane ministře, myslíte si, že
je toto v pořádku a MV společně s PČR nemá možnost utnout
aktivity takového "bývalého elitního detektiva", když svými
projevy evidentně celému vyšetřování škodí? |
|
Zatím žádná odpověď... |
|
08.12.2007
Roman Nevěřil <r.neveril@seznam.cz>
|
|
Dobrý den pane ministře. Ve svém materiálu 365, První rok změn
píšete, že přeměňujete Ministerstvo vnitra na Ministerstvo
vnitřních věcí, tzn. že ministerstvo strachu přeměňujete na
ministerstvo důvěry. Chcete tím říct, že před Vaším příchodem
vládlo Ministerstvo vnitra strachem? Terorem? Vyhrožováním?
Vysvětlete mi prosím tato slova. Můžete mi je interpretovat?
Děkuji
Roman Nevěřil |
|
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. Mým cílem a smyslem výše
uvedených slov je celková změna vnímání ministerstva ze strany
veřejnosti. Veřejný obraz ministerstva je historicky poznamenán
nejen praktikami bývalé státní bezpečnosti, ale i po roce 1989
je vnímáno především jako ministerstvo policie, ministerstvo
represe (tím mám obrazně na mysli onen strach).
Přitom ministerstvo vnitra není jen úřadem nadřízeným
bezpečnostním sborům, ale je především centrálním orgánem výkonu
veřejné správy a tato jeho funkce bohužel zůstávala v pozadí
zájmu předchozích ministrů.
Již při svém nástupu do funkce ministra jsem reorganizoval
ministerstvo tak, že jsem jej postavil na 4 základní pilíře, a
to vnitřní bezpečnost, veřejnou správu a informatiku, ekonomický
úsek a úsek evropských záležitostí a mezinárodních vztahů. Z
deseti náměstků na ministerstvu vnitra a ministerstvu
informatiky jsem jejich počet redukoval na výše uvedené 4.
K projektům, které dokládají větší vstřícnost a otevřenost k
veřejnosti (a které již znáte z materiálu 365 – První rok
změn) tak patří modernizace úřadu MV, projekt Otevřená minulost,
reforma policie a její přiblížení veřejnosti (např. projekt
Community Policing, projekt P1000), efektivní veřejná správa,
eGovernment (jehož součástí je mj. i projekt Czech POINT),
digitalizace televizního vysílání, vstup ČR do schengenského
prostoru, boj proti korupci, ale i řada dalších ať již
jednorázových či průběžných projektů. Toto jsou kroky,
prostřednictvím kterých chci změn ve vnímání tohoto úřadu v
ministerstvo vnitřních věcí dosáhnout. S pozdravem a přáním
všeho dobrého, Ivan Langer
|
|
05.12.2007
Jirka Carda <Jirka.Carda@centrum.cz>
|
|
Pane ministře, ke zkvalitnění výběrového řízení k PČR (zejm. i z
důvodu, že k PČR se dnes hlásí uchazeči, kteří již nemusejí
absolvovat vojenskou základní službu, nastupují krátce po
dovršení 18 let věku, nemají možná žádné vědomosti, základní
znalosti či předpoklady nebo psychickou odolnost k tomu, že
budou schopni zvládat nelehkou práci v řadách PČR) bych
navrhoval zvážit k zavedení do praxe systém, obdobný
předvojenskému výcviku, něco na způsob bývalého SVAZARMU, který
v té době zajišťoval pro armádu např. odborný výcvik řidičů,
radistů a pod., kteří pak byli bezprostředně po nástupu voj.
základní služby schopni zvládat základní úkoly dané
problematiky a postupem času, již ve vojenské jednotce, si tyto
odborné znalosti dál rozšiřovali. Možná by to byla i vhodná
možnost pro některé soukromé firmy a subjekty, které by byly
schopny (něco na způsob autoškol), zabezpečit odborný výcvik,
třeba půlroční a to i za úplatu, což by podnítilo větší
motivaci a zájem uchazečů o práci v policii, v jehož průběhu by
zájemci získávali základní znalosti a vědomosti o tom, co to
vůbec práce v policii (třeba i v armádě, HZS...) je a co obnáší,
ale zejm. znalosti a návyky jako je vojenská nebo služební
zdvořilost a kázeň, pořadová příprava, částečně i střelecká
nebo zdravotní průprava a pod.. Součástí by mohlo být i ověření
psychické odolnosti případného uchazeče, zda má vůbec
předpoklady se stát vhodným kandidátem pro práci v PČr (armádě,
HZS). Uchazeč po absolvování tohoto kursu by se v rámci
výběrového řízení k PČR prokazoval mimo jiné i osvědčením, což
by mu samotnému, ale zejména Policii ČR dávalo alespoň nějakou
záruku, že do řad PČR se hlásí uchazeč, který má alespoň nějaký
předpoklad dalšího růstu a bude pro PČR prospěšný. Dnes je tomu
bohužel zcela naopak. Výběr k PČR nedosahuje takových kvalit,
jakých by si sama policie přála. Ve SPŠ kde nově přijatý
policista krátce po přijetí k PČR nastoupí, se mu věnuje určitý
čas pro zvládnutí základních návyků pořadové přípravy, teprve
zde se seznamuje s tím, co je to vojenská nebo služební
zdvořilost, kázeň, co je to jednat na rozkaz atd. Přitom
základní odborná příprava ve SPŠ by mu od počátku měla
poskytnout kvalitní teoretické ale i praktické odborné znalosti
a návyky, které ho budou provázet od prvního dne samostatného
výkonu služby, po absolvování SPŠ. Dnes je to spíše tak, že ho
SPŠ musí teprve začít vychovávat (někdy i převychovávat) a to na
úkor odborných předmětů a výuky zaměřené na skutečnou policejní
praxi. Nevím, jaké informace od personalistů (zejm. těch, kteří
provádějí výběrová řízení na okrsech) máte k dispozici, ale
pokud já vím, tak situace, pokud se jedná o kvalitu uchazečů,
není vůbec dobrá. Brát k PČR masově nové lidi jen proto aby se
tzv. "zalepily díry" v důsledku odchodu starších policistů, bez
ohledu na jejich kvality, by se v budoucnu nemuselo policii
vyplatit (nízký morální stav, kriminalita v řadách PČR a pod.).
A ten, kdo ví, jak fungovalo a funguje i dnes výběrové řízení k
PČR, a má zájem na zkvalitnění policejního sboru, si oprávněně
dělá starosti a hledá cesty, jak docílit jeho zlepšení. Je to
prostě můj názor, možná někoho zaujme,. možná ne, nebo se najde
nějaký lepší. S pozdravem JC. |
|
Dobrý den, děkuji za zaslaný podnět. Problematika vzdělávání i
personální práce byla v Policii ČR dlouhodobě zanedbávána. Já
osobně, spíše než v zajišťování přípravných kurzů soukromými
subjekty, vidím možnosti řešení v posílení a zlepšení samotného
policejního školství a zlepšení odborné přípravy policistů (u
základní odborné přípravy kratší, intenzivnější kurzy více
zaměřené na praktický výkon služby).
Proto jsem policejnímu prezídiu zadal úkol předložit koncepci
policejního vzdělávání založenou na principech popsaných v
připravované reformě Policie ČR. V souvislosti s tím byla
připravena k realizaci nová 12-ti měsíční základní odborná
příprava policistů a od 1.ledna 2008 je připravena i verze
školního vzdělávacího programu pro absolventy vysokých škol. V
současné době se dále připravuje akreditace nových studijních
programů Policejní akademie ČR s tím, že budou zřízeny dvě
fakulty: bezpečnostně právní fakulta a fakulta bezpečnostního
managementu. Jsou rovněž zřizovány vyšší odborné školy při
stávajících SPŠ.
Máme zájem, a v tom s Vámi souhlasím, o skutečně kvalitní
uchazeče, kteří budou schopni se nejen dobře připravit na plnění
policejních úkolů, ale také budou povolání policisty považovat
za své celoživotní poslání. Mohu Vás ujistit, že nedochází a
nebude docházet k vybírání méně kvalitních uchazečů. Navíc
princip služebního poměru na dobu určitou do složení služební
zkoušky dostatečně motivuje začínající policisty na sobě
pracovat, vzdělávat se a odborně růst. S pozdravem a přáním
všeho dobrého, Ivan Langer
|
|
05.12.2007
Vladimír Szarka <szarka.v@seznam.cz>
|
|
Dobrý den,pane ministře.Předem Vám děkuji za Vaší odpověď na můj
podnět a věřím,že se jím budete v Vaší expertní skupině
zabývat.Chtěl bych si jen dovolit, trochu poopravit, některá
Vaše tvrzení.Hasiči sice mají volno na stravu,ale toto volno je
odečteno z těch 8 hodin pohotovosti o kterých jste mluvil.Takže
pořád sloužím 16 poctivých hodin.A o službách na víc o kterých
jsem mluvil,jste se nezmínil vůbec
Přesto vše Vám ještě jednou děkuji za Vaší odpověď a přeji Vám
krásné prožití Vánočních svátků a hodně štěstí . |
|
Dobrý den, děkuji za Vaše doplnění a omlouvám se, pokud jsem
neodpověděl všechny Vaše dotazy. V došlém množství podnětů to
někdy není ani možné. Pokud jde o tzv. „směny
zdarma“ tak ty jsou do výše 150 hodin započteny v
navýšených základních tarifech a současně je za směnnost
poskytován ještě 10 % příplatek k základnímu tarifu, což
považuji za dostatečnou kompenzaci. Ve věci započítávání
neplacených přesčasových hodin doplňuji, že tyto hodiny se do
průměrného výdělku či průměrného hrubého příjmu zjišťovaného pro
účely výsluhových příspěvků nezapočítávají. Do jakéhokoli
průměru je možné započítávat pouze odpracovanou dobu, za kterou
byl poskytován služební příjem.
Přeji Vám vše nejlepší do nového roku
Ivan Langer
|
|
05.12.2007
petr šimáček <hroch100@seznam.cz>
|
|
Vážený pane ministře mám takový malý nápad , když se dívám na
televizi.Vaši zaměstnanci myslím tím policii a hasiče chodí
oblečení jako když je vyplivne kráva s prominutím. zajímalo by
mne jestli fasují žehličku. Když se dívám na televizi i z mé
zkušenosti potkávám policajty i hasiče chodí španavý pomačkaní a
neupravení vypadá to hrozně. Jsem daňový poplatník a neplatím si
daně na špindíry. Zajímalo by mne jestli s tím něco uděláte.
Děkuji za odpověď. |
|
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. Souhlasím s Vámi v tom, že
vzhled a ustrojení příslušníků bezpečnostních sborů také utváří
veřejné mínění o těchto sborech. Chodit řádně ustrojený je
samozřejmě povinností každého příslušníka a porušení této
povinnosti musí řešit příslušný vedoucí pracovník. Je to však
nutné posuzovat případ od případu. Nedá se třeba očekávat, že
hasič po několikahodinovém zásahu bude nažehlený a „jako
ze škatulky“. S pozdravem a přáním hezkého dne, Ivan
Langer
|
|
04.12.2007
Marek Marek <paka2@seznam.cz>
|
|
Jeste jednou ja,
cetl jsem, jak se presune zodpovednost za rozdelovani rozpoctu
na krajske reditele. Take to zni hezky, znaji lepe potreby sve
kr.spravy atd. Ale byla tam tez zminka, pokud s rozpoctem
nevyjdou, budou za to zodpovedni, taky hezke. Vite jak to
dopadne? Cely rok se bude setrit, na benzinu, na
odmenach(dorovnavani propadu platu), osobni priplatky, na
vybaveni, jako papiry do tiskaren, vecny problem policie, proste
na vsem. My dole, budem muset psat zaznamy, proc jsme prejeli
limit na sluzbu o 10 km, jako to tu jiz bylo. No a ke konci roku
se uzaverkou zjisti, ze penize prebyvaji, tak se rozdeli
jednorazove odmeny na reditelstvi kraj+ okres a par jinych, pred
vanocema se to hodi. Radovym se zacpe pusa 800 Kc. a vedeni bude
spokojeno, jak to ten rok krasne ukocirovali. Varianta c.2,
penize co zbyly se neutrati, tim bude pan reditel vypadat jako
velmi schopny manager a hned padne jistym lidem do oka a kariera
je jista na ukor kvality prace. Kde beru tu jistotu, ze to tak
bude? Ptejte se RADOVYCH kolegu Mestskeho red. Brno, anonymne,
jak se jim slouzi pod panem reditelem(Varianta c.2) a OR Zlin a
Hodonin, kde tento "manager" zacinal. Posledni otazka. Proc musi
mit policista VS i na sbemensi funkci, kdyz ji nemusi mit
ministr vlady CR. Automechanik a clen soukrome ochranky pan
Cunek. Neurazim, jenom nechapu. Pokud je VS zaruka kvality a
profesionality, jako je nam to u PCR tvrzeno, tak ja jako obcan
chci mit kvalitni a profesionalni vladu plnou jen VS. Dekuji za
nazory! |
|
Dobrý den, děkuji za Vaše podněty. Chci potvrdit, že trvá můj
úkol policejnímu prezidentovi v tom, že zneužívání nařizovaných
přesčasů je třeba zabránit. Cílem je především to, aby byly
přesčasové hodiny rovnoměrně rozloženy na všechny policisty a
aby poměr placených a „neplacených“ přesčasů byl
vyrovnaný.
Náklady na dopravu je podle stávající úpravy možné uplatnit jen
pokud by se jednalo o služební cestu. Jak jsem ale již v
předchozích reakcích na toto téma uvedl, za tento podnět děkuji,
patří právě do skupiny podnětů, kterými by se měla zabývat
expertní pracovní skupina k novelizaci služebního zákona.
Od přesunu rozhodovacích kompetencí v ekonomické oblasti na
krajská ředitelství očekávám především odstranění byrokracie
spojené se současným centrálním řízením, větší pružnost při
zadávání veřejných zakázek a pořizování majetku a dosažení
návaznosti na potřeby praktického výkonu policejní práce. Tedy
zejména efektivnější a pružnější využívání prostředků. Příslušní
funkcionáři musí mít k dispozici ekonomické nástroje k tomu, aby
jim svěřené úkoly mohli zajišťovat a aby za jejich plnění také
nesli plnou odpovědnost. Černé scénáře, které předstíráte, se
teoreticky vyloučit nedají nikdy, ale v obou případech by se
jednalo o závažné manažerské selhání a neschopnost ze strany
těchto služebních funkcionářů hospodařit efektivně se svěřenými
finančními prostředky. S pozdravem, Ivan Langer
|