|
05.05.2006
Jiří Pitman <Jiri.Pitman@seznam.cz>
|
|
Pane Langere pod dojmem poslední události, kdy došlo k zákroku
na paní Kateřinu Jacgues se Vás táži : 1/ Jak Vy jako vrcholný
politik ODS nahlížíte na policisty, kteří sloužili u VB a
Kriminálky v letech před listopadem 1989 ? 2/ Zda víte , že
všichni policisté, kteří nastupovali k VB před listopadem 1989
prošli Pohotovostním plukem jako základní školou pro tehdejší
příslušníky VB ? 3/ Je někde v zákoně stanoveno, že má být na
příslušníka policie ,který sloužil u složek VB a Kriminálce
před listopadem 1989 nahlíženo veřejně i z pohledu služebního
jinak než na ostatní policisty ? Prosím o krátkou a jasnou
odpověď . Jiří Pitman |
|
Vážený pane Pitmane,
vím, že policisté před rokem 1989 museli projít po nějakou dobu
pohotovostními pluky. Velmi důsledně odlišuji, pokud někdo před
rokem 1989 sloužil u VB a kriminálky a profesionálně chránil
zdraví, životy a majetek občanů od těch, kteří sloužili v StB či
této zločinné organizaci napomáhali. Proti té první skupině nic
nemám, u té druhé skupiny jsem pevně přesvědčen, že tito lidé
nemají dnes u Policie ČR co dělat. Zákony nestanoví, že by se
mělo jinak jednat s policisty, kteří nastoupili před rokem 1989
a kteří nastoupili až poté. Zvláštní, přechodná pravidla byla
pouze při přechodu k demokracii po roce 1990 a jejich cílem bylo
zabránit právě tomu, aby u policie nadále sloužili přisluhovači
StB a KSČ.
Bohužel ne vždy byla tato pravidla dostatečně uplatňována. K
zákroku na paní K. Jacques mohu dodat, že trvám na pečlivém
posouzení chování policistů příslušnými kontrolními orgány a
nezávislé státní zastupitelství nechť rozhodne, zda byl spáchán
trestný čin. Pokud policista spáchal trestný čin či jinak
závažným způsobem porušil své povinnosti. Musí být potrestán. To
platí obecně pro každý případ a nelze postupovat jinak. Aniž
bych omlouval podle mého názoru brutální chování policisty,
musím dodat, že ze zveřejněných záběrů bylo zřejmé, že ani paní
Jacques nedodržela zákonem stanovená pravidla. I to by se mělo
vyšetřit.
S přátelským pozdravem, Ivan Langer
|
|
28.04.2006
Zbyněk Wolf <wzw@atlas.cz>
|
|
Dobrý den pane ministře,
pracuji jako řidič kamionu a již dnes se děsím nového bodového
systému.Znám několik policistů,kteří si již dnes mnou ruce a
netají se tím,jak budou "INICIATIVNÍ".
Setkávám se z policisty v celé Evropské Unii, ale to co je vydět
v naší republice, je fakt síla.
Byl bych pro výměnu našich policistů za Německé nebo Francouské.
Tam opravdu cítíte že oni jsou tam pro vás.
Poradí vám,sednou do auta a dokáží vás dovést až tam kam
potřebujete. Naopak u nás pokud se vám podaří zajed někam,kde
byste jed neměl, dočkáte se bohužel jen přihlouplých otázek a
pokuty.motto českého policisty-
Řidič jedoucí podle předpisů je podezřelý. Děkuji. |
|
Vážený pane Wolfe,
přiznám se, že pro nový silniční zákon jsem ruku nezvedl. Ne, že
bych byl proti bodovému systému jako takovému, ale jsem proti
bodovému systému, který je obsažen v tomto zákoně. Osobně se
domnívám, že by měl být zvýšen počet „trestných“
bodů alespoň na 18, jak to navrhovali senátoři ODS. Zásadní ale
pro mne je také skutečnost, že tento zákon nijak nemění
dosavadní, podle mého názoru špatnou a nesystémovou práci
dopravní policie, naopak přináší nové pravomoci policistů a dává
větší prostor pro korupci. Na rozdíl od minulého a současného
ministra vnitra jsem přesvědčen, že k větší bezpečnosti na
silnicích nevedou jednorázové monstrakce typu Kryštof, ale
poctivá, každodenní mravenčí práce policistů.
Zdravím Vás, Ivan Langer
|
|
12.03.2006
josef lapyr <jrypal@seznam.cz>
|
|
Po shlédnutí několika Vašich rozhovorů mne zaujalo tvrzení, že
jste stále v kontaktu s "běžnými" policisty a tedy víte, jak to
vlastně u PČR funguje, v reálu spíše "nefunguje". Neustále se
hovoří o novelizaci sl. zákona pro policisty a proto by mne Váš
názor na situaci, kdy policista při řádném služebním zákroku je
vážně zraněn pachatelem, který je následně dokonce naší justicí
uznán vinným (pominu-li že sice až po pěti letech, ale díky za
ty dary), a po roce a půl pr. neschopnosti je zařazen do tzv.
kategorie C. V novelizaci sl. zákona již s takovými policisty,
kteří ve službě málem položili život (opět si můžeme představit
jak úraz omezil jeho běžný způsob života, rodinu...), není
počítáno. Nezdá se Vám, že je to výsměch těm policistům, kteří
opravdu neváhají a hájí svým životem, popř. zdravím, zájem
chráněný zákonem (životy a zdraví jiných apod.)? To mají být ty
výhody běžných policistů, soc. jistoty...? Doplním, že patřím
mezi ty policisty, kteří slouží víc než 10let a bohužel tuto
situaci jsem musel zažít na vlastní kůži......
Děkuji za odpověď. |
|
Dobrý den,
s policisty, a to jak se služebními funkcionáři, tak i s
„řadovými“ policisty, se pravidelně na svých
výjezdech po regionech setkávám a mohu Vám potvrdit, že ač s
mými názory tito policisté souhlasí či nesouhlasí, vždy jsou
rádi, že existují politici, kteří mají o policisty a jejich
problémy zájem, protože ze strany ministerstva vnitra tento
zájem bohužel nepociťují. Již mnohokrát jsem se vyjádřil, že
nový služební zákon není dokonalý, že existují body, se kterými
ne zcela souhlasím a naopak nebyly přijaty některé pozměňovací
návrhy, které jsem předkládal a o kterých se domnívám, že jsou
důležité.
I přesto si myslím, že je důležité, aby služební zákon byl kvůli
své zcela nové koncepci, jejíž výhody jsem již uváděl v
předchozích odpovědích (pozitivní a negativní motivace, kariérní
řád, vzdělání, …), nabyl v co nejkratší době účinnosti. To
by pak otevřelo prostor dalšímu zlepšování podmínek policistů,
třeba i novelizacemi tohoto nového služebního zákona. Jako
stínový ministr vnitra dlouhodobě prosazuji, aby sociální systém
policistů byl podobný sociálnímu systému vojáků z povolání,
neboť se domnívám, že služba policisty není o nic méně náročná a
riziková, než služba vojáka z povolání, ba naopak.
Zákon upravuje odpovědnost bezpečnostního sboru za škodu
způsobenou příslušníkovi při služebním úrazu nebo nemoci z
povolání, v jejíž rámci má nárok na náhradu ztráty na služebním
příjmu, bolestné a ztížení společenského uplatnění, nákladů
léčení, jednorázové odškodnění a náhradu věcné škody. Kromě toho
by mělo platit, že takovým příslušníkům, kteří v důsledku
trvalého zhoršení zdravotního stavu v souvislosti s řádným
výkonem svého povolání (např. zranění při služebním zákroku
apod.) již nemohou vykonávat dosavadní práci, musí být umožněno
jiné uplatnění v rámci bezpečnostního sboru, na místě pro ně
vhodném.
Zdravím Vás, Ivan Langer
|
|
08.03.2006
|
|
Petr SIKORA- RE
Se zájmem jsem si přečetl příspěvek pana Petra Sikoru. Jsem
malinko na pochybách, zda nezdravě zariskovat a dovolit si na
těchto stránkách být nepatrně osobní, nebo raději zachovat
jistou anonymitu. Pokud je totiž autorem předmětného textu pan
Petr Sikora /sám se označuje jako policista - realista/, pak
bych si mu dovolil tykat. Myslím si totiž, že se můžeme z
minulosti osobně znát. Pokud se mýlím a je to pouhá shoda ve
všech "parametrech" autora, pak se panu Sikorovi tímto
omlouvám.
Petře, samotná otázka novelizace služebního zákona pro
policisty, přesněji příslušníky Policie ČR, je jistě vděčným
prostorem pro téměř "permanentní" diskusi minimálně od roku
1989! A to jak u veřejnosti tzv. "laické", tak i uvnitř samotné
PČR. Je to jen věcí úhlu pohledu a momentální pozice pisatele.
Pokud se tedy přidržíme pouze roviny úvah doposud "činných"
policistů PČR, jejich motivace pro získání lepších sociálních
podmínek jistě nikterak nevybočuje snahám ostatních profesních
skupin - zaměstnanců veřejné správy. Každý by si dovedl
představit podmínky lepší, oproti těm současným, každý se snaží
o nějaká srovnání. Jistě, proč ne. Proto i to Tvé srovnání
"požitků" příslušníků Policie ČR se současnými "požitky" vojáků
z povolání /armády ČR/ není v rozporu s ničím. Není to zřejmě
nic proti ničemu. Otázkou ovšem zůstává, zda personální situace
v PČR je již na takové profesionální úrovni, aby se hovořilo o
"požitcích" AŽ (!) na prvním místě. Obávám se, že nikoliv.
Profesionalit, vzdělanost, služba veřejnosti jako jediná
motivace stát se příslušníkem Policie ČR. Pak teprve hovořme o
tom "co za to". Tím samozřejmě vůbec nechci říct, že vojáci z
povolání jsou v tomto ohledu O.K. Jistě ne. Jenže je tu jeden
"nepatrný" rozdíl. Policisté /PČR/ jsou přece jen malinko víc
vidět a pod větší tzv. "veřejnou kontrolou". Víš, je dost
složité obhajovat navýšení požitků policistům při četnosti všech
těch jejich průšvihů. Tím nemyslím pouze ty "mediálně" známé!
Ještě jednou se omlouvám za tento "osobní" tón. S přáním všeho
dobrého
Jan Coufal |
|
Dobrý den,
pozměňovací návrhy k novému služebnímu zákonu příslušníků
bezpečnostních sborů, které jsem předkládal, měly za cíl
stanovit pravidla pro profesionální, nezkorumpovanou policii, na
kterou jsou občané hrdí, kde mají místo jen profesionální a
kvalifikovaní policisté, kteří odvádějí kvalitní práci, zatímco
ti, kteří kazí dobré jméno svých kolegů musí být bez milosti
potrestáni. Na tyto zvýšené nároky na profesionalitu a
kvalifikaci policistů pak musí navazovat i motivační prvky v
podobě odpovídajícího finančního ohodnocení a sociálního
zajištění. Tady jsem přesvědčen, že práce policisty je minimálně
stejně namáhavá a riskantní jako práce vojáků z povolání a tomu
by měly odpovídat i sociální podmínky.
Děkuji za Vaše názory a i já Vám přeji vše dobré, Ivan Langer
|
|
24.02.2006
josef lapyr <jrypal@seznam.cz>
|
|
V dnešním jednom "plátku" jsem si přečetl Váš rozhovor, kde
mimo jiné uvádíte, jak by jste chtěl zavést uvnitř policie
systém, který za každé porušení předpisů by následovalo rychlé a
přísné potrestání. Také uvádíte jak by měli být motivování
policisté, kteří k práci a k občanům přistupují profesionálně.
Otázky pro Vás v této souvislosti:
1. můžete mi sdělit jak si představujete kdo objektivně, ale
opravdu objektivně posoudí pochybení policistů (v dnešní spleti
právních předpisů a interních norem se v tom nevyznají ani sami
jejich autoři, "nejlepším" policistou proto bude ten co nic
nedělá, nic neporuší, nebude trestát)
2. dále by mě zajímalo jak bude fungovat v praxi Vámi navrhovaný
kariérový řád, pro informaci u policie sloužím víc jak 10 let,
mám vysokoškolské vzdělání - PA Praha, pracuji jako řadvý
policista, tato práce mě baví. Dovolím si říci, že "systému"
trochu rozumím, ovšem položme si otázku co je pro policii dobré?
Policista, který má požadované vzdělání, ovšem o práci policie
nic neví, nebo policista se zkušenostmi, který ovšem nemá
požadované vzdělání. Připomínka ke vzdělání, v poslední době
si každý policista snaží doplnit vzdělání, to by snad bylo v
pořádku, ovšem jaké to vzdělání je to již nikoho nezajímá. Pak
se můžeme dovědět, že ten manežér má vysokoškolské vzdělání
ovšem studijní zaměření, pedagogie, zemědělství, sociální vědy,
možná pro manažery užitečná věc, ovšem pro policejní praxi
neupotřebitelné, domnívám se já.
2. Také by mě zajímalo jak chcete řešit a prosadit kariérní řád,
když pokud se vyjádřím slušně, ruka rukumyje, policisté, kteří
chtějí věc vylepšovat, jsou vyřazeni z tohoto postu jenom proto,
že se to "většině" manežerům nelíbí. Také stav, kdy na těchto
místech jsou věkově starší osoby, důchodového věku, kteří
nechtějí, nemají zájem něco měnit z obavy před svými
nadřízenými, také proto, že ztratily kontakt s realitu. To vše
vede ke "ztuhlosti systému". Pozn. já osobně nemám nic proti
pracujícím důchodcům, ovšem možná práci v přímém výkonu by
mohli nám mladším předvést jak se to co oni stanoví lze
splnit.
Ke kariérnímu řádu ještě jeden postřeh. Obsazování míst formoou
výběrových řízení je většinou pouze zástěrkou, osoby jsou již
předem vybrány, jako všde zde existují známosti a pak se
nedivme, že na místech jsou lidé takoví jací se tam nacházejí.
Můžete se i k tomuto porblému vyjádřit.
Děkuji Vám za odpovědi. Nejsem Vašim příznivcem, ovšem mohu znát
Váš názor na věci, které se mě přímo dotýkají |
|
Dobrý den,
nejen u policie, ale v celém právním řádu platí, že předpisů a v
nich obsažených regulací je přespříliš, nikdo (ani právníci) se
v nich nevyzná, jsou příliš komplikované, někdy si navzájem i
odporují, občané se nemohou domoci svých práv. Takový stav je
nadále neudržitelný. Proto prosazujeme legislativní čistku,
která by zabránila přijímání nových, nadbytečných předpisů a
provedla revizi a zjednodušení předpisů stávajících, včetně
zrušení těch nepotřebných. Takové revizi by byly podrobeny i
předpisy v oblasti vnitra a policie. Pokud se týče vnitřních
předpisů, tam by jejich porušení i nadále posuzovala příslušná
oddělení kontroly a stížností (v této souvislosti je možné
zvážit jejich pravomoci, strukturu, personální složení) a
nadřízení služební funkcionáři. V případě závažných porušení
předpisů a trestných činů navrhuji přesunout stávající Inspekci
ministra vnitra pod jiný resort, nejlépe ministerstvo
spravedlnosti či v jeho rámci státní zastupitelství. Taková
praxe se běžně vyskytuje i v zahraničí a dosahuje dobrých
výsledků.
Kariérní řád bude fungovat na principu výběrových řízení
vypisovaných na volná místa s tím, že v rámci těchto řízení
budou upřednostňováni policisté před nepolicisty, z policistů
pak ti, kteří mají dostatečné praktické zkušenosti, dosahují
dobrých pracovních výsledků, velkou váhu bude mít i dosažené
vzdělání (a to podle zaměření potřebného na dané místo) a snaha
o ochota policisty dále se vzdělávat a na sobě pracovat.
Výběrové řízení ale v žádném případě nesmí být jen zástěrkou,
jak na místo dosadit předem vybraného kandidáta. Proto musí být
umožněn přezkum rozhodnutí a efektivní kontrola.
Systém policejního vzdělávání musí být založen na koncepci
celoživotního vzdělávání policistů, zaměření studia musí
odpovídat potřebám praxe. V současné době naše školství včetně
policejního školství takové možnosti nenabízí, což je velká
chyba.
V rámci projednávání nového služebního zákona jsem navrhoval
takový systém výsluh, který by motivoval policisty v
produktivním věku (po 10 – 25 letech strávených u policie)
u policie setrvat, odvádět ty nejlepší pracovní výkony, zatímco
pro starší policistům by bylo výhodné od policie odejít se všemi
poctami a nároky a uvolnit tak místo mladším kolegům.
Se srdečným pozdravem, Ivan Langer
|
|
02.02.2006
Petr Sikora <petr_sikora@email.cz>
|
|
Petr Sikora
Vážený pane Langer
Dovolte mi laskavě příspěvek do diskusního fora a snad
administrátoři přehlédnou, že se vymyká běžné délce, ale zkrátit
jej při zachování vypovídací hodnoty nešlo. V něm kladu
policejnímu prezidentovi, jeho prostřednictvím ministru vnitra a
premiérovi, a konečně zejména Vám pane místopředsedo ODS, jakož
i všem dalším politikům obecně tuto otázku:
Potřebujeme speciální služební zákon?
Ne, nebojte se, nehoruji pro zachování současného zákona z roku
1992, tak jako mnozí z těch, co si nevidí na špičku nosu s
tichým a nečestným spoléháním, že až na ně přijde řada, až budou
mít věk na odchod do výslužby, tak nějaký nový zákon, který je
zvýhodní, určitě bude. Jen chci připomenout genezi zákona č.
361/2003 Sb. do současné zmrzačené podoby, která je výsměchem
poctivým policistům, hasičům, celníkům a ostatním příslušníkům
bezpečnostních (ozbrojených) sborů vyjma ARMÁDY ČR. Proč velká
písmena u armády? Protože v jejím případě v Parlamentu zcela
nepovšimnut veřejností již v roce 1999 vzniknul zákon o vojácích
z povolání č. 221/1999 Sb., který vojáky z povolání, včetně
těch, kteří za doby jeho účinnosti odešli do výslužby,
zabezpečil způsobem, o kterým se ostatním ozbrojeným
(bezpečnostním) složkám dosud jen zdá. Jen pro osvěžení:
ministerstvo obrany je povinno zajišťovat pro vojáky zdravotní
péči, zřizovat, udržovat a zlepšovat sociální zařízení, pečovat
o vzhled a úpravu míst, ve kterých vojáci vykonávají službu,
vytvářet příznivé podmínky pro stravování vojáků, zajišťovat
vojákům ubytování, vytvářet podmínky pro soustavné vzdělávání a
prohlubování kvalifikace, zabezpečovat rekvalifikaci vojákům a
vytvářet podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a
tělovýchovných potřeb a zájmové činnosti vojáků. Kromě platu má
voják z povolání nárok na bezplatné ubytování ve služebním
bytě, jinak pobírá příspěvek na bydlení v rozpětí 1,4 –
1,7 násobku minimální mzdy, tj ve výši větší než 11 - 13 tisíc
korun měsíčně (jsou-li vojáky manželé, každému z nich). Vojákovi
může být poskytnuta jednorázová nenávratná peněžitá výpomoc ve
výši až 20 násobku minimální mzdy. Vojákovi může být poskytnut
náborový příspěvek od 30 do 130 tisíc korun. Při nepřetržité
službě v trvání nejméně 24 hodin má voják nárok na bezplatné
stravování nebo náhradu za ně. Při splnění stanovených požadavků
má voják nárok na další náhrady. Při skončení služebního poměru
náleží vojákovi odchodné ve výši od 4 násobku průměrného platu
po patnácti letech až po 6 násobek po dvaceti letech. Místo
toho si voják může zvolit odbytné ve výši od 2 násobku
průměrného platu po dvou letech služby až po 18 násobek po
dvacetišesti letech služby. Výsluhový příspěvek (renta) náleží
ve výši od 5 % po patnácti letech služby, 36 % po dvacet letech
až do 55 % po třiceti letech služby. Samozřejmě se vyplácí i
starobním důchodcům ve výši rozdílu mezi příspěvkem a
důchodem.
A pro pořádek: zákon byl schválen 14 září 1999 a účinný byl již
od 1. prosince téhož roku!!!!
Pokud jde o bezpečnostní sbory, souběžně s přípravou zákona o
vojácích z povolání (tehdy ještě existovala i základní a
náhradní vojenská služba) i po jeho přijetí vznikaly nejdříve
návrh věcného záměru a posléze věcný záměr zákona o služebním
poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Podle něj měli být
příslušníci bezpečnostních sborů v mzdové a sociální oblasti
oproti vojákům ještě zvýhodněni. Měsíční služební příjem měl
sestávat z platového tarifu - deset platových tříd v rozpětí 20
– 60.000,- Kč, z příplatku za státní službu 3 –
9.000,- Kč, z funkčního příplatku 3 – 10.000,- Kč, a z
příplatku za službu konanou nad základní dobu služby v týdnu
zhruba ve stejném rozsahu jako dosud. Odměna za služební
pohotovost měla být rovněž zachována v dosavadní podobě a výši.
Při skončení služebního poměru mělo být vypláceno odchodné ve
výši až 8 násobku měsíčního služebního příjmu, a výsluhový
příspěvek až do výše 60 % měsíčního služebního příjmu. V
sociální oblasti měli být příslušníci na obdobné úrovni jako
vojáci. Zkuste počítat! Příslušníkům bezpečnostního sboru byly
slibovány vskutku velkorysé perspektivy. Uvedený věcný záměr
dostal podobu paragrafového znění včetně důvodové zprávy prvně
v roce 2001, a byť šlo o podobu již okleštěnou, stále
dostatečně lukrativní. Dovolím si několik příkladů:
Složky služebního příjmu § 112 – základní tarif v páté
třídě šestém stupni 1,1 násobek průměrného příjmu fyzických osob
v nepodnikatelské sféře za předminulý rok, příplatek za službu
50 % základního tarifu u celorepublikových složek, 40 % u
ostatních, příplatek za vedení stejný jako dosud, příplatek za
službu v zahraničí, služební příjem za službu přesčas zhruba
stejný jako dosud, příplatek za službu v noci 20 %, příplatek
za službu ve svátek, zvláštní příplatek jako dosud, další
služební příjem ve výši dvou plných platů za rok, osobní
příplatek nebo mimořádný tarif do 20 % základního tarifu, a
odměna jako nyní podle vládního nařízení č. 330/2003 Sb. Za
služební pohotovost měla být přiznávána odměna jako dosud.
Pokud jde o výsluhové nároky, odchodné - § 160 – mělo
činit až osminásobek měsíčního služebního příjmu, výsluhový
příspěvek - § 161, 162 - měl činit až 55 % měsíčního služebního
příjmu.
Podobně vypadala další alternativa paragrafového návrhu s
důvodovou zprávou z roku 2002, kde však měsíční služební příjem
měl spočívat v základním tarifu pevně určeném podle služební
hodnosti od asistenta III. třídy – 15.000,- Kč po
vrchního státního radu – 50.000,- Kč, základní tarif měl
být ročně valorizován procentem růstu platů v nepodnikatelské
sféře, z příplatku za službu, který měl činit 10 % základního
tarifu po pěti letech služby, za každý další rok služby se měl
zvyšovat o 2 % základního tarifu, z příplatku za vedení, který
měl činit od 1 – 2.000,- Kč u 4. řídící úrovně až po 7
– 12.000,- Kč u první řídící úrovně. Příplatek za službu v
zahraničí měl činit 700 – 3.000,- USD měsíčně. Zvláštní
příplatek měl být určen policistům s vyšším stupněm požadovaného
vzdělání a měl činit 3.000,- Kč měsíčně. Příplatek za službu
přesčas měl činit 25 %, příplatek za službu v noci a za službu
ve svátek měl činit 10 %. Součástí služebního příjmu měly být
dva další měsíční platy. Mezi srážkami z příjmu nebylo počítáno
s nemocenským pojištěním. Odchodné bylo konstruováno shodně jako
v návrhu z roku 2001, výše výsluhového příspěvku měla činit 60 %
měsíčního služebního příjmu.
Porovnejte, prosím, co z těchto představ a návrhů v důsledku
politické a mediální hysterie, prakticky nulovou snahu o
prosazení ze strany resortu nevyjímaje, reálně zbylo ve znění
přijatého zákona č 361/2003 Sb. Za zabezpečením vojáků už
příslušníci bezpečnostních sborů výrazně zaostávali. A co po
jeho novelizacích! Nejenže se na mzdové a sociální zabezpečení
vojáků z povolání už díváme jako vrabci na pštrosa, ale při
nekonečném projednávání v Parlamentu a přetřásání v mediích
navíc musíme neustále snášet zjevné opovrhování ze strany
politiků, veřejných představitelů a pisálků v podobě hanebného
handrkování a trvalé dehonestace. V důsledku toho, včetně
bezuzdného nafukování některých policejních pochybení, je dnes
zejména policie fackovacím panákem na nejspodnější příčce
společenské prestiže. Pro ilustraci: zkuste si představit, jak
by dopadl občan, novinář nebo politik v Německu, pokud by
namísto pojmenování „policista“ použil
„policajt“, které je zcela příznačné pro vyjadřování
našich občanů, mediálních manipulátorů a politiků. Přitom
povinnosti, požadavky a odpovědnost oproti původním představám
návrhů zákona nedoznaly zásadních změn, případně k horšímu,
takže některé připomínají dobu před osvíceným císařem Josefem
II, včetně roboty zadarmo. K tomu všemu se navíc ještě v
poslední době přidávají návrhy na okleštění i nároků z
dosavadního zákona o služebním poměru příslušníků PČR č.
186/1992 Sb. Tak se stalo, že z velkorysých slibů po pěti šesti
letech zůstala ohryzaná kost, navíc uvázaná někde daleko
vepředu, což ji však nebrání, aby jí nebyli příslušníci trvale
otloukáni o hlavu. Divíte se stavu morálky a znechucení v
policii?
A tak nakonec opět ona otázka: Vážený pane Langer, nevážení páni
politici, kteří jste nejdříve přijetí služebního zákona
oddalovali a postupně zhoršovali slibované náležitosti
příslušníkům, kteří jste pak přece zákon přijali a v Poslanecké
sněmovně dokonce přehlasovali senátní změny, abyste pak sami s
kalhotami zřejmě znečištěnými zevnitř dále odložili jeho
účinnost, přitom si jaksi mimochodem dost výrazně zvedli vlastní
platy a požitky, a nedodrželi ani ten nový termín, kteří jste
proto zřejmě ve stejných kalhotách znovu pokořili příslušníky
bezpečnostních sborů tím, že jste dále očesali jejich už beztak
nízké nároky a opět odložili účinnost zákona, přičemž si
nemůžete nebýt vědomi, že jste jej přenesením do doby po volbách
s netušeným výsledkem v roce 2006 fakticky poslali na onen svět!
Potřebujeme za těchto okolností speciální služební zákon, který
je u vás trvale neprůchodný, anebo průchodný v podobě, která z
příslušníků bezpečnostních sborů dělá vazaly a chudáky v
nejednom případě rodin závislé na sociálních dávkách? Dejte nám
stejný, jako vojákům z povolání. Hlavně rychle. Stačí jen jeho
kosmetické úpravy. Nejsme vůči vojákům žádná druhá liga,
nechceme dokonce oproti nim ani nic navíc, přestože naše
činnost, byť neustále účelově napadaná a politicky zneužívaná,
nespočívá v přípravě na možný budoucí vojenský boj, který, jak
věříme, a to i naší zásluhou, snad nikdy nepřijde. My jsme v
praktickém boji každodenně, aniž bychom se dožadovali
opentlených parád a čepobití za účasti nejvyšších státních
představitelů jako při přísaze nových profesionálních vojáků,
jako při příležitosti odletu několika vrtulníků do Kosova apod.,
a to ani při příštích Měnových fondech, Shromážděních NATO,
povodních, hrdinských činech příslušníků, kteří občas při plnění
svých povinností pokládají za vás a za všechny spoluobčany své
životy.
Nevidím, jaké byste mohli mít vy i ostatní společnost vůči
povinnostem i nárokům z takového zákona pramenícím pro
příslušníky bezpečnostních sborů oproti vojákům výhrady! Najde
někdo z vás ten nepatrný zbytek jakéž taktéž odvahy prohlásit a
prosadit. „Příslušníci bezpečnostních sborů nejsou o nic
horší než vojáci z povolání a proto jim náleží alespoň stejné
ohodnocení!“??
PS : Policista realista. Otázka je řečnická. |
|
Vážený pane Sikoro,
v prvé řadě Vás chci ujistit, že práce poctivých a
profesionálních policistů, kterých je v policejním sboru podle
mého mínění převážná většina, si nesmírně vážím. Práci policistů
považuji minimálně za stejně nebezpečnou a stejně důležitou jako
práci vojáků, dokonce se domnívám, že policisté čelí většímu
každodennímu stresu a nebezpečí. Proto je i mým cílem přiblížit
co nejvíce podmínky příslušníků bezpečnostních sborů
příslušníkům ozbrojených sil. Jelikož se s policisty různých
hodností a různého zařazení v mnoha částech republiky často
stýkám, vím, jak je otázka nového služebního zákona a nejistoty,
které kolem něj panují, velmi trápí. Osobně jsem se svými
pozměňovacími návrhy podílel na přípravě tohoto zákona.
Mé pozměňovací návrhy směřovali především ke zvýšení motivace v
bezpečnostních sborech, k tomu, aby vzdělaní a kvalitní
policisté mohli být za svou dobrou práce dobře odměněni a na
druhé straně, aby se policie dokázala rychle zbavit těch
policistů, kteří porušováním zákonů její dobré jméno kazí.
Rovněž jsem kladl důraz na kvalitní celoživotní vzdělávání
policistů, kariérní řád i na sociální programy. Mé návrhy byly
bohužel přijaty jen zčásti. Podstatné však je, že neprošel můj
návrh, který stanovil účinnost zákona již na 1. 1. 2004 a
účinnost zákona tak byla odložena. Již v té době jsem
upozorňoval na nejistotu, která kolem odložení může vzniknout.
Má slova se bohužel potvrdila.
Co se týče výše platů, osobně jsem přesvědčen o tom, že systém
odměňování by měl být založen na motivaci k odvádění kvalitní
práce a vzdělávání se a za tím účelem by mělo dojít k posílení
motivačních, nenárokových složek odměny. Jsem přesvědčen i o
smysluplnosti složek, jako jsou odchodné a výsluhové nároky.
Výsluhové nároky by měly být koncipovány tak, aby policisté,
kteří již nabyli dostatečných zkušeností a mohou policejnímu
sboru i občanům, které chrání, přinést nejvíce, aby tito
policisté byli motivováni u policejního sboru setrvat, zatímco
starší policisté, kteří již svou předchozí kvalitní prací
prokázali, že si výhody spojené s výkonem své služby zaslouží,
mohli se všemi těmito výhodami odejít a uvolnit místo mladým
policistům (mé pozměňovací návrhy v této oblasti můžete nalézt i
na tomto webu v sekci Parlament/Zákony).
Vždy však ale platí, že stát může své zaměstnance odměňovat jen
v takové výši, jak mu stav jeho financí dovoluje. V tomto směru
si i ministerstvo obrany uvědomuje, že některé nároky vojáků
(např. v souvislosti s bydlením) je nutno upravit. Jako budoucí
ministr vnitra bych však činil vše, abych pro policisty dokázal
vytvořil ty nejlepší možné podmínky (mzdové, sociální, pro
bezprostřední výkon služby, pro osobní zdokonalování), které
policisté potřebují pro řádný výkon služby a kterých se jim dnes
bohužel nedostává (nejistota v odměňování, špatné vybavení
policistů – zbraně, zimní pneumatiky, uniformy, nezájem
vedení apod.).
Děkuji za Vaše názory a připomínky, Ivan Langer
|
|
01.02.2006
Miroslav Rájek Ing. <hostalk@seznam.cz>
|
|
Dobrý den pane,
můj malý dotaz se týká jenom Vašeho názoru, zda není trochu
přebyrokratizován HZS ČR (na jakékoliv vyšší úrovni). Úředníků
je hodně (jeden chytřejší než-li druhý) a praktická činnost ve
prospěch vlastního výkonu hasičů, pro který jsou předurčení je
pomalá, zkostnatělá v překypování administrativního nesmyslného
zatížení.
To je jeno zatím zlomek.
Děkuji za názor. |
|
Vážený pane Rájku,
Hasičský záchranný sbor je pověřen plněním dvou základních
úkolů. Na úseku pomoci občanům při mimořádných událostech a
živelných pohromách si práce všech příslušníků HZS nesmírně
vážím. Vím, s jakou odvahou a nasazením riskují své životy, aby
pomohli jiným lidem a vím, jak jsou v této své práci úspěšní a
jak si jich lidé váží. HZS je zároveň orgánem státní správy na
úseku požární ochrany, IZS a ochrany obyvatel, krizového řízení
a civilního nouzového plánování.
Právě v této oblasti postrádá HZS jakoukoli střednědobou a
dlouhodobou vizi a koncepci svého rozvoje. HZS nemá jasno v tom,
zda důsledně využívat pozitivní skutečnosti, že HZS krajů jsou
organizační složky státu a účetní jednotky ve 14 krajích nebo
budou fungovat jako administrativně byrokratický moloch, tj.
jednotný sbor po vzoru Policie ČR. Domnívám se, že zatím bohužel
převažuje koncepce administrativního molochu. Více se můžete
dočíst v materiálu „Modrá šance pro slušné lidi“,
který je k dispozici i na těchto webových stránkách a který se
věnuje rovněž HZS.
Srdečně Vás zdravím, Ivan Langer.
|
|
06.01.2006
Petr Gam <pegame@atlas.cz>
|
|
Zapoměl jsem ještě pane polsanče reagovat na bod č. 3 vaší
odpovědi, kde hovoříte , že ČSSD před několika lety převedla
vyhladovělé a zadlužené nemocnice na kraje. Potom se tedy
nabízí otázka a já se ptám . Kdo se tak dobře starala o naše
nemocnice v minulosti , že z péče předešlých vlád vylezly
vyhladovělé a zadlužené ! Nevládla zde také nějaký čas vaše ODS
? To je právě jeden z mnoha dluhů , který nikde není číselně
vykázán a zůstal zde po vládách z let předešlých, tedy i po
vládě ODS !
K bodu č. 2, kde hovoříte o tom, že zdravotní pojišťovny
neuzavřou smlouvy s některými nemocnicemi - to je přeci hloupost
a vy to sám moc dobře víte . Zdravotních pojišťoven je hodně -
těm do toho s kým uzavřou nebo neuzavřou smlouvu , stát nebude
a ani nemůže nikdy mluvit. Změnit si, v nejhorším případně
zdrav. pojišťovnu není problém ! Ba co více , po čase
zjišťujem , že to co jste zde napsal není pravda. Ke dni
6.1.2006 nemocnice fungují a jak to tak vypadá fungovat budou !
A z Jeseníků nikdo do Olomouce jezdit nemusí ! |
|
Vážený pane Game,
je nutné si uvědomit, že nemocnice přešly na kraje teprve
nedávno, zatímco sociální demokracie vládně v této zemi již osm
let a za tu dobu vystřídala osm neúspěšných ministrů
zdravotnictví. K výraznému zvýšení nákladů ve zdravotnictví a
zvýšení zadluženosti tohoto systému došlo až za vlád sociální
demokracie. Je ale pravdou, že ODS už v době, kdy byla u vlády
(1992 – 1996) mohla více proti vůli svých koaličních
partnerů prosazovat kroky k reformě tohoto systému. V žádném
případě se však nejedná o dluhy, které by zanechala ODS a ČSSD
by jej nyní musela splácet.
Ve vaší reakci na bod číslo 2 vycházíte z předpokladu, že stát
nemůže ovlivňovat rozhodování zdravotních pojišťoven. Současné
kroky ministra zdravotnictví Ratha ve VZP nejsou nic jiného, než
snaha o to, aby ministerstvo zdravotnictví mělo přímý vliv na
řízení této největší zdravotní pojišťovny u nás a mohlo
ovlivňovat její rozhodnutí. A ten návrh zákona je opravdu
postaven tak, že smlouvy se zdravotními pojišťovnami budou mít
zajištěné jen nemocnice zařazené do seznamu.
Ke dni 6. 1. 2006 z důvodu zmiňovaného zákona ještě nemohlo
dojít k tomu, že by některé nemocnice musely zavírat, protože
tento zákon ještě není ani platný ani účinný. Jedná se tedy o
reálnou hrozbu pro případ, že tento zákon bude schválen.
P.S. Prosím Vás, abyste otázky týkající se nemocnic kladl v
sekci Volné a ne v sekci Policie ČR, která je určená jiným
dotazům. Upozorňuji Vás, že správce webu je oprávněn Vaše dotazy
přeřadit do odpovídající sekce. Děkuji a přeji vše dobré v novém
roce, Ivan Langer
|
|
06.01.2006
Petr Gam <pegame@atlas.cz>
|
|
Pane poslanče nikoho konkrétně neobviňuji, pouze hovořím, že
dozorčí rady jsou nádoby na penězotoku firem. Kde se vydatně
napájejí lidé, kteří pro chod nemocnic nejsou žádným valným
přínosem. Vždy se směji u filmu Postřižiny, kde příjde dozorčí
rada dělat inspekci do pivovaru a jde jim především o to žrádlo
! Vy si pane poslanče ponechte svůj názor, já si ponechám svůj
! Pouze čas ukáže , kdo byl blíže pravdě. |
|
Zatím žádná odpověď... |
|
14.12.2005
Petr Gam <pegame@atlas.cz>
|
|
Pane poslanče . Nechápu proč v parlamentu děláte takový hluk
ohledně návrhu na zřízení neziskových nemocnic. Vždyť to
funguje, v mnoha státech Evropy . Nemocnice si hospodaří sama
a stát dozoruje, aby to bylo hospodaření ve prospěch věci tj.
v našem případě k naplnění jednoho z práv občana , které mu
zaručuje ústava ČR - tj. právo na bezplatnou lékařskou péči.
Vždyť je ideální, že vydělané peníze z nemocnice neodtékají
do rukou třetí osoby a zůstávají v nemocnici na zlepšení
přístrojového vybavení a také na mzdy lidí, kteří v nemocnici
pracují. Proč má nemocnice finančně táhnout nejakou dozorčí
radu, kde se budou povalovat darmožrouti z radnic a akcionáře
, kteří pro nemocnici nedělají nic, a jediný jejich zájem je
vydělat a podojit ! Já nechci nemocnici, kde se nejprve budou
koukat do mé peněženky a pak se podle toho rozhodnou, kam mě
šoupnou ! |
|
Vážený pane Game,
je pravda, že síť neziskových nemocnic mají v některých
evropských státech a tento systém může i dobře fungovat. ODS ale
neprotestuje proti tomuto systému jako takovému, ale proti
způsobu, jakým je u nás levicovými poslanci zaváděn.
1. Stát určí předem přibližně 80 nemocnic, které se stanou
automaticky součástí tohoto systému. Tyto nemocnice nebudou mít
na výběr, do seznamu budou zařazeny ať se jim to líbí nebo
ne.
2. Jen tyto nemocnice zařazené do seznamu (je to zhruba polovina
dnešních nemocnic) budou mít zaručené smlouvy se zdravotními
pojišťovnami. Zbylá polovina nemocnic na tyto smlouvy nebude mít
nárok a je velkou otázkou, jak se k nim zejména státem ovládaná
VZP postaví. Hrozí tedy situace, že polovina nemocnic se ocitne
bez zdroje příjmů a pokud lidé nebudou ochotni platit z vlastní
kapsy, nemocnice zavřou. Například v Olomouckém kraji by tak
zůstala jediná nemocnice, a to Fakultní nemocnice v Olomouci.
Lidé např. z Jesenicka to mají do Olomouce více než 150 km.
Dokážete si sám představit, jak by u nás mohla vypadat zdravotní
péče.
3. Když si před několika lety stát, resp. sociální demokracie
nevěděla rady s obrovskými dluhy nemocnic, jednoduše tyto
nemocnice bez potřebných zdrojů převedla na kraje. Ty musely na
ozdravení nemocnic investoval miliardy korun. Aby kraje měly
lepší kontrolu nad financemi, které do nemocnic vkládají, začaly
zřizovat obchodní společnosti (tato forma jako jediná umožňuje
důslednou kontrolu a odpovědnost řídících pracovníků za svá
rozhodnutí). Dnes, když jsou již nemocnice a jejich finance
víceméně stabilizovány a zajišťují zdravotní péči na vynikající
úrovni, aniž by se jakkoli zvýšila spoluúčast pacientů, rozhodla
se ČSSD s KSČM, že tyto nemocnice opět dostane pod kontrolu
státu. A udělá to tak, že nemocnice ponechá ve vlastnictví
krajů, kraje budou odpovědné za jejich financování, rozhodovat
však budou státem dosazení úředníci bez jakékoli odpovědnosti.
Krajům tak nezbude, než jen platit dluhy, které tito neodpovědní
státní úředníci opět nasekají. To je pro nás naprosto
nepřijatelné.
Pokud máte konkrétní důkazy, že některé nemocnice hospodaří na
úkor poskytování kvalitní péče pacientům a že členové orgánů
těchto nemocnic nic nedělají, tak je, prosím, předložte, ať se
může provést řádná kontrola (kterou tato forma společností
umožňuje). Jinak nikoho, prosím, bezdůvodně neobviňujte.
S přáním mnoha úspěchů v novém roce Vás srdečně zdraví, Ivan
Langer
|