|
10.02.2008
Martin Kašpar <m.artin@tiscali.cz>
|
|
Vážený pane ministře,
chtěl bych Vám poděkovat, jakým způsobem jste se zastal pana
prezidenta při páteční schůzi ve španělském sálu PH.
Mrzí mě, že nedopadla tajná volba, která jako jediná může
zaručit skutečně svobodné rozhodnutí každého volitele. Nechápu,
proč to nikdo nechápe a proč se jako argument tajné voby
neustále dokola opakuje tradice. Přeci psychologie tajné a
veřejné volby je tak rozdílná, že je vůbec s podivem, proč je
veřejná volba zakotvena jako možnost v našem volebním právu.
Dále je zarážející, že se vůbec někdo odvažuje veřejně do
sdělovacích prostředků říci, že způsob volby může ovlivnit
výsledek volby. Pokud se takovýmto způsobem občanům vyjeví
pravda, pak je na místě se ptát, proč je to tak v našem systému
zakotveno a proč s tím nikdo nic neudělá. Navíc ta takzvaná
veřejná volba posloužila, jak již někdo trefně poznamenal, ke
kontrole některých stranických funkcionářů nad kázní svých
podřízených ve straně. Z normálních lidí, kteří sledovali TV, z
této věřejné volby nikdo nic neměl, nic, kromě trapárny,
rozčarování a zdržování nepřinesla. Populistické bludy typu, že
se za své hlasování nestydí, si mohou tito "kecalové" strčit
kamsi.
K přímým volbám prezidenta si dovolím podotknout, že je to krok
do neznáma a není v našich zemích obvyklý z několika důvodů: 1)
prezidentské pravomoci jsou u nás silně omezeny, přímá volba je
obvyklejší v zemích, kde má prezident daleko větší pravomoci, 2)
nechci podceňovat nás "normální", stranickým životem nezatížené
občany ČR, ale naše vnímání politiků je silně závislé na tom, co
nám předkládají média a někdy nám podstatné skutečnosti mohou
unikat; to by mohlo být obzvláště nebezpečné v případě silně
populistických kandidátů, anebo naopak dobrý kandidát může
zůstat nedoceněn. Tato rizika jsou minimalizována demokratickým
způsobem v tajné volbě parlamentem a senátem, kterýžto dostal
vlivem některých populistických politiků v uplynulém týdnu pěkně
na frak. Bude to těžký boj, ale je třeba zapojit renomované
nezaujaté politology, žurnalisty, silné osobnosti z domova a
hlavně z ciziny a přes média ovlivnit veřejné mínění (již je
načato - viz výsledek telefonického hlasování dnes v partii na
Primě).
Ještě jednou děkuji za Váš pozitivní přínos !
S pozdravem, MK |
|
Dobrý den, děkuji za Vaši podporu, jsem přesvědčen, že průběh
zejména první volby a to, co následovalo v týdnu po ní,
jednoznačně potvrdil má slova o přednostech tajné volby. K přímé
volbě prezidenta jsem osobně také spíše skeptický, jsem
přesvědčen, že přímých voleb tu máme již poměrně dost, stojí to
nemalé peníze a z ústavního hlediska by muselo dojít i k dalším
změnám v postavení prezidenta a jeho pravomocích. Debata, která
se k této otázce povede (a předpokládá ji i koaliční smlouva a
vládní prohlášení), musí být důkladná a vysoce odborná a
rozhodně nesmíme nic uspěchat. Ještě jednou děkuji za podporu a
přeji vše dobré, Ivan Langer
|
|
27.01.2008
Martin Kašpar <m.artin@tiscali.cz>
|
|
Vážený pane ministře,
dnes jste v nedělní partii na Primě se svým předchůdcem
p.Bublanem hovořil také na téma řešení bezpečnosti na našich
silnicích. Respektive jste reagoval na dotaz posluchače. Vaše
odpověď ovšem v sobě nesla jistý rozpor. Na jednu stranu jste
řekl, že po Kypru máme nejvíce policistů na hlavu v Evropě, na
druhé straně jste řekl, že je v běhu náborová akce na nové
policisty. Již jste dál nerozváděl nutnost změny systému, kterou
jste naznačil předtím, a to že se policisté zabývají jinými
"zbytečnostmi", místo aby řešili skutečné, např. dopravní
problémy. Věřím, že jste si toho vědom a že toto opomenutí
vzniklo jen z nedostatku většího prostoru při této televizní
diskusi. Prosím Váš názor.
Co mě ale znepokojuje daleko více, než malá viditelnost
policistů na silnicích, je to, že v našich médiích zatím
nezazněl skutečný důvod vysoké úmrtnosti na našich silnicích.
Občas se toho některý policejní funkcionář dotkne při rozhovoru
s novináři, občas je tento důvod nepřímo naznačen při sdělování
statistických čísel, ale nahlas jej nikdo nevyřkl. Řešením
tohoto problému se tudíž nikdo nezabývá. A to mě mrzí, že se
tolik energie (a co si budeme povídat, kolik peněz z našich
daní) vyplýtvá špatným směrem a co více, po nějakém čase se tyto
aktivity vyhodnotí, všichni se shodnou na tom, že to k ničemu
nevede a jede se dál ! Pane ministře, opravdu tu kořenovou
příčinu problému vysoké úmrtnosti a nehodovosti nevidíte (a s
Vámi celá garnitura) anebo je to jen hra a záměr mást veřejnost
falešnými stopami ? Samozřejmě, nečekám zde veřejné přiznání.
Jsem připraven s Vámi konzultovat tento problém na svém
soukromém mailu. Jinak Vám zatím fandím. S pozdravem, MK |
|
Dobrý den, děkuji za Vaše otázky. Ačkoli některé skutečnosti
mohou znít opravdu rozporuplně, čísla o stavech naší policie
hovoří zcela jasně a to že máme téměř nejvíce policistů v Evropě
je holý fakt. Musíme si proto položit otázku, kde ti policisté
jsou, co dělají, proč nejsou v ulicích a na silnicích? A odpověď
zní, že jsou v kancelářích. Policie je zatížena byrokracií,
administrativou, úkony, které s její činností nesouvisí. Jeden z
příkladů této administrativy, vztahující se k práci dopravní
policie, je diskutován i v předchozím příspěvku pisatele pe ma.
Je nutné také říci, že jeden policejní velitel připadá na
pouhých osm policistů, a to vše chceme připranou reformou
Policie ČR změnit. Proto jsme nastartovali změny v organizační
struktuře a po přijetí prvních opatření byl jen na policejním
prezídiu snížen počet míst s příplatkem za vedení o stovku a na
regionální úrovni o tisícovku. Proto jsme také zpracovali nový
zákon o Policii ČR a Inspekci policie a řadu nepolicejních
činnosti policistům chceme odejmout, zavádíme elektronické
trestní a přestupkové řízení apod.
K bezpečnosti provozu na našich silnicích musím říci, že ačkoli
loňský rok patřil z dlouhodobého pohledu k rokům s nejnižší
úmrtností na silnicích, určitě mně to nemůže uspokojit. Řešení
dopravní problematiky však není jen v rukou policie a já jej
spatřuji ve čtyřech hlavních bodech, kterými je především
prevence, kvalitní a vymahatelný zákon s jednoduchým bodovým
systémem, kvalita silnic a dopravní infrastruktury a také
zmiňovaná lepší práce policie, která musí být vidět v ulicích. A
to je další důvod proč se zasazuji o skutečnou Reformu policie
ČR. O tom všem s Vámi budu rád na těchto stránkách nebo
prostřednictvím mailu ivan.langer@mvcr.cz dále diskutovat.
S pozdravem a přáním hezkého dne, Ivan Langer
|
|
27.12.2007
Jan Vondráček <jan.vondracek@seznam.cz>
|
|
Vážený pane ministře,
rád bych změnil Váš názor na amnestii cizinců "nelegálů".
Znám některé případy, kterých se to týká a rád bych Vás
přesvědčil, že možná amnestie přinese jak jim tak i naší
republice plus ve formě různých daní a samozřejmě i informaci o
nich.
Sám bych navrhoval amnestii omezenou časově,např. 1 měsíc, kdy
se "nelegálové" mohou přihlásit a dostat určitou formu legálního
pobytu.
Je samozřejmostí, že mluvím o těch slušných a svým způsobem
spořádaných.
Do Nového roku přeji hodně štěstí a úspěchů |
|
Dobrý den pane Vondráčku, tomuto kroku, o kterém se zmiňujete,
se říká regularizace. Ta na první pohled může vypadat jako
řešení pro nelegální cizince, kteří na území žijí často ve velmi
špatných podmínkách a mohou být oběťmi násilí, prostituce,
otroctví atd. Vedle toho ale stojí zájem státu na potlačení
nelegální migrace a bezpečnostní situace v dané zemi. Musíme si
uvědomit, že tito cizinci svým pobytem u nás porušují zpravidla
hned několik zákonů a proto není v našem zájmu mít je dále na
svém území. Zkušenosti ze zahraničí pak jednoznačně prokazují,
že regularizace s sebou přinesla i novou vlnu nelegální migrace,
neboť jakmile se migranti dověděli o tomto kroku, všichni se
chtěli do dané země dostat. Obrovsky vzrostla nelegální migrace
a zhoršila se bezpečnostní situace v dané zemi. Typickým
příkladem je Španělsko.
Je nezbytné vycházet také z toho, že Česká republika není
izolovaným státem, ale přísluší ke společenství států, které
m.j. zrušily kontroly na svých společných (vnitřních) hranicích.
Každý krok směřující k regularizaci musí být podrobně předem
projednán s ostatními státy EU, neboť migrační rozhodnutí
takového charakteru se dotýká a výrazně ovlivňuje migrační
realitu ostatních států.
Kromě toho ty výhody pro samotné „nelegály“ nejsou
také tak jednoznačné. Např. na trhu práce. Těm, kteří
zaměstnávali nelegálně pobývající cizince, z nichž měli m.j díky
neplacení daní a dalších odvodů vysoké zisky, v důsledku
regularizace zisky klesají. Úměrně tomu klesá i jejich zájem
zaměstnávat legalizované cizince a vyhledávají opět
„nelegály“, čímž de facto podporují nelegální
migraci.
V mých očích ministra vnitra, který je zodpovědný za bezpečnost
v této zemi, tak rizika tohoto kroku převažují nad spornými
výhodami a proto regularizaci nepodporuji.
Vedle toho se ale tato vláda snaží pomáhat těm cizincům, kteří
to skutečně potřebují, kteří u nás jsou v souladu s migračními
zákony a chtějí zde slušně žít a pracovat. Těm naopak podmínky
usnadňujeme, mj. i připravovaným projektem „zelených
karet“, které budou představovat pobytové i pracovní
povolení v jednom.
S pozdravem a přáním všeho dobrého, Ivan Langer.
|
|
21.12.2007
Matěj Nekola <manekola@centrum.cz>
|
|
Vážený pane,
Vstup České republiky a dalších nových členských zemí Evropské
unie do společného prostoru, v němž nejsou hraniční kontroly,
historickým okamžikem prvního řádu vskutku je. Politici takovým
událostem rádi propůjčují svou tvář.
Langerovi nelze upřít zásluhy za to, že poslední fázi příprav na
vstup do schengenského prostoru poměrně dobře v roli ministra
„zúřadoval“, jakkoliv si přitom zároveň snažil
přisvojovat i zásluhy za práci, kterou na přípravě tohoto
projektu odvedli jeho sociálně demokratičtí předchůdci.
Rozpakům se nelze v jeho případe vyhnout z jiného důvodu.
Náš vstup do Schengenu je totiž výsledkem našeho členství v EU,
k níž se Česká republika připojila v roce 2004. Tomuto vstupu
předcházelo referendum ve dnech 13. a 14. června 2003, v němž 78
procent občanů hlasovalo pro vstup.
Ivan Langer, tehdy místopředseda Poslanecké sněmovny, řekl
Lidovým novinám ze dne 31.5.2003, že „v nadcházejícím
referendu hlasem vstup České republiky do Evropské unie svým
hlasem nepodpoří. "Já jsem při tom rozhodování opravdu dlouho
přemýšlel. A říkám, že za přispění mého hlasu to nebude,"
odpověděl Langer na dotaz listu, zda bude v referendu hlasovat
"pro". Rozhodl se tak navzdory skutečnosti, že jeho nepříliš
eurooptimistická Občanská demokratická strana nakonec
„realisticky“ doporučila voličům, aby v referendu
hlasovali pro vstup země do unie.
Každý z nás má samozřejmě právo na změnu svých názorů. Stal se i
z Ivana Langera příznivec EU? Mohl by nám prozradit, zda by v
referendu o vstupu do EU nyní hlasoval jinak a pokud ano, proč?
Na první pohled vše nasvědčuje, že ano. Jak jinak si totiž jeho
současné nadšení ze vstupu do Schengenu vysvětlit?
Langerovo vysvětlení by bylo dobré nejen proto, že by občané
měli vědět, zda je při oslavách vstupu do Schengenu zastupuje
politik, který věří nebo nevěří v základní ideu toho, na čem
si—vzhledem k popularitě našeho vstupu do
Schengenu—snaží vylepšovat svou politickou reputaci.
Ukázalo by se též, kde stojí ve vztahu k čestnému předsedovi ODS
a prezidentovi země Václavu Klausovi.
Ten v době referenda o vstupu do EU odmítl říci, jak hlasoval.
Byl tedy diplomatičtější, a v oficiální rovině vlastně méně
protievropský než Langer. K EU má nadále kritický postoj,
Schengen se mu nezamlouvá. Nedávno prohlásil, že ty tři minuty,
které lidé stráví na hraničních přechodech, aby ukázali svůj
pas, by neměly být pro nikoho problém.
Vstup do schengenského prostoru proto neoslavoval. Neudělal
žádné prohlášení, nejel si na žádný hraniční přechod třást
rukama se svými protějšky nebo přeřezávat závory. S jeho
postojem lze nesouhlasit, ale nikdo mu nemůže upřít konzistentní
postoje v této otázce.
A co Ivan Langer? Dokud nám nevysvětlí, jakým vývojem ve vztahu
k EU v posledních letech prošel, musíme bohužel jeho chování ve
velké „historické chvíli“ považovat za chucpe. Což
je pěkný židovský výraz pro drzé, výsměšně či opovážlivé
chování.
Nejste náhodou tak trochu "prázdný a falešný" jako ten Topol,
pane Langere?
Celou úvahu politologa J.Peheho najdete
zde:www.blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-pehe.php?itemid=2287 |
|
Dobrý den pane Nekolo, pan Pehe ve svém blogu jen prokázal, že
toho ví jen velmi málo o tom, co bylo nutné v posledních
několika měsících učinit napříč celou Evropou ke vstupu nových
členských států do Schengenského prostoru (v tomto se víceméně
opakuje po některých komentátorech z levicového tisku –
viz má reakce v sekci Naštvalo mě na komentář v deníku Právo) a
že ví jen velmi málo i o mých názorech na EU.
Nikdy jsem netvrdil, že pro vstup ČR do Schengenu nebyla řada
nezbytných kroků učiněna již před mým nástupem do funkce
ministra vnitra a mým předchůdcům jsem za to také poděkoval. V
roce 2006, když jsem se ujal funkce ministra, však byla situace
zcela zablokovaná, kvůli zdržením na novém informačním systému
SIS II to vypadalo, že náš vstup bude reálný až někdy po roce
2010 či ještě později. Pak ale přišlo Portugalsko s vizí úpravy
současného SIS I na SIS one4all a jak staré členské státy, tak
ty nové musely odpracovat obrovský kus práce, aby se vstup k 21.
12. 2007 stal realitou. A já jsem na to hrdý a všem, kteří se na
tom podíleli, velmi děkuji.
Pokud jde o můj vztah k EU, jako liberál plně podporuji hodnoty
a principy, na nichž byla Evropská společenství v 50. letech 20.
století založena. Velmi si cením 4 základních svobod, na nichž
ES (a dnes i EU) stojí – volný pohyb osob, zboží, služeb a
kapitálu. Z tohoto pohledu bych se vstupem do EU neměl žádný
problém. Jsem ale přesvědčen, že časem se toto společenství
bohužel posunulo někam jinam, daleko více směrem k jakémusi
superstrátu, který zasahuje téměř do všeho, co se v jednotlivých
státech rozhoduje a bere jim velkou část suverenity. Mnohem
větší, než by bylo potřeba. Proto jsem měl se vstupem problém,
neboť pro mne nevýhody převážily nad výhodami.
Jako členové EU jsem přesvědčen, že se musíme snažit zabránit
těmto nepříznivým tendencím a naopak co nejvíce zdůrazňovat ty
základní principy, na nichž byla ES založena. A součástí toho je
i náš vstup do Schengeského prostoru.
Schengen má vedle všech svých výhod i další kouzlo, které
spočívá v tom, jak vznikl. Nebyl to žádný diktát z Bruselu,
žádné nařízení evropských byrokratů, ale výsledek svobodné
dohody několika států, ke které se pak ostatní přidávají, neboť
vědí, že jde o dobrou věc. A tady bych přál všem, i panu
politologovi, aby nad tím aspoň chvíli přemýšlel. S pozdravem,
Ivan Langer
|
|
06.12.2007
claude weltmann <claude.w@seznam.cz>
|
|
Dobrý den,
pane ministře chci se zeptat zdali jste podnikal nějaké kroky
směrem ke kontrole zastavárníků a překupníků s kradenými věcmi
jak jste zmiňoval níže.
Díky za odpověď a přeji Vám i Vašim blízkým veselé vánoce.
Weltmann |
|
Dobrý den, děkuji za přání i za zaslaný dotaz. Opatřením, které
jsme úspěšně uvedli do života, je projekt blokace kradených
mobilních telefonů, neboť právě mobilní telefony jsou žádaným
artiklem v zastavárnách. Více o tomto projektu a podrobné
informace jak postupovat, pokud se stanete obětí krádeže
mobilního telefonu, naleznete na www.mvcr.cz. Věřím, že toto
opatření bude hojně využíváno a přispěje tak k omezení krádeží
mobilů i přepuknictví s tímto druhem zboží. Standardní kontrolní
opatření provádí rovněž policie spolu s příslušnými orgány
státní správy. Další opatření v oblasti provozování a kontroly
živnostenských činností jsou v kompetenci ministerstva průmyslu
a obchodu, které má na starosti také legislativní úpravu v této
oblasti.
S pozdravem a přáním všeho nejlepšího do nového roku, Ivan
Langer
|
|
16.11.2007
petr novák <nomono@seznam.cz>
|
|
Dobrý den, stále mne překvapujete pane ministře. Jsem policista,
vím o čem píšu. Opakuji není pravdou, že se mi plat zvedl o
3400,- Kč jak tvrdíte.Ano, tarifní třída se zvedla, ale neplatí
se příplatky noční a soboty. Tudíž nula od nuly pošla. U
některých ba i hůř. Teď se jim honem dávají odměny, aby se plat
dorovnal. Jenže jak k tomu přijdou ti ostatní. Proč někdo odměnu
v řádech tisíců a druhý za stejnou práci nic. Divné.A ještě váš
oblíbený kariérní řád. Tvrdím, že žádný není. Je to jenom o
známostech, jak jsem již jednou uváděl.A vidím to i ve svém
okolí.A pane ministře, všichni ředitele dělat nemůžeme že? A
jedna prosba na závěr. Zajděte na některý základní útvar a
promluvte si tam s policisty, ovšem bez jejich nadřízených. Asi
budete dost překvapen tím, co se u policie děje. Děkuji za
reakci. |
|
Odpověď na Váš příspěvek najdete v této diskusi v kategorii
Volné, kam jste jej rovněž zaslal.
Ivan Langer
|
|
25.09.2007
Ema Nová <emma.nova@seznam.cz>
|
|
Dobrý den.Pane ministře,měla bych takový návrh.Jedná se o
rozkrádání pomalu všeho kovového.
Nikdo to nedokáže zastavit.Nebylo by možné placený výkup
veškerých kovů zrušit?Kdo chce,ať ho odevzdá
bezplatně.To by se týkalo samozřejmě jenom malých výkupů,firmy
by s kovy obchodovaly dál.Napadá mě to
při každé zprávě,kde se co zase ukradlo.Je to jednoduché a
účelné.Jenom to prosím nezavrhujte z důvodu
demokracie.Opravdu už je neúnosné co se v tomto státě děje.
Přeji Vám mnoho úspěchů. E.Nová |
|
Vážená paní Nová, děkuji Vám za zaslaný podnět. Souhlasím s
Vámi, že krádeže kovů a zejména pak zařízení, která zajišťují
bezpečnost silničního i železničního provozu jsou skutečně
problémem. Kromě legislativního řešení, kde zákony byly v této
oblasti již několikrát zpřísněny, zde ještě existuje odpovědnost
kontrolních orgánů a tady jsem přesvědčen, že se musí zlepšit
jejich práce, být důslednější, lépe koordinovat svou práci mezi
sebou.
S Vaším návrhem se ale neztotožňuji, kovy jsou vzácné suroviny a
jejich recyklace je potřebná.Tím, že by se přestaly vykupovat a
jejich odevzdání by bylo zadarmo, přestala by existovat motivace
těch, co nepotřebné kovy u sebe mají je dát znovu „do
oběhu“, aby se mohly dále využít.
Zdravím a děkuji za Vaše návrhy, Ivan Langer
|
|
25.09.2007
Michal Tichý <wardak@seznam.cz>
|
|
Dobrý den,muj dotaz je jediny,mohu se dostat k policii bez
maturity?Dekuji Michal Tichý |
|
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. Zřejmě Vás ale odpovědí
nepotěším, neboť minimální potřebné vzdělání pro nejnižší
tarifní třídu u Policie ČR (2.t.třída) je předepsané vzdělání
střední s maturitní zkouškou. Pokud tedy máte zájem o práci u
tohoto sboru je třeba, abyste si potřebné vzdělání doplnil. S
pozdravem a přáním mnoha úspěchů, Ivan Langer.
|
|
21.09.2007
Milan Aujezdsky <m.aujezdsky@seznam.cz>
|
|
Pane ministře moc se omlouvám za ty vulgarity a osobní napadání
v mém minulém vzkazu, prostě jsem neměl svůj den. Některé věci,
co vy politici děláte dokáží člověka vážně nadzvednout, ale
tohle jsem neměl. Promiňte prosím. Milam Aujezdský |
|
Dobrý den,
vzhledem k vulgaritě vašeho předchozího dopisu, byl tento dopis
dle pravidel platných pro tuto diskusi vymazán. S ohledem na
Vaší omluvu však na podstatu vašeho dotazu odpovím:
Tvrzení, že jsem rekonstruoval koupelnu za 17 milionů je lež.
Předmětem rekonstrukce je celé 5. patro tzv. nové budovy
ministerstva vnitra a také její vstupní prostory. Pokud jste
někdy tuto budovy viděl, víte, o jak rozsáhlé prostory (1100
metrů čtverečních) jde. Ve zmiňovaném 5. patře je i má kancelář,
převážně jsou tam ale prostory pro úředníky.
Rekonstrukci jsem si nevymyslel já, bylo mi sděleno, že v
důsledku heliportu, který nechali vystavět a používali
sociálnědemokratičtí ministři vnitra, praská obvodové zdivo a
rekonstrukce patra je nezbytná. Při bližším ohledání se
zjistilo, že je vadná i elektroinstalace, není v pořádku požární
zabezpečení a další bezpečnostní prvky a řada dalších závad.
Prostory ministra pak připomínaly spíše zasedačku ROH a byly pro
přijímání zahraničních návštěv, včetně ministrů, velmi
nedůstojné. Původní návrh rekonstrukce počítal i s obnovou
heliportu, a byl by asi dvakrát dražší, proto jsem heliport
rovnou zrušil.
Náklady na rekonstrukci bude možno vyčíslit až po ukončení celé
akce, měly by se však pohybovat kolem 17 milionů korun za celé
5. patro a 4 milionů za vstupní prostory určené veřejnosti. Vše
je koncipováno funkčně, racionálně a účelně dle bezpečnostních a
hygienických standardů a s ohledem na potřeby veřejnosti včetně
handicapovaných osob.
Zdravím,
Ivan Langer
|
|
06.09.2007
petr novák <nomono@seznam.cz>
|
|
pane ministře, právě jsem sledival vaši TK a jen žasnu.Už dlouho
jste nemluvil s policistou ze základního útvaru.A dojal mě
termín personální špunt. Co se změnilo? Že většina výběrových
řízení je předem rozhodnuta a reforma policie spočívá v čistkách
a dosazování vlastních lidí viz. PP a ředitelé služeb. Velmi
podivné. Co se týče finančních věcí moc jste mě pobavil, ale
není to pravda např. OHS,DI zeptejte se jich.Budiž vám ke cti,
že tomu co říkáte i věříte. O to hůř pro policii. Děkuji za
reakci. |
|
Vážený pane Nováku,
pokud jde o finanční záležitosti, dovoluji si Vás odkázat na mé
odpovědi na příspěvky v sekci Policie ČR, hasiči, kde jsem již v
několika reakcích popsal, jaký je skutečný stav a jak se stavím
i k dosud stále existujícím propadům.
Nevím, zda z „dosazování vlastních lidí“ obviňujete
mne nebo někoho jiného, ale ujišťuji Vás, že pokud by byl při
výběrových řízeních porušen zákon, byl bych první, kdo by
vyžadoval po policejním prezidentovi nápravu. Jako ministr
vnitra mám vliv na jmenování pouze policejního prezidenta,
ostatní jmenují příslušní služební funkcionáři (náměstky
prezident, ředitele služeb náměstci, atd.) Z dosavadních výměn
mám však prozatím pocit, že byli vybráni lidé, kteří se
ztotožňují s novou koncepcí prosazovanou v reformě PČR a že
jejich práce může být pro policii velkým přínosem.
Použil jsem termín generační špunt a myslím si, že je naprosto
výstižný. Nejistota v posledních letech způsobila, že všichni
čekali na nový služební zákon, služebně nejstarší policisté
neodcházeli (a to ani ti na vyšších postech), každý si zuby
nehty držel své místo a v řadách policie nebyl žádný prostor pro
kariérní růst či generační obměnu policistů. S příchodem nového
služebního zákona se toto uvolnilo, služebně starší policisté
odcházejí (3/4 odchodů jsou policisté služebně starší 25 let),
uvolňují se vedoucí funkce a kariérní řád opět dostává
prostor.
S pozdravem
Ivan Langer
|