4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

važeny pane Langer,
rád bych vás viděl na postu předsedy ODS. Líbí se mi vaše přímočarost. napřiklad vzbouřenci z čt vam nemužou přijít na jméno a to je správný, já si myslim, že takoví ksindl potřebuje především tvrdost a neustupnost. take se mi líbí, že dokážete vytočit Václava Klause. to je vidět, že máte svuj názor. doufám, že se vám podaří sjednotit a stmelit pravici.

Vazeny pane,
s velikou nelibosti jsem si prave precetl clanek o vasem znovuzvoleni do vedeni snemovny (mistopredseda).
Pane Langere, pokud mate alespon trochu soudnopsti, odstupte. verte mladi lide vas v politice nechteji a starsi politiku nesleduji a kdyz tak malo, nebot vedi ze si stejne nepomuzou. Vase chovani jako politika hodnotim jako "prase a patolizal" a verim ze spousta jinych se mnou bude souhlasit. Pokud odejdete a tomu bohuzel neverim, nebot se budete sveho mista drzet jako kliste, nikod po cas ani nestekne, verte tomu, ale aspousta lidem se ulevi. Dekuji !

Vážený pane Martine.
Zajímalo by mě, kde berete tu jistotu, že mladí lidé pana I.Langra v politice nechtějí.Nevím, kde ve vašich představách začíná a končí mládí, ale mně je 17 let(a cítím se docela mladý) a plně podporuji další setrvávání pana Langra ve vrcholné politice, navíc znám mnoho lidí(mého i staršího věku), kteří také podporují a "fandí" panu I.Langrovi v jeho politickém prosazování.Dále by mě zajímalo, podle čeho chování pana Langra hodnotíte-je lehké někoho obvinit, že se chová např. jako prase, ale je těžší své tvrzení umět i rozumně argumentovat.Pokud tedy nejste typ člověka, který vypustí pár nesmyslných slov a dále nic, tak mi napište své argumenty a začněme se bavit trochu na úrovni.Předem děkuji.
PS:Je špatné, když se člověk drží své pracovní pozice(ať politické nebo jiné)?

mily martine, ty chytracku: mrkni se doleva - copak tam vidis? chat? ano, chat! copak to asi signalizuje? ze sem langer sice nekdy chodi, pokud jej ale chces oslovit, mel bys vlezt na "ptejte se." ufff. to to dalo prace! mene nelibosti a vice premysleni preji, burane!

Hele, Tomáši, neleze ti náhodou ODS trochu na mozek? Já si mimochodem myslím o Langerovi naprosto to samé. Myslím si, že by bylo možná zajímavé se trochu porýpat v jeho působení hned po revoluci v Olomouci (o tom se příliš nemluví) a tam je pár věcí, které ukazují, o co jde Ivánkovi především. Tedy o koryto.

Proč neřeknete voličům ČSSD a KSČM, že se svojí volbou rozhodli žít v přepychu svůj současný život na úkor svých dětí a vnuků? Jestlipak si uvědomují tuto sobeckost.

Lidé,kteří volí CSSD patří k těm,kteří tvrdě pracují a mají za to skoro hovno od svých zaměstnavatelů-vesměs býv.komoušů,kteří je mizerně platí.A navíc na rozdíl od podnikatelů platí daně.Když mají malé děti,je to život z ruky do huby,tak o jakém žití v přepychu to mluvíte?Ti si neválejí koule jako např.pan Langer se svými komunistickými známými v Jižní Africe.ODS není bohužel slušnou pravicí jako v záp.Evropě,ale hájí zájmy zlodějů,daňových podvodníků a bezcharakterních hajzlů .Jen se podívejte na jejich aféry co se dostanou do médií- a toje jen špička ledovce.Když někdo na tyto věci poukazuje - je to podle nich závist.Kdo si nenakrad,má smůlu a ož se nehrabme v minulosti,jak kdo zbohatl.Konkrétních příkladů bych mohl uvést desítky jen z nejbližšího okolí.Tak se proberte!!

Vážený anonyme: "NEUVEDEN".
Působíte na mě jako dokonalý skeptik, jenž se doposud nevzpamatoval z let minulých a není schopen si všímat let současných-tedy člověk, který žije minulostí(to jsou obvykle lidé, kteří neustále kritizují, ale sami nejsou schopni ničeho-a to jak po intelektuální stránce, tak po pracovní atd.).Z vašeho článku jsem pochopil, že lidé volící ČSSD tvrdě pracují.Znamená to tedy, že ten kdo volí jinou stranu tvrdě nepracuje?Divíte se skutečnosti, že spoustu podnikatelů neplatí daně?Já se nedivím-při tom, jak jsou vysoké a jakými úřednickými nepochopitelně složitými papíry musíte projít než vůbec daň zaplatíte, se opravdu nedivím.Kdyby bylo placení daní jednoduché a kdyby i výše daní byla trochu menší, tak si myslím, že by většina podnikatelů daně poctivě platila.

Vážený Martine Dvořáku,několik slov k vaší kritice mého příspěvku:Řekl jsem ,že voliči ČSSD patří k těm,kteří tvrdě pracují za málo peněz,nikoli že jsou jediní,kdo tvrdě pracuje-čti pozorně,než začneš chytat za slovo.Z předchozího tvého příspěvku vidím,že ti je 17 let,tak promiň za tykání.Můj o rok starší syn začal mít podobné názory jako ty.Tak jsem ho poslal na brigádu do jedné firmy patřící Japoncům,aby si uvědomil,jak se asi žije lidem,kteří musí celý měsíc vyžít s tím,co moje rodina může utratit za víkend-a že ti lidé nejsou žádní neschopní flákači./Tobě by to také určitě prospělo,abys poznal život jinak,než z propagačních brožurek ODS ! /Ti platit daně musí ať se děje co chce,ale sami splácet dluhy vykradených bank a kampeliček prostě nezvládnou.Chci,aby se můj syn naučil poctivosti v podnikání,protože ve sjednocené Evropě ti nepoctivci nebudou elitou jako je tomu u nás dnes,ale póvlem,se kterým nikdo nechce nic mít. 2/Znám dobře poměry ve Skandinávii,tam jsou daně mnohem vyšší než u nás.Všichni je platí /pochopitelně ne s nadšením/,ale životní úroveň v š e ch je velmi vysoká.Já rozhodně nesouhlasím se zneužíváním sociálních dávek některých lidí u nás,kterých rozhodně není málo. 3/Protože se pohybuji v podnikatelských kruzích mohu tě ujistit,že většina podnikatelů by rozhodně daně poctivě neplatila,ani kdyby došlo k jejich snížení a administrativnímu zjednodušení plateb.Už se jim nepoctivost a podvodné jednání stalo normálem a mnozí považují za otázku prestiže vymýšlet další způsoby jak se z placení vykroutit.O ničem jiném také mezi sebou po několika skleničkách v baru nemluví.Z těchto důvodů neuvádím své pravé jméno a zvolil jsem desetibojařský pseudonym.Přeji ti ,abys co nejdříve poznal objektivní životní realitu i těch vrstev,k nimž nepatříš.P.S.I já jsem byl do r.1994 nadšeným příznivcem ODS,než jsem řadu věcí pochopil.

Oprava k předchozímu příspěvku:Vážený Tomáši Dvořáku
,.. Erki Nool. /když se neuvede e-mail,ani jméno se neobjeví/.

Vážený pane.
Já jsem četl velmi pozorně váš článek a musím vás upozornit, že pokud napíšete větu typu:Lidé, kteří volí ČSSD, patří k těm, kteří tvrdě pracují..., tak touto vylučovácí metodou působí vaše věta(aspoň na mě) skutečně dosti zaměřeně a já jsem tedy musel patřičně zareagovat(mimochodem, pokud byste četl trochu pozorně, tak byste zjistil, že vás nechytám za slovo, ale že se pouze ptám-v tom je dost velký rozdíl!).Nemyslím si, že ve většině podnicích o kterých jste se zmínil, působí v čele "komoušové" a pokud ano tak v tom nevidím žádný problém.Bohužel se s vámi vůbec neshodnu v názoru, že ODS je neslušnou pravicí, já si myslím, že její členové patří mezi nejkvalitnější politiky jáké náš stát má(např.Langer, Tlustý, Beneš, Klaus a další).Samozřejmě i v jiných politických stranách jsou kvalitní politici např. z ČSSD:Rusnok, Tvrdík a možná i Špidla, ale přesto považuji některé představitele v ODS za jedny z nejlepších.Co se týče názoru, že ODS podporuje zloděje, daňové podvodníky atd., tak jsem přesvědčen, že v této záležitosti jste příliš podlehl mediokracii a její "síti" , do které jste spadl a která pravděpodobně položila základy vašim současným názorům. Co se týče té brigády, tak s vámi naprosto souhlasím-měl jsem dělat jistou brigádu, která mi však v poslední chvíli nevyšla-smůla!Ale takový je život.Je pravda, že každý ať úspěšný obchodník, významný politik anebo úplně někdo jiný by měl poznat, co je to tvrdá manuální-většinou špatně placená práce-je to určitě dobrá zkušenost do života.Mimochodem já znám znám narozdíl od vás zase poměry v IRSKU, které patří mezi nejvyspělejší státy EU-jsou tam nízké daně a také si tam většina obyvatel žije na dost vysoké úrovni!Co se týče těch daní, já nejsem podnikatel, ale mám svůj názor, který již znáte a nebudu se s vámi o něj přít-nemělo by to smysl.
Na závěr bych chtěl podotknout:Já jsem zastáncem ODS a její politiky, zajímám se o politiku, sám chci být politikem a nemám rád řeči typu "Oni podporují tuneláře" nebo "Oni rozkradli tento stát atd.".Skutečně na tyto mediální fantazijní výplody jsem velmi alergický.Když už se chci o něčem bavit, tak o jasných politických krocích (např. nutná reforma školství, reforma armády, deficitní vládní politika atd.) a ne o hloupostech.(Prosím neuražte se za některé mé názory či reakce, jsem člověk s vysokým sebevědomím a když něco chci říct, tak to řeknu!).
PS:I přes naše názorové neshody si velmi vážím skutečnosti, že s vámi mohu diskutovat a byl bych proto poctěn, když by naše diskuse mohla v budoucnu dále pokračovat.

Myslím si, že byste měl odstoupit, spolu s Tlustým a Zahradilem, samozřejmě i s Klausem. Vaše "sociální cítění" se projevilo i na takové prkotině, že jste ve svém domě nezajistil rampu pro vozíčkáře. To Vám prý ubralo nejvíc hlasů. Taková blbost, řeknete si...
Obrozená ODS s novými, neokoukanými tvářemi by mohla být naděje. Pavel Bém je naděje. Ale k tomu nedojde. Nová pravicová strana - nepravděpodobné. Pokud zůstanete ve vedení, je to konec pravice.

Jak se Vám daří pane Langer. Doufám,že dobře. Dávejte na sebe pozor,hlavně po zdravotní stránce. Ať nedopadnete jak pan předseda. Tahle země Vás bude všechny ještě moc potřebovat a doufám,že to lidé brzo pochopí. Jen aby nabylo pozdě. Držím palce a opravdu se držte "našeho" hesla hlavu vzhůru.

Vážený pane Langer,
možná si na mě nevzpomínáte, podával jsem si s Vámi ruku po pořadu Bez imunity před volbami. Tenkrát jste mi říkal,ať vydržím ještě tři dny. Vydržel jsem,ale teď marně přemýšlím,jestli to nebyl sen. Bohužel vím,že to tak není. Vím ale jedno,že ať vše dopadne jakkoli, nenechte se tou špínou, která dnes padá na hlavy Vás všech znechutit. Plně Vám i celé ODS důvěřuji a věřím, že jsme ještě neřekli v této zemi poslední slovo. Možná to bude chvíli trvat, ale oni na to lidé postupem času stejně přijdou. S pozdravem řadový člen ODS Petr Melichar

Krásně se to čte,ODS potřebuje co nejvíc hlasů takových naivků jako Vy.

Neda mi to, abych sem nevyjadril uspokojeni nad vysledky voleb. Mrzi mne sice relativni vitezstvi komunistu, ale naopak tesi zaslouzena porazka zkostnatele ODS, jejiz styl se od KSCM nijak vyrazne nelisil, a ktera vysledku napomohla. Naprosto spravedlive ted dostaly sanci demokraticke proevropske strany, ktere maji sanci na vytvoreni koalice, zatimco posttotalitni stranickou disciplinou svazane sekty samy nad sebou vyrkly ortel. Desi mne akorat fakt, ze ani porazka patrne ODS k reforme nedonuti. Takze Vam preji stastnou opozicni cestu k petiprocentni hranici v pristich volbach ;).

Zilog

Myslím, že jste si spletl strany. ODS volby neprohrála, je druhou nejsilnější politickou stranou v ČR. Zcela však prohrála Koalice - ve volbách počtem hlasů a nyní programově. Tak dejte pane rozum dohromady.

Teď jsem si všiml, že vás pobouřily výsledky komunistů. Vzhledem k tomu , že je volí skalní jádro (až do smrti)tak to nic překvapivého není. Výsledek se odvíjí od nízké volební účasti. K čemuž ODS přispělo měrou největší. Pokud vezmu , že ods VOLILO 10% FANATIKŮ A ZBYTEK Z DŮVODU MEŠÍHO ZLA, výsledek je mnohem ubožejší.

Zatím jsem nečetl žádnou sebekritiku ze strany ODS jako celku. Svádění viny na vnějšího nepřítele vám moc nepomůže. (I když, v tom jste odborníci). Je jen škoda , že jste nedostali ještě míň hlasů, to by mělo za následek alespoň odstoupení celého vedení. Takhle se budete válet v tom bahně do příštích voleb.Lada.

Tak co krasavče?Už ani neodpovídáš na dotazy,Je po volbách,projeli jste to na celé čáře,takže volič Vás začne zajímat až za 4 roky.Teď máte asi starosti co a jak dál.Míň arogance a nadřazenosti Vám přeje Váš nevolič