Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

zdar viktore .... tak jsem si vcera dobre zapichal... myslim ze jsi mel jit s nama.... jetse ze to muzem probrat na chatu

Ještě před několika měsíci přesvědčoval pan Langer jednoho z tazatelů o nejrůznějších důvodech,proč on i ODS nesouhlasí s přímou volbou presidenta republiky.Nyní ten kotrmelec o 180 stupňů!Já tomu samozřejmě rozumím,proč tehdy ne a dnes stejně vehementně ano.Ale tím ODS jen znovu potvrdila,že její zásady končí tam,kde začíná boj o koryto a Klausovo obzvlášť.O to víc si vážím názoru paní Dostálové na tuto věc,přestože s ní jinak v mnohém a často nesouhlasím.Jen doufám,že svůj názor také "účelově" brzy nezmění.

forma volby je lhostejná, 80% obyvatel stejně nezná kandidáty natolik aby za ně mohli do ohně ruku dát. Tak proč tolik křiku. To fakt není nic lepšího na práci

Vážený anonyme,Je pravda,že 80 procent lidí opravdu nezná presidentské kandidáty tak,aby za ně mohli dát ruku do ohně.Ale myslíte si,že v parlamentních a senátních volbách je tomu se znalostí kandidátů jinak?Podle toho by byly veškeré volby zbytečné a stačilo by jen,aby se ti hoši nahoře mezi sebou dohodli,koho uvolní a koho k sobě přiberou.Lidi by se nemuseli plahočit k volbám a těch peněz,co by se ušetřilo,viďte!

Účelovost je jednou ze stránek politického života. Někdy strana musí v zájmu posílení svého vlivu změnit svůj názor či postoj k nějaké záležitosti. Já docela souhlasím s přímou volbou prezidenta. Účelná názorová změna v ODS ve mně sice neotevírá mnoho nadšení, ale smutku také ne. Chápu nutnost tohoto kroku, myslím si, že nejlepším kandidátem na prezidentské křeslo je V. klaus. Za nepřímé volby by jeho šance byly mizivé, a tak jsem ochoten tolerovat současné chování ODS.

ja se o budoucnost ODS nebojim, protože si myslim, že lidi v ODS spojuje myšlenka a ne Vaclav Klaus, nebo touha po korytech. hodně lidí se v různých novinových článcích zabývá tím, co má ODS nebo Václav Klaus dělat. já si myslim, že mít dobrý nervy a dobře pracovat v opozici.

Souhlasím s Vámi. Také nevidím osud ODS černě - ovšem v delší perspektivě. Všechny průzkumy ukazují, že ODS preferují zejména mladší a vzdělanější skupiny obyvatel. Také má jako jedna z mála stran dorost - Mladé konzervativce.
Ovšem momentálně mám pocit, že politikům ODS chybí vůle k vítězství. To se v krátkodobé perspektivě nemůže neprojevit.
Kurňa - jak je probudit?

važený pane poslanče,
je videt, že ods opet nezklamala, když učelove chce nyní přimou volbu prezidenta, kterou tak dlouho odmitala, je videt , že opravdu vzdy jednala učelově, jak se jí to hodilo, kdyz ekonomicka reforma predjimala pravidla hry a když jsme potrebovali mít chvíli tmu.
I když prohraju je potreba zachovat tvař, je skoda, ze pan Klaus chce kandidivat na prezidenta formou přímé volby, kdyby jste si zachovali tvář , možna by vam volici dali opet svuj hlas, jinaj si myslim, ze V. Klaus mel zustat predsedou strany.

I přes velké kvality pana V.Klause si myslím, že ODS již potřebuje změnu ve vedení-averze vůči panu Klausovi bohužel vzrůstá a změna předsednického postu by mohla dodat straně více hlasů. V současné době je vliv ODS na politické scéně minimální, a proto jsem přesvědčen o tom, že by bylo dobré, aby se pan Klaus ucházel o prezidentské křeslo. Je logické, že při nepřímé volbě by neměl šanci, a proto musí příjít k přímé volbě. Byť se ODS v minulosti vyjadřovala proti této variantě, chápu, že nyní, když je v politické karanténě, mění svůj postoj a snaží se získat větší vliv.

No, politická strany by měly být založena na nějakých základech, přičemž jakási čitelnost a loajálnost ke Svým názorům by měly být v popředí. Přeci pokud bych šel volit komunisty, vím že budou prosazovat svoje socialistické nesmysly a pokud by to byla ODS, tak zase ... a nic. Po velmi dlouhou dobu jsem byl z úst lídrů ODS přesvědčován, že institut přímé demokracie není v této zemi a našem politickém vědomí dostatečně silný a prostě, že to tu nemá praxi etc. Jednou z volebních hesel bylo: "Zastavte socialisty." Není to však ODS, která dovolila ČSSD vládnout? Nebyl to V.Klaus, kdo několik týdnů před volbami v r. 1998 prohlásil, že jakákoliv povolební spolupráce s ČSSD nepřichází v úvahu (tento výrok si budu pamatovat hodně dlouho) a jakékoliv pozdější omluvy a pokusy ospravedlnit následující 4 roky mi připadají jako liché a nesmyslné, prostě strana nedodržela, to, co slibovala. Mezi normálními lidmi se takovéto chování označuje jako schizofrenní a lživé. Jak potom chcete, aby Vás někdo volil? Nevím, nevím jak se chcete vyhrabat z tohoto marastu. Michal Talík

No, politická strany by měly být založena na nějakých základech, přičemž jakási čitelnost a loajálnost ke Svým názorům by měly být v popředí. Přeci pokud bych šel volit komunisty, vím že budou prosazovat svoje socialistické nesmysly a pokud by to byla ODS, tak zase ... a nic. Po velmi dlouhou dobu jsem byl z úst lídrů ODS přesvědčován, že institut přímé demokracie není v této zemi a našem politickém vědomí dostatečně silný a prostě, že to tu nemá praxi etc. Jednou z volebních hesel bylo: "Zastavte socialisty." Není to však ODS, která dovolila ČSSD vládnout? Nebyl to V.Klaus, kdo několik týdnů před volbami v r. 1998 prohlásil, že jakákoliv povolební spolupráce s ČSSD nepřichází v úvahu (tento výrok si budu pamatovat hodně dlouho) a jakékoliv pozdější omluvy a pokusy ospravedlnit následující 4 roky mi připadají jako liché a nesmyslné, prostě strana nedodržela, to, co slibovala. Mezi normálními lidmi se takovéto chování označuje jako schizofrenní a lživé. Jak potom chcete, aby Vás někdo volil? Nevím, nevím jak se chcete vyhrabat z tohoto marastu. Michal Talík

No, politická strany by měly být založena na nějakých základech, přičemž jakási čitelnost a loajálnost ke Svým názorům by měly být v popředí. Přeci pokud bych šel volit komunisty, vím že budou prosazovat svoje socialistické nesmysly a pokud by to byla ODS, tak zase ... a nic. Po velmi dlouhou dobu jsem byl z úst lídrů ODS přesvědčován, že institut přímé demokracie není v této zemi a našem politickém vědomí dostatečně silný a prostě, že to tu nemá praxi etc. Jednou z volebních hesel bylo: "Zastavte socialisty." Není to však ODS, která dovolila ČSSD vládnout? Nebyl to V.Klaus, kdo několik týdnů před volbami v r. 1998 prohlásil, že jakákoliv povolební spolupráce s ČSSD nepřichází v úvahu (tento výrok si budu pamatovat hodně dlouho) a jakékoliv pozdější omluvy a pokusy ospravedlnit následující 4 roky mi připadají jako liché a nesmyslné, prostě strana nedodržela, to, co slibovala. Mezi normálními lidmi se takovéto chování označuje jako schizofrenní a lživé. Jak potom chcete, aby Vás někdo volil? Nevím, nevím jak se chcete vyhrabat z tohoto marastu. Michal Talík

pozn: prostě názory se nemění o 180 stupňů kdykoliv mi to vyhovuje

V souvislosti s diskusí o dalším směrování ods
se domnívám,že Vaše osoba by již neměla zasedat ve vrcholovém vedení ods.
Chci Vám připomenout,že právě Vy jste v Olomuckém regionu prohrál skomunisty a
jako lídrkandidátky za to nesete plnou
odpovědnost.
Vyzývám Vás aby jste v zájmu ods,
v zájmu zachování její transparentnosti
nekandidoval do vedení.
Osobně jsem přesvědčen,že na celkovém neúspěchu strany máte větší podíl než Václav
Klaus.

S pozdravem jan mlčoch olomouc

A proč? Vy na pana Langra něco ošklivého víte? Nebo si myslíte, že je hloupý? Pokud já vím, vystudoval dvě vysoké školy dřív, než byl vysokým politikem (na rozdíl třeba od pana Grosse či Rumla) a neslyšel jsem, že by byl zapleten v nějaké privatisační aféře, či že by zatloukal pití před jízdou s nepříjemnými následky, že by zaměstnával lumpy, koručpníky a vrahy... Co přesně proti němu vlastně máte?
Není to náhodou jen to, že je schopnější než Vy?

Pane Honzo,
tvrdit, že pan Langer má větší podíl odpovědnosti na neúspěchu své strany než V. Klaus, je poměrně odvážné prohlášení. Na jakých argumentech ho stavíte?

Přímá volba prezidenta není dobré řešení. Ale ani jeho volba stranickými sekretariáty ovládaným parlamentem.
Spíše bych doporučil jinou variantu:
1. Vytvoření sboru volitelů, který by se skládal z poslanců, senátorů, členů vlády (kteří nejsou senátory ani poslanci), soudců Ústavního soudu, soudců Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, členů krajských rad (tedy radních všech krajských samospráv), primátorů statutárních měst, starostů všech měst nad 50 tisíc obyvatel, a také všech bývalých prezidentů (ČR samozřejmě) a právě úřadujícího prezidenta. Možná by měli být členy též rektoři vysokých škol a děkani jednotlivých fakult.
2. Návrh na kandidáta by mohl podat každý zletilý a svéprávný občan České republiky, přičemž by k tomu nepotřeboval žádné podpisy.
3. Sbor volitelů by shromáždil úplně všechny návrhy (třeba i několik tisíc) a o všech by v tajné volbě hlasoval. Každý volitel by mohl mít třeba dva hlasy, které by však nemohl dát jednomu kandidátovi. Elektoři by se k tomu nemuseli scházet, žádnou diskusi mezi sebou by o tom nevedli. Doma by si přetli ten sáhodlouhý seznam a na lístek by vklidu napsali své dva tipy a lístek by odvezli na Hrad do urny.
4. Po sečtení hlasů by dosavadní prezident oslovil dvacet nejúspěšnějších kandidátů, zda se svou nominací souhlasí. Nebo třicet, měli-li by elektoři dva hlasy.
5. Ti, kdo by se svou kandidaturou souhlasili (tedy nejvýše dvacet, eventuelně třicet), by byli předhozeni lidu. Ne k přímé volbě presidenta, ale k volbě pěti kandidátů na prezidenta. Nebo šesti - to už je vcelku jedno, jenom by jich nesmělo být méně než pět.
6. Pět (šest) kandidátů, kteří by dostali od voličů nejvíce hlasů, by znovu šli do sboru volitelů. Elektoři by tentokrát měli jen jeden hlas a museli by jednat v plénu. Přitom by samozřejmě byla možná diskuse a předkládání argumentů k přesvědčování ostatních.
7. Prezidentem by se stal ten, kdo by od sboru volitelů dostal v jednokolovém tajném hlasování nejvíce hlasů.
Zdá se to složité? Ano, ale bylo by to dobré vyvážení mezi lidem a patricii. A možná by aspoň někdy byl vybrán ten nejlepší. Riziko "menšího ze dvou zel" by nebylo tak veliké. Tak vážnou věc jako volbu prezidenta na 5 let si přeci můžeme dovolit dělat složitě. Navíc myslím, že při takto vyváženém systému bychom prezidenta klidně mohli volit na 7 let.

Hm, elitářské snahy. Když už jste v tom, osobně si myslím, že nejlepší by bylo, kdyby voličem mohl být jen ten, kdo má IQ nad 130, ale to by bylo minimálně stejně neúnosné jako Váš nápad!

Pane Langere, ač bych měl položit otázku, dovolím si spíše úvahu. Dle mého názoru byla smůla, že jste byl činný ve vrcholné politice v době Václava Klause. Tím jste se, bohužel, v očích mnoha zdiskreditoval. Velmi Vám fandím, vážím si Vašich názorů i způsobu, jakým je podáváte. Politika jako jste Vy bych chtěl vidět v čele této země. Bohužel politika (a potažmo volby) není o skutečnosti, ale o její projekci v očích lidí. A tam jste byl "přezářen" Václavem Klausem. Tuto skutečnost (zjednodušené vnímání světa) přikládám relativně nízké průměrné inteligenci lidstva. Bohužel právě o tento průměr se v politice bojuje. Přeji Vám hodně štěstí a mám jednu "nadsazenou" otázku: Při dnešní politické realitě, nemá cenu spíše emigrovat? S pozdravem Radim

Emigrovat nemá cenu, je to všude stejné. Blbost je nejen věčná, ale i všudypřítomná. Jinak i já fandím a přeju úspěch.

Nic proti, ale to uz bych radeji volil podle nejakeho financniho klice - tj. ten, kdo zaplatil na danich vice nez xxx muze volit. :-) Vrba

Vážený pane poslanče, dnes mám jen jeden dotaz, který se Vám může zdát poněkud malicherný či zanedbatelný. Ale pokud dokážete odhlédnout od Vašich "mamutích problému" k jednomu každodennímu, budu potešen. Již jsem se na podobnou věc, ptal i jiných poslanců a odpověď žádná. Nevím, zda jsem si dovolil obtěžovat i Vás, pokud ano, za opakování se omlouvám. MYSLÍTE SI, ŽE JE NORMÁLNÍ, ABY BYLO SVÍCENI (automobily) POVINNÉ POUZE V ZIMNÍM OBDOBÍ ???????? KDO URČÍ, CO JE SNÍŽENÁ VIDITELNOST ????
Netvořili tento zákon bývalí vojáci z povolání, spojitost oblečení na rozcvičku a zimního či letního času a svícení taktéž se mi zdá až příliš náhodné a z logiku zcela postrádajíci stejně jako "rozcvičkové nařízení" v armádě. Jaký je Váš názor, ale pokud mne budete "zásobovat názory odborné Vaší veřejnosti"., pak se omezte pouze na to, zda byste byl pro povinné svícení vozidel po celý rok či nikoli. Ušteříte tak čas mně i sobě. Možná by bylo dobré ušetřit i pár životů, které díky této HOVADINĚ byly zamařeny. Nebo Vy nejezdíte autem - mlha, šero, déšť a nesvítící vůz v koloně svítících to je lahoda co pane Jahoda ??

Pane Langer, částečně souhlasím s panem Honzou. Část, kde hovoří o přemáhání nevolnosti se mi zdá poněkud nadsazená, ale zcela souhlasím s tím, že jste asi ztratil další body od potenciálních voličů. Váš postup vůči Unii svobody si v ničem nezadal s tím, co jste Vy (ODS) neustále kritizovali při vystoupeních tehdejší 4K, když kritizovala opoziční smlouvu. Nyní se tedy chováte stejně jako oni. Nepříjde Vám to poněkud nedůstojné. Pokud byste měl trochu "formu" , pak byste se k této laciné argumnetaci neměl snižovat. Také je však možné, že někteří členové ODS včetně Vás vlastně kritizované osoby z 4K v této "ubrečené reakci" na postoj toho druhého naprosto kopírují. To je skoro dětinský spor o to, kdo komu nastavil nohu první. Co na tom, že se oba postižení válejí v blátě ???

Dobrý den, pane místopředsedo. Rád bych se Vás zeptal, jestli máte tip na kandidáta pro nástupce Václava Havla. Kdy vůbec můžeme od ODS očekávat představení takového člověka veřejnosti? Neskromně si dovolím nabídnout Vám i celé ODS člověka, který je mým favoritem, a který by se podle mě vešel do kritérií, jež by ODS na něj asi měla vznášet. Je to MILAN UHDE - má čistou (nekomunistickou) politickou minulost, s ústavní funkcí zkušenost má (a myslím, že se v ní i osvědčil)a názorově je podle jeho vystopení a rozhovorů občanským demokratům velmi blízko ač je, jak tuším, nestraník. Myslím, že je v selance, kterou můžeme při volbě prezidenta očekávat, by mohl mít slušné šance najít podporu i u ostatních parlamentních stran, s čímž by asi takový Václav Klaus počítat nemohl. S pozdravem Honza.

Můj tip na prezidenta je náš ombudsman. Zná někdo lepšího politika?(kromě Langera samozřejmě)