1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

zdar viktore .... tak jsem si vcera dobre zapichal... myslim ze jsi mel jit s nama.... jetse ze to muzem probrat na chatu

Ještě před několika měsíci přesvědčoval pan Langer jednoho z tazatelů o nejrůznějších důvodech,proč on i ODS nesouhlasí s přímou volbou presidenta republiky.Nyní ten kotrmelec o 180 stupňů!Já tomu samozřejmě rozumím,proč tehdy ne a dnes stejně vehementně ano.Ale tím ODS jen znovu potvrdila,že její zásady končí tam,kde začíná boj o koryto a Klausovo obzvlášť.O to víc si vážím názoru paní Dostálové na tuto věc,přestože s ní jinak v mnohém a často nesouhlasím.Jen doufám,že svůj názor také "účelově" brzy nezmění.

forma volby je lhostejná, 80% obyvatel stejně nezná kandidáty natolik aby za ně mohli do ohně ruku dát. Tak proč tolik křiku. To fakt není nic lepšího na práci

Vážený anonyme,Je pravda,že 80 procent lidí opravdu nezná presidentské kandidáty tak,aby za ně mohli dát ruku do ohně.Ale myslíte si,že v parlamentních a senátních volbách je tomu se znalostí kandidátů jinak?Podle toho by byly veškeré volby zbytečné a stačilo by jen,aby se ti hoši nahoře mezi sebou dohodli,koho uvolní a koho k sobě přiberou.Lidi by se nemuseli plahočit k volbám a těch peněz,co by se ušetřilo,viďte!

Účelovost je jednou ze stránek politického života. Někdy strana musí v zájmu posílení svého vlivu změnit svůj názor či postoj k nějaké záležitosti. Já docela souhlasím s přímou volbou prezidenta. Účelná názorová změna v ODS ve mně sice neotevírá mnoho nadšení, ale smutku také ne. Chápu nutnost tohoto kroku, myslím si, že nejlepším kandidátem na prezidentské křeslo je V. klaus. Za nepřímé volby by jeho šance byly mizivé, a tak jsem ochoten tolerovat současné chování ODS.

ja se o budoucnost ODS nebojim, protože si myslim, že lidi v ODS spojuje myšlenka a ne Vaclav Klaus, nebo touha po korytech. hodně lidí se v různých novinových článcích zabývá tím, co má ODS nebo Václav Klaus dělat. já si myslim, že mít dobrý nervy a dobře pracovat v opozici.

Souhlasím s Vámi. Také nevidím osud ODS černě - ovšem v delší perspektivě. Všechny průzkumy ukazují, že ODS preferují zejména mladší a vzdělanější skupiny obyvatel. Také má jako jedna z mála stran dorost - Mladé konzervativce.
Ovšem momentálně mám pocit, že politikům ODS chybí vůle k vítězství. To se v krátkodobé perspektivě nemůže neprojevit.
Kurňa - jak je probudit?

važený pane poslanče,
je videt, že ods opet nezklamala, když učelove chce nyní přimou volbu prezidenta, kterou tak dlouho odmitala, je videt , že opravdu vzdy jednala učelově, jak se jí to hodilo, kdyz ekonomicka reforma predjimala pravidla hry a když jsme potrebovali mít chvíli tmu.
I když prohraju je potreba zachovat tvař, je skoda, ze pan Klaus chce kandidivat na prezidenta formou přímé volby, kdyby jste si zachovali tvář , možna by vam volici dali opet svuj hlas, jinaj si myslim, ze V. Klaus mel zustat predsedou strany.

I přes velké kvality pana V.Klause si myslím, že ODS již potřebuje změnu ve vedení-averze vůči panu Klausovi bohužel vzrůstá a změna předsednického postu by mohla dodat straně více hlasů. V současné době je vliv ODS na politické scéně minimální, a proto jsem přesvědčen o tom, že by bylo dobré, aby se pan Klaus ucházel o prezidentské křeslo. Je logické, že při nepřímé volbě by neměl šanci, a proto musí příjít k přímé volbě. Byť se ODS v minulosti vyjadřovala proti této variantě, chápu, že nyní, když je v politické karanténě, mění svůj postoj a snaží se získat větší vliv.

No, politická strany by měly být založena na nějakých základech, přičemž jakási čitelnost a loajálnost ke Svým názorům by měly být v popředí. Přeci pokud bych šel volit komunisty, vím že budou prosazovat svoje socialistické nesmysly a pokud by to byla ODS, tak zase ... a nic. Po velmi dlouhou dobu jsem byl z úst lídrů ODS přesvědčován, že institut přímé demokracie není v této zemi a našem politickém vědomí dostatečně silný a prostě, že to tu nemá praxi etc. Jednou z volebních hesel bylo: "Zastavte socialisty." Není to však ODS, která dovolila ČSSD vládnout? Nebyl to V.Klaus, kdo několik týdnů před volbami v r. 1998 prohlásil, že jakákoliv povolební spolupráce s ČSSD nepřichází v úvahu (tento výrok si budu pamatovat hodně dlouho) a jakékoliv pozdější omluvy a pokusy ospravedlnit následující 4 roky mi připadají jako liché a nesmyslné, prostě strana nedodržela, to, co slibovala. Mezi normálními lidmi se takovéto chování označuje jako schizofrenní a lživé. Jak potom chcete, aby Vás někdo volil? Nevím, nevím jak se chcete vyhrabat z tohoto marastu. Michal Talík

No, politická strany by měly být založena na nějakých základech, přičemž jakási čitelnost a loajálnost ke Svým názorům by měly být v popředí. Přeci pokud bych šel volit komunisty, vím že budou prosazovat svoje socialistické nesmysly a pokud by to byla ODS, tak zase ... a nic. Po velmi dlouhou dobu jsem byl z úst lídrů ODS přesvědčován, že institut přímé demokracie není v této zemi a našem politickém vědomí dostatečně silný a prostě, že to tu nemá praxi etc. Jednou z volebních hesel bylo: "Zastavte socialisty." Není to však ODS, která dovolila ČSSD vládnout? Nebyl to V.Klaus, kdo několik týdnů před volbami v r. 1998 prohlásil, že jakákoliv povolební spolupráce s ČSSD nepřichází v úvahu (tento výrok si budu pamatovat hodně dlouho) a jakékoliv pozdější omluvy a pokusy ospravedlnit následující 4 roky mi připadají jako liché a nesmyslné, prostě strana nedodržela, to, co slibovala. Mezi normálními lidmi se takovéto chování označuje jako schizofrenní a lživé. Jak potom chcete, aby Vás někdo volil? Nevím, nevím jak se chcete vyhrabat z tohoto marastu. Michal Talík

No, politická strany by měly být založena na nějakých základech, přičemž jakási čitelnost a loajálnost ke Svým názorům by měly být v popředí. Přeci pokud bych šel volit komunisty, vím že budou prosazovat svoje socialistické nesmysly a pokud by to byla ODS, tak zase ... a nic. Po velmi dlouhou dobu jsem byl z úst lídrů ODS přesvědčován, že institut přímé demokracie není v této zemi a našem politickém vědomí dostatečně silný a prostě, že to tu nemá praxi etc. Jednou z volebních hesel bylo: "Zastavte socialisty." Není to však ODS, která dovolila ČSSD vládnout? Nebyl to V.Klaus, kdo několik týdnů před volbami v r. 1998 prohlásil, že jakákoliv povolební spolupráce s ČSSD nepřichází v úvahu (tento výrok si budu pamatovat hodně dlouho) a jakékoliv pozdější omluvy a pokusy ospravedlnit následující 4 roky mi připadají jako liché a nesmyslné, prostě strana nedodržela, to, co slibovala. Mezi normálními lidmi se takovéto chování označuje jako schizofrenní a lživé. Jak potom chcete, aby Vás někdo volil? Nevím, nevím jak se chcete vyhrabat z tohoto marastu. Michal Talík

pozn: prostě názory se nemění o 180 stupňů kdykoliv mi to vyhovuje

V souvislosti s diskusí o dalším směrování ods
se domnívám,že Vaše osoba by již neměla zasedat ve vrcholovém vedení ods.
Chci Vám připomenout,že právě Vy jste v Olomuckém regionu prohrál skomunisty a
jako lídrkandidátky za to nesete plnou
odpovědnost.
Vyzývám Vás aby jste v zájmu ods,
v zájmu zachování její transparentnosti
nekandidoval do vedení.
Osobně jsem přesvědčen,že na celkovém neúspěchu strany máte větší podíl než Václav
Klaus.

S pozdravem jan mlčoch olomouc

A proč? Vy na pana Langra něco ošklivého víte? Nebo si myslíte, že je hloupý? Pokud já vím, vystudoval dvě vysoké školy dřív, než byl vysokým politikem (na rozdíl třeba od pana Grosse či Rumla) a neslyšel jsem, že by byl zapleten v nějaké privatisační aféře, či že by zatloukal pití před jízdou s nepříjemnými následky, že by zaměstnával lumpy, koručpníky a vrahy... Co přesně proti němu vlastně máte?
Není to náhodou jen to, že je schopnější než Vy?

Pane Honzo,
tvrdit, že pan Langer má větší podíl odpovědnosti na neúspěchu své strany než V. Klaus, je poměrně odvážné prohlášení. Na jakých argumentech ho stavíte?

Přímá volba prezidenta není dobré řešení. Ale ani jeho volba stranickými sekretariáty ovládaným parlamentem.
Spíše bych doporučil jinou variantu:
1. Vytvoření sboru volitelů, který by se skládal z poslanců, senátorů, členů vlády (kteří nejsou senátory ani poslanci), soudců Ústavního soudu, soudců Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, členů krajských rad (tedy radních všech krajských samospráv), primátorů statutárních měst, starostů všech měst nad 50 tisíc obyvatel, a také všech bývalých prezidentů (ČR samozřejmě) a právě úřadujícího prezidenta. Možná by měli být členy též rektoři vysokých škol a děkani jednotlivých fakult.
2. Návrh na kandidáta by mohl podat každý zletilý a svéprávný občan České republiky, přičemž by k tomu nepotřeboval žádné podpisy.
3. Sbor volitelů by shromáždil úplně všechny návrhy (třeba i několik tisíc) a o všech by v tajné volbě hlasoval. Každý volitel by mohl mít třeba dva hlasy, které by však nemohl dát jednomu kandidátovi. Elektoři by se k tomu nemuseli scházet, žádnou diskusi mezi sebou by o tom nevedli. Doma by si přetli ten sáhodlouhý seznam a na lístek by vklidu napsali své dva tipy a lístek by odvezli na Hrad do urny.
4. Po sečtení hlasů by dosavadní prezident oslovil dvacet nejúspěšnějších kandidátů, zda se svou nominací souhlasí. Nebo třicet, měli-li by elektoři dva hlasy.
5. Ti, kdo by se svou kandidaturou souhlasili (tedy nejvýše dvacet, eventuelně třicet), by byli předhozeni lidu. Ne k přímé volbě presidenta, ale k volbě pěti kandidátů na prezidenta. Nebo šesti - to už je vcelku jedno, jenom by jich nesmělo být méně než pět.
6. Pět (šest) kandidátů, kteří by dostali od voličů nejvíce hlasů, by znovu šli do sboru volitelů. Elektoři by tentokrát měli jen jeden hlas a museli by jednat v plénu. Přitom by samozřejmě byla možná diskuse a předkládání argumentů k přesvědčování ostatních.
7. Prezidentem by se stal ten, kdo by od sboru volitelů dostal v jednokolovém tajném hlasování nejvíce hlasů.
Zdá se to složité? Ano, ale bylo by to dobré vyvážení mezi lidem a patricii. A možná by aspoň někdy byl vybrán ten nejlepší. Riziko "menšího ze dvou zel" by nebylo tak veliké. Tak vážnou věc jako volbu prezidenta na 5 let si přeci můžeme dovolit dělat složitě. Navíc myslím, že při takto vyváženém systému bychom prezidenta klidně mohli volit na 7 let.

Hm, elitářské snahy. Když už jste v tom, osobně si myslím, že nejlepší by bylo, kdyby voličem mohl být jen ten, kdo má IQ nad 130, ale to by bylo minimálně stejně neúnosné jako Váš nápad!

Pane Langere, ač bych měl položit otázku, dovolím si spíše úvahu. Dle mého názoru byla smůla, že jste byl činný ve vrcholné politice v době Václava Klause. Tím jste se, bohužel, v očích mnoha zdiskreditoval. Velmi Vám fandím, vážím si Vašich názorů i způsobu, jakým je podáváte. Politika jako jste Vy bych chtěl vidět v čele této země. Bohužel politika (a potažmo volby) není o skutečnosti, ale o její projekci v očích lidí. A tam jste byl "přezářen" Václavem Klausem. Tuto skutečnost (zjednodušené vnímání světa) přikládám relativně nízké průměrné inteligenci lidstva. Bohužel právě o tento průměr se v politice bojuje. Přeji Vám hodně štěstí a mám jednu "nadsazenou" otázku: Při dnešní politické realitě, nemá cenu spíše emigrovat? S pozdravem Radim

Emigrovat nemá cenu, je to všude stejné. Blbost je nejen věčná, ale i všudypřítomná. Jinak i já fandím a přeju úspěch.

Nic proti, ale to uz bych radeji volil podle nejakeho financniho klice - tj. ten, kdo zaplatil na danich vice nez xxx muze volit. :-) Vrba

Vážený pane poslanče, dnes mám jen jeden dotaz, který se Vám může zdát poněkud malicherný či zanedbatelný. Ale pokud dokážete odhlédnout od Vašich "mamutích problému" k jednomu každodennímu, budu potešen. Již jsem se na podobnou věc, ptal i jiných poslanců a odpověď žádná. Nevím, zda jsem si dovolil obtěžovat i Vás, pokud ano, za opakování se omlouvám. MYSLÍTE SI, ŽE JE NORMÁLNÍ, ABY BYLO SVÍCENI (automobily) POVINNÉ POUZE V ZIMNÍM OBDOBÍ ???????? KDO URČÍ, CO JE SNÍŽENÁ VIDITELNOST ????
Netvořili tento zákon bývalí vojáci z povolání, spojitost oblečení na rozcvičku a zimního či letního času a svícení taktéž se mi zdá až příliš náhodné a z logiku zcela postrádajíci stejně jako "rozcvičkové nařízení" v armádě. Jaký je Váš názor, ale pokud mne budete "zásobovat názory odborné Vaší veřejnosti"., pak se omezte pouze na to, zda byste byl pro povinné svícení vozidel po celý rok či nikoli. Ušteříte tak čas mně i sobě. Možná by bylo dobré ušetřit i pár životů, které díky této HOVADINĚ byly zamařeny. Nebo Vy nejezdíte autem - mlha, šero, déšť a nesvítící vůz v koloně svítících to je lahoda co pane Jahoda ??

Pane Langer, částečně souhlasím s panem Honzou. Část, kde hovoří o přemáhání nevolnosti se mi zdá poněkud nadsazená, ale zcela souhlasím s tím, že jste asi ztratil další body od potenciálních voličů. Váš postup vůči Unii svobody si v ničem nezadal s tím, co jste Vy (ODS) neustále kritizovali při vystoupeních tehdejší 4K, když kritizovala opoziční smlouvu. Nyní se tedy chováte stejně jako oni. Nepříjde Vám to poněkud nedůstojné. Pokud byste měl trochu "formu" , pak byste se k této laciné argumnetaci neměl snižovat. Také je však možné, že někteří členové ODS včetně Vás vlastně kritizované osoby z 4K v této "ubrečené reakci" na postoj toho druhého naprosto kopírují. To je skoro dětinský spor o to, kdo komu nastavil nohu první. Co na tom, že se oba postižení válejí v blátě ???

Dobrý den, pane místopředsedo. Rád bych se Vás zeptal, jestli máte tip na kandidáta pro nástupce Václava Havla. Kdy vůbec můžeme od ODS očekávat představení takového člověka veřejnosti? Neskromně si dovolím nabídnout Vám i celé ODS člověka, který je mým favoritem, a který by se podle mě vešel do kritérií, jež by ODS na něj asi měla vznášet. Je to MILAN UHDE - má čistou (nekomunistickou) politickou minulost, s ústavní funkcí zkušenost má (a myslím, že se v ní i osvědčil)a názorově je podle jeho vystopení a rozhovorů občanským demokratům velmi blízko ač je, jak tuším, nestraník. Myslím, že je v selance, kterou můžeme při volbě prezidenta očekávat, by mohl mít slušné šance najít podporu i u ostatních parlamentních stran, s čímž by asi takový Václav Klaus počítat nemohl. S pozdravem Honza.

Můj tip na prezidenta je náš ombudsman. Zná někdo lepšího politika?(kromě Langera samozřejmě)