Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství

Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem "prvotního hříchu" vystoupil ve vší své hrůznosti.

Ukázalo se, že v člověku pořád ještě zůstává příliš mnoho z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Přežití silnějšího a bezohledná, individualistická konkurence - onen ve své podstatě hluboce amorální, základní mechanismus evoluce - je právě oním prvotním hříchem, se kterým se humanita musí nějak vypořádat. Jeho vliv na každodenní lidské rozhodování levice hluboce podcenila.

Nakonec i stará levicová představa o osvícené elitní avantgardě, která po získání absolutní moci dovede masy do ráje, byla vývojem odkázána na smetiště dějin: ukázalo se, že ony osvícené elity byly ve skutečnosti také jen nelidskými zvířaty, možná ještě horšími než ovládaní plebejci.

Levice v tomto historickém případě neváhala přijmout taktiku svých fašistických oponentů, ideu velkých vůdců jako stvořených pro ideologické uctívání a následnou mumifikaci v mauzoleu. Obdobně by se v dnešní době mohla něčemu přiučit od amerických neokonzervativců nebo Bin Ládinových islamistů.

Tyto dvě skupiny autoritářů, odlišující se od sebe prakticky pouze reálnou mocí, mají stejné záměry i konzervativní vize, a stejný, efektivní nástroj pro prosazování těchto cílů: náboženství.

Náboženství není dobré ani špatné samo o sobě, z politického hlediska je nástrojem ideologické kontroly: záleží na tom, pro jaké účely je jím poskytovaná moc využita. Každá politická ideologie je ve své podstatě náboženstvím: předepisuje či zavrhuje hodnoty a podává nějakým způsobem zredukovaný, schematický pohled na svět, který je největším společným jmenovatelem toho, na čem se ještě dokáží lidé ve vší své rozdílnosti shodnout.

Politické ideologie i náboženství jsou tak v první řadě nástrojem sociální soudržnosti: obě slouží k vytvoření společného myšlenkového a hodnotového prostoru, který poskytuje společnosti ochranu před individualistickým rozkladem a anomií. Levice by se měla přestat náboženství vyhýbat, představuje totiž možnost, jak prosadit levicové ideje bez pádu do pasti centralizované totality.

Jsou špatná náboženství a dobrá náboženství. Z politického hlediska se liší především tím, jak dobře jsou zneužitelná k vytvoření státně-církevních, tj. totalitních a přísně hierarchických společenských struktur.

Dobře navržené náboženství dokáže svou hlavní funkci - udržování sociální soudržnosti - plnit decentralizovaným způsobem. Předepisuje hodnoty, ale nevytváří centralizované struktury pro jejich prosazování. Moc tak zůstává rozložena mezi jedince, kteří toto náboženství vyznávají.

Některá původní čínská náboženství takto dokázala dlouhodobě fungovat v rámci starověké Číny, která měla na dnešní poměry velmi malou míru byrokracie a systémů k prosazování centrální moci a dohledu.

Křesťanství takto fungovat nedokázalo, možná v důsledku svého přílišného zaměření na fenomén jediného Boha jako na symbol omnipotentní, centralizované moci, sídlící v jakési externí entitě, a nikoliv v lidech samotných. Takový koncept je až příliš snadno možné převést na svůdnou představu osvícené, centralizované moci lidské.

Z hlediska centralizace jde o obdobný rozdíl jako mezi "volným trhem" a centrální kontrolou ekonomiky: volný trh dokáže do určité míry využít - jistě omezený - samoorganizační potenciál společnosti a vytvořit tak základy pro decentralizaci moci.

Skutečná levice by neměla volný trh zavrhovat, naopak by ho měla bedlivě studovat, protože je funkčním příkladem toho, čemu anarchisté věří už od počátku: že společnost jako komplexní system má značnou schopnost samoorganizace, že v ní dokáží spontánně vzniknout struktury pro přenášení informací a decentralizovanou koordinaci velmi komplexních procesů.

Bohužel i dnešní "moderní" socialisté si tento fascinující aspekt trhu neuvědomují, vidí v něm jenom ideologický nástroj kapitalistů pro zotročování nemajetné většiny populace a ve vší vážnosti prosazují jakési vize ekonomiky (a tudíž společnosti) řízené výkonným centrálním počítačem.

A stejně tak si neuvědomují samoorganizační potenciál náboženství. Společnost bez náboženství, bez sdílené, v principu náboženské představy reality, je nutné ovládat centrálně, donucováním, autoritářskými metodami, jelikož bez této sdílené představy lidé nedokáží aplikovat své etické principy v praxi a společnost má pak tendenci se rozložit.

Nicméně většinou se nerozloží: mocní a schopní si uvědomí situaci a začnou sociální soudržnost rekonstruovat po svém, tak jako to dělají američtí neokonzervativci a arabští islamisté. A využijí k tomu fašistické ideje a odpovídající centralistické variace náboženské víry. Společnost individualismem zaslepených liberálů tak nevědomky vytvoří fašismus.

Levičáci by si měli přestat hrát na atheisty. Ve skutečnosti nic takového jako pozitivní atheismus neexistuje, jedinou alternativou k theismu je v životní praxi destruktivní nihilismus. Oddělovat politické a osobní ideje a hodnoty od náboženství nemá žádný význam.

Náboženství není o obrazu vousatého starce vznášejícího se na oblaku ani o doslovně interpretovaném souboru přidružených výchovných mýtů, ale o sdílených etických hodnotách a vytvoření sdílené, nezrelativizované představy světa, jejíž existence je podmínkou pro reálnou životní aplikaci hodnot a etických principů, a tím i pro existenci svobody v jakémkoliv smysluplném významu.

Dobré náboženství by mělo být upřímné: nemělo by lidem tvrdit, že předkládaný výklad světa je nějak "pravdivý", mělo by jim přiznat, že ve výkladu reality se už z podstaty lidského myšlení žádné pravdy dobrat nelze. Mělo by přiznat, že předkládaný výklad je mýtus, sice uměle vytvořený, ale zároveň pozitivní, jehož přijetím lze vykompenzovat omezenou schopnost lidského pochopení reality, a tím vytvořit základy světa, ve kterém lidská svoboda není zredukována na svou individualistickou, osamělou parodii.

Toto století bude velmi vhodnou dobou pro vytvoření nového, levicového náboženství, zvláště díky slábnoucí síle náboženství současného, totiž lidské víry ve vědu, "racionalitu" a technologicko-ekonomický pokrok. I filozofie je již odumřelá a neduživá, filozofové narazili na hranice možností sdíleného lidského pochopení a myšlenkového výkladu reality.

Věda se stala příliš složitou a příliš zneužitelnou: normálnímu člověku žádnou oporu při výkladu světa neposkytuje, protože je prostě příliš složitá. Věda jako systém výkladu reality se svou nepraktičností z hlediska lidského uvažování přiblížila ve své složitosti samotné realitě, jejíž pochopení měla pomocí systematizování usnadnit.

K tomu nedošlo. Naopak došlo k tomu, že lidé jsou obklopeni a čím dál více závislými na magických technologických černých skřínkách, jejichž fungování nerozumí a jež tak nabývají podoby magického amuletu z šamanských rituálů.

Na druhou stranu evolucí vytvořená lidská schopnost víry je tu pořád v neztenčené míře, pouze byla zahnána do podvědomí a klece individualistické pseudoracionality. Manipuluje tak s lidmi freudovským způsobem bez jejich vědomí, z čehož vyrůstá konzumerismus, komoditní fetišismus (máte rádi svůj mobil s individuálně vyměnitelným krytem, vyjadřujícím vaši osobnost?), sexuálně-redukcionistický pohled na lidskou existenci (a co takhle magické pilulky na zvětšení penisu nebo prsou?) a další legrace příznačné pro dnešní dobu.

Věda či její pseudovědecká interpretace by mohly být dobrým základem tohoto nového náboženství. Zaprvé jsou pseudovědecké myšlenky už ve společnosti rozšířené a zadruhé některé vědecké teorie přímo volají o přeměnu v pohádkové, výchovné mýty.

Třeba taková evoluční teorie, která nám, třeba ve fascinujícím podání Richarda Dawkinse, ve vší vědecké vážnosti tvrdí, že veškerý život a my sami jsme vznikli z kousků slizu či z mazlavých jílů s různou přilnavostí.

A nejen to, tvrdí nám dokonce, že celý tento vývoj či prostředí, které mu svými charakteristikami umožňuje průběh, nemá žádnou vnitřní entelechii ani teleologické směřování. Obě možnosti jsou stejně fascinující a nepředstavitelné: představa, že onen vývoj teleologický je, i představa, že takový není.

Průměrný člověk se vědě učí stejně, jako se dříve vyučovalo náboženství. Neučí se experiment a myšlenkový proces, místo toho jsou ve školách autoritářským způsobem memorovány apodiktické pravdy. Jak takové množství znalostí také jinak chcete populaci učit? A to množství bude jenom narůstat, exponenciálně.

Dalším příkladem budiž třeba kvantová mechanika, nebo jakákoliv složitější oblast matematiky, pro většinu lidí nepochopitelná a neověřitelná. Z takové vědy lidé vidí skutečně pouze její magické výsledky, různá technologická zařízení, neposkytuje jim tolik potřebný výklad reality a smyslu čehokoliv.

Celá kultura racionality jako vůdčího principu lidského uvažování, založená právě na vědeckém pokroku a materiálních výdobytcích, které lidem poskytla, přerostla lidské duševní schopnosti a stala se sama o sobě iracionální modlou.

Taková situace vytváří prostředí pro rekonstrukci víry a vznik nových náboženství. Náboženství a víra jsou ve své podstatě nesmírně racionální: rozumí totiž omezenosti lidského myšlení a umožňují tak člověku smysluplnou existenci v příliš komplexní realitě, kterou nelze pochopit.

Levice by měla věnovat víc filozofického úsilí této oblasti, uznat omezenost své víry v racionalitu a dobrou lidskou podstatu, a nabídnout lidem racionálně přijatelný, decentralizaci podporující, optimistický, humánní a nábožensky shrnující výklad světa, zahrnující socialistické politické principy. V dnešním světě "racionálního" nihilismu a masové deziluze s ním může uspět a získat tak základ pro demokratické prosazení svých myšlenek.

A ještě ohledně revoluce, tématu, kterému se v souvislosti s levicí lze jen těžko vyhnout.

Žádná revoluce nebude potřeba. Stejně tak jako žádná revoluce nebyla potřeba ke svržení tyranského "socialismu", nebude potřeba ani ke svržení globálně-amerického kapitalismu. Lidé se mohou se současným systémem vypořádat stejně, jako se vypořádali se systémy v zemích Sovětského bloku: prostě počkat a nechat je zcela vyhnít, nechat je rozložit se v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty.

Pokud se kapitalistický systém rozloží, jak Marx a jeho stoupenci předvídají, můžeme pouze doufat, že tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu "komunismu". Úkolem levice je tyto ideology připravit. Historie chiliastických hnutí a náboženství, především těch východních, může poskytnout inspiraci.

Nevyhánějme lidi z práce
Tak nám v lednu vzrostla míra nezaměstnanosti - dokonce překročila psychologickou hranici 10 % práceschopného obyvatelstva. Je sice možné, že vláda podniká dostatek kroků k tvorbě nových pracovních míst, na druhé straně je ale špidlo-škromachovská pracovní politika likviduje dvojnásobnou rychlostí. Jen za několik měsíců svého funkčního období se polokomunistický tandem národohospodářských analfabetů ve Strakově akademii dopustil - zjevně opět v dobrém úmyslu pomoci chudým nebo z vlastní hlouposti - několika fatálních chyb, které nezaměstnanost pošťouchly zase o kousek výše. Naprosto absurdní a populistická je pokračující politika zvyšování minimální mzdy. Jinak řečeno - je zakázáno pracovat za mzdu nižší než kterou vám přeje vláda (socialisté jednají v souladu s předvolebním heslem - "myslí na lidi"). Člověk, který tolik nevydělá, prostě zůstane nezaměstnaný a společnost přijde i o ten skromný produkt, jež donedávna vytvářel. Platí jednoduchá formule: Čím vyšší minimální mzdu stanovíme, tím vyšší bude nezaměstnanost.
Dalším tahounem nezaměstnanosti je jednostranná pracovní legislativa. Podnikatel musí splnit spousty přehnaných standartů Evropské unie - od veterinárních přes hygienické a bezpečnostní až po ekologické, což práci nesmírně zdražuje a ukrajuje vedle nehorázných (a proto skrytých) daní další díl z hrubé mzdy. Trh práce je neskutečně deformovaný (i když slůvko trh není na místě).
Desetitisíce (či statisíce?) lidí pracovat rozhodně nemusí. U nás na jižní Moravě máme jedny z nejnižších mezd v republice a tudíž se nelze divit, že někdo dá přednost pohodlnému životu na sociálních dávkách, které sdílí s daleko lépe placenými Pražany. Za velmi nebezpečné považuji ryze odborářské myšlení pana Škromacha: Budeme pokračovat ve zvyšování minimální mzdy, aby se pracovat vyplatilo. Tento krok se obrací proti lidem, kterým měl prospět. Největší zlo obvykle páchají politici s nedostačujícími odbornými znalostmi vedeni bohulibými úmysly. Ráčil si pan ministr za těch 10-12 let života v tržní ekonomice všimnout, že úroveň mezd určuje produktivita práce a nikoli síla odborového hnutí či dobrá vůle státních úředníků?Neopomenutelný vliv na zvyšování nezaměstnanosti má také tripartita, kolektivní vyjednávání (či spíše odborové vydírání) a vytláčení soukromých investic státním dluhem. Banky raději půjčí najisto státu než by poskytovaly rizikovější půjčky podnikům. Vláda pak organizuje megalomanské projekty "podpory" malého a středního podnikání - na nich lze získat politické body, naše hospodářství nevytrhnou.
Sečteno a podtrženo stačilo by nelikvidovat pracovní místa a neodrazovat lidi od práce. O tom je totiž náš soudobý sociální megastát.

Myslím, že k tomuto tématu velmi pěkně píše pan Říman. Mám tušení, že trefil hřebík na hlavičku. Příčinou vysoké nezaměstnanosti není příliš měkká sociální síť - ta to jen utvrzuje. Příčinou je explosivní nárůst překážek pro drobné podnikání, kdy zejména malé firmy a živnostenské minipodniky zanikají, nebo alespoň propouštějí své zaměstnance. Ne pro neschopnost obstát v konkurenci na trhu (zkuste sehnat zednickou partu, pokrývače...), ale absurdní nárůst byrokratické a ekonomické zátěže spojené se zaměstnáváním jiných lidí.

Predpokladam,ze tenhle mail si p.Langer ani neprectete nebot chapu Vasi vytizenost jako politika(dobreho politika)ziji jiz 4 rokem v USA byla to moje volba nechci to komentovat dale,ale kdyz se podivam obcas na deni u nas,je mi smutno.Neni opravdu mozne aby ODS nejakym snad i zazrakem dokazala nasi zemicku konecne vyvezt z tech sracek a odepsat tu komunistickou pakaz?I ta prezidentska volba ,vzdyt je to hruza ...kdo je zde kandidat,prece musi byt jasne ,ze je jen jeden Vaclav Klaus.Mnoho lidi mimochodem zapomelo na Vas p.Langer.Mel jste kandidovat!!!Jste velmi schopny clovek, ale bohuzel se velmi malo prosazujete jako politik nebo Vas to nezajima....kazdopadne budoucnost zeme ceske by Vas zajimat mela...Nezlobte se prosim za muj nazor,ja Vam velmi fandim a preji jen to nejlepsi...pokud bude sance z Vasi strany mi odepsat pouzijte tento mail...division1d@aol.com....
Jeste jednou prosim nezapadnete mezi ty ostatni,jste jeden z mala ,ktery je na vysoke urovni po vsech strankach jdete prosim vys .....snazte se ...!!!

Na Hrad?Nasrat!!!

Pan Dr. Langer nemohl kandidovat, neb ještě není sdostatek stár.
Nicméně i mně je sympatický. Socdemáci půjdou dříve či později od válu a pak bych rád viděl pana Dr. Langra na postu ministra zdravotnictví nebo na postu ministra životního prostředí.

Pan Langer ministrem zdravotnictví?Ten už asi nemá o medicíně moc páru,neboť se dost dlouho věnuje jen politice.Ten už by asi byl schopen odoperovat pacientovi koule místo krčních mandlí a vymlouval by se na to,že jako opoziční politik s tím nic nenadělá a že za to může ČSSD.Jak vypadá resort,když ho vede člověk neznalý věci nám už bylo předvedeno mnohokrát-od Socdemáků i od ODS - viz MŠMT za tehdy ODSáka křiváka Pilipa.

Pane "Neuveden", myslíte opravdu, že pro kvalifikaci ministra zdravotnictví je nezbytné umět odoperovat třeba mandle? Já se naopak domnívám, že problém našeho zdravotnictví je možná ze 60 % způsoben tím, že na tom postu až na kraťoučké období pana Stránského působili samí lékaři. A lékař je špičkový biolog specialisovaný na jeden živočišný druh, nikoli manažer (srovnejte si rozdílnost situace nemocnic, v jejichž čele stojí lékař, s těmi, v jejichž čele stojí ekonom). Pan Dr. Langr je právník a zkušený organisátor, který navíc ví ještě něco málo o medicíně. Proto myslím, že patří právě na tento post.

Myslím vážený pane ze zámoří, že pan Langer je opravdu velmi schopný člověk. Velmi schopný - všeho.

Vidím před vraty doktorský sáně a říkám si,že on je u nás doktór!!a taky jo! Kam se hrabe Bittner,to se nedá srovnat.Zatím žádná reakce.

j

Veselé a šťastné prožití vánočních svátků
a do roku 2003
mnoho zdraví, spokojenosti, radosti, úspěchů a hlavně pevných nervů
P Ř E J E
J.Kohút

http://www.jk13.cz

Vážený pane Langre, velice jste mne v Sedmičce potěšil, že pokračujete v trendu odkrývání skutečných záměrů a stylu vaší strany. Snaha učinit členství v ODS „atraktivní“ je přece něco, co soudný člověk může pouze odsoudit. Pokud budoucím členům nabízíte jakékoli výhody, říkáte naplno, že ODS tady není od toho, aby zaníceně, nezištně a z přesvědčení vedla tento stát k větší prosperitě, ale proto, aby všehoschopným korytářům zajistila co nejvíce výhod na úkor ostatních občanů. Do politické strany se přece vstupuje z přesvědčení, že nějaký politický trend je správný a je třeba jej prosazovat, a to bez jakýchkoli výhod! To můžete rovnou zveřejnit „výhody“ a peněžní částky, které získali jednotliví vrcholní představitelé vaší strany díky korupci, neprůhledným podvodům, darům apod. Vaše útoky na pana Pilipa byly typu „Zloděj volá chyťte zloděje!“. Každý ví, že Sarajevo byla pro slušné lidi v ODS poslední možnost, když se nepovedlo praktiky ODS odmlžit, rozkrýt a reformovat zevnitř. Každý ví, že po Sarajevu zůstali v ODS pouze gauneři a pár naivků, kteří stále doufají, že se časem něco změní. A nejde jen o Sarajevo, vždy, když nějaký váš člen projeví snahu změnit trend ODS ke slušnosti, je prohlášen za nemorálního a za nepřítele č. 1. Děkuji vám, že budete reagovat a vyvedete mne z mého omylu a ukážete mi pravou cestu.
PS. Podotýkám, že do r. 1997 jsem volilvždy a to pouze ODS.
Geralt

Vážený pane Geralte,nemohu jinak,než s Vámi v podstatě souhlasit.Jen poznámku k Pilipovi:To je stejný gauner jako ti,o kterých mluvíte.Tomu nešlo o změnu stylu ODS,ale o Klausovo koryto.Také jsem volil ODS,ale prokoukl jsem ji asi o 3 roky dříve než Vy. Michal

Ivane pěkně sto tam na nově tomu USakoj nandal. Jen tak dal a přistí volby vydou podle planu.
Mate moji plnou podporu.

budete kandidovat na předsedu ODS?

Občas nechápu neochotu lidí pochopit fakt, že názory se vyvíjejí. Ano, ODS byla proti přímé volbě prezidenta, ale to snad proboha byla úplně jiná situace. Mně osobně,pravicově smýšlejícího občana, se změna ve vývoji názorů ODS líbí. Je si nepřeji mít prezidenta s komunistickou minulostí, kterého by navíc volili poslanci s komunistickou součastností. A v současné době se mi zdá prof. Klaus nejvhodnějším kandidátem. I když se spíše domnívám, že pan profesor má zálusk na Evropský parlament.

zdar viktore .... tak jsem si vcera dobre zapichal... myslim ze jsi mel jit s nama.... jetse ze to muzem probrat na chatu