Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství

Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem "prvotního hříchu" vystoupil ve vší své hrůznosti.

Ukázalo se, že v člověku pořád ještě zůstává příliš mnoho z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Přežití silnějšího a bezohledná, individualistická konkurence - onen ve své podstatě hluboce amorální, základní mechanismus evoluce - je právě oním prvotním hříchem, se kterým se humanita musí nějak vypořádat. Jeho vliv na každodenní lidské rozhodování levice hluboce podcenila.

Nakonec i stará levicová představa o osvícené elitní avantgardě, která po získání absolutní moci dovede masy do ráje, byla vývojem odkázána na smetiště dějin: ukázalo se, že ony osvícené elity byly ve skutečnosti také jen nelidskými zvířaty, možná ještě horšími než ovládaní plebejci.

Levice v tomto historickém případě neváhala přijmout taktiku svých fašistických oponentů, ideu velkých vůdců jako stvořených pro ideologické uctívání a následnou mumifikaci v mauzoleu. Obdobně by se v dnešní době mohla něčemu přiučit od amerických neokonzervativců nebo Bin Ládinových islamistů.

Tyto dvě skupiny autoritářů, odlišující se od sebe prakticky pouze reálnou mocí, mají stejné záměry i konzervativní vize, a stejný, efektivní nástroj pro prosazování těchto cílů: náboženství.

Náboženství není dobré ani špatné samo o sobě, z politického hlediska je nástrojem ideologické kontroly: záleží na tom, pro jaké účely je jím poskytovaná moc využita. Každá politická ideologie je ve své podstatě náboženstvím: předepisuje či zavrhuje hodnoty a podává nějakým způsobem zredukovaný, schematický pohled na svět, který je největším společným jmenovatelem toho, na čem se ještě dokáží lidé ve vší své rozdílnosti shodnout.

Politické ideologie i náboženství jsou tak v první řadě nástrojem sociální soudržnosti: obě slouží k vytvoření společného myšlenkového a hodnotového prostoru, který poskytuje společnosti ochranu před individualistickým rozkladem a anomií. Levice by se měla přestat náboženství vyhýbat, představuje totiž možnost, jak prosadit levicové ideje bez pádu do pasti centralizované totality.

Jsou špatná náboženství a dobrá náboženství. Z politického hlediska se liší především tím, jak dobře jsou zneužitelná k vytvoření státně-církevních, tj. totalitních a přísně hierarchických společenských struktur.

Dobře navržené náboženství dokáže svou hlavní funkci - udržování sociální soudržnosti - plnit decentralizovaným způsobem. Předepisuje hodnoty, ale nevytváří centralizované struktury pro jejich prosazování. Moc tak zůstává rozložena mezi jedince, kteří toto náboženství vyznávají.

Některá původní čínská náboženství takto dokázala dlouhodobě fungovat v rámci starověké Číny, která měla na dnešní poměry velmi malou míru byrokracie a systémů k prosazování centrální moci a dohledu.

Křesťanství takto fungovat nedokázalo, možná v důsledku svého přílišného zaměření na fenomén jediného Boha jako na symbol omnipotentní, centralizované moci, sídlící v jakési externí entitě, a nikoliv v lidech samotných. Takový koncept je až příliš snadno možné převést na svůdnou představu osvícené, centralizované moci lidské.

Z hlediska centralizace jde o obdobný rozdíl jako mezi "volným trhem" a centrální kontrolou ekonomiky: volný trh dokáže do určité míry využít - jistě omezený - samoorganizační potenciál společnosti a vytvořit tak základy pro decentralizaci moci.

Skutečná levice by neměla volný trh zavrhovat, naopak by ho měla bedlivě studovat, protože je funkčním příkladem toho, čemu anarchisté věří už od počátku: že společnost jako komplexní system má značnou schopnost samoorganizace, že v ní dokáží spontánně vzniknout struktury pro přenášení informací a decentralizovanou koordinaci velmi komplexních procesů.

Bohužel i dnešní "moderní" socialisté si tento fascinující aspekt trhu neuvědomují, vidí v něm jenom ideologický nástroj kapitalistů pro zotročování nemajetné většiny populace a ve vší vážnosti prosazují jakési vize ekonomiky (a tudíž společnosti) řízené výkonným centrálním počítačem.

A stejně tak si neuvědomují samoorganizační potenciál náboženství. Společnost bez náboženství, bez sdílené, v principu náboženské představy reality, je nutné ovládat centrálně, donucováním, autoritářskými metodami, jelikož bez této sdílené představy lidé nedokáží aplikovat své etické principy v praxi a společnost má pak tendenci se rozložit.

Nicméně většinou se nerozloží: mocní a schopní si uvědomí situaci a začnou sociální soudržnost rekonstruovat po svém, tak jako to dělají američtí neokonzervativci a arabští islamisté. A využijí k tomu fašistické ideje a odpovídající centralistické variace náboženské víry. Společnost individualismem zaslepených liberálů tak nevědomky vytvoří fašismus.

Levičáci by si měli přestat hrát na atheisty. Ve skutečnosti nic takového jako pozitivní atheismus neexistuje, jedinou alternativou k theismu je v životní praxi destruktivní nihilismus. Oddělovat politické a osobní ideje a hodnoty od náboženství nemá žádný význam.

Náboženství není o obrazu vousatého starce vznášejícího se na oblaku ani o doslovně interpretovaném souboru přidružených výchovných mýtů, ale o sdílených etických hodnotách a vytvoření sdílené, nezrelativizované představy světa, jejíž existence je podmínkou pro reálnou životní aplikaci hodnot a etických principů, a tím i pro existenci svobody v jakémkoliv smysluplném významu.

Dobré náboženství by mělo být upřímné: nemělo by lidem tvrdit, že předkládaný výklad světa je nějak "pravdivý", mělo by jim přiznat, že ve výkladu reality se už z podstaty lidského myšlení žádné pravdy dobrat nelze. Mělo by přiznat, že předkládaný výklad je mýtus, sice uměle vytvořený, ale zároveň pozitivní, jehož přijetím lze vykompenzovat omezenou schopnost lidského pochopení reality, a tím vytvořit základy světa, ve kterém lidská svoboda není zredukována na svou individualistickou, osamělou parodii.

Toto století bude velmi vhodnou dobou pro vytvoření nového, levicového náboženství, zvláště díky slábnoucí síle náboženství současného, totiž lidské víry ve vědu, "racionalitu" a technologicko-ekonomický pokrok. I filozofie je již odumřelá a neduživá, filozofové narazili na hranice možností sdíleného lidského pochopení a myšlenkového výkladu reality.

Věda se stala příliš složitou a příliš zneužitelnou: normálnímu člověku žádnou oporu při výkladu světa neposkytuje, protože je prostě příliš složitá. Věda jako systém výkladu reality se svou nepraktičností z hlediska lidského uvažování přiblížila ve své složitosti samotné realitě, jejíž pochopení měla pomocí systematizování usnadnit.

K tomu nedošlo. Naopak došlo k tomu, že lidé jsou obklopeni a čím dál více závislými na magických technologických černých skřínkách, jejichž fungování nerozumí a jež tak nabývají podoby magického amuletu z šamanských rituálů.

Na druhou stranu evolucí vytvořená lidská schopnost víry je tu pořád v neztenčené míře, pouze byla zahnána do podvědomí a klece individualistické pseudoracionality. Manipuluje tak s lidmi freudovským způsobem bez jejich vědomí, z čehož vyrůstá konzumerismus, komoditní fetišismus (máte rádi svůj mobil s individuálně vyměnitelným krytem, vyjadřujícím vaši osobnost?), sexuálně-redukcionistický pohled na lidskou existenci (a co takhle magické pilulky na zvětšení penisu nebo prsou?) a další legrace příznačné pro dnešní dobu.

Věda či její pseudovědecká interpretace by mohly být dobrým základem tohoto nového náboženství. Zaprvé jsou pseudovědecké myšlenky už ve společnosti rozšířené a zadruhé některé vědecké teorie přímo volají o přeměnu v pohádkové, výchovné mýty.

Třeba taková evoluční teorie, která nám, třeba ve fascinujícím podání Richarda Dawkinse, ve vší vědecké vážnosti tvrdí, že veškerý život a my sami jsme vznikli z kousků slizu či z mazlavých jílů s různou přilnavostí.

A nejen to, tvrdí nám dokonce, že celý tento vývoj či prostředí, které mu svými charakteristikami umožňuje průběh, nemá žádnou vnitřní entelechii ani teleologické směřování. Obě možnosti jsou stejně fascinující a nepředstavitelné: představa, že onen vývoj teleologický je, i představa, že takový není.

Průměrný člověk se vědě učí stejně, jako se dříve vyučovalo náboženství. Neučí se experiment a myšlenkový proces, místo toho jsou ve školách autoritářským způsobem memorovány apodiktické pravdy. Jak takové množství znalostí také jinak chcete populaci učit? A to množství bude jenom narůstat, exponenciálně.

Dalším příkladem budiž třeba kvantová mechanika, nebo jakákoliv složitější oblast matematiky, pro většinu lidí nepochopitelná a neověřitelná. Z takové vědy lidé vidí skutečně pouze její magické výsledky, různá technologická zařízení, neposkytuje jim tolik potřebný výklad reality a smyslu čehokoliv.

Celá kultura racionality jako vůdčího principu lidského uvažování, založená právě na vědeckém pokroku a materiálních výdobytcích, které lidem poskytla, přerostla lidské duševní schopnosti a stala se sama o sobě iracionální modlou.

Taková situace vytváří prostředí pro rekonstrukci víry a vznik nových náboženství. Náboženství a víra jsou ve své podstatě nesmírně racionální: rozumí totiž omezenosti lidského myšlení a umožňují tak člověku smysluplnou existenci v příliš komplexní realitě, kterou nelze pochopit.

Levice by měla věnovat víc filozofického úsilí této oblasti, uznat omezenost své víry v racionalitu a dobrou lidskou podstatu, a nabídnout lidem racionálně přijatelný, decentralizaci podporující, optimistický, humánní a nábožensky shrnující výklad světa, zahrnující socialistické politické principy. V dnešním světě "racionálního" nihilismu a masové deziluze s ním může uspět a získat tak základ pro demokratické prosazení svých myšlenek.

A ještě ohledně revoluce, tématu, kterému se v souvislosti s levicí lze jen těžko vyhnout.

Žádná revoluce nebude potřeba. Stejně tak jako žádná revoluce nebyla potřeba ke svržení tyranského "socialismu", nebude potřeba ani ke svržení globálně-amerického kapitalismu. Lidé se mohou se současným systémem vypořádat stejně, jako se vypořádali se systémy v zemích Sovětského bloku: prostě počkat a nechat je zcela vyhnít, nechat je rozložit se v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty.

Pokud se kapitalistický systém rozloží, jak Marx a jeho stoupenci předvídají, můžeme pouze doufat, že tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu "komunismu". Úkolem levice je tyto ideology připravit. Historie chiliastických hnutí a náboženství, především těch východních, může poskytnout inspiraci.

Zdravím Vás poslanče. Je mi z Vás na zvracení ohledně představení kolem odvolání televizní rady.....nemyslím teď pouze konkrétně Vaší osobu, ale váš spolek poslanců. Snad pouze p. T.Fišerová se přiblížila podstatě problému. Vy i ostatní jste obcházeli prapůvod konfliktu. Vůbec vás nezajímalo, že p.Železný okrad amerického investora, že budeme pravděpodobně muset za jeho neomluvitelný čin zaplatit 10,4 miliard Kč. To vás nezajímá! Zajímají vás pouze mocenská koryta. Proč jste neukázali na p.Železného? Protože se ho bojíte, protože tento demagogický pán vlastní mocný politický nástroj. Můj přítel, který pracoval v jisté státní organizaci mluvil o vašem propojení s radou a vůbec s p.Železným. Nedivte se, že potom ODS strácí hlasy a vůbec nechuť voličů jít k volbám. Myslíte si, že obyčejný lidi zajímají sprostý lidi? Předpokládám, že budete vítaným hostem v sedmičce, stejně tak jako pán Ransdorf, který potvrdil, že byl v poslední době častým účastníkem sedmičky.

Pane poslanče, viděl jsem dnes ten Kocourkov kolem arbitráže a ani Vy jste mně dvakrát nepřesvědčil. Můj dojem z Vašeho projevu je asi takový. I kdyby všichni v radě byli svi.., hajz.., gráz..vé, tak na ně nyní nemůžeme ukazovat prstem, protože by nás to poškodilo, a to bez ohledu na to, kde je pravda???!!! Sám jsem byl nucen nedávno řešit případ, kdy jeden můj zaměstnanec způsobil menší škodu našemu klientovi. Ještě dříve než na to klient přišel sám, informoval jsem ho o této skutečnosti a škodu více než kompenzoval. Tak bych si představoval, že by to mělo fungovat všude. Každý, tedy i stát by měl nést plnou zodpovědnost za své činy. Bránit se dohledání pravdy, aby nás to nepoškodilo, no to se snad nosí na Kubě, v Iráku, Číně,...
Komunisty, Bárbínu a Plevu komentovat nechci, nikdo z nich mi za to nestojí.
P.S. Nyní přidám informaci spíše pro další návštěvníky této diskuse, neboť pan Langer patrně ví. V kauze arbitráž se zdaleka nejedná o problém těch pár šestáků co máme platit!!!! Stačí se podívat na další pěkné kousky jako prodej ruského dluhu, dálnice do Ostravy, sanace Bank, LTO,... tam toho spadlo mnohonásobně více. Jde tu především o vliv na média a zviditelnění se v populární kauze.

NECUM

Pane poslanče,čtu, že vás pobouřilo odvolání ministra Rusnoka.Mě zase ne že pobouřilo, ale přímo nasralo (omlouvám se za ten výraz, ale slušnější asi pro uvedenou záležitost neexistuje) jednání kolem Novy-mám na mysli těch 10 miliard. Takže se táži:
1, pociťujete svoji vinu a odpovědnost?
2, kolik hodláte přispět na úhradu této pokuty?
3, kolik by měli přispět ostatní zainteresovaní poslanci a politici?
4, kolik poslanců, senátorů a politiků by mělo rezignovat na své funkce? Díky za odpověď.

Jelikož pan poslanec nyní patrně nemá příliš času na reakce, dovolím si odhadnout jeho postoj k věci. 1.Pociťovat vinu není teď příliš pragmatické, poškodilo by nás to. 2.Aktivně se podílet na úhradě pokuty by bylo stejně nestrategické, vždyť jsme svatí. 3.Nikdo nic, důvody jako výše. 4.Odstoupit by měli všichni zaprodanci imperialismu (především společnosti CME), kteří zradili národ a poklonkují každému, kdo na ně z Wall Streetu zachrastí měšcem. Třikrát "Hamba jim".

Jelikož pan poslanec nyní patrně nemá příliš času na reakce, dovolím si odhadnout jeho postoj k věci. 1.Pociťovat vinu není teď příliš pragmatické, poškodilo by nás to. 2.Aktivně se podílet na úhradě pokuty by bylo stejně nestrategické, vždyť jsme svatí. 3.Nikdo nic, důvody jako výše. 4.Odstoupit by měli všichni zaprodanci imperialismu (především společnosti CME), kteří zradili národ a poklonkují každému, kdo na ně z Wall Streetu zachrastí měšcem. Třikrát "Hamba jim".

Zdravím všechny kolegy a kolegyně, jdu na vás s žádosti, sloužím na nejmenovaném OOP v Moravskoslezském kraji v přímém výkonu. S kolegy a je jich cca. 20 jsme se rozhodli, že podáme mimořádní opravný prostředek či odvolání proti výši platu, neboť s účinnosti nového zákona máme nemalý propad ve služebním příjmu. Tímto vás všechny prosím, zda nemá někdo z vás nějaký formulář či vzor na podání tohoto odvolání, moc byste nám tímto pomohli. Děkují a s pozdravem. Prosím o zaslání návrhu na odvolání proti výši platu na můj mail: x.mario@seznam.cz.

Milý pane poslanče, když se hlásíte k nějakému úspěchu, který vám rozhodně nepatří a nemáte na něm jedinou zásluhu, tak alespoň uvádějte správně příjmení. Martin Koukal zvítězil v běhu na 50 km volnou technikou. Pan Kopal je sdruženář... čekal jsem že jako sportovec máte alespoň triviální znalosti... Je velká bída že se nenanjde více peněz na sport a vzdělání, těch Koukalů by bylo určitě mnohem více...

Pane Langer
Přeji Vám mnoho úspěchů.
Dovolte mi dotaz. Proč Vy nebo ODS neřešíte Špatné prosazování stávajících zákonů.
To je podle mého jeden velký, složitý problém který způsobuje mnoho problémů ve všech úsecích života. A přitom by to stát nestálo mnoho peněz. Je to Vaše parketa, jste právník.
Myslím že i prosazováním práva pro všechny by jste si získali popularitu mnoha poctivých lidí. Nejen v ODS řadách.
Zatím to vypadá jako kdyby poslancům vyhovovalo že se zločinec nemusí obávat trestu. Předpokládají snad že do této kategorie jednou spadnou? To si nemyslím o Vás. Zkuste proto změnu něco udělat.
Mnoho úspěchů přeje s.marsal@seznam.cz

Vážený pane Langer, jako Váš stalý volič mám technickou připomínku.
Jak je mi známo, jste také fanda do počitačů a jako poslanec máte možnost si s kolegy rozříkat spoustu důležitých věcí kolem počítačů ve státní správě. Ministr pro informatiku je zřejmě funkce, pro dělání si srandy z lidí. Proč jsem došel k tomuto tvrzení, Vám hned vysvětlím. Jako podnikající osoba jsem nucen a chci dodržovat zákony české republiky a ze stejného důvodu potřebuji aktualní zákony. Ovšem ministersto financí má zřejmě odlišný názor a zákony české republiky považuje za podnikatelskou aktivitu a z tohoto důvodu zpoplatňuje stažení zákonů pomocí internetu ze svých stránek jako naprosto normální, nebo ministr pro informatiku neví o čem je internet. Pokud ministr ví o čem je internet, tak chce zdanit dodržování zákonů. Žádám Vás o pokus tuto věc napravit.

Nejlepší je ODS a stejně je stále nejlepší.

Fandím vám, volte Klause

Obdržel jsem vaší brožurku"Cesta k úspěchu".Souhlasím, že i v ODS vítězí skupinové zájmy. Na př. před volbou poslanců a jejich zařazení v regionu nehlasují delegáti podle toho, jak který kandidát přesvědčil vystupováním a kvalitou argumentů, ale podle toho, jak se jednotlivé oblasti mezi sebou dohodly- vy podpoříte našeho, my zase vašeho. Panuje jakýsi oblastní šovinizmus. Když hlasy pak nějak neodpovídají zastoupení oblastních delegátů, hned jsou dohady, kdo to asi nedržel basu.
K jinému tématu: Vyřknu teď kacířský názor. Nelíbí se mi rigidní trvání na tom, že na místní úrovni nelze spolupracovat s komunisty- a pak za nesplnění trestat místní sdružení. Pochopitelně nemůžeme jít do koalice na vládní úrovni. Ale rozhodnutí na komunální úrovni bych ponechal na místních sdruženích. Vždyť se často jedná jen o to, kudy povede cesta nebo kanalizace. A strašit s tím, že komunisté mohou opakovat únor 1948 mohou jen zastydlí disidenti. Únor 48 má svůj začátek na Jaltě, pokračoval Košickým vládním programem. Totéž co u nás se stalo ve všech zemích, které Jaltská konference přiřadila k Sovětům. Dnes je to absolutně vyloučeno. Co u komunistů hrozí, je jejich ekonomický program, ale ten se tak moc od programu ČSSD neliší. Budeme se muset naučit i s komunisty nějak žít. I jejich hlasy nám mohou být někdy dobré (viz volba prezidenta).

Pane jmenovče, nesouhlasím s Vámi. Spolupráce s KSČM na místní úrovni znamená, že umožníme jejich lidem, aby se učili praktické politice. Až to budou umět, budou samozřejmě úspěšnější a informace z chodu radnic dobře využijí k posílení vlastní moci.
Proto by měli zůstat v izolaci všude, kde lze sestavit místní vládu bez nich.