Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství

Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem "prvotního hříchu" vystoupil ve vší své hrůznosti.

Ukázalo se, že v člověku pořád ještě zůstává příliš mnoho z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Přežití silnějšího a bezohledná, individualistická konkurence - onen ve své podstatě hluboce amorální, základní mechanismus evoluce - je právě oním prvotním hříchem, se kterým se humanita musí nějak vypořádat. Jeho vliv na každodenní lidské rozhodování levice hluboce podcenila.

Nakonec i stará levicová představa o osvícené elitní avantgardě, která po získání absolutní moci dovede masy do ráje, byla vývojem odkázána na smetiště dějin: ukázalo se, že ony osvícené elity byly ve skutečnosti také jen nelidskými zvířaty, možná ještě horšími než ovládaní plebejci.

Levice v tomto historickém případě neváhala přijmout taktiku svých fašistických oponentů, ideu velkých vůdců jako stvořených pro ideologické uctívání a následnou mumifikaci v mauzoleu. Obdobně by se v dnešní době mohla něčemu přiučit od amerických neokonzervativců nebo Bin Ládinových islamistů.

Tyto dvě skupiny autoritářů, odlišující se od sebe prakticky pouze reálnou mocí, mají stejné záměry i konzervativní vize, a stejný, efektivní nástroj pro prosazování těchto cílů: náboženství.

Náboženství není dobré ani špatné samo o sobě, z politického hlediska je nástrojem ideologické kontroly: záleží na tom, pro jaké účely je jím poskytovaná moc využita. Každá politická ideologie je ve své podstatě náboženstvím: předepisuje či zavrhuje hodnoty a podává nějakým způsobem zredukovaný, schematický pohled na svět, který je největším společným jmenovatelem toho, na čem se ještě dokáží lidé ve vší své rozdílnosti shodnout.

Politické ideologie i náboženství jsou tak v první řadě nástrojem sociální soudržnosti: obě slouží k vytvoření společného myšlenkového a hodnotového prostoru, který poskytuje společnosti ochranu před individualistickým rozkladem a anomií. Levice by se měla přestat náboženství vyhýbat, představuje totiž možnost, jak prosadit levicové ideje bez pádu do pasti centralizované totality.

Jsou špatná náboženství a dobrá náboženství. Z politického hlediska se liší především tím, jak dobře jsou zneužitelná k vytvoření státně-církevních, tj. totalitních a přísně hierarchických společenských struktur.

Dobře navržené náboženství dokáže svou hlavní funkci - udržování sociální soudržnosti - plnit decentralizovaným způsobem. Předepisuje hodnoty, ale nevytváří centralizované struktury pro jejich prosazování. Moc tak zůstává rozložena mezi jedince, kteří toto náboženství vyznávají.

Některá původní čínská náboženství takto dokázala dlouhodobě fungovat v rámci starověké Číny, která měla na dnešní poměry velmi malou míru byrokracie a systémů k prosazování centrální moci a dohledu.

Křesťanství takto fungovat nedokázalo, možná v důsledku svého přílišného zaměření na fenomén jediného Boha jako na symbol omnipotentní, centralizované moci, sídlící v jakési externí entitě, a nikoliv v lidech samotných. Takový koncept je až příliš snadno možné převést na svůdnou představu osvícené, centralizované moci lidské.

Z hlediska centralizace jde o obdobný rozdíl jako mezi "volným trhem" a centrální kontrolou ekonomiky: volný trh dokáže do určité míry využít - jistě omezený - samoorganizační potenciál společnosti a vytvořit tak základy pro decentralizaci moci.

Skutečná levice by neměla volný trh zavrhovat, naopak by ho měla bedlivě studovat, protože je funkčním příkladem toho, čemu anarchisté věří už od počátku: že společnost jako komplexní system má značnou schopnost samoorganizace, že v ní dokáží spontánně vzniknout struktury pro přenášení informací a decentralizovanou koordinaci velmi komplexních procesů.

Bohužel i dnešní "moderní" socialisté si tento fascinující aspekt trhu neuvědomují, vidí v něm jenom ideologický nástroj kapitalistů pro zotročování nemajetné většiny populace a ve vší vážnosti prosazují jakési vize ekonomiky (a tudíž společnosti) řízené výkonným centrálním počítačem.

A stejně tak si neuvědomují samoorganizační potenciál náboženství. Společnost bez náboženství, bez sdílené, v principu náboženské představy reality, je nutné ovládat centrálně, donucováním, autoritářskými metodami, jelikož bez této sdílené představy lidé nedokáží aplikovat své etické principy v praxi a společnost má pak tendenci se rozložit.

Nicméně většinou se nerozloží: mocní a schopní si uvědomí situaci a začnou sociální soudržnost rekonstruovat po svém, tak jako to dělají američtí neokonzervativci a arabští islamisté. A využijí k tomu fašistické ideje a odpovídající centralistické variace náboženské víry. Společnost individualismem zaslepených liberálů tak nevědomky vytvoří fašismus.

Levičáci by si měli přestat hrát na atheisty. Ve skutečnosti nic takového jako pozitivní atheismus neexistuje, jedinou alternativou k theismu je v životní praxi destruktivní nihilismus. Oddělovat politické a osobní ideje a hodnoty od náboženství nemá žádný význam.

Náboženství není o obrazu vousatého starce vznášejícího se na oblaku ani o doslovně interpretovaném souboru přidružených výchovných mýtů, ale o sdílených etických hodnotách a vytvoření sdílené, nezrelativizované představy světa, jejíž existence je podmínkou pro reálnou životní aplikaci hodnot a etických principů, a tím i pro existenci svobody v jakémkoliv smysluplném významu.

Dobré náboženství by mělo být upřímné: nemělo by lidem tvrdit, že předkládaný výklad světa je nějak "pravdivý", mělo by jim přiznat, že ve výkladu reality se už z podstaty lidského myšlení žádné pravdy dobrat nelze. Mělo by přiznat, že předkládaný výklad je mýtus, sice uměle vytvořený, ale zároveň pozitivní, jehož přijetím lze vykompenzovat omezenou schopnost lidského pochopení reality, a tím vytvořit základy světa, ve kterém lidská svoboda není zredukována na svou individualistickou, osamělou parodii.

Toto století bude velmi vhodnou dobou pro vytvoření nového, levicového náboženství, zvláště díky slábnoucí síle náboženství současného, totiž lidské víry ve vědu, "racionalitu" a technologicko-ekonomický pokrok. I filozofie je již odumřelá a neduživá, filozofové narazili na hranice možností sdíleného lidského pochopení a myšlenkového výkladu reality.

Věda se stala příliš složitou a příliš zneužitelnou: normálnímu člověku žádnou oporu při výkladu světa neposkytuje, protože je prostě příliš složitá. Věda jako systém výkladu reality se svou nepraktičností z hlediska lidského uvažování přiblížila ve své složitosti samotné realitě, jejíž pochopení měla pomocí systematizování usnadnit.

K tomu nedošlo. Naopak došlo k tomu, že lidé jsou obklopeni a čím dál více závislými na magických technologických černých skřínkách, jejichž fungování nerozumí a jež tak nabývají podoby magického amuletu z šamanských rituálů.

Na druhou stranu evolucí vytvořená lidská schopnost víry je tu pořád v neztenčené míře, pouze byla zahnána do podvědomí a klece individualistické pseudoracionality. Manipuluje tak s lidmi freudovským způsobem bez jejich vědomí, z čehož vyrůstá konzumerismus, komoditní fetišismus (máte rádi svůj mobil s individuálně vyměnitelným krytem, vyjadřujícím vaši osobnost?), sexuálně-redukcionistický pohled na lidskou existenci (a co takhle magické pilulky na zvětšení penisu nebo prsou?) a další legrace příznačné pro dnešní dobu.

Věda či její pseudovědecká interpretace by mohly být dobrým základem tohoto nového náboženství. Zaprvé jsou pseudovědecké myšlenky už ve společnosti rozšířené a zadruhé některé vědecké teorie přímo volají o přeměnu v pohádkové, výchovné mýty.

Třeba taková evoluční teorie, která nám, třeba ve fascinujícím podání Richarda Dawkinse, ve vší vědecké vážnosti tvrdí, že veškerý život a my sami jsme vznikli z kousků slizu či z mazlavých jílů s různou přilnavostí.

A nejen to, tvrdí nám dokonce, že celý tento vývoj či prostředí, které mu svými charakteristikami umožňuje průběh, nemá žádnou vnitřní entelechii ani teleologické směřování. Obě možnosti jsou stejně fascinující a nepředstavitelné: představa, že onen vývoj teleologický je, i představa, že takový není.

Průměrný člověk se vědě učí stejně, jako se dříve vyučovalo náboženství. Neučí se experiment a myšlenkový proces, místo toho jsou ve školách autoritářským způsobem memorovány apodiktické pravdy. Jak takové množství znalostí také jinak chcete populaci učit? A to množství bude jenom narůstat, exponenciálně.

Dalším příkladem budiž třeba kvantová mechanika, nebo jakákoliv složitější oblast matematiky, pro většinu lidí nepochopitelná a neověřitelná. Z takové vědy lidé vidí skutečně pouze její magické výsledky, různá technologická zařízení, neposkytuje jim tolik potřebný výklad reality a smyslu čehokoliv.

Celá kultura racionality jako vůdčího principu lidského uvažování, založená právě na vědeckém pokroku a materiálních výdobytcích, které lidem poskytla, přerostla lidské duševní schopnosti a stala se sama o sobě iracionální modlou.

Taková situace vytváří prostředí pro rekonstrukci víry a vznik nových náboženství. Náboženství a víra jsou ve své podstatě nesmírně racionální: rozumí totiž omezenosti lidského myšlení a umožňují tak člověku smysluplnou existenci v příliš komplexní realitě, kterou nelze pochopit.

Levice by měla věnovat víc filozofického úsilí této oblasti, uznat omezenost své víry v racionalitu a dobrou lidskou podstatu, a nabídnout lidem racionálně přijatelný, decentralizaci podporující, optimistický, humánní a nábožensky shrnující výklad světa, zahrnující socialistické politické principy. V dnešním světě "racionálního" nihilismu a masové deziluze s ním může uspět a získat tak základ pro demokratické prosazení svých myšlenek.

A ještě ohledně revoluce, tématu, kterému se v souvislosti s levicí lze jen těžko vyhnout.

Žádná revoluce nebude potřeba. Stejně tak jako žádná revoluce nebyla potřeba ke svržení tyranského "socialismu", nebude potřeba ani ke svržení globálně-amerického kapitalismu. Lidé se mohou se současným systémem vypořádat stejně, jako se vypořádali se systémy v zemích Sovětského bloku: prostě počkat a nechat je zcela vyhnít, nechat je rozložit se v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty.

Pokud se kapitalistický systém rozloží, jak Marx a jeho stoupenci předvídají, můžeme pouze doufat, že tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu "komunismu". Úkolem levice je tyto ideology připravit. Historie chiliastických hnutí a náboženství, především těch východních, může poskytnout inspiraci.

Tak Honzíku, jestli pochybuješ o nezávislosti soudů tak se běž proběhnout. Na detektoru lži byly totiž evidentně prokázány lživé odpovědi. Takže fízlové mají vždy pravdu, jako za komoušů?

Výbuch sopky připomínalo úterní rozhodnutí ostravské státní zástupkyně Zlatuše Andělové zrušit obvinění Topolánkových vyslanců Dalíka a Večerka z úplatkářství. Aby ne, vždyť ta pozoruhodná žena postavila dosavadní postup policie na hlavu a otočila směr vyšetřování o 180 stupňů: usoudila, že oba údajní korupčníci jsou čistí jako lilie, zatímco hlavním podezřelým je odteď poslanec Kořistka, který na nabídku desíti milionů a diplomatického postu výměnou za nepodpoření Grossovy vlády bez důkazů upozornil.

Není divu, že ODS spustila vítězný ryk, vykřikujíc, že došlo na její slova, a že volá po stínání hlav v čele policie a vnitra. O nic méně se ale nelze divit rozčarování Zdeňka Kořistky, jenž se rázem změnil z nejsvatějšího ze svatých v očerněného lháře. Paní Andělová je totiž až taková vědma, že si troufla na zpochybnění výsledků testu na detektoru lži, přestože tomu nerozumí a ani jí to nepřísluší. My ostatní tak můžeme jen konstatovat, že tím, kdo dostal v úterý nejvíc na frak, je právní stát.

Zaprvé nám bylo povrzeno, že mezi orgány činnými v trestním řízení panuje neuvěřitelný binec, kdy pravá ruka neví, co dělá levá - vždyť policejní postup byl řádně dozorován státním zástupcem, třebaže »jen« podřízeným paní Zlatuše. Hned zadruhé je třeba vzít na vědomí okolnost mnohem závažnější, totiž že prokuratura v této posttotalitní zemi ještě patnáct let po pádu komunismu beze studu supluje roli nezávislého soudu.

Doktorka Andělová může mít tisíc výhrad ke způsobu, jakým v Dalíkově a Večerkově případě postupovali zjančení policajti, nemusí se jí líbit účelovostí zavánějící divadýlko kolem jejich vzetí do želez a následného leteckého transportu napříč republikou. Namístě jsou i její pochybnosti o věrohodnosti svědků, kteří fakticky neexistují.

V žádném případě si ale nesmí dovolit předem diskvalifikovat kteroukoli z protivných stran sporu. Posuzování viny náleží v civilizovaném státě soudcům, ať již si o české justici myslíme cokoliv. Ostravská státní zástupkyně toto základní pravidlo demokracie porušila, pročež by měla jít od válu jako jedna z prvních. Po jejím úterním zásahu do »Kořistkovy kauzy« by teď totiž příznivci tohoto unionistického poslance (kdyby byli stejně »objektivní« jako topolánkovci) mohli klidně prohlásit, že peníze, které Kořistka odmítl, našly svého adresáta na ostravském státním zastupitelství - natolik je nezpůsob JUDr. Andělové podezřelý.

Nikdo rozumný nepochybuje o tom, že neprokazatelná úplatkářská aféra s Kořistkou, Dalíkem a Večerkem v titulních rolích a špinavou politikou v pozadí půjde tak jako tak k ledu. S tím je nutno se smířit, protože beze svědků je v koncích i sebespravedlivější soud. Rozhodně se ale nelze smiřovat s bolševickou praxí, kdy právem posledního slova disponoval reprezentant státu, ať již politicky motivovaný, podplacený, nebo jen docela obyčejně hloupý z moci úřední.

Krátká poznámka. Máte pravdu v tom, že rozhodnování o vině a trestu náleží soudům. Krajská státní zástupkyně reagovala na zcela absurdní vystoupení policejního prezidenta, který tvrdil, že státní zastupitelství není oprávněno hodnotit důkazy shormážděné policií, což je prohlášení, za které by byl vyhozen u zkoušky z trestního práva každý student práv. Váš zásdaní omyl spočívá v tom, že ona nehovořila o vině, ale zhodnotila to, co považovala policie za důkazy, což státní zástupce v přípravném řízení trestním nejenomže může, ale také musí. takže vám doporučuji abyste předtím, než budete státní zástupkyni obviňovat z něčeho nekalého, věnoval svůj čas studiu trestního řádu. :-)

Vážený pane doktore,
já a moji kolegové, kamarádi, příbuzní všichni podporují ODS. Nenechte se otrávit od lidí, kterým je jedno jak naše země bude vypadat. Hlavně když jim někdo slíbí že jim nasype do koryta.
Jen jdete málo tvrdě po krku levici.
Věřím že ODS vyhraje volby do Krajských zastupitelstev a za 2 roky parlamentní.

Bohužel, vše, co jsem chtěl napsat, už napsali jiní....DĚKUJI VÁM!
Leč přece: ten nápad s vydáváním dokladů soukromými subjekty je FANTASTICKÝ !!!!! Kdy navrhnete, že se Parlament České Republiky stane soukromou institucí, vydržovanou z platů poslanců a senátorů? Kdy schválíte volební zákon, který umožní v plebiscitu odvolat KTERÉHOKOLIV poslance, či senátora tím počtem hlasů, kterým byl zvolen ? Popřemýšlejte, které své koupené " vzdělání " použijete....
A ta návštěva v Brně....to bude pochvala svým bratrům v podvodu, za to jak skouleli hlasování o nádraží - to budou všimná...to byl tah, koupit si Grosse,aby takový zákon o referendu prosazoval, co?

Ivan Langer je nebezpečný klaun 6.10.2004
Takzvaná Kořistkova aféra zraje jako víno, proměňujíc se nám před očima z politické krimikomedie v divácky přitažlivou soutěž o pohár trapnosti. Natěšené publikum si zatím může vybrat, jsou-li v tomto směru úspěšnější přímí aktéři úplatkářského sporu, nebo vyšetřovací postupy naší policie k nezaplacení, která sebe samu trumfuje v předvádění neuvěřitelných kousků. Po první říjnové neděli se zdá, že řečený pohár už má skoro v kapse páně Topolánkova švindlpartaj, která do soutěže nasadila těžkou váhu politického tlučhubství, smutně proslulého odborníka na vše- chno a na nic, poslance Ivana Langera.

Pan Langer se v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce opět projevil jako prvoplánový primitiv, který jako by šaškoval ve službách těch, kdož usilují o oslabení předvolebních pozic občanských demokratů. Vznesl totiž zatím nejzávažnější obvinění na adresu orgánů činných v trestním řízení, jež nařkl netoliko z nekorektnosti, nýbrž i ze skutků, které zpochybňují samu demokracii v Česku. Mám informace, které se týkají možného nátlaku na některé z nepřímých svědků, plácnul ten borec jen tak nazdařbůh do kamery, aniž se obtěžoval alespoň naznačit, z kterého zdroje ty jobovky pocházejí. Nejsem pan Kořistka, takže když nemám v ruce důkazy, nikoho neobviňuji, usvědčil se vzápětí z neserióznosti a ani se při tom nezačervenal. Proč také, když mu ke štěstí stačí do větru vypuštěná jedovatá slina.

Že by mohl zafoukat protivítr, s tím si pan Langer starosti nedělá. Přitom už teď si musí každý přemýšlivější příjemce jeho žvástů položit otázku: Jak to, že tahle karikatura politika má předem jasno, že Zdeněk Kořistka je lhář, když na podporu svého stanoviska nemůže nabídnout nic lepšího než »důkazy« agentury JPP (Jedna paní povídala)? Proč vypouští z huby poplašné zprávy, které mohou dále zviklat beztak již vratkou důvěru Čechů v instituce, které na západ od Šumavy garantují právní stát? A jak dalece bude právním státem postkomunistické Česko, až se jednou ministerstva vnitra zmocní mnohomluvný hejsek, který má sklony být současně vyšetřovatelem i samosoudcem?

Pozor, lidé dobří, na všelijaké Langery! Je totiž rozdíl, zvrací-li do médií své domněnky nějaká poslanecká nula, nebo pochází-li ten sajrajt z útrob stínového ministra vnitra. František Bublan nemusí být daleko od pravdy, když varuje, že »jeho« policajti mohou Langerovo blábolení vnímat jako vzkaz svého příštího šéfa: bacha, hoši, až ODS vyhraje parlamentní volby, pomstím se každému, kdo se teď opováží vztáhnout ruku na naše lidi!

Tady už ale končí sranda. Již se nehraje o pohár trapnosti, ale o kalich hořkosti z toho, kam až jsme to po něžném převratu domydlili.

Bezvýhradný souhlas. Chování lidí z ODS se přenáší do společnosti. Tento způsob komunikace je třeba odmítnout a to dostatečně hlasitě. ODS je destruktivní opozice v celé své šíři. Není bez zajímavosti, že tito lidé hovoří naprosto stejně a dá se tím pádem říci, že jde o sektu.
Přece jsme se nezbavili jedné strany proto abychom podporovali stran více. To jejich,"oni nám to voliči spočítají" je jen další pozvánkou k dalším volbám a tím si zajistit koryta, která jsou výnosná i v opozici.
Jednoduše řečeno : bez oveček není pasáka!!!

Ty náš malej milej slaďounkej připitomělej Ivánku...

Pane Langer, Chtěl bych vznést dotaz strany zbavení imunity p. Kořistky a jeho následného stíhání pro trestný čin neoznámení trestného činu pokusu o uplácení veřejného činitele. Z jakého důvodu tak neučinil?
Znamená to, že když někdo napíše v novinách, že jsem zavraždil Kačera Donalda, mohu být stíhán?

Mne by spíš zajímalo zda by neměl být pan Langer zbaven svéprávnosti.Nejdřív v televizi lže a plive na státní orgány a pak řekne že vlastně nikoho neovlivňoval a ani neurazil.Měl by si ujasnit ten hlupák že když začne na někoho veřejně plivat a pak se to nepotvrdí přeci jen poškodí jeho jméno. Myslím si že spáchal pan tlučhuba několik trestných činů ale schován za imunitu .Protože to co provedl z pozice opozičního politika bylo hrubé ovlivňování a narušování vyšetřování a s největší pravděpodobností útok na veřejného činitele, či pomluva.Bůh nás chraň před ODSS a jejich špinavýma metodami.Já být ve straně na kterou se provalí (už po několikáté ) taková to aféra tak z takovéto strany vystoupím.

Po dnešní sedmičcce Ti musím řící,Ty nejsi Ivan ,nýbrž Ivanhoe

AHoj...zdravim ale vubec nic nevim...kdo je ten pan langr??? muze mi ho nekdo predstavit???

Tak ty ho neznáš?Tak to buď rád,protože jsi vůbec o nic nepřišel.

To je takový sladký sympatický cukrouš, občas je k vidění v diskusních televizních estrádách jako oblíbený lidový komik.

Zdravím .Doufám ,že se konečně stmelí ODS kolem svého předsedy a začněte tlačit na pilu jak se patří a jak si socani zaslouží.Držím Vám všem palce a opět budu volit ODS . Jaroslav Joska

Josko,ty seš ale pěknej čůůůů.ák.!