1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Vážený pane poslanče, legislativně umožnit zřízení nového zpravodajského programu České televize není žádný velký problém. Lze to vyřešit velmi rychle a jednoduše provedením malé změny v Zákoně o ČT a to doplněním slova MINIMÁLNĚ do paragrafu 3, odstavce a) tototo zákona. Navrhované nové znění: "Provozuje televizní vysílání MINIMÁLNĚ dvou celoplošných televizních programů s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky prostřednictvím pozemních vysílacích rádiových zařízení, popřípadě jiných technických prostředků". Tím, že bude nový zpravodajský program šířen volně digitálně přes satelit, je zajištěno celoplošné pokrytí území Česka signálem tohoto programu - jde o celoplošný program šířený jinými technickými prostředky. Dodávám, že nový program by se měl jmenovat ČT INFO,aby z názvu bylo jasné , že jde o informační , tj. zpravodajsko-publicistický program, nikoliv nic neříkající ČT 24 - 24 má v názvu zaregistrován již připravovaný parlamentní program a 24 hodin denně vysílají již oba stávající programy ČT 1 a ČT 2. Kapacita na satelitu je dostatečná a snížení nesmyslně velkého datového toku ČT 1 a ČT 2 umožní vložení nového programu do satelitního multiplexu a tudíž nevyžaduje další finanční prostředky na šíření tohoto programu přes satelit (ani zvyšování počtu zaměstnanců ČT) a lze jej spustit již od Nového roku, pokud bude vůle ze strany generálního ředitele. Nevidím žádný důvod, proč by měla ČT čekat rok na spuštění tohoto programu. ČT INFO by mělo být šířeno následovně: celoevropsky volně digitálně přes satelit, celosvětově volně přes internet, v kabelových sítích a terestricky digitálně po spuštění řádného vysílání (mezitím v rámci experimentálního vysílání v Praze a Brně). Očekávám od Vás, pane poslanče, že navrhnete tuto malou novelku zákona o ČT a umožníte ČT vysílání nových digitálních programů, přičemž počet těchto nových programů bude záležet na iniciativě a šikovnosti ČT. Podotýkám, že Česko vedle Slovenska jsou jedinými státy v EU (kromě ministátů)), kde existují pouze 2 veřejnoprávní tv programy, přičemž na Slovensku lze očekávat v dohlednu spuštění 3. programu STV. Na závěr Vás žádám, abyste konečně vyřešili financování ČT schválením zvýšení poplatků na 100 Kč a ponecháním stávajícího rozsahu reklamy, ale za podmínky, že nejpozději do 3 měsíců po zvýšení koncesionářských polatků je ČT povinna spustit minimálně 1 nový digitální program volně přes satelit., tj vysílat minimálně 3 programy. Žádám Vás zde o odpověď na mé návrhy. Přeje hezký den a zdraví Vás televizní znalec.

Děkuji za váš podnět. Jsem si této skutečnosti vědom a už při projednávání zákona o ČT jsem na "programové limity" ČT dané zákonem upozorňoval. Ministerstvo kultury to ale nepovažovalo za potřebné řešit. Důsledek jeho chybného postupu je jasný. Zákon o ČT jde ale už do 3. čtení, takže pozměňovací návrh je možné dát pouze tehdy, bude-li návrh zákona vrácen zpět do 2. čtení. Mějte se fajn. IL

Pane poslanče, děkuji za odmítnutí nesmyslné novely silničního zákona. Proti bodovému systému jako takovému nic nemám a ptám se, proč jste více nezdůrazňovali, že něco jako bodový systém máme odjakživa. Nyní přece např. platí, že pokud udělám za rok více jak dva vážné přestupky /podle mě jsou navíc nyní definovány velice logicky a rozumně/, mohu přijít o ŘP. Proč se toto nevyužívá? PČR evidentně pravomoce má, jen chtít. Víte o tom, že mezi policisty již byla určená interní cena za bod /5000 Kč/. ?

Vážený pane Křesťane, novelu zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích ODS odmítla z toho důvodu, že ji považujeme za špatnou a kritickou situaci na našich silnicích a dálnicích by nezlepšila. Tato novela má pět základních nedostatků. Za prvé, novela trpí závažnými legislativními nedostatky. Za druhé, novela je příliš tvrdá. Za třetí, nastavený systém bodového hodnocení není spravedlivý a v žádném případně dostatečně neodráží závažnost spáchaných přestupků. Za čtvrté, novela nadbytečně posiluje pravomoci příslušníků Policie ČR a vytváří tak další prostor pro korupci. A za páté, novela je finančně velmi nákladná, a to ne vůči těm, kterým mají být ukládány pokuty, ale vůči těm, kteří mají celý systém zajišťovat a kterým jsou ukládány další a další povinnosti. Jedná se o obce, které jsou tak znovu zatěžovány další agendou, aniž by bylo ze strany státu zajištěno odpovídající financování. Uznávám, že změna současného stavu je potřebná. Je možné jít i cestou zpřísňování vůči řidičům. To je však nutné činit s rozumem a rozvahou. Novela, která byla Poslaneckou sněmovnou odmítnuta, tato kritéria nesplňovala. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer.

Milý pane inženýre, nevím odkud jste spadl, ale Vaše právní vědomí je dost chabé, kde jste přišel k tvrzení že cituji: "pokud udělám za rok více jak dva vážné přestupky /podle mě jsou navíc nyní definovány velice logicky a rozumně/, mohu přijít o ŘP."? Prostudujte si zákon 361/2000 Sb. a zákon 200/1990 Sb. Ani se nedivím, že pan Langr Vám na tento Váš argument - patrně zcela účelově (momentálně se to ODS nehodí) neodpověděl. Je totiž právník.

Vážený pane Langer. Reaguji, ještě na aféru Kořista, Dalík, Večerek a na vaší odpověď na těchto stránkách, kde pisateli doporučujete studium trestního práva. A jak jste na tom se znalostmi vy? Matě určitě vystudovanou právnickou fakultu. Ale o postupu policie zřejmě nevíte vůbec nic. Na zadržení Dalíka a Večerka museli mít policisté souhlas státního zástupce. A ten by nedostali, pokud by v této věci nebyly důvody vazby. Tak, kde selhala policie? To jen vy a vaše politická strana se zřejmě záměrně snažíte zdiskreditovat jeden z orgánů činých v trestním řízení protože občané, neznalí věci rádi poslouchají, jak je policie špatná. A nikdo z nich neví, že státní zastupitelství je jiná instituce. Pravda tedy, ale je, že si zde státní zástupci mohou dělat co chtějí. Vždyť, kdo je dle zákona dozoruje. Zase jen státní zástupce. Ale k věci doporučuji vám si opět prostudovat trestní právo a nebo objektivně sdělit, kde je chyba.

Vážený Tome, domnívám se, že nezákonný postup Policie ČR ve vyšetřování kauzy Kořistka byl jednoznačně prokázán ve zprávě Krajské státní zástupkyně v Ostravě, JUDr. Zlatuše Andělové. Toto zadržení bylo účelové a nezákonné, když obcházelo §76 odst. 1 TrŘ, pro který nebyly dány podmínky. Podle zprávy státní zástupkyně nebyly dány ani důvody k vazbě. Státní zastupitelství je nezávislá instituce a věřím ve správnost jeho rozhodování, zejména na vyšších instancích. S pozdravem, Ivan Langer.

OP: precetl jsem si titulek - ODS chce sprivatizovat vydavani OP. Uzasny napad, jsem vsema deseti pro a zvedam ruku. To martirium ktere jsem byl nucen podstoupit a stale podstupuji kvuli vydani OP je tak neskutecne, ze by se na neho nezmohli ani v kocourkove. Jednoho dne jsem zjistil, ze mam propadly OP o dva dny. Inu dostavil jsem se na mistni urad v miste meho tvaleho pobytu. Tam mi dali formular a ze chteji fotky. Vyplnil jsem formular, dal si udelat fotky a dostavil se opet na urad. Dnes neni uredni den, ten je jenom v pondeli a ve stredu. Ha, a kdyz tady stejne sedite, nemuzete tu zadost prevzit ( ukon na 30 sekund a ja cestou sem zaberu hodinu a pul ). No mohla bych, ale mame poledni pauzu. Dobra. Priste jsem se dostavil v uredni den. Ale vy nemate rodny list znelo z ust urednice. COZE ?!? Na formulari nic takoveho neni, nikdo mi nic nerek. Na matrice me prece musite mit uvedeneho, mam sebou druhy doklad ? Ne, musite prinest rodny list. Dobra. Dlasi navsteva s rodnym listem probehla ( trvalo to presne 1,5 minuty). Pak nasledovaly po 30 dnech tri navstevy s dotazem jestli uz je OP hotovy. Pak jeste dva telefonaty. Nakonec jsem se rozhodl zavolat primo na urad kde OP delaji a tam mi bylo receno ze OP je jiz mesic a pul hotovy, ale vzhledem k faktu ze byl propadly, musim zaplatit pokutu 500 kc a OP proto neodeslali na mistni urad, ale ponechali jej u sebe. Musim pry dojet k nim a zplatit pokutu na miste, pres urad to nelze. Tak jsem se po delsi dobe dostavil na vyssi urad a byl jsem vykazan s tim, ze nemam sebou rodny list. ( ztratil jsem ten car papiru ktery jsem dostal misto OP :-( )
Jiste, reknete si, kdyz jsi debil a nenosis ssebou potrebne doklady ( podotykam ze jsem mel pas ). Ale o potrebnych dokladech mi nikdo nerekl ani slovo, nikdo se neobtezoval mne informovat jak rizeni probiha, na mistnim uradi mi rekli pouze at si do 30 dnu prijdu nebo zavolam.

Neverim tomu, ze kdyby byla tato cinnost zprivatizovana, trvalo by vyrizeni me zadosti o novy OP pres 3 mesice ! Proste neverim. Kez by se to podarilo prosadit, kez by !!

S privatizaci vydavani OP nesouhlasim, zkomplikovalo by to udrzovani centralniho registru obcanu, mam ale lepsi reseni. Myslim si, ze ani v zakone neni zadna povinnost mit u sebe vzdy OP, mluvi se tam o prokazani totoznosti. Tu by melo byt mozno prokazat nejenom OP, ale i RP (ridicsky prukaz), prip. pasem apod. Fotky na OP by si nemel nosit obcan sebou, ale mely by mu byt vyhotoveny digit. fotoaparatem na urade a softwarem ulozeny okamzite do centralni databaze a ihned vytisten OP s udaji, ktere urednik naklepe do pocitace a ulozi s fotografii do databaze.
J. Z.

Dobrý den, jednou z příčin současné přebujelé a neochotné byrokracie je skutečnost, že stát při výkonu veřejné správy nemá konkurenci, lidé nemají možnost jít za lepšími a levnějšími službami k někomu jinému. Cestou ke zefektivnění výkonu veřejné správy je tedy přesun některých kompetencí na „nestátní“ subjekty, které by vykonávaly svěřené pravomoci. Tímto způsobem jsou již některé kompetence ve státní správě přeneseny na notáře nebo soukromé exekutory. Neexistuje racionální důvod, aby při vytvoření kvalitních registrů nebylo možné přesunout na soukromý sektor agendy další. Zároveň je možné v současné době omezit nebo v některých věcech úplně zrušit místní příslušnost úřadů. V době elektronického věku a způsobu vyřizování některých agend není důvod, proč by v rámci jednoho kraje nemohl občanský průkaz vystavit kterýkoli z věcně příslušných úřadů nebo vydat stavební povolení stavební úřad z vedlejší pověřené obce, který je profesionálnější a výkonnější. Správní poplatek pak dostanou ty úřady nebo ty pověřené úřady nebo licencované osoby, které klientovi službu poskytnou kvalitně a rychle. Pevně věřím, že tato cesta je ta správná k vyřešení nejen Vašich problémů se státní správou. S pozdravem, Ivan Langer.

Děkuji pane Langer: děkuji Vám za Vaše vystoupení v kotli,bylo to super,inteligentní,elegantní prostě politika jak má být.
Po minulem kotli kde byl škromach jsem myslel,že u nás již není normálního politika.Prosím kašlete na prachy a budte upřimný!!!!!

Vážený Milane, děkuji za Vaši podporu a za to, že jste to se mnou celou tu dobu u obrazovky vydržel. Ve své práci se snažím vycházet lidem co nejvíce vstříc a pomáhat jim v jejich složitých životních situacích. S pozdravem a přáním všeho dobrého, Ivan Langer.

Prosím o vyjádření - kde to žijeme?
Datum: 16.10. 04, 12:55
Od: PETR BED [ BMWE39@seznam.cz ]
Předmět: Luky a šípy
Dejte cikánům do rukou luky a šípy, a vratmě je zpět do hor. Je to divoká zvěř která musí projít selekcí. Kdyby za každého odstraněného cikána bylo 10,-Kč jsem milionář, a to ten nejšťastnější na světě, protože bych ty peníze vydělal na dobré věci. Mojí ženu před 6 lety znásilnili cikáni u soudu dostali 2 roky s nástupem z volné nohy a Já za úpravu jejich krásných tváří před soudem podmínku 3/5 let. Je to spravedlnost ptám se.

Vážený pane,
nemám slov pro Váš primitivní názor ale soucitím s Vámi, protože jste duchem nemocný člověk. Vaší ženy je mne líto, ale já bych musela nenávidět všehny čechy proto, že jste upálili J.Husa - pravdomluvce (mám ráda pravdu) - měla bych být taková? musela bych být nemocná a to nejsem. Luk a šíp a do hor, na Vás zimu a do ledové doby k mamutům... měl by jste se stydět. Za odstraňěného cikána 10,- Kč , nazývate Romy bandity, uvědomujete si( anebo Váš mozeček Vám to nedovolí), že jste horší než muži , kteří Vám znásilnili manželku.

Pane Langer co je pravdy na tom že tatínek Václava Klause pocházel z Haliče, jmenoval se Pružinský (-ij) a nechal si změnit příjmení na Klaus jenom proto že byl žid?

Vážený pane,
mohl by jste mi zaslat Váš e-mailovou adresu
na stefan.kanalos@seznam.cz, rád bych Vám přeposlal jeden otevřený dopis policejnímu prezidentovi , a chtěl bych znát Váš názor.


Štefan Kanaloš

langer@psp.cz

Ubohý Václave. Ty jseš přesně ten typ, co ODS potřebuje. křiklouna, tlučhubu, machírka, prostě borca s drzím čelem, kterej i když je blbej jak pumpa, tak se prostě musí projevit. Honza má naprostou pravdu a Langer s celou paní zástupkyní teď prospěl vládnoucí straně a vše opravdu na občana působí, že ty peníze našli svého nového adresáta, jak Honza píše i když to pravda asi není. Národu se to teď zdá naprosto logické, vždyť ve hře je mnoho a za očistu to přece stojí, až na to, že mnohem méně někdo teď uvěří nějaké spřízněné státní zástupkyni, spíše uvěří, že je spřízněná. Jo holt, mlčeti zlato, mluviti stríbro. Jo, prostě komu není rady, tomu není ani pomoci. Vono se také tvrdilo, že ve fotbale korupce není, případ armádních zakázek, poskytování úvěrů svým kamošům atd. atd. Tak to mělo podle scénáře ODS vše pokračovat? Nevzpomínám si, že by v poslední době pan Langer nebo Tlustý podpořili evidentně prospěšné návrhy. Vzpomínám si na Langrův typický výrok, že represe nic neřeší. A tak se necháme zabíjet 12 nebo 13 letými podle amerických filmů, kde je to podle názoru teenagerů zřejmě normální, no a na silnici to vidíte sami. Jak nás represí rychle vyškolili rakouští policisté? A především namistrované pražáky. Všichni teď jedou 50, max. 60 km/h. Jeden takovej s Off Roadem a dvěma Jet skůtry na přívěsu dojel bez řidičáku do aparmánu v Chorvatsku, kde jsme byli ubytovaní a přemýšlel, jak to objet zpět domů přes Maďarsko, jinak by ho snad zatkli. No, vono jet přes dědinu 100, jak se pochlubil, to je silný kafe i na české poměry. Jinak každý druhý týden jsem někde v zahraničí, několikrát jsem byl v USA, v Indii, Alžíru, UAE, Ománu atd., ale takovej respekt a strach, jakej mají z policajtů v USA, alespoň v zemích na sever od Chicaga, to jsem byl překvapenej. To, co se ukazuje u nás v těch filmech, to je tak akorát dobrej návod pro ty naše primitivy, mezi které tě musím po přečtení tvých projevů Václave zařadit. Sorry. Není divu, že roste agresivita a kriminalita ve školách. Takových "inteligentů" jako Václav víc, tak se musíme nutně všichni pozabíjet. Pro ODS a hlavně pana Langera: Mě je srdečně jedno, kdo je u moci, ale dokážu poznat, jako asi 90% obyvatelstva, zda je to pro tuto zemi přínosem, nebo ne. Poznal jse v pracovním procesu řadu vynikajících komunistů, kterým Vy nesaháte ani po pás a nikdy nic z toho něměli. Vás řadím spolu s Václavem Tlustým a celým ODS do těch zbývajících 10%, co nic nepochopili, resp. ani nechtějí pochopit, protože jim to prostě účelově vyhovuje a slušně si z toho bordelu žijí. Ti co z Vás mají, tak Vás plácají po ramenou a podporují. To byl třeba případ Klause, kterému trvalo dlouho, než to pochopil. Není pochyb o tom, že ODS byla strůjcem nevratných procesů a to troufám si tvrdit, naprosto záměrně ve špatné legislativě, vedoucí k enormnímu obohacení vybrané skupiny lidí a to ku podivu bývalých komunistů, kteří byli na počátku privatizačního procesu a podávali privatizační projekty. Vše bylo a je pokud se nemýlím podpořeno trvající imunitou. Pokud by jste se měli ve vládě účelově dohadovat o "ničem", tak to nutně musí lidi vést k názoru, že asi je lepší vláda jedné strany, ti se dohodli na všem podstatném. A tak se nedivte, až ve volbách zvítězí zase komunisté. Už jste přemýšleli proč průmyslově triumfuje Čína a proč létají do kosmu? Až pochopíte o co v dnešním světě jde, tak mi můžete napsat. Napsal jsem Vám to trochu jednoduším jazykem, aby to pochopili všichni a žádný chytrák si to nevysvětloval jinak, viď Václave!

Bolševici vedou zemi do záhuby a jejich voliči (nevzdělaní, leniví, zlí blbci) jim v tom pomáhají. Děláte do lodi díru a řvete - to ne my ale ODS.